Hlen
Rozbalit box
Obsah boxu
Hlen (latinsky mucus) je viskózní, kluzký a přilnavý sekret produkovaný sliznicemi většiny živočichů. Jedná se o komplexní hydrogel, jehož hlavní složkou je voda (až 95 %) a glykoproteiny zvané muciny, které mu dodávají jeho charakteristickou gelovitou konzistenci. Hlen plní v těle řadu klíčových funkcí, především ochrannou, lubrikační a imunitní. Vytváří ochrannou bariéru na povrchu epitelových tkání, která je chrání před mechanickým poškozením, dehydratací, chemickými látkami a patogeny.
Produkce hlenu je zajišťována specializovanými buňkami, jako jsou pohárkové buňky roztroušené v epitelu, a podslizničními hlenovými žlázami. Nachází se prakticky ve všech orgánových systémech, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím, včetně dýchacích cest, trávicího traktu a urogenitálního systému. Množství, složení a konzistence hlenu se dynamicky mění v závislosti na fyziologickém stavu organismu a přítomnosti patologických procesů, jako jsou záněty nebo infekce.
🔬 Složení a vlastnosti
Hlen je komplexní směs látek, jejíž přesné složení se liší podle místa produkce a aktuálního stavu organismu. Jeho základní struktura a vlastnosti jsou však univerzální.
🧬 Hlavní složky
- Voda: Tvoří přibližně 95 % objemu hlenu. Je nezbytná pro hydrataci sliznic a pro vytvoření gelové struktury.
- Muciny: Jsou klíčovou složkou, která dává hlenu jeho viskoelastické vlastnosti. Jedná se o velké glykoproteiny s vysokým obsahem sacharidů. Jejich dlouhé proteinové řetězce jsou hustě pokryty oligosacharidovými postranními řetězci, které na sebe vážou velké množství vody a vytvářejí trojrozměrnou síť.
- Anorganické soli: Ionty jako sodík, draslík, vápník, chloridy a hydrogenuhličitany ovlivňují pH a osmotický tlak hlenu.
- Protilátky: Zejména sekreční imunoglobulin A (sIgA) je hojně přítomen v hlenu a představuje první linii obrany proti patogenům tím, že brání jejich přilnutí k povrchu sliznic.
- Antimikrobiální látky: Hlen obsahuje řadu látek s přímým antimikrobiálním účinkem, jako je enzym lysozym (narušuje buněčnou stěnu bakterií), laktoferin (váže železo, které je nezbytné pro růst bakterií) a defensiny.
- Lipidy: Tvoří malou, ale funkčně významnou složku. Přispívají k hydrofobním vlastnostem hlenové bariéry a ovlivňují její viskozitu.
- Buněčný materiál: V hlenu se běžně nacházejí odloupané epitelie a buňky imunitního systému, jako jsou neutrofily a makrofágy, zejména během zánětlivých procesů.
物理 Fyzikální vlastnosti
Hlen je nenewtonská kapalina, což znamená, že jeho viskozita se mění v závislosti na působícím mechanickém napětí.
- Viskozita: Hlen je vysoce viskózní (vazký), což mu umožňuje přilnout k povrchu sliznic a efektivně zachytávat částice.
- Elasticita: Díky síťové struktuře mucinů je hlen také elastický (pružný), což mu umožňuje odolávat mechanickému namáhání a deformaci, například při průchodu potravy jícnem nebo při kašli.
- Adheze: Hlen má silné adhezivní (přilnavé) vlastnosti, které zajišťují jeho ukotvení na slizničním povrchu.
Tyto vlastnosti se mohou dramaticky změnit při onemocnění. Například při dehydrataci nebo u pacientů s cystickou fibrózou se hlen stává extrémně hustým a lepkavým, což narušuje jeho funkci.
⚙️ Funkce a význam
Hlen plní v těle několik životně důležitých rolí, které lze rozdělit do několika hlavních kategorií.
🛡️ Ochranná bariéra
- Mechanická ochrana: V trávicím traktu hlen lubrikuje povrch sliznice a chrání ji před abrazivním účinkem procházející potravy. V žaludku a dvanáctníku vytváří silnou vrstvu, která brání samonatrávení sliznice kyselinou chlorovodíkovou a pepsinem.
- Chemická ochrana: Hlen v žaludku obsahuje hydrogenuhličitany, které neutralizují kyselinu a udržují na povrchu sliznice téměř neutrální pH.
- Ochrana před dehydratací: Vrstva hlenu na povrchu sliznic (např. v nose nebo na povrchu oka) brání nadměrnému odpařování vody a udržuje tkáně hydratované.
- Zachytávání částic: V dýchacích cestách hlen funguje jako lepivá past, která zachytává vdechnuté částice, jako je prach, pyl, bakterie, viry a další nečistoty, a brání jim v proniknutí do plic.
🦠 Imunitní role
Hlen je klíčovou součástí vrozené i adaptivní slizniční imunity.
- Mukociliární transport: V dýchacích cestách (od nosu až po průdušky) je hlen neustále posouván směrem k hltanu pomocí synchronizovaného pohybu řasinek (cilií) na povrchu epitelových buněk. Tento mechanismus, známý jako mukociliární eskalátor, efektivně odstraňuje zachycené nečistoty a patogeny z dýchacího systému. Následně je hlen buď polknut (a patogeny zničeny v žaludku), nebo vykašlán.
- Imunoglobuliny a antimikrobiální peptidy: Přítomnost sekrečního IgA, lysozymu a dalších látek aktivně potlačuje růst a množení mikroorganismů.
💧 Lubrikace a zvlhčování
- Trávicí trakt: Hlen usnadňuje polykání a průchod potravy jícnem a střevy.
- Dýchací systém: Zvlhčuje vdechovaný vzduch, čímž chrání citlivé plicní sklípky před vysušením.
- Reprodukční systém: Cervikální hlen v děložním hrdle mění své vlastnosti během menstruačního cyklu. V plodném období je řídký a umožňuje průchod spermií, zatímco v neplodné fázi je hustý a tvoří neprostupnou zátku chránící dělohu před infekcí.
- Oči: Mucinová vrstva slzného filmu zajišťuje rovnoměrné rozprostření slz po povrchu rohovky a její lubrikaci.
🌍 Výskyt v těle
Hlen je produkován na všech slizničních površích, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím.
- Dýchací soustava: Pokrývá sliznici nosní dutiny, vedlejších nosních dutin, nosohltanu, průdušnice a průdušek. Zde plní klíčovou roli v čištění vdechovaného vzduchu.
- Trávicí soustava: Začíná již v ústech jako součást slin, pokračuje přes jícen, žaludek (kde tvoří zásaditou ochrannou vrstvu) a střeva, kde chrání sliznici a usnadňuje pasáž tráveniny.
- Rozmnožovací soustava: U žen je významný cervikální hlen, jehož konzistence se mění s hormonálními hladinami. U mužů je součástí ejakulátu.
- Oko: Je součástí slzného filmu, kde pomáhá udržovat povrch oka vlhký a čistý.
🩺 Klinický význam a patologie
Změny v produkci, složení nebo barvě hlenu jsou často důležitým diagnostickým znakem různých onemocnění.
📈 Změny v produkci a konzistenci
- Hypersekrece (nadprodukce): Je typickou reakcí na podráždění nebo zánět. Vyskytuje se při běžných infekcích, jako je rýma nebo zánět průdušek, ale i u chronických stavů, jako je astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo alergie.
- Změna konzistence: Při dehydrataci nebo u některých onemocnění (např. cystická fibróza) se hlen stává abnormálně hustým a viskózním, což ztěžuje jeho odstraňování a vede k ucpávání dýchacích cest nebo jiných vývodů.
🎨 Změna barvy
- Čirý hlen: Obvykle je známkou normálního stavu nebo virové infekce či alergie v počáteční fázi.
- Bílý nebo zakalený hlen: Může signalizovat zahuštění hlenu v důsledku dehydratace nebo nahromadění buněk.
- Žlutý nebo zelený hlen: Barva je způsobena přítomností enzymu myeloperoxidáza z odumřelých neutrofilů, což jsou bílé krvinky bojující proti infekci. Dlouho se tradovalo, že zelená barva znamená bakteriální infekci, ale může se vyskytovat i u silných virových zánětů. Sama o sobě není spolehlivým ukazatelem pro nasazení antibiotik.
- Růžový nebo červený hlen (krvavý): Signalizuje přítomnost krve z důvodu poškození drobných cév ve sliznici, například při silném kašli, smrkání nebo zánětu.
- Hnědý nebo černý hlen: Může být způsoben vdechováním nečistot (prach, kouř) nebo starou krví. U kuřáků je typický.
🏥 Onemocnění spojená s hlenem
- Cystická fibróza: Genetické onemocnění způsobené mutací v genu pro CFTR protein, který reguluje transport iontů přes buněčné membrány. Důsledkem je produkce extrémně hustého a lepkavého hlenu, který ucpává dýchací cesty (vede k chronickým infekcím a poškození plic) a vývody slinivky břišní (způsobuje poruchy trávení).
- Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN): Onemocnění spojené především s kouřením, charakterizované chronickým zánětem průdušek a nadprodukcí hlenu.
- Astma bronchiale: Chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které je často spojeno se zvýšenou produkcí hlenu a tvorbou hlenových zátek.
- Syndrom suchého oka: Stav, kdy je narušena produkce nebo složení slzného filmu, často kvůli nedostatku mucinové složky, což vede k osychání a dráždění povrchu oka.
💡 Pro laiky
Hlen si můžeme představit jako multifunkční "chytrý gel", který si naše tělo vyrábí pro svou ochranu. Plní podobné úkoly jako několik různých nástrojů najednou:
- Lepivý papír na mouchy: V nose a plicích funguje hlen jako lepivá vrstva, která zachytává veškeré nečistoty, které vdechneme – prach, bakterie, viry nebo pylová zrna. Tím brání tomu, aby se dostaly hlouběji do těla.
- Jezdící schody (eskalátor): V dýchacích cestách se pod vrstvou hlenu nacházejí miliony mikroskopických řasinek, které kmitají a posouvají hlen i s nachytanými nečistotami neustále ven z plic směrem do krku. Tam ho buď polkneme (a žaludeční kyselina vetřelce zničí), nebo vykašleme. Je to dokonalý samočisticí systém.
- Teflonová vrstva na pánvi: V žaludku chrání hlen jeho stěnu před velmi silnou kyselinou, kterou žaludek používá k trávení potravy. Bez této ochranné vrstvy by se žaludek doslova sám strávil.
- Mazací olej: V krku a střevech hlen funguje jako kluzivo, které pomáhá potravě snadno a bez drhnutí projít celým trávicím traktem.
- Co znamená barva hlenu?**
- Průhledný: Vše je v pořádku.
- Bílý: Možná jste trochu dehydrovaní nebo se rozjíždí nachlazení.
- Žlutý/Zelený: Vaše tělo bojuje s infekcí. Barvu nezpůsobují samotné bakterie, ale enzymy z vašich vlastních imunitních buněk (bílých krvinek), které na místě bojují. Je to znamení, že váš imunitní systém pracuje na plné obrátky.
🧐 Zajímavosti
- Zdravý člověk vyprodukuje denně přibližně 1 až 1,5 litru hlenu, většinu z toho si však neuvědomuje, protože je postupně polykán.
- Pojem hlen (flegma) byl jedním ze čtyř základních tělesných šťáv (humorů) ve starověké a středověké medicíně (teorie humoralismu). Flegmatik byl člověk, u kterého údajně převládala tato šťáva, což se projevovalo klidnou a apatickou povahou.
- Hlen (sliz) je klíčový i pro mnoho jiných živočichů. Hlemýždi ho používají k pohybu a ochraně, ryby mají na povrchu těla slizovou vrstvu, která je chrání před parazity a snižuje tření ve vodě.