Sliny

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Sliny (latinsky saliva) jsou čirá, mírně viskózní a bezbarvá tělní tekutina produkovaná slinnými žlázami v dutině ústní obratlovců, včetně člověka. Hrají klíčovou roli v prvních fázích trávení, udržování ústní hygieny, lubrikaci potravy a umožňují správnou artikulaci a vnímání chuti. Denní produkce u dospělého člověka se pohybuje mezi 0,5 až 1,5 litru.

Sliny jsou komplexní směsí vody, elektrolytů, enzymů, hlenu a antibakteriálních látek. Jejich složení a množství se mění v závislosti na denní době, stravě a stimulaci, jako je přítomnost jídla, jeho vůně nebo pouhá myšlenka na něj.

🧪 Složení

Sliny jsou z přibližně 99,5 % tvořeny vodou, zbývajících 0,5 % tvoří rozpuštěné anorganické a organické látky, které jim propůjčují jejich rozmanité funkce.

🔬 Enzymy

Ptyalin (Slinná α-amyláza): Nejdůležitější trávicí enzym ve slinách. Zahajuje štěpení složitých sacharidů (škrob, glykogen) na jednodušší cukry (maltóza, dextrin). Jeho aktivita je nejvyšší při neutrálním až mírně zásaditém pH, a proto je v kyselém prostředí žaludku rychle inaktivován.
Lingvální lipáza: Tento enzym zahajuje trávení tuků (triacylglycerolů). Je produkován Ebnerovými žlázami na jazyku a na rozdíl od amylázy je aktivní i v kyselém prostředí žaludku. Je zvláště důležitý pro trávení tuků z mléka u novorozenců.
Kallikrein: Enzym, který štěpí specifické proteiny v krevní plazmě za vzniku bradykininu, látky rozšiřující cévy. Tím zvyšuje průtok krve slinnými žlázami a podporuje tak další produkci slin.

🛡️ Ochranné látky

Sliny obsahují řadu látek, které chrání zuby a měkké tkáně dutiny ústní před infekcemi.

Lysozym: Enzym, který narušuje buněčnou stěnu bakterií, čímž je ničí. Je to klíčová součást nespecifické imunity.
Laktoferin: Protein, který na sebe pevně váže železo, jež je nezbytné pro růst mnoha patogenních bakterií. Tímto mechanismem omezuje jejich množení.
Sekreční imunoglobulin A (sIgA): Protilátka, která brání přilnutí bakterií a virů na sliznici dutiny ústní a neutralizuje jejich toxiny. Je to hlavní prvek specifické slizniční imunity.
Peroxidáza: Enzym, který katalyzuje přeměnu thiokyanátu (SCN⁻) za přítomnosti peroxidu vodíku (produkovaného bakteriemi) na hypothiokyanát (OSCN⁻), který je pro bakterie toxický.
Histatiny: Skupina proteinů bohatých na histidin, které mají silné protiplísňové účinky (zejména proti rodu Candida) a podílejí se na hojení ran v ústech.

💧 Hlen a elektrolyty

Muciny: Glykoproteiny, které na sebe vážou vodu a vytvářejí kluzký hlen. Tento hlen lubrikuje sousto potravy (tzv. bolus), usnadňuje jeho polykání a chrání sliznice před mechanickým poškozením.
Elektrolyty: Sliny obsahují ionty jako sodík (Na⁺), draslík (K⁺), vápník (Ca²⁺), chloridy (Cl⁻), hydrogenuhličitany (HCO₃⁻) a fosfáty (HPO₄²⁻).
- Hydrogenuhličitany a fosfáty fungují jako pufrovací systém, který neutralizuje kyseliny produkované bakteriemi při metabolismu cukrů. Tím udržují pH v ústech blízko neutrální hodnoty a chrání zubní sklovinu před demineralizací a vznikem zubního kazu.
- Vápník a fosfáty jsou klíčové pro remineralizaci skloviny, tedy opravu mikroskopických poškození způsobených kyselinami.

⚙️ Funkce slin

Sliny plní v těle řadu nezastupitelných funkcí:

Trávení: Zahajují chemické trávení škrobů a tuků.
Lubrikace a polykání: Hlen obaluje potravu, což usnadňuje její žvýkání a formování sousta, které lze snadno spolknout.
Ochrana a čištění: Neustálý proud slin omývá zuby a sliznice, odstraňuje zbytky jídla a bakterie. Antibakteriální složky aktivně bojují proti patogenům.
Pufrování a remineralizace: Neutralizují kyseliny a dodávají ionty pro opravu zubní skloviny, čímž aktivně předcházejí zubnímu kazu.
Vnímání chuti: Rozpouštějí molekuly z potravy, které se tak mohou dostat k chuťovým pohárkům na jazyku a být vnímány jako chuť. Bez slin bychom nerozeznali chuť suché potravy.
Řeč: Zvlhčují rty, jazyk a sliznice, což umožňuje plynulou a srozumitelnou artikulaci.
Hojení: Obsahují růstové faktory (např. epidermální růstový faktor - EGF), které urychlují hojení poranění v dutině ústní.
Exkrece: Do slin se mohou vylučovat některé látky z těla, jako je močovina, kyselina močová, a také některé léky a viry (např. virus vztekliny, HIV).

🏭 Produkce a regulace

Produkce slin je řízena výhradně autonomním nervovým systémem.

💧 Slinné žlázy

Sliny jsou produkovány třemi páry velkých slinných žláz a stovkami drobných žlázek roztroušených ve sliznici dutiny ústní.

Příušní žláza (Glandula parotis): Největší slinná žláza, umístěná před a pod uchem. Produkuje řídkou, vodnatou (serózní) slinu bohatou na enzym amylázu. Její produkce dominuje při stimulaci jídlem.
Podčelistní žláza (Glandula submandibularis): Nachází se pod dolní čelistí. Produkuje smíšenou, seromucinózní slinu. Tvoří největší podíl (asi 70 %) klidové produkce slin.
Podjazyková žláza (Glandula sublingualis): Nejmenší z velkých žláz, uložená pod jazykem. Produkuje převážně hustou, hlenovitou (mucinózní) slinu.
Drobné slinné žlázky: Nacházejí se ve sliznici rtů, tváří, patra a jazyka. Neustále produkují malé množství slin, které udržují ústa vlhká i mezi jídly.

🧠 Nervová regulace

Parasympatikus: Je hlavním stimulátorem produkce slin. Jeho aktivace (např. při pohledu na jídlo, jeho vůni nebo chuti) vede k produkci velkého množství řídkých, vodnatých slin bohatých na enzymy.
Sympatikus: Jeho aktivace (např. při stresu, strachu nebo fyzické námaze) vede k produkci malého množství hustých, viskózních slin. To je důvod, proč máme při nervozitě "sucho v ústech".

🩺 Klinický význam a poruchy

Složení a množství slin jsou důležitým ukazatelem celkového zdraví.

Xerostomie (Sucho v ústech): Snížená produkce slin. Může být způsobena dehydratací, užíváním některých léků (antidepresiva, antihistaminika), ozařováním v oblasti hlavy a krku nebo autoimunitními onemocněními, jako je Sjögrenův syndrom. Vede k obtížím s polykáním a mluvením, zvýšené kazivosti zubů a častějším infekcím v ústech.
Hypersalivace (Ptyalismus): Nadměrná produkce slin. Může se objevit v těhotenství, při otravách (např. rtutí), neurologických onemocněních (Parkinsonova nemoc) nebo při zánětech v dutině ústní.
Sialolitiáza (Slinné kameny): Vznik kamenů ve vývodech slinných žláz, nejčastěji v podčelistní žláze. Kámen může ucpat vývod, což vede k bolestivému otoku žlázy, zejména při jídle.
Sialoadenitida: Zánět slinné žlázy, nejčastěji virového původu (např. příušnice) nebo bakteriálního původu při ucpání vývodu.
Diagnostický potenciál: Sliny se stávají stále důležitější diagnostickou tekutinou. Jsou snadno a neinvazivně dostupné. Lze v nich stanovovat hladiny hormonů (kortizol, testosteron), protilátek proti různým patogenům, markerů některých nádorových onemocnění nebo dokonce analyzovat lidskou DNA.

🌍 Sliny v živočišné říši

Funkce slin se u různých živočichů liší a je přizpůsobena jejich způsobu života.

U přežvýkavců produkují obrovské množství slin (u krávy až 200 litrů denně), které jsou silně zásadité a pomáhají neutralizovat kyseliny vznikající při fermentaci v bachoru.
Někteří hadi mají slinné žlázy přeměněné na jedové žlázy, produkující toxický hadí jed.
Pijavice vylučují do slin antikoagulační látku hirudin, která zabraňuje srážení krve hostitele.
Netopýři upíři mají ve slinách látku draculin, která rovněž zabraňuje srážení krve.
Některé druhy rorýsů (salangy) používají zahuštěné sliny ke stavbě hnízd, která jsou v asijské kuchyni považována za delikatesu ("vlaštovčí hnízda").

🤔 Pro laiky

Představte si sliny jako multifunkční servisní tým pro vaše ústa. 1. Kuchaři: Jakmile začnete jíst, sliny okamžitě spustí "předpřípravu". Enzymy v nich začnou rozkládat složité cukry (jako ve chlebu nebo bramborách) a tuky, takže žaludek to má později jednodušší. 2. Dopravci: Sliny jídlo navlhčí a obalí kluzkým hlenem. Vytvoří z něj kompaktní sousto, které snadno sklouzne do krku, aniž by vás škrábalo. 3. Ochranka a uklízeči: Neustále hlídkují v ústech. Obsahují látky, které ničí škodlivé bakterie a brání jim v usazování na zubech. Zároveň neustále omývají zuby a odplavují zbytky jídla, které by jinak bakteriím sloužily jako potrava. 4. Opraváři: Když sníte něco kyselého nebo sladkého, bakterie v ústech vyrobí kyseliny, které naleptávají zubní sklovinu. Sliny tyto kyseliny neutralizují a hned dodávají vápník a fosfáty, aby drobné "dírky" ve sklovině zase "zazáplatovaly". 5. Tlumočníci: Aby jazyk poznal, jestli jíte slanou, sladkou nebo kyselou věc, musí se molekuly chuti nejprve rozpustit. A to je přesně práce slin. Bez nich by suché jídlo nemělo žádnou chuť.

Stručně řečeno, bez slin bychom si jídlo neužili, nemohli bychom ho pořádně strávit, měli bychom neustále plná ústa kazů a infekcí a špatně by se nám mluvilo.

Šablona:Aktualizováno