Přeskočit na obsah

Tenké střevo

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Orgán

Tenké střevo (latinsky intestinum tenue) je klíčová část trávicí soustavy nacházející se mezi žaludkem a tlustým střevem. Je místem, kde dochází k hlavnímu trávení potravy a k vstřebávání většiny živin do krevního oběhu a lymfy. Jeho vnitřní povrch je složitě uspořádán tak, aby maximalizoval absorpční plochu, která může dosáhnout až 200–300 metrů čtverečních.

⏳ Historie

Studium anatomie a fyziologie tenkého střeva sahá až do starověku, kdy byly pozorovány jeho základní struktury. S rozvojem mikroskopie v 17. století se začala odhalovat složitá mikroskopická stavba, jako jsou střevní klky a mikroklky, které významně zvětšují absorpční plochu. V průběhu 19. a 20. století byly objeveny klíčové enzymy a mechanismy trávení a vstřebávání, stejně jako role tenkého střeva v imunitní odpovědi a produkci hormonů.

🧬 Anatomie a stavba

Tenké střevo je trubice stočená do kliček, která je u člověka zaživa dlouhá přibližně 3–5 metrů, ale po smrti se může protáhnout až na 7 metrů. Jeho průměr se pohybuje kolem 3–3,5 cm. Rozděluje se na tři hlavní části:

Stěna tenkého střeva se skládá ze čtyř základních vrstev:

  • Sliznice (tunica mucosa) – Vnitřní vrstva pokrytá jednovrstevným cylindrickým epitelem, který tvoří četné kruhové řasy (plicae circulares), střevní klky (villi intestinales) a mikroskopické mikroklky na povrchu enterocytů (tzv. kartáčový lem). Tyto struktury mnohonásobně zvětšují absorpční plochu. Mezi klky se nacházejí Lieberkühnovy krypty obsahující různé typy buněk, včetně Panethových buněk produkujících antimikrobiální látky a pohárkových buněk produkujících hlen.
  • Podslizniční vazivo (tunica submucosa) – Obsahuje řídké vazivo, krevní a mízní cévy, a nervovou pleteň (Meissnerův plexus).
  • Svalovina (tunica muscularis externa) – Skládá se ze dvou vrstev hladkého svalstva: vnitřní cirkulární a vnější podélné. Mezi nimi se nachází nervová pleteň (Auerbachův plexus), která řídí peristaltické a kývavé pohyby střeva.
  • Seróza (tunica serosa) – Vnější peritoneální obal, tvořený mezotelem.

🔬 Histologie

Mikroskopická stavba tenkého střeva je optimalizována pro trávení a vstřebávání. Klíčovými prvky jsou:

  • Střevní klky (villi intestinales): Prstovité výběžky sliznice, vysoké 0,2–1,5 mm, které výrazně zvětšují povrch. Každý střevní klk obsahuje krevní kapiláry a centrální lymfatickou cévu (tzv. chylovou cévu), kam se vstřebávají živiny.
  • Enterocyty: Hlavní buňky epitelu, které mají na svém povrchu mikroklky tvořící kartáčový lem. Tento lem obsahuje enzymy, jako jsou disacharidázy a dipeptidázy, které dokončují trávení sacharidů a bílkovin. Enterocyty se podílejí na vstřebávání živin.
  • Pohárkové buňky: Rozptýlené mezi enterocyty, produkují hlen (mucin), který chrání sliznici a usnadňuje průchod tráveniny.
  • Lieberkühnovy krypty: Žlázy na dně klků, které produkují střevní šťávu a obsahují kmenové buňky pro obnovu epitelu, Panethovy buňky a endokrinní buňky.
  • Peyerovy plaky: Lymfatické folikuly, zejména v kyčelníku, které jsou součástí MALT (mucosa-associated lymphoid tissue) a hrají klíčovou roli v imunitní obraně střeva. Obsahují M-buňky, které prezentují antigeny imunitním buňkám.

🧪 Funkce a trávení

Hlavními funkcemi tenkého střeva jsou dokončení trávení potravy a vstřebávání živin.

🩸 Krevní zásobení a inervace

🏥 Onemocnění tenkého střeva

Onemocnění tenkého střeva mohou mít širokou škálu příčin a projevů. Mezi nejčastější patří:

  • Celiakie: Autoimunitní onemocnění vyvolané glutenem, které vede k poškození sliznice tenkého střeva a malabsorpci živin.
  • Crohnova choroba: Chronické zánětlivé onemocnění, které může postihnout jakoukoli část trávicí trubice, nejčastěji však oblast kyčelníku a tlustého střeva. Zánět proniká celou stěnou střeva a může vést k zúžení, píštělím a abscesům.
  • Syndrom dráždivého tračníku (IBS): Funkční porucha střev, která se projevuje bolestmi břicha, nadýmáním a změnami ve vyprazdňování.
  • Nádory tenkého střeva: Jsou poměrně vzácné, ale mohou být benigní (např. adenomy, lipomy) nebo maligní (např. adenokarcinom, karcinoid, lymfom, sarkom). Jejich výskyt se zvyšuje s věkem a u pacientů s některými syndromy nebo Crohnovou chorobou.
  • Střevní obstrukce (ileus): Mechanická neprůchodnost střeva, která může být způsobena nádory, srůsty, záněty nebo cizími tělesy.
  • Vředy: Mohou se vyskytovat v dvanáctníku (peptické vředy) nebo v jiných částech tenkého střeva.
  • Infekce: Různé bakteriální, virové nebo parazitární infekce mohou způsobit záněty (enteritidy) s průjmy a bolestmi břicha.

🔍 Diagnostické metody

Pro diagnostiku onemocnění tenkého střeva se využívá řada metod:

  • Endoskopie:
    • Gastroskopie (esofagogastroduodenoskopie): Umožňuje vizualizaci jícnu, žaludku a dvanáctníku.
    • Kapslová endoskopie: Pacient spolkne malou kapsli s kamerou, která pořizuje snímky celého tenkého střeva a odesílá je bezdrátově.
    • Enteroskopie (jednobalonová, dvojbalonová): Speciální endoskopické metody pro hlubší vyšetření tenkého střeva, které umožňují i odběr biopsie nebo terapeutické zákroky.
  • Radiologické metody:
    • RTG nativní snímek břicha: Základní metoda pro vyloučení ileu (neprůchodnosti) nebo pneumoperitonea.
    • Ultrasonografie (UZ): Umožňuje zobrazení stěny střeva, přítomnosti tekutiny nebo zánětlivých změn.
    • Pasáž tenkým střevem: Dynamické rentgenové vyšetření po vypití kontrastní látky, které sleduje průchod tráveniny.
    • Enteroklýza (RTG nebo CT enteroklýza): Po zavedení sondy do lačníku se podá kontrastní látka pro detailní zobrazení reliéfu sliznice.
    • CT enterografie a MR enterografie: Moderní metody, které po perorálním podání roztoku a intravenózní aplikaci kontrastní látky poskytují detailní obraz tenkého střeva, zvláště vhodné pro diagnostiku Crohnovy choroby.
  • Laboratorní testy: Zahrnují testy na okultní krvácení ve stolici, krevní obraz, zánětlivé markery a specifické testy pro celiakii nebo jiné malabsorpční syndromy.
  • Biopsie: Odběr vzorku tkáně během endoskopie pro histologické vyšetření.

💡 Zajímavosti

  • Povrch tenkého střeva je díky svým řasám, klkům a mikroklkům obrovský. Kdyby se dal "narovnat", odpovídal by ploše tenisového hřiště, tedy až 200–300 metrů čtverečních.
  • Název "lačník" (jejunum) pochází z latinského slova "ieiunus", což znamená "prázdný", protože se u mrtvol často nachází prázdný.
  • Tenké střevo je domovem obrovského množství mikroorganismů, které tvoří střevní mikrobiom a hrají důležitou roli v trávení, produkci vitamínů a imunitní modulaci.
  • Průchod potravy tenkým střevem trvá obvykle několik hodin, během kterých probíhá většina trávení a vstřebávání.

Pro laiky

Představte si, že sníte jídlo, třeba rohlík s máslem a sýrem. Váš žaludek ho sice trochu rozmělní a promíchá s kyselinou, ale skutečná "kouzla" se dějí v tenkém střevě. Tenké střevo je jako dlouhá, hodně zatočená hadička, která má vevnitř spoustu malých prstíků a chloupků. Tyto prstíky a chloupky (říkáme jim střevní klky a mikroklky) zvětšují plochu střeva tak, že by to bylo jako rozložit celé tenisové hřiště! Do tenkého střeva přiteče žluč (z jater, pomáhá rozpouštět tuky) a šťáva ze slinivky břišní (plná "nůžek", které štěpí bílkoviny, sacharidy a tuky na menší kousíčky). Ty malé kousíčky, to jsou ty opravdové živiny, které naše tělo potřebuje. A právě ty prstíky a chloupky v tenkém střevě je nasají jako houba a pošlou je do krve, aby se dostaly do celého těla a dodaly nám energie a stavební látky. Co se nenasaje, to putuje dál do tlustého střeva. Je to jako taková obrovská, ale velmi efektivní továrna na zpracování potravy!

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Tenké_střevo&oldid=13210“