Střevo
Obsah boxu
Střevo (latinsky intestinum nebo enteron) je klíčová část trávicí soustavy většiny živočichů, včetně člověka. Jedná se o svalovou trubici, která navazuje na žaludek a končí řitním otvorem. Jeho hlavními funkcemi jsou trávení a vstřebávání živin z potravy, resorpce vody a elektrolytů, a také tvorba a vylučování stolice. Střevo je rovněž významným centrem imunitního systému a domovem rozsáhlého mikrobiomu.
⏳ Historie výzkumu
Zájem o anatomii a fyziologii střeva sahá až do starověkého Řecka a Říma, kde lékaři jako Hippokratés a Galén popsali jeho základní strukturu a některé funkce. V průběhu středověku a renesance se znalosti prohlubovaly díky anatomickým výzkumům a pitevním praxím. Významný pokrok nastal v 17. a 18. století s rozvojem mikroskopie, která umožnila detailnější studium střevní sliznice a jejích klků. V 19. a 20. století se s rozvojem biochemie a mikrobiologie začalo chápat, jak složité procesy trávení a vstřebávání ve střevě probíhají a jakou roli hraje střevní mikroflóra. Moderní výzkum, zejména v posledních desetiletích, se zaměřuje na střevní mikrobiom a jeho vliv na celkové zdraví, včetně imunity, metabolismu, tělesné hmotnosti a dokonce i psychické pohody (tzv. osa střevo-mozek).
🧬 Anatomie a fyziologie
Lidské střevo se dělí na dvě hlavní části: tenké střevo a tlusté střevo.
Tenké střevo
Tenké střevo (latinsky intestinum tenue) je delší částí střeva, u člověka měří 3 až 5 metrů, ale jeho celková délka může dosáhnout až 7 metrů. Je užší než tlusté střevo a je místem intenzivního trávení a vstřebávání živin. Dělí se na tři části:
- Dvanáctník (duodenum): První a nejkratší část, dlouhá asi 30 cm. Do dvanáctníku ústí vývody slinivky břišní (pankreatická šťáva) a žlučovod (žluč z jater a žlučníku), které jsou nezbytné pro štěpení bílkovin, tuků a sacharidů. Brunnerovy žlázy zde produkují hlen, který chrání sliznici před kyselou žaludeční šťávou.
- Lačník (jejunum): Navazuje na dvanáctník. Je to nejdelší úsek tenkého střeva, kde probíhá většina resorpce živin.
- Kyčelník (ileum): Poslední část tenkého střeva, která ústí do tlustého střeva. Zde se vstřebává především vitamín B12 a žlučové kyseliny.
Vnitřní stěna tenkého střeva je bohatě zřasena do cirkulární řasy, které nesou miliony drobných klků a mikroklků. Toto uspořádání výrazně zvětšuje vstřebávací plocha až na 200–300 m², což umožňuje efektivní vstřebávání živin do krevního oběhu. Trávenina prochází tenkým střevem zhruba 7–9 hodin.
Tlusté střevo
Tlusté střevo (latinsky intestinum crassum) je kratší, ale širší část střeva, dlouhá asi 1,5 metru a široká 5–7,5 cm. Jeho hlavní funkcí je resorpce vody a elektrolytů ze zbytky potravy, zahušťování stolice a její vylučování z těla. Tlusté střevo také hraje klíčovou roli v imunitním systému a je domovem převážné části střevní mikroflóry. Dělí se na několik částí:
- Slepé střevo (caecum): První část tlustého střeva, na kterou navazuje červovitý výběžek (apendix). Apendix je považován za důležitou součást imunitního systému.
- Tračník (colon): Nejdelší část tlustého střeva, která se dělí na vzestupný, příčný, sestupný a esovitý tračník. Zde probíhá intenzivní resorpce vody a formování stolice.
- Konečník (rectum): Poslední úsek tlustého střeva, který slouží k dočasnému skladování stolice před její defekací.
Trávenina setrvává v tlustém střevě až 30 hodin.
🦠 Střevní mikroflóra (mikrobiom)
Střevní mikroflóra, známá také jako střevní mikrobiom, je komplexní společenství mikroorganismů (především bakterií, ale i virů, hub a prvoků), které obývají trávicí trakt, zejména tlusté střevo. Odhaduje se, že v lidském střevě žije přibližně 1013–1014 bakterií, což je srovnatelné nebo dokonce vyšší počet než lidských buněk v celém těle. Složení mikrobiomu je u každého člověka unikátní a je ovlivněno genetikou, stravou, životním stylem a léky, jako jsou antibiotika.
Funkce střevní mikroflóry jsou rozmanité a klíčové pro zdraví:
- Pomoc při trávení a vstřebávání živin: Mikroorganismy fermentují nestravitelné látky, jako je vláknina, a produkují vitamíny (např. vitamín K, vitamíny skupiny B) a mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které jsou důležité pro zdraví střevních buněk.
- Podpora imunitního systému: Až 70–80 % imunitních buněk se nachází v trávicím traktu. Střevní mikroflóra trénuje imunitní systém, chrání před patogeny a zabraňuje růstu škodlivých mikroorganismů.
- Vliv na metabolismus a tělesná hmotnost: Složení mikroflóry může ovlivňovat získávání energie z potravy a citlivost na inzulín, což má dopad na tělesná hmotnost a riziko metabolických onemocnění.
- Ovlivnění nálady a psychiky (osa střevo-mozek): Střeva a mozek jsou propojeny komplexním komunikačním systémem. Střevní mikroflóra produkuje neurotransmitery, včetně až 90 % serotoninu (tzv. "hormon štěstí"), a ovlivňuje náladu, spánek a stres.
Nerovnováha mikroflóry (tzv. dysbióza) je spojována s mnoha onemocněními, jako jsou alergie, zánětlivá střevní onemocnění nebo kolorektální karcinom.
🩺 Nemoci a poruchy
Střeva mohou být postižena řadou nemocí a poruch, které se liší závažností i léčbou.
- Zánětlivá střevní onemocnění (IBD): Jedná se o chronická zánětlivá onemocnění trávicího traktu, jejichž přesná příčina není známa, ale předpokládá se kombinace genetických predispozic, imunitní reakce a změn v mikrobiomu. Mezi nejčastější patří:
* Crohnova choroba: Může postihnout jakoukoli část trávicí trubice od úst po konečník, zasahuje celou střevní stěnu (transmurální zánět) a často se projevuje průjem, bolest břicha a hubnutí. Typické jsou i píštěle. * Ulcerózní kolitida: Postihuje pouze tlusté střevo a konečník, zasahuje jen povrchovou vrstvu střevní stěny a typickým příznakem je krvavý průjem s hlenem.
- Syndrom dráždivého tračníku (IBS): Jedna z nejčastějších funkčních poruch trávicího traktu, postihující přibližně 20 % světové populace. Charakterizují ji bolest břicha, křeče, nadýmání, plynatost a změny v frekvenci nebo konzistenci stolice (průjem, zácpa nebo střídání obojího). Příčiny nejsou zcela jasné, ale zahrnují narušenou komunikaci mezi mozkem a střevy, změny v pohyblivosti střev a složení mikroflóry a psychický stres.
- Kolorektální karcinom: Nádorové onemocnění tlustého střeva nebo konečníku, které patří mezi nejčastější zhoubné nádory v České republice i ve světě.
- Celiakie: Autoimunitní onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku, které vede k poškození sliznice tenkého střeva a narušení vstřebávání živin. Léčba spočívá v přísné bezlepkové dietě.
🍎 Výživa a zdraví střev
Výživa hraje klíčovou roli v udržení zdraví střev a rovnováhy mikrobiomu. Pro zdravá střeva se doporučuje:
- Dostatečný příjem vlákniny: Vláknina (rozpustná i nerozpustná) obsažená v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných obilovinách působí jako prebiotika, která podporují růst prospěšných bakterií a napomáhají peristaltice.
- Fermentované potraviny: Kysané zelí, kimchi, jogurt, kefír a kombucha jsou bohaté na probiotika (živé mikroorganismy), které doplňují a posilují mikrobiom.
- Omezení zpracovaných potravin, cukrů a nezdravých tuků: Tyto potraviny mohou narušit rovnováhu mikroflóry a podporovat zánětlivé procesy ve střevech.
- Dostatečný pitný režim: Voda je nezbytná pro správnou funkci střev a peristaltiku.
- Kvalitní tuky: Olivový olej, avokádo, ořechy a semínka jsou zdrojem zdravých tuků, které jsou důležité pro zdraví střevní sliznice.
🔬 Diagnostické metody
Pro diagnostiku onemocnění střev se využívá řada metod:
- Anamnéza a fyzikální vyšetření: Základní kroky zahrnující rozhovor s pacientem o jeho příznacích a fyzické vyšetření břicha.
- Laboratorní vyšetření: Zahrnují krevní testy (např. zánětlivé markery, autoprotilátky u celiakie a IBD), a vyšetření stolice (např. na přítomnost krve, parazitů nebo bakterií).
- Endoskopie:
* Gastroskopie (ezofagogastroduodenoskopie): Vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku pomocí endoskopu. Používá se pro diagnostiku celiakie (s biopsií tenkého střeva) nebo jiných onemocnění horní části trávicího traktu. * Kolonoskopie: Vyšetření tlustého střeva a části tenkého střeva (terminální ileum) pomocí kolonoskopu. Je klíčová pro diagnostiku kolorektálního karcinomu, IBD a polypů.
- Kapslová endoskopie: Pacient spolkne malou kapsli s kamerou, která pořizuje snímky tenkého střeva, kam se běžný endoskop nedostane.
- Zobrazovací metody:
* Ultrazvuk (sonografie): Rychlá a neinvazivní metoda pro zobrazení střevních stěn a okolních orgánů. * Výpočetní tomografie (CT): Poskytuje detailní průřezové snímky břicha a pánve, což pomáhá při diagnostice nádorů, zánětů a komplikací. * Magnetická rezonance (MR): Podobně jako CT, ale bez ionizujícího záření, vhodná pro detailní zobrazení měkké tkáně a sledování chronických onemocnění.
💡 Zajímavosti a rekordy
- Celková délka střeva u člověka je asi 7 metrů.
- Vstřebávací plocha tenkého střeva je díky klkům a mikroklkům obrovská, může dosahovat až 200–300 m², což je velikost tenisového kurtu.
- V tlustém střevě žije přibližně 500 druhů mikroorganismů, které tvoří až 60 % hmotnosti stolice.
- Střevní mikroflóra je natolik důležitá, že se někdy označuje jako "druhý mozek" kvůli svému vlivu na nervový systém a produkci neurotransmiterů, jako je serotonin.
- Embryonální vývoj střeva zahrnuje složité rotace a růst, které zajišťují jeho správné uložení v břišní dutině.
Pro laiky
Představte si střevo jako takovou dlouhou, klikatou trubku ve vašem břiše, která má za úkol zpracovat všechno, co sníte a vypijete. Není to ale jen obyčejná trubka! Je to vlastně taková "továrna na energii" a zároveň "čistička odpadních vod".
Když sníte jídlo, nejprve se dostane do žaludku, kde se trochu rozmělní. Pak putuje do první části střeva, kterému říkáme tenké střevo. To je jako hlavní výrobní linka, kde se z potravy vytáhnou všechny důležité věci – vitamíny, minerály, cukry a tuky. Aby to šlo co nejlépe, tenké střevo má uvnitř spoustu malých "prstíků" (říkáme jim klky), které zvětšují jeho plochu, takže se to všechno stihne vstřebat do krve.
Zbytky, které tělo nepotřebuje, se posunou do tlusté střevo. To je zase něco jako "zahušťovací stanice" a "recyklační centrum". Zde se z těchto zbytků odsaje ještě poslední voda, aby se neplýtvalo, a zformuje se z nich stolice. A teď to nejzajímavější: Ve vašem tlustém střevě žije obrovské množství malých, neviditelných kamarádů – říkáme jim střevní mikroflóra nebo mikrobiom. Jsou to takoví malí pomocníci, kteří vám pomáhají trávit některé věci, které byste sami nedokázali, a dokonce vyrábějí i některé vitamíny. Navíc jsou velmi důležití pro vaši obranyschopnost proti nemocem a dokonce ovlivňují i vaši náladu! Proto se o střeva musíme dobře starat – jíst zdravě, pít hodně vody a hýbat se. Když jsou střeva v pohodě, je v pohodě i celé tělo.