Kolonoskopie

Rozbalit box

Obsah boxu

Kolonoskopie (někdy psáno i koloskopie) je endoskopická vyšetřovací metoda, která umožňuje lékaři prohlédnout vnitřní stěnu (sliznici) celého tlustého střeva a konečné části tenkého střeva (terminálního ilea). Provádí se pomocí ohebného přístroje zvaného kolonoskop, který je na svém konci vybaven kamerou, světelným zdrojem a pracovním kanálem.

Jedná se o klíčové vyšetření v gastroenterologii, které má jak diagnostický, tak terapeutický význam. Je považována za zlatý standard v prevenci a diagnostice rakoviny tlustého střeva a konečníku, protože umožňuje nejen odhalit podezřelá ložiska, ale i rovnou odstranit polypy, které jsou prekurzory tohoto onemocnění.

🩺 Indikace (Důvody k vyšetření)

Kolonoskopie se provádí z několika hlavních důvodů, které lze rozdělit na diagnostické, terapeutické a preventivní (screeningové).

• Screening kolorektálního karcinomu: U bezpříznakových jedinců od určitého věku (v Česku obvykle od 50 let) jako prevence vzniku rakoviny. Cílem je odhalit a odstranit prekancerózní léze (adenomové polypy).
• Diagnostika příznaků:
  • Krvácení z konečníku nebo přítomnost krve ve stolici (pozitivní test okultního krvácení do stolice).
  • Nevysvětlitelná chudokrevnost z nedostatku železa.
  • Chronický průjem nebo nově vzniklá zácpa.
  • Dlouhodobé bolesti břicha nejasného původu.
  • Nechtěný a nevysvětlitelný úbytek na váze.
• Sledování (dispenzarizace):
  • Pacienti s již dříve odstraněnými polypy nebo nádorem.
  • Pacienti s chronickými zánětlivými střevními onemocněními (IBD), jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, u kterých je zvýšené riziko vzniku nádoru.
  • Pacienti s genetickou predispozicí k nádorům tlustého střeva (např. familiární adenomatózní polypóza nebo Lynchův syndrom).
• Terapeutické zákroky:
  • Polypektomie: Odstranění polypů.
  • Zástava krvácení z různých zdrojů (např. divertikly, angiodysplazie).
  • Rozšíření zúžených (stenotických) úseků střeva.
  • Dekomprese (snížení tlaku) při masivním roztažení střeva (Ogilvieho syndrom).

⚙️ Příprava na vyšetření

Kvalitní příprava je naprosto klíčová pro úspěch a bezpečnost celého vyšetření. Cílem je dokonalé vyčištění střeva, aby měl lékař nerušený výhled na celou sliznici. Nedostatečná příprava může vést k přehlédnutí důležitých nálezů nebo nutnosti celé vyšetření opakovat.

🍽️ Dietní omezení

Příprava začíná již několik dní (obvykle 5–7) před samotným výkonem úpravou jídelníčku. Pacient by měl přejít na tzv. bezezbytkovou (nízkovlákninovou) dietu.

• Zakázané potraviny: Celozrnné pečivo, luštěniny, ovoce a zelenina se slupkami a zrníčky (např. hroznové víno, kiwi, rajčata, paprika), mák, ořechy, semínka. Tyto zbytky mohou ulpět na stěně střeva a znemožnit jeho prohlédnutí.
• Povolené potraviny: Bílé pečivo, těstoviny, rýže, bramborová kaše, libové maso (kuřecí, krůtí, ryby), vývary, jogurty bez kousků ovoce.

Den před vyšetřením je nutné přejít pouze na tekutou stravu – povoleny jsou čiré vývary, čaj (ne černý), ovocné šťávy bez dužiny, voda. Je zakázáno pít červeně a fialově zbarvené nápoje, které by mohly imitovat krev ve střevě.

💧 Vyprazdňovací roztoky

Odpoledne nebo večer před vyšetřením začíná pacient pít speciální projímavý roztok. Existuje několik typů přípravků, které se liší objemem (obvykle 2 až 4 litry) a chutí. Nejčastěji se používají roztoky na bázi polyethylenglykolu (PEG) nebo solné roztoky.

• Průběh pití: Roztok se pije postupně, například 250 ml každých 15–20 minut. Pití velkého objemu tekutin v krátkém čase může být nepříjemné a způsobovat nevolnost.
• Účinek: Roztok projde trávicím traktem, aniž by se vstřebal, a "vymyje" veškerý obsah střeva. Výsledkem by měla být čirá, nažloutlá tekutina odcházející z konečníku bez pevných částic.
• Hydratace: Během přípravy je důležité pít i dostatek jiných čirých tekutin (voda, čaj), aby nedošlo k dehydrataci.

V den vyšetření již pacient nic nejí a obvykle ani nepije (nebo jen malé množství vody několik hodin před výkonem).

🔬 Průběh vyšetření

Samotné vyšetření probíhá na specializovaném endoskopickém pracovišti a trvá v průměru 20 až 40 minut, v případě terapeutického zákroku i déle.

💊 Sedace a analgezie

Většina kolonoskopií se dnes provádí v analgosedaci. Pacientovi jsou nitrožilně podány léky proti bolesti (opiáty) a sedativa (benzodiazepiny), které zajistí komfort, uvolnění a snížení vnímání bolesti. Pacient je při vědomí, ale utlumený a na průběh si často nepamatuje. V některých případech (např. u velmi úzkostných pacientů nebo u očekávaného složitého výkonu) lze vyšetření provést v celkové anestezii za přítomnosti anesteziologa.

💨 Vlastní výkon

Pacient leží na levém boku s pokrčenými koleny. Lékař nejprve provede vyšetření konečníku prstem (per rectum) a poté opatrně zavede znecitlivujícím gelem potřený kolonoskop do konečníku. Následně přístroj postupně posouvá celým tlustým střevem – přes esovitou kličku, sestupný tračník, příčný tračník, vzestupný tračník až do slepého střeva.

Aby bylo možné sliznici dobře prohlédnout, je nutné střevo rozepnout. K tomu se používá insuflace (vhánění) vzduchu nebo častěji oxidu uhličitého (CO₂), který se lépe vstřebává a způsobuje menší nadýmání po výkonu. Průchod přístroje přes ohyby střeva může být pro pacienta mírně nepříjemný a způsobovat pocit tlaku.

Nejdůkladnější prohlídka sliznice probíhá při pomalém vytahování kolonoskopu. Lékař pečlivě sleduje obraz přenášený kamerou na monitor a pátrá po jakýchkoliv abnormalitách.

✂️ Biopsie a polypektomie

Pokud lékař objeví podezřelou tkáň (např. zánět, vřed) nebo polyp, může pracovním kanálem kolonoskopu zavést miniaturní nástroje.

• Biopsie: Pomocí malých kleštiček odebere vzorek tkáně pro histologické vyšetření. Tento odběr je zcela nebolestivý.
• Polypektomie: Jedná se o odstranění polypu. Menší polypy se odstraňují kleštěmi, větší pomocí elektrické kličky, která polyp "uřízne" a zároveň koaguluje cévu v jeho stopce, aby se předešlo krvácení. Odstraněný polyp je následně vytažen a odeslán k histologickému rozboru.

⚠️ Možné komplikace a rizika

Kolonoskopie je považována za bezpečné vyšetření, ale jako každý invazivní výkon s sebou nese určitá rizika. Komplikace jsou vzácné, jejich frekvence se zvyšuje s prováděním terapeutických zákroků (např. polypektomie).

• Perforace (proděravění) střeva: Nejzávažnější, ale velmi vzácná komplikace (méně než 1 případ na 1000 vyšetření). Může nastat mechanickým tlakem přístroje nebo při odstraňování velkého polypu. Většinou vyžaduje okamžitou chirurgickou operaci.
• Krvácení: Může nastat po biopsii nebo častěji po polypektomii. Většinu krvácení lze ošetřit endoskopicky během výkonu. Vzácně se může objevit i s odstupem několika dnů.
• Komplikace spojené se sedací: Reakce na podané léky, pokles krevního tlaku, zpomalení dechu. Tyto stavy jsou monitorovány a personál je připraven je řešit.
• Postpolypektomický syndrom: Podráždění stěny střeva po použití elektrického proudu, které se projeví bolestí břicha a horečkou. Obvykle se léčí konzervativně v nemocnici.
• Nevolnost a nadýmání: Běžné a přechodné potíže po výkonu způsobené vháněným vzduchem.

✅ Význam a přínosy

Přínosy kolonoskopie, zejména v oblasti prevence rakoviny, výrazně převažují nad jejími riziky.

🔬 Screening kolorektálního karcinomu

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů v rozvinutých zemích. Většina těchto nádorů vzniká pomalým růstem z původně nezhoubných adenomových polypů. Tento proces trvá několik let (5–10). Kolonoskopie je unikátní v tom, že dokáže tento proces přerušit.

• Detekce: Umožňuje odhalit polypy v raném, bezpříznakovém stadiu.
• Prevence: Okamžité odstranění polypu (polypektomie) zabrání jeho možnému zvrhnutí v karcinom.
• Včasná diagnostika: Pokud je již nádor přítomen, kolonoskopie umožní jeho včasnou diagnostiku, kdy je šance na úplné vyléčení nejvyšší.

Díky zavedení screeningových programů, jejichž je kolonoskopie součástí, dochází v mnoha zemích k poklesu incidence i mortality na toto onemocnění.

💡 Alternativní metody

Ačkoliv je kolonoskopie zlatým standardem, existují i jiné metody vyšetření tlustého střeva, které mohou být v určitých situacích vhodné.

• Virtuální kolonoskopie (CT kolografie): Radiologické vyšetření pomocí výpočetní tomografie (CT). Vyžaduje stejnou střevní přípravu a rozfouknutí střeva vzduchem. Je méně invazivní, ale neumožňuje odběr vzorků ani odstranění polypů. V případě pozitivního nálezu musí pacient následně podstoupit klasickou kolonoskopii.
• Sigmoideoskopie: Endoskopické vyšetření pouze konečné části tlustého střeva (konečníku a esovité kličky). Je méně náročné na přípravu, ale nezobrazí celé střevo.
• Kapslová endoskopie tlustého střeva: Pacient spolkne kapsli s kamerou, která snímá obraz střeva. Její spolehlivost je nižší než u klasické kolonoskopie a rovněž neumožňuje terapeutické zákroky.
• Testy na okultní (skryté) krvácení do stolice (TOKS/FOBT): Jednoduchý test, který detekuje stopy krve ve stolici. Je základem populačního screeningu. V případě pozitivity je vždy nutné doplnit kolonoskopii k objasnění zdroje krvácení.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si tlusté střevo jako dlouhou, ohebnou hadici ve vašem břiše. Kolonoskopie je, jako když lékař na konec této hadice pošle velmi tenký a ohebný kabel s malou kamerou a světýlkem. Cílem je podívat se, jak to vypadá na vnitřních stěnách celé hadice.

Aby lékař dobře viděl, musí být hadice dokonale čistá. Proto musíte den předem vypít speciální projímavý nápoj, který střevo "vymyje". Během samotného vyšetření většinou dostanete léky, abyste byli uvolnění a nic vás nebolelo, případně si na to ani nebudete pamatovat.

Pokud lékař uvnitř najde něco podezřelého, například malý výrůstek (tzv. polyp), může ho pomocí speciálních nástrojů rovnou "uštípnout" a odstranit. To je velmi důležité, protože právě z některých polypů může po letech vzniknout rakovina. Kolonoskopie tak nejen odhaluje problémy, ale rovnou jim i předchází. Je to nejdůležitější vyšetření pro prevenci rakoviny tlustého střeva.

Šablona:Aktualizováno