Rakovina plic

Rozbalit box

Obsah boxu

Rakovina plic (latinsky carcinoma pulmonis) je závažné zhoubné nádorové onemocnění postihující plicní tkáň. Jedná se o jedno z nejčastějších a zároveň nejsmrtelnějších nádorových onemocnění na světě. Vzniká nekontrolovaným růstem abnormálních buněk v plicích, které se mohou šířit (metastazovat) do dalších částí těla. Existují dva hlavní typy rakoviny plic: nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC), který tvoří většinu případů, a malobuněčný karcinom plic (SCLC), který je agresivnější a rychleji se šíří.

⏳ Historie

Povědomí o plicních onemocněních sahá do starověku, avšak rakovina plic jako specifická diagnóza je relativně novodobým jevem. S nástupem průmyslové revoluce a masového rozšíření kouření tabáku v 19. a 20. století dramaticky vzrostla incidence tohoto onemocnění. První detailní popisy plicních nádorů se objevily koncem 19. století. V první polovině 20. století byla již souvislost mezi kouřením a rakovinou plic vědecky prokázána, především díky průkopnickým studiím Richarda Dollse a Austina Bradforda Hilla v 50. letech 20. století. Rozvoj chirurgie, radioterapie a později chemoterapie postupně zlepšoval možnosti léčby, ačkoliv prognóza zůstávala dlouho nepříznivá. V posledních desetiletích 20. a na počátku 21. století došlo k významným pokrokům v molekulární biologii a genetice, což vedlo k vývoji cílených terapií a imunoterapie, které zásadně změnily léčebnou krajinu.

🔬 Klasifikace a typy

Rakovina plic se dělí na dva hlavní typy, které se liší svými biologickými vlastnostmi, chováním a přístupem k léčbě:

Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) – Tvoří přibližně 80–85 % všech případů rakoviny plic. Dále se dělí na podtypy:

   *   Adenokarcinom – Nejčastější typ, často se vyskytuje u nekuřáků a u žen. Obvykle se nachází v okrajových částech plic.
   *   Dlaždicobuněčný karcinom – Silně spojený s kouřením. Obvykle se nachází v centrálních částech plic, v blízkosti velkých dýchacích cest.
   *   Velkobuněčný karcinom – Méně častý a agresivní typ, který může vzniknout kdekoli v plicích.

Malobuněčný karcinom plic (SCLC) – Tvoří přibližně 10–15 % všech případů. Je vysoce agresivní, rychle roste a brzy metastazuje. Téměř vždy je spojen s kouřením.

Kromě těchto hlavních typů existují i vzácnější formy, jako jsou například plicní karcinoidy nebo mezoteliom (nádor pohrudnice, často spojený s expozicí azbest).

💨 Příčiny a rizikové faktory

Hlavní příčinou rakoviny plic je kouření tabáku.

Kouření – Zodpovědné za přibližně 85–90 % všech případů rakoviny plic. Riziko se zvyšuje s délkou a intenzitou kouření.
Pasivní kouření – Vystavení tabákovému kouři z okolí také zvyšuje riziko rakoviny plic u nekuřáků.
Radon – Radioaktivní plyn přirozeně se vyskytující v půdě a vodě. V uzavřených prostorách se může hromadit a jeho inhalace je druhým nejvýznamnějším rizikovým faktorem po kouření.
Azbest – Expozice azbestovým vláknům, zejména v průmyslových odvětvích, výrazně zvyšuje riziko, a to i po mnoha letech od expozice.
Znečištění ovzduší – Dlouhodobé vystavení jemným prachovým částicím a dalším znečišťujícím látkám v ovzduší přispívá k rozvoji rakoviny plic.
Genetická predispozice – Rodinná anamnéza rakoviny plic může mírně zvýšit riziko.
Předchozí plicní onemocnění – Některá chronická plicní onemocnění, jako je CHOPN nebo plicní fibróza, mohou zvýšit náchylnost.
Předchozí radioterapie – Radioterapie hrudníku pro jiná onemocnění může v budoucnu zvýšit riziko.

🤒 Příznaky

V časných stádiích rakovina plic často nevyvolává žádné zjevné příznaky, což ztěžuje včasnou diagnostiku. Příznaky se obvykle objevují až v pokročilejších stádiích onemocnění. Mezi nejčastější příznaky patří:

Přetrvávající kašel – Kašel, který se nemění nebo se zhoršuje a neustupuje.
Dušnost – Pocit nedostatku dechu, zejména při fyzické námaze.
Bolest na hrudi – Tupá nebo ostrá bolest, která se může zhoršovat při hlubokém dýchání, kašli nebo smíchu.
Vykašlávání krve (hemoptýza) – I malé množství krve ve sputu je varovným signálem.
Chrapot – Změna hlasu, která přetrvává.
Únava a slabost – Nevysvětlitelná únava, která neustupuje ani po odpočinku.
Nevysvětlitelný úbytek hmotnosti – Ztráta váhy bez zjevné příčiny.
Opakované infekce dýchacích cest – Například zápal plic nebo bronchitida, které se vracejí.

V pokročilých stádiích se mohou objevit příznaky související s metastázami, například bolest kostí, neurologické příznaky (bolesti hlavy, záchvaty) nebo žloutenka při postižení jater.

🩺 Diagnostika

Diagnostika rakoviny plic zahrnuje několik kroků, jejichž cílem je potvrdit přítomnost nádoru, určit jeho typ a rozsah šíření. 1. Anamnéza a fyzikální vyšetření – Lékař se ptá na příznaky, rizikové faktory (zejména kouření) a provede základní vyšetření. 2. Zobrazovací metody:

   *   Rentgen hrudníku – Často první vyšetření, které může odhalit podezřelé útvary.
   *   Výpočetní tomografie (CT) – Detailnější zobrazení plic a hrudníku, které upřesňuje velikost, tvar a polohu nádoru a případné postižení lymfatických uzlin.
   *   Pozitronová emisní tomografie (PET/CT) – Pomáhá odhalit metabolicky aktivní nádorové buňky v celém těle a zjistit případné metastázy.
   *   Magnetická rezonance (MRI) – Používá se k detailnímu zobrazení mozku nebo kostí při podezření na metastázy.

3. Bronchoskopie – Tenká hadička s kamerou se zavede do dýchacích cest, což umožňuje vizuálně prohlédnout průdušky a odebrat vzorky (biopsie) přímo z nádoru. 4. Biopsie – Odběr vzorku tkáně z nádoru je nezbytný pro definitivní potvrzení diagnózy a určení typu rakoviny. Vzorek lze získat bronchoskopií, transthorakální jehlovou biopsií (přes hrudní stěnu) nebo chirurgicky. 5. Molekulární testování – Po potvrzení diagnózy se provádí analýza nádorové tkáně na přítomnost specifických genetických mutací (např. EGFR, ALK, PD-L1). Tyto informace jsou klíčové pro výběr vhodné cílené nebo imunoterapie. 6. Staging – Určení stádia onemocnění (rozsahu šíření) je klíčové pro plánování léčby. Používá se systém TNM (Tumor, Nodus, Metastasis), který popisuje velikost primárního nádoru, postižení regionálních lymfatických uzlin a přítomnost vzdálených metastáz.

💊 Léčba

Léčba rakoviny plic je komplexní a závisí na typu nádoru, stádiu onemocnění, celkovém zdravotním stavu pacienta a přítomnosti specifických genetických mutací. Hlavní léčebné modality zahrnují:

Chirurgická resekce – Odstranění nádoru a okolní tkáně. Je to nejúčinnější léčba pro časná stádia nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Rozsah operace se může lišit od odstranění části plic (lobektomie, segmentektomie) až po celou plíci (pneumonektomie).
Radioterapie – Použití vysokoenergetického záření k ničení nádorových buněk. Může být použita jako primární léčba (zejména u pacientů, kteří nemohou podstoupit operaci), adjuvantní (po operaci k odstranění zbývajících buněk) nebo paliativní (ke zmírnění příznaků). Moderní techniky, jako je stereotaktická radioterapie, umožňují přesné zacílení s minimálním poškozením okolních tkání.
Chemoterapie – Použití léků k ničení rychle se dělících nádorových buněk. Často se používá v kombinaci s radioterapií (chemoradioterapie) nebo před/po operaci. Je klíčovou léčbou pro malobuněčný karcinom plic (SCLC) a pokročilý NSCLC.
Cílená terapie – Léky, které se zaměřují na specifické molekulární dráhy nebo mutace přítomné v nádorových buňkách (např. inhibitory EGFR, ALK, ROS1). Jsou velmi účinné u pacientů s příslušnými mutacemi a mají méně vedlejších účinků než chemoterapie.
Imunoterapie – Aktivace vlastního imunitního systému pacienta k boji proti nádoru. Látky jako monoklonální protilátky (např. inhibitory kontrolních bodů PD-1/PD-L1) blokují signály, které nádorové buňky používají k "ukrytí" před imunitním systémem. Imunoterapie prokázala významný přínos u pokročilých stadií NSCLC a SCLC.
Paliativní péče – Zaměřuje se na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života pacientů, zejména v pokročilých stádiích. Zahrnuje léčbu bolesti, dušnosti a dalších potíží.

📈 Epidemiologie a prevence

Rakovina plic je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu.

Incidence – V roce 2022 bylo celosvětově diagnostikováno přibližně 2,4 milionu nových případů rakoviny plic.
Mortalita – V roce 2022 zemřelo na rakovinu plic přibližně 1,8 milionu lidí, což z ní činí nejčastější příčinu úmrtí na rakovinu.
Geografické rozdíly – Incidence se liší podle regionů, s vyšším výskytem v oblastech s vyšší prevalencí kouření a znečištěním ovzduší.
Věkové skupiny – Většina případů se diagnostikuje u lidí starších 65 let.

Prevence je klíčová, protože většina případů je spojena s modifikovatelnými rizikovými faktory:

Zanechání kouření – Nejúčinnější preventivní opatření. I po mnoha letech kouření se riziko významně snižuje po zanechání.
Vyhýbání se pasivnímu kouření – Ochrana sebe i ostatních před tabákovým kouřem.
Testování na radon – Zejména v oblastech s vyšším rizikem radonu v bytech a domech a případná nápravná opatření.
Ochrana před azbestem – Dodržování bezpečnostních předpisů na pracovištích s rizikem expozice azbestu.
Snížení expozice znečištěnému ovzduší – Podpora politik vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší.
Zdravý životní styl – Vyvážená strava bohatá na ovoce a zeleninu a pravidelná fyzická aktivita mohou podpořit celkové zdraví.

🌍 Rakovina plic ve světě a v Česku

Celosvětově zůstává rakovina plic nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. V mnoha zemích s vysokou mírou kouření v minulosti stále přetrvává vysoká incidence. V České republice patří rakovina plic k nejčastějším typům rakoviny a je hlavní příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Podle dat z roku 2022 bylo v Česku diagnostikováno přes 6 000 nových případů a téměř 5 000 lidí na toto onemocnění zemřelo. Incidence je vyšší u mužů než u žen, ačkoliv u žen incidence v posledních letech narůstá. Současný Národní onkologický program v České republice klade důraz na prevenci, včasnou diagnostiku (například programy screeningu nízkodávkovým CT pro rizikové kuřáky) a dostupnost moderních léčebných metod. Díky pokrokům v léčbě a včasné diagnostice se přežití pacientů s rakovinou plic v Česku postupně zlepšuje.

💡 Pro laiky

Představte si plíce jako dva velké houbovité vaky, které máme v hrudníku a které nám pomáhají dýchat. Když dýcháme, vzduch jde do plic a kyslík z něj se dostává do krve. Rakovina plic je jako "zlobivá kytka", která začne růst uvnitř těchto plic. Normální buňky v plicích se dělí a rostou, aby udržely plíce zdravé. Ale u rakoviny se některé buňky "zblázní" – začnou se dělit moc rychle a nekontrolovaně, a vytvářejí hrudku, které říkáme nádor. Tato "zlobivá kytka" může utlačovat plíce a bránit jim v dýchání. Navíc, stejně jako semínka z kytky, se mohou některé z těchto zlobivých buněk odtrhnout a cestovat po těle, usadit se jinde a tam začít růst znovu. Nejčastější důvod, proč tato "zlobivá kytka" začne růst, je kouření cigaret. Kouř obsahuje mnoho látek, které plicní buňky poškozují. Ale může to být i kvůli jiným věcem, třeba když dýcháme špatný vzduch nebo máme smůlu a máme to v rodině. Proto je důležité nekouřit a dávat si pozor na to, co dýcháme. Když se tato "zlobivá kytka" najde brzy, lékaři ji mohou zkusit vyříznout (operace), spálit (radioterapie) nebo dát léky, které ji zničí (chemoterapie, cílená léčba nebo imunoterapie). Je to jako boj proti plevelu na zahradě – čím dříve ho najdeme, tím snazší je se ho zbavit!