Syndrom dráždivého tračníku

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Syndrom dráždivého tračníku (běžně označovaný zkratkou IBS z anglického Irritable Bowel Syndrome) je chronická funkční porucha trávicího traktu, která se projevuje především bolestmi břicha, nadýmáním a změnami ve vyprazdňování (průjem, zácpa nebo jejich střídání). Jedná se o jednu z nejčastějších gastroenterologických diagnóz v klinické praxi. Klíčovým znakem je, že při vyšetřeních (např. kolonoskopie nebo zobrazovací metody) nejsou nalezeny žádné viditelné organické či zánětlivé změny na střevě, které by příznaky vysvětlovaly. Porucha tedy spočívá ve funkci, nikoliv ve struktuře orgánu.

Onemocnění výrazně ovlivňuje kvalitu života pacientů, ale nezkracuje délku života ani nevede k závažným komplikacím, jako je rakovina. Příčiny vzniku jsou komplexní a zahrnují souhru genetických faktorů, psychického stavu, složení střevního mikrobiomu a citlivosti nervového systému střeva.

🩺 Charakteristika a příznaky

Klinický obraz syndromu dráždivého tračníku je velmi variabilní. Příznaky mohou být trvalé nebo se objevovat v epizodách (tzv. relapsy a remise). Intenzita obtíží se může měnit v závislosti na stresu, stravě nebo hormonálních změnách (zejména u žen v souvislosti s menstruačním cyklem).

Hlavní příznaky

Bolest břicha: Je hlavním a nejčastějším příznakem. Typicky má křečovitý charakter a její lokalizace se může měnit. Často se zhoršuje po jídle a naopak ulevuje po vyprázdnění.
Změny ve vyprazdňování: Pacienti trpí buď průjmem, zácpou, nebo se u nich tyto stavy střídají.
Nadýmání a plynatost: Pocit plnosti, nafouknutého břicha a zvýšený odchod plynů jsou velmi časté a pro pacienty obtěžující.
Pocit neúplného vyprázdnění: I po návštěvě toalety může přetrvávat pocit, že střevo nebylo zcela vyprázdněno.
Hlen ve stolici: Nález malého množství hlenu je běžný a nepředstavuje známku závažnějšího onemocnění.

Podtypy IBS

Podle převažujících symptomů se IBS dělí do několika základních podtypů, což má význam pro volbu léčby:

IBS-D (průjmový typ): Převažují časté, řídké až vodnaté stolice, často doprovázené urgencemi (nutkáním na stolici).
IBS-C (zácpový typ): Charakterizuje ho obtížné a málo časté vyprazdňování tuhé stolice.
IBS-M (smíšený typ): Dochází ke střídání období průjmu a zácpy.
IBS-U (neklasifikovaný typ): Příznaky nesplňují kritéria pro žádný z výše uvedených typů.

🤔 Příčiny a rizikové faktory

Přesná příčina syndromu dráždivého tračníku není plně objasněna, ale předpokládá se, že jde o multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí několik mechanismů:

Narušená osa střevo-mozek (Gut-Brain Axis): Jedná se o klíčový koncept v chápání IBS. Komunikace mezi centrálním nervovým systémem (mozkem) a enterickým nervovým systémem (nervovým systémem střeva) je narušena. Stres, úzkost nebo deprese mohou přímo ovlivnit funkci střev a naopak signály ze střeva mohou ovlivňovat náladu a vnímání bolesti.
Viscerální hypersenzitivita: Pacienti s IBS mají snížený práh bolesti ve střevech. Běžné podněty, jako je roztažení střeva plynem nebo stolicí, vnímají jako bolestivé, zatímco zdravý jedinec je nepociťuje.
Změny střevní motility: Poruchy hybnosti (pohyblivosti) střeva vedou buď k příliš rychlému průchodu tráveniny (průjem), nebo naopak k příliš pomalému (zácpa).
Změny ve střevním mikrobiomu: Složení a diverzita bakterií ve střevě se u pacientů s IBS často liší od zdravé populace. Tento stav, známý jako dysbióza, může přispívat k nadýmání, plynatosti a změnám ve vyprazdňování.
Postinfekční IBS: U části pacientů se příznaky rozvinou po prodělané akutní gastroenteritidě (střevní chřipce) způsobené bakteriemi nebo viry. Zánět po infekci může trvale změnit funkci střeva a citlivost nervů.
Genetická predispozice: Výskyt IBS v rodině zvyšuje riziko jeho rozvoje, což naznačuje určitou genetickou složku.
Potravinové intolerance: Ačkoliv se nejedná o klasickou alergii, mnoho pacientů udává zhoršení příznaků po konzumaci určitých potravin (např. lepek, laktóza, tučná jídla).

🔬 Diagnostika

Diagnostika IBS je založena na tzv. "diagnóze per exclusionem", což znamená, že lékař musí nejprve vyloučit jiná, organická onemocnění střeva, která mohou mít podobné příznaky. Mezi ně patří například celiakie, idiopatické střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), divertikulární nemoc tlustého střeva nebo rakovina tlustého střeva a konečníku.

Diagnostický proces obvykle zahrnuje: 1. Podrobná anamnéza: Lékař se ptá na charakter, frekvenci a trvání příznaků, jejich souvislost s jídlem, stresem a na rodinný výskyt onemocnění. 2. Fyzikální vyšetření: Zahrnuje prohmatání břicha k posouzení citlivosti a případných rezistencí. 3. Laboratorní vyšetření krve: Základní krevní obraz, zánětlivé markery (např. CRP) a testy na celiakii. 4. Vyšetření stolice: Pátrá se po skrytém (okultním) krvácení, známkách zánětu (kalprotektin) nebo přítomnosti parazitů. 5. Endoskopická vyšetření: U pacientů s varovnými příznaky (krvácení, úbytek hmotnosti, anémie, věk nad 50 let) nebo při nejasné diagnóze se provádí kolonoskopie k prohlédnutí tlustého střeva.

Pro stanovení diagnózy se často používají mezinárodní diagnostická kritéria, nejčastěji Římská kritéria IV. Podle nich musí být přítomna opakovaná bolest břicha (v průměru alespoň 1 den v týdnu za poslední 3 měsíce) spojená se dvěma nebo více z následujících bodů:

Souvisí s defekací (vyprázdněním).
Je spojena se změnou frekvence stolice.
Je spojena se změnou konzistence stolice.

💊 Léčba a management

Léčba syndromu dráždivého tračníku je komplexní, individualizovaná a zaměřená na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života. Jelikož neexistuje jediný lék, který by onemocnění vyléčil, kombinuje se několik přístupů.

🥗 Dietní opatření

Strava hraje u většiny pacientů klíčovou roli.

Low-FODMAP dieta: Jedná se o dočasnou eliminační dietu, která omezuje potraviny s vysokým obsahem fermentovatelných oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů (FODMAP). Tyto cukry jsou špatně vstřebatelné v tenkém střevě a mohou způsobovat nadýmání, plynatost a bolesti. Po eliminační fázi se jednotlivé skupiny potravin postupně znovu zařazují do jídelníčku, aby se zjistila individuální tolerance.
Vláknina: U zácpového typu se doporučuje zvýšit příjem rozpustné vlákniny (např. psyllium), která změkčuje stolici. Naopak nerozpustná vláknina (např. z celozrnných výrobků) může u některých pacientů příznaky zhoršovat.
Pravidelnost stravování: Jíst menší porce v pravidelných intervalech může pomoci stabilizovat funkci střev.
Dostatečná hydratace: Pití dostatečného množství vody je důležité zejména u zácpového typu.

🧠 Změna životního stylu

Management stresu: Techniky jako jóga, meditace, dechová cvičení nebo kognitivně behaviorální terapie (KBT) mohou výrazně pomoci díky ovlivnění osy střevo-mozek.
Pravidelný pohyb: Fyzická aktivita podporuje správnou střevní motilitu a pomáhá snižovat stres.
Dostatek spánku: Kvalitní spánek je zásadní pro regeneraci nervového systému, včetně toho střevního.

⚕️ Farmakoterapie

Léky se používají k cílenému potlačení konkrétních příznaků:

Spasmolytika: Uvolňují křeče hladkého svalstva střev a zmírňují bolesti (např. butylskopolamin, mebeverin).
Léky ovlivňující motilitu:

   * U průjmového typu se používají antidiaroika (např. loperamid).
   * U zácpového typu se podávají laxativa (projímadla), nejčastěji osmotická (např. laktulóza, makrogol).

Probiotika: Některé kmeny probiotických bakterií mohou pomoci obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu a zmírnit nadýmání.
Nízké dávky antidepresiv: Tricyklická antidepresiva nebo SSRI se používají v nízkých dávkách ne kvůli jejich antidepresivnímu účinku, ale pro jejich schopnost modulovat vnímání bolesti ve střevě (viscerální hypersenzitivitu).
Antibiotika: U některých pacientů s nadýmáním a průjmem může pomoci léčba nevstřebatelným antibiotikem rifaximinem, které potlačuje přerůstání bakterií v tenkém střevě (SIBO).

📊 Epidemiologie

Syndrom dráždivého tračníku je celosvětově velmi rozšířené onemocnění. Odhaduje se, že postihuje přibližně 10–15 % populace v západních zemích.

Častěji se vyskytuje u žen (přibližně 2x častěji než u mužů).
Nejčastěji se první příznaky objevují u mladých dospělých a lidí ve středním věku (mezi 20. a 40. rokem života).
Představuje jeden z nejčastějších důvodů návštěvy gastroenterologa a také významnou příčinu pracovní absence.

💡 Pro laiky

Co je to "funkční porucha"? Představte si auto, které občas škube a špatně jede, ale když ho mechanik rozebere, všechny součástky (motor, převodovka) vypadají naprosto v pořádku. Problém není ve struktuře, ale v tom, jak spolu součástky komunikují a fungují. U IBS je to podobné – střevo je strukturálně zdravé, ale jeho funkce (pohyby, vnímání) je narušená.
Co je "osa střevo-mozek"? Je to jakási "horká linka" mezi vaším mozkem a střevy. Když jste ve stresu, mozek pošle signál do střev, která mohou zareagovat křečemi nebo průjmem. Naopak, když jsou střeva podrážděná, pošlou signál do mozku, což může ovlivnit vaši náladu nebo způsobit úzkost. U IBS je tato komunikace přecitlivělá a chaotická.
Co jsou FODMAPy? Jsou to typy cukrů, které se nacházejí v mnoha běžných potravinách (např. v pšenici, cibuli, česneku, jablkách, mléčných výrobcích). Naše tenké střevo je neumí dobře strávit. Ve tlustém střevě se jich pak "ujmou" bakterie, které je začnou kvasit (fermentovat). Při tomto procesu vzniká plyn, který roztahuje střevo a způsobuje bolest a nadýmání. Dieta s nízkým obsahem FODMAP se snaží dočasně omezit tyto potraviny, aby se střevům ulevilo.

Šablona:Aktualizováno