Přeskočit na obsah

Nádorové onemocnění

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc

Nádorové onemocnění, často laicky a zjednodušeně označované jako rakovina, je široká skupina onemocnění charakterizovaných nekontrolovaným růstem a dělením buněk. Tyto buňky se mohou šířit do okolních tkání nebo do vzdálených částí těla procesem zvaným metastazování. Ne všechny nádory jsou zhoubné (maligní); nezhoubné (benigní) nádory nemetastazují. Nádorová onemocnění představují jednu z hlavních příčin úmrtí v celosvětovém měřítku. Vědní obor zabývající se studiem, diagnostikou a léčbou nádorových onemocnění se nazývá onkologie.

Termín "rakovina" pochází z řeckého slova karkinos (rak), které použil Hippokratés k popisu nádorů prsu, jejichž prorůstající výběžky mu připomínaly klepeta raka.

🧬 Podstata a definice

Základem vzniku nádorového onemocnění je poškození genetické informace buňky, tedy její DNA. Toto poškození, nazývané mutace, naruší normální regulační mechanismy buněčného cyklu. Zdravé buňky se dělí kontrolovaně a procházejí procesem programované buněčné smrti (apoptóza), pokud jsou poškozené nebo staré. Nádorové buňky tyto signály ignorují a získávají několik charakteristických vlastností:

  • **Nekontrolovaná proliferace:** Dělí se bez ohledu na signály z okolí.
  • **Nesmrtelnost:** Vyhýbají se apoptóze a mají schopnost neomezeného dělení.
  • **Tvorba nových cév (angiogeneze):** Stimulují růst nových krevních cév, které nádor zásobují živinami a kyslíkem.
  • **Invazivita:** Schopnost prorůstat do okolních tkání.
  • **Metastazování:** Schopnost oddělit se od primárního nádoru, cestovat krevním nebo lymfatickým systémem a založit nová ložiska (metastázy) v jiných částech těla.

Benigní vs. maligní nádory

Nádory se dělí na dvě základní skupiny:

  • Nezhoubné (benigní) nádory: Jsou obvykle dobře ohraničené, rostou pomalu, neprorůstají do okolí a nezakládají metastázy. Mohou však způsobovat problémy tím, že tlačí na okolní orgány. Příkladem je lipom (nádor z tukové tkáně) nebo myom dělohy.
  • Zhoubné (maligní) nádory: Jsou charakterizovány invazivním růstem, schopností ničit okolní tkáň a metastazovat. Právě tyto vlastnosti jsou pro pacienta život ohrožující.

📜 Historie výzkumu

První popisy onemocnění, které odpovídají rakovině, se nacházejí již ve staroegyptských papyrech (např. Smithův papyrus, cca 1600 př. n. l.). Hippokratés (cca 460–370 př. n. l.) je považován za autora termínu karkinos. V 19. století německý patolog Rudolf Virchow potvrdil, že všechny buňky, včetně nádorových, vznikají z jiných buněk, a položil tak základy moderní patologie nádorů.

Významný pokrok nastal ve 20. století s objevem karcinogenů (látek způsobujících rakovinu), rozvojem radioterapie (díky práci Marie a Pierra Curieových) a zavedením chemoterapie po druhé světové válce. V posledních desetiletích přinesl zásadní zlom výzkum molekulární biologie a genetiky, který vedl k vývoji cílené léčby a imunoterapie.

📝 Klasifikace a názvosloví

Nádorová onemocnění se klasifikují podle několika kritérií, která jsou klíčová pro stanovení diagnózy, prognózy a léčebného plánu.

Podle typu tkáně

Názvosloví zhoubných nádorů se odvíjí od typu tkáně, ze které vznikly:

Podle stupně (Grading)

Histopatologický stupeň (grade) popisuje, jak moc se nádorové buňky liší od zdravých buněk.

  • G1 (dobře diferencovaný): Buňky se velmi podobají normálním buňkám, nádor roste pomalu.
  • G2 (středně diferencovaný): Střední stupeň odlišnosti.
  • G3 (špatně diferencovaný): Buňky se výrazně liší od normálních, nádor je agresivnější.
  • G4 (nediferencovaný): Buňky jsou natolik změněné, že je obtížné určit jejich původ.

Podle stádia (Staging)

Stádium onemocnění popisuje rozsah nádoru v těle. Nejčastěji se používá mezinárodní klasifikace TNM:

  • T (Tumor): Popisuje velikost a rozsah primárního nádoru.
  • N (Nodes): Popisuje postižení regionálních mízních uzlin.
  • M (Metastasis): Popisuje přítomnost nebo nepřítomnost vzdálených metastáz.

Na základě TNM klasifikace se stanovuje klinické stádium (obvykle I až IV), kde stádium IV označuje pokročilé onemocnění s metastázami.

🔬 Příčiny a rizikové faktory (Etiologie)

Vznik nádorového onemocnění je komplexní, vícefaktorový proces. Jen malá část nádorů je způsobena jedinou příčinou.

Genetické faktory

Některé mutace, které zvyšují riziko vzniku rakoviny, mohou být dědičné. Příkladem jsou mutace v genech BRCA1 a BRCA2, které výrazně zvyšují riziko rakoviny prsu a vaječníků. Většina mutací však vzniká spontánně během života (somatické mutace) a není dědičná.

Faktory životního stylu

Environmentální faktory

Infekční agens

Některé viry, bakterie a paraziti mohou přispívat ke vzniku rakoviny:

🩺 Diagnostika

Včasná diagnóza je klíčová pro úspěšnou léčbu. Diagnostický proces zahrnuje několik kroků:

💊 Léčba

Léčba nádorových onemocnění je obvykle multimodální, což znamená, že kombinuje několik léčebných přístupů. Volba léčby závisí na typu nádoru, jeho stádiu, lokalizaci a celkovém zdravotním stavu pacienta.

Chirurgická léčba

Chirurgie je nejstarší a často nejúčinnější metodou léčby solidních nádorů, které ještě nemetastazovaly. Cílem je odstranit celý nádor s bezpečnostním lemem zdravé tkáně.

Radioterapie (ozařování)

Radioterapie využívá vysokoenergetické ionizující záření k ničení nádorových buněk a zmenšování nádorů. Může být použita samostatně nebo v kombinaci s jinými metodami.

Chemoterapie

Chemoterapie je systémová léčba, která používá léky (cytostatika) k ničení rychle se dělících buněk v celém těle. Působí tedy i na metastázy, ale zároveň poškozuje i zdravé rychle se dělící buňky (vlasové folikuly, buňky sliznic, krvetvorné buňky), což způsobuje typické vedlejší účinky (ztráta vlasů, nevolnost, únava).

Cílená (biologická) léčba

Cílená léčba je moderní přístup, který se zaměřuje na specifické molekulární cíle, jež jsou charakteristické pro nádorové buňky. Je účinnější a má méně vedlejších účinků než klasická chemoterapie.

Imunoterapie

Imunoterapie je revoluční léčebná metoda, která stimuluje vlastní imunitní systém pacienta, aby rozpoznal a zničil nádorové buňky.

Hormonální léčba

Některé nádory (např. prsu, prostaty) jsou citlivé na hormony. Hormonální terapie blokuje produkci těchto hormonů nebo jejich účinek na nádorové buňky.

Paliativní péče

U pokročilých a nevyléčitelných onemocnění je cílem paliativní péče zmírňovat příznaky, tlumit bolest a zlepšovat kvalitu života pacienta.

🛡️ Prevence

Odhaduje se, že 30–50 % všech případů rakoviny lze předejít preventivními opatřeními.

  • Primární prevence: Zahrnuje opatření ke snížení expozice rizikovým faktorům, jako je zanechání kouření, omezení alkoholu, zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita a ochrana před slunečním zářením. Důležité je také očkování, například proti HPV.
  • Sekundární prevence: Spočívá ve včasném odhalení onemocnění pomocí screeningových programů, jako je mamografie pro rakovinu prsu, kolonoskopie pro rakovinu tlustého střeva nebo cytologické vyšetření pro rakovinu děložního čípku.

🌍 Epidemiologie

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) byla rakovina v roce 2020 celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Nejčastěji diagnostikovanými typy rakoviny ve světě jsou rakovina prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, prostaty a žaludku. Nejvíce úmrtí způsobuje rakovina plic, následovaná rakovinou tlustého střeva, jater, žaludku a prsu. Incidence i mortalita se liší v závislosti na geografické oblasti, ekonomické úrovni a dostupnosti zdravotní péče.

💡 Pro laiky

Představte si lidské tělo jako obrovské město, kde každá buňka je jako auto. Zdravé buňky se řídí dopravními předpisy: jezdí jen tam, kam mají, zastavují na červenou (signál k zastavení dělení) a když jsou staré nebo poškozené, samy odjedou na vrakoviště (proces zvaný apoptóza).

Nádorová buňka je jako auto, kterému se zasekl plynový pedál a zároveň selhaly brzdy.

  • Zaseknutý plyn: Buňka se neustále a nekontrolovaně dělí, i když k tomu nedostává pokyn. Vytváří tak obrovskou dopravní zácpu – nádor.
  • Selhání brzd: Buňka ignoruje všechny signály "stop" a neodjede na vrakoviště, i když je poškozená. Stává se prakticky nesmrtelnou.
  • Jízda mimo silnice (invaze): Nádorové buňky nerespektují hranice a začnou prorážet do okolních "čtvrtí" (tkání).
  • Cestování po dálnici (metastázy): Některé buňky se utrhnou, najedou na dálnici (krevní nebo lymfatické cévy) a založí nové zácpy (metastázy) v jiných městech (orgánech).

Léčba se pak snaží tato "porouchaná auta" různými způsoby zastavit: chirurgie je odtáhne, radioterapie je zničí na místě a chemoterapie je systémový policejní zásah, který hledá všechna rychle jedoucí auta v celém městě.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nádorové_onemocnění&oldid=14438“