Rakovina tlustého střeva a konečníku

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - onemocnění Rakovina tlustého střeva a konečníku, odborně nazývaná kolorektální karcinom, je zhoubné nádorové onemocnění, které postihuje tlusté střevo (colon) nebo konečník (rectum). Patří mezi nejčastější typy rakoviny v celosvětovém měřítku a představuje významný zdravotní problém, zejména ve vyspělých zemích. Většina těchto nádorů vzniká z nezhoubných výrůstků sliznice zvaných polypy, jejichž přeměna v karcinom trvá obvykle několik let. Díky této pomalé progresi je možné onemocnění účinně předcházet a včasně ho odhalit pomocí preventivních screeningových programů.

V České republice patří incidence i mortalita na kolorektální karcinom k nejvyšším v Evropě i na světě, ačkoliv v posledních letech dochází díky zavedení screeningu k postupnému poklesu těchto statistik.

📜 Historie a epidemiologie

Historicky bylo onemocnění méně časté, ale s přechodem k západnímu stylu života v průběhu 20. století jeho výskyt dramaticky vzrostl. Tento nárůst je spojován především se změnami stravovacích návyků, snížením fyzické aktivity a prodlužováním délky života.

Epidemiologicky se jedná o třetí nejčastější nádorové onemocnění u mužů a druhé nejčastější u žen na světě. Geograficky je nejvyšší výskyt zaznamenán v Severní Americe, Austrálii, na Novém Zélandu a v Evropě. Naopak nízký výskyt je typický pro Afriku a Asii, ačkoliv i zde s rostoucí životní úrovní incidence stoupá. Česká republika dlouhodobě patřila mezi země s nejvyšším výskytem na světě, zejména u mužů. Zavedení celoplošného screeningu v roce 2014 vedlo k postupnému zlepšování situace, protože umožňuje odhalit a odstranit prekancerózní polypy a zachytit nádory v časných, dobře léčitelných stádiích.

🧬 Příčiny a rizikové faktory

Vznik kolorektálního karcinomu je komplexní proces ovlivněný kombinací genetických faktorů a faktorů vnějšího prostředí.

🥗 Životní styl a strava

Strava: Vysoká konzumace červeného masa (hovězí, vepřové, jehněčí) a zpracovaných masných výrobků (uzeniny, klobásy) je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů. Naopak strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu působí ochranně.
Obezita a nedostatek pohybu: Lidé s nadváhou či obezitou a sedavým způsobem života mají prokazatelně vyšší riziko.
Alkohol: Nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje riziko vzniku onemocnění.
Kouření: Dlouhodobé kouření je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku nejen karcinomu, ale i adenomových polypů.

👴 Věk a genetika

Věk: Riziko onemocnění stoupá s věkem, nejčastěji se vyskytuje u osob starších 50 let.
Osobní a rodinná anamnéza: Přítomnost kolorektálního karcinomu nebo adenomových polypů u přímých příbuzných (rodiče, sourozenci, děti) riziko výrazně zvyšuje.
Dědičné syndromy: Ačkoliv tvoří jen asi 5 % všech případů, některé genetické syndromy vedou k velmi vysokému riziku:
- Lynchův syndrom (hereditární nepolypózní kolorektální karcinom, HNPCC): Nejčastější dědičná forma, způsobená mutací v genech zodpovědných za opravy DNA.
- Familiární adenomatózní polypóza (FAP): Vzácné onemocnění charakterizované tvorbou stovek až tisíců polypů v tlustém střevě již v mladém věku. Pokud se neléčí, riziko vzniku karcinomu se blíží 100 %.

🔥 Chronická zánětlivá onemocnění

Pacienti s dlouhotrvajícími idiopatickými střevními záněty, jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba postihující tlusté střevo, mají zvýšené riziko vzniku karcinomu. Riziko stoupá s délkou trvání a rozsahem zánětu.

🔬 Patogeneze a stádia

Od polypu ke karcinomu

Většina (přes 80 %) kolorektálních karcinomů vzniká na podkladě tzv. adenom-karcinomové sekvence. Na začátku je normální sliznice tlustého střeva, ve které vlivem genetických a epigenetických změn vznikne nezhoubný výrůstek – adenomový polyp. Postupným hromaděním dalších mutací v klíčových genech (např. APC, KRAS, p53) se polyp zvětšuje, mění svou strukturu (dysplazie) a nakonec se transformuje ve zhoubný adenokarcinom. Tento proces trvá v průměru 5 až 10 let, což poskytuje dostatečně dlouhé "okno příležitosti" pro preventivní odstranění polypu během kolonoskopie.

🔢 Staging (TNM klasifikace)

Pro určení prognózy a plánování léčby je klíčové stanovení stádia onemocnění. K tomu se používá mezinárodní TNM klasifikace:

T (Tumor): Popisuje velikost a hloubku prorůstání nádoru střevní stěnou.
N (Nodus): Hodnotí postižení regionálních mízních uzlin.
M (Metastasis): Určuje přítomnost či nepřítomnost vzdálených metastáz (nejčastěji v játrech a plicích).

Na základě TNM klasifikace se onemocnění dělí do klinických stádií I až IV:

Stádium I: Nádor je omezen na stěnu střeva.
Stádium II: Nádor prorůstá celou tloušťkou stěny střeva, ale nešíří se do uzlin.
Stádium III: Nádor postihl regionální mízní uzliny.
Stádium IV: Jsou přítomny vzdálené metastázy.

🩺 Klinické projevy a příznaky

V časných stádiích je onemocnění často bezpříznakové, což zdůrazňuje význam screeningu. S růstem nádoru se mohou objevit následující příznaky:

Změny ve vyprazdňování: Střídání průjmu a zácpy, pocit nedokonalého vyprázdnění, zúžení stolice (tzv. tužkovitá stolice).
Krev ve stolici: Může být viditelná jasně červená krev (typické pro nádory konečníku) nebo tmavá, natrávená krev (meléna). Často je však krvácení skryté (okultní) a prokáže se až speciálním testem.
Bolesti břicha: Křečovité bolesti, pocit plnosti nebo nadýmání.
Anémie (chudokrevnost): Způsobená chronickými, byť neviditelnými ztrátami krve. Projevuje se únavou, slabostí a bledostí.
Neúmyslný úbytek hmotnosti: Ztráta váhy bez zjevné příčiny je varovným příznakem pokročilého onemocnění.
V případě pokročilého onemocnění se mohou objevit příznaky související s metastázami, např. žloutenka při postižení jater.

🔎 Diagnostika

Screeningové metody

Cílem screeningu je odhalit onemocnění v bezpříznakovém stádiu. V Česku je zaveden program pro osoby od 50 let:

Test na okultní krvácení do stolice (TOKS): Jednoduchý test, který detekuje skrytou krev ve stolici. Provádí se v intervalu 1–2 let. V případě pozitivity je nutné doplnit kolonoskopii.
Screeningová kolonoskopie: Endoskopické vyšetření celého tlustého střeva, které je nejpřesnější metodou. Umožňuje nejen odhalit nádory a polypy, ale i je rovnou odstranit. Doporučuje se jednou za 10 let jako primární screeningová metoda.

Potvrzující vyšetření

Kolonoskopie s biopsií: Zlatý standard v diagnostice. Lékař zavede ohebný přístroj s kamerou (endoskop) přes konečník do celého tlustého střeva. Podezřelá ložiska si může prohlédnout a odebrat z nich vzorky tkáně (biopsie) k histologickému vyšetření, které definitivně potvrdí diagnózu.
CT kolonografie (virtuální kolonoskopie): Alternativa pro pacienty, kteří nemohou podstoupit klasickou kolonoskopii. Jedná se o speciální CT vyšetření, které vytvoří 3D model střeva.

Určení rozsahu onemocnění

Po potvrzení diagnózy je nutné provést další vyšetření k určení stádia (stagingu):

CT hrudníku, břicha a pánve: Základní metoda pro odhalení metastáz v uzlinách, játrech a plicích.
Magnetická rezonance (MRI) pánve: Zpřesňuje lokální rozsah nádorů konečníku.
PET/CT: Kombinovaná metoda, která může odhalit i malá ložiska metastáz.

💊 Léčba

Léčebný plán je vždy individuální a závisí na stádiu onemocnění, lokalizaci nádoru, celkovém stavu pacienta a molekulárně-genetických vlastnostech nádoru.

🔪 Chirurgická léčba

Je základem léčby u lokalizovaných stádií (I–III). Cílem je odstranění části střeva s nádorem a přilehlými mízními uzlinami.

Hemikolektomie: Odstranění pravé nebo levé části tlustého střeva.
Resekce rekta: Složitější operace u nádorů konečníku, často vyžadující dočasnou nebo trvalou stomii (vývod).

V současnosti se stále více využívají laparoskopické a robotické operace, které jsou pro pacienta šetrnější.

🧪 Chemoterapie

Používá cytostatika k ničení nádorových buněk.

Adjuvantní chemoterapie: Podává se po operaci u stádia III (a některých rizikových případů stádia II) s cílem zničit případné mikrometastázy a snížit riziko návratu nemoci.
Neoadjuvantní chemoradioterapie: Kombinace chemoterapie a ozařování podávaná před operací u nádorů konečníku ke zmenšení nádoru a usnadnění operace.
Paliativní chemoterapie: U pokročilého metastatického onemocnění (stádium IV) s cílem prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu.

☢️ Radioterapie

Využívá ionizující záření k ničení nádorových buněk. Uplatňuje se především v léčbě karcinomu konečníku, obvykle v kombinaci s chemoterapií (chemoradioterapie).

🎯 Cílená (biologická) léčba a imunoterapie

Moderní léčebné přístupy zaměřené na specifické molekulární cíle v nádorových buňkách. Používají se u pokročilého onemocnění, často v kombinaci s chemoterapií.

Cílená léčba: Zahrnuje léky blokující růstové faktory (např. anti-EGFR protilátky) nebo tvorbu cév zásobujících nádor (anti-VEGF protilátky). Jejich nasazení závisí na přítomnosti určitých mutací (např. KRAS, NRAS, BRAF).
Imunoterapie: Léčba, která aktivuje vlastní imunitní systém pacienta k boji proti nádoru. Je vysoce účinná u malé podskupiny pacientů s nádory s tzv. mikrosatelitovou nestabilitou (MSI-high), což je typické pro Lynchův syndrom.

📈 Prognóza

Prognóza kolorektálního karcinomu zásadně závisí na stádiu, ve kterém je onemocnění diagnostikováno.

Stádium I: Pětileté přežití dosahuje více než 90 %.
Stádium II: Pětileté přežití se pohybuje mezi 70–85 %.
Stádium III: Pětileté přežití klesá na 40–70 % v závislosti na rozsahu postižení uzlin.
Stádium IV: Prognóza je nejméně příznivá, pětileté přežití je pod 15 %. I zde však moderní léčba dokáže u některých pacientů výrazně prodloužit život.

Tyto statistiky jasně ukazují, jak klíčový je včasný záchyt onemocnění prostřednictvím screeningu.

🛡️ Prevence

Prevence hraje u tohoto onemocnění klíčovou roli. Dělí se na primární (předcházení vzniku) a sekundární (včasný záchyt).

Primární prevence:
- Úprava stravovacích návyků: zvýšení příjmu vlákniny, ovoce a zeleniny, omezení červeného a zpracovaného masa.
- Udržování zdravé tělesné hmotnosti.
- Pravidelná fyzická aktivita (alespoň 30 minut denně).
- Omezení konzumace alkoholu a zanechání kouření.
Sekundární prevence:
- Pravidelná účast ve screeningovém programu (TOKS nebo kolonoskopie) od 50 let věku (u rizikových jedinců dříve).

🧑‍🏫 Pro laiky

Kolonoskopie: Vyšetření, při kterém lékař používá ohebnou "hadičku" s kamerou, aby se podíval dovnitř celého tlustého střeva. Je to nejlepší způsob, jak najít a rovnou odstranit polypy.
Polyp: Malý výrůstek na sliznici střeva, který vypadá trochu jako houba nebo bradavice. Sám o sobě není nebezpečný, ale po několika letech se z něj může vyvinout rakovina.
Biopsie: Odběr malého kousku tkáně (například z polypu nebo nádoru) během kolonoskopie. Tento vzorek se pak zkoumá pod mikroskopem, aby se zjistilo, zda obsahuje rakovinné buňky.
Metastáza: "Dceřiné" ložisko nádoru, které vznikne, když se rakovinné buňky z původního místa (např. ze střeva) uvolní a krevním oběhem se dostanou do jiné části těla, nejčastěji do jater nebo plic.
Chemoterapie: Léčba pomocí léků (často ve formě kapaček), které ničí rychle se dělící buňky, což jsou typicky buňky nádorové. Bohužel poškozuje i některé zdravé buňky (vlasy, sliznice), což způsobuje vedlejší účinky.
Stomie (vývod): Chirurgicky vytvořený vývod střeva na povrch břicha. Používá se, když není možné po operaci znovu spojit konce střeva, zejména u nádorů konečníku. Může být dočasná nebo trvalá.

Šablona:Aktualizováno