Rakovina vaječníků

Rakovina vaječníků
Klasifikace	Nádorové onemocnění
Rizikové faktory	Vyšší věk, rodinná anamnéza rakoviny vaječníků nebo prsu, genetické mutace, bezdětnost, časný začátek menstruace, pozdní menopauza, obezita
Příznaky	Bolest břicha, nadýmání, časté močení, pocit plnosti, ztráta hmotnosti, únava, změny ve stolici
Diagnostika	Gynekologické vyšetření, ultrazvuk (zejména transvaginální), krevní testy (nádorový marker CA 125), CT, MRI, biopsie
Léčba	Chirurgie (cytoredukce), chemoterapie, cílená léčba (např. PARP inhibitory), radioterapie (méně často)
Prevence	Genetické testování u rizikových skupin, profylaktická ooforektomie (odstranění vaječníků), užívání hormonální antikoncepce
Prognóza	Silně závislá na stadiu onemocnění při diagnóze; v časných stadiích dobrá, v pokročilých stadiích výrazně horší
MeSH	D010051

Rozbalit box

Obsah boxu

Rakovina vaječníků je souhrnný název pro skupinu nádorových onemocnění, která postihují vaječníky, ženské pohlavní žlázy. Jedná se o jedno z nejzávažnějších gynekologických nádorových onemocnění, často označované jako "tichý zabiják". Důvodem je, že v raných, dobře léčitelných stadiích má velmi nespecifické nebo žádné příznaky, což vede k diagnóze často až v pokročilé fázi, kdy je léčba komplikovanější a prognóza horší.

Většina zhoubných nádorů vaječníků vychází z epitelových buněk, které pokrývají povrch vaječníku. Méně časté jsou nádory vycházející ze zárodečných (germinálních) buněk nebo podpůrné (stromální) tkáně vaječníku. Léčba se opírá především o kombinaci chirurgického zákroku a chemoterapie, v posledních letech se stále více uplatňuje i moderní cílená léčba.

🧬 Charakteristika a typy

Nádory vaječníků se klasifikují podle typu buněk, ze kterých vznikají. Toto rozdělení je klíčové pro určení prognózy a volbu nejvhodnější léčebné strategie.

Epitelové nádory

Tvoří přibližně 90 % všech zhoubných nádorů vaječníků a typicky se vyskytují u žen po menopauze. Vznikají z povrchové vrstvy buněk vaječníku. Podle histologického vzhledu se dále dělí na několik podtypů:

Serózní karcinom: Nejčastější typ, často diagnostikovaný v pokročilém stadiu. Může být high-grade (agresivní) nebo low-grade (méně agresivní). High-grade serózní karcinomy jsou často spojeny s mutacemi v genech BRCA1 a BRCA2.
Mucinózní karcinom: Druhý nejčastější typ, buňky produkují hlen. Tyto nádory mohou dosahovat velkých rozměrů.
Endometrioidní karcinom: Vzhledem připomíná sliznici dělohy (endometrium). Často se vyskytuje společně s endometriózou.
Karcinom ze světlých buněk (clear cell): Je méně častý, ale bývá agresivnější a odolnější vůči standardní chemoterapii.

Germinální nádory

Vycházejí ze zárodečných buněk, které produkují vajíčka. Tvoří asi 5 % ovariálních nádorů a typicky postihují mladší ženy a dívky. Mají obecně velmi dobrou prognózu, protože jsou citlivé na chemoterapii. Patří sem například dysgerminom, teratom nebo nádor ze žloutkového váčku.

Stromální nádory

Vznikají z pojivové tkáně vaječníku, která produkuje ženské hormony estrogen a progesteron. Tvoří asi 5–8 % případů. Tyto nádory mohou být hormonálně aktivní a způsobovat příznaky jako abnormální děložní krvácení. Patří sem například nádory z buněk granulózy nebo Sertoliho-Leydigových buněk.

🩺 Příznaky a diagnostika

Problémem rakoviny vaječníků je absence specifických časných příznaků. Symptomy, které se objevují, jsou často mylně přisuzovány méně závažným zažívacím nebo urologickým potížím.

Rané a pozdní příznaky

Mezi příznaky, které by neměly být ignorovány, pokud jsou nové a přetrvávají déle než několik týdnů, patří:

Přetrvávající nadýmání a pocit plnosti
Bolesti v podbřišku nebo v oblasti pánve
Potíže s jídlem nebo rychlý pocit sytosti
Častější močení nebo nutkání na močení
Změny ve vyprazdňování (zácpa nebo průjem)
Nevysvětlitelný úbytek na váze
Chronická únava
Bolest zad

V pokročilých stadiích se může objevit ascites (hromadění tekutiny v břišní dutině), který způsobuje viditelné zvětšení břicha.

Diagnostické metody

Při podezření na rakovinu vaječníků je provedena série vyšetření: 1. Gynekologické vyšetření: Lékař může pohmatem zjistit zvětšení vaječníků nebo přítomnost útvaru v pánvi. 2. Transvaginální ultrazvuk: Je klíčovou zobrazovací metodou, která dokáže detailně zobrazit vaječníky a odhalit podezřelé útvary, jejich velikost a strukturu (např. cysty, solidní části). 3. Krevní testy: Stanovuje se hladina nádorového markeru CA 125. Jeho zvýšená hodnota může signalizovat rakovinu vaječníků, ale není specifická – může být zvýšena i u jiných stavů, jako je endometrióza, zánět nebo v těhotenství. U žen po menopauze má však vyšší vypovídající hodnotu. 4. Další zobrazovací metody: Pro posouzení rozsahu onemocnění a případných metastáz se využívá počítačová tomografie (CT) břicha a pánve, případně magnetická rezonance (MRI) nebo pozitronová emisní tomografie (PET/CT). 5. Biopsie a histologie: Definitivní diagnóza je potvrzena až histologickým vyšetřením tkáně získané během operace. Vzorek je analyzován patologem, který určí přesný typ a stupeň agresivity (grade) nádoru.

📈 Staging a prognóza

Staging popisuje rozsah šíření nádoru v těle. Pro rakovinu vaječníků se používá mezinárodní FIGO klasifikace:

Stadium I: Nádor je omezen pouze na jeden nebo oba vaječníky.
Stadium II: Nádor se rozšířil do dalších orgánů v malé pánvi (např. děloha, vejcovody, močový měchýř).
Stadium III: Nádor se rozšířil mimo pánev do břišní dutiny (např. na pobřišnici) nebo do mízních uzlin.
Stadium IV: Nádor vytvořil vzdálené metastázy mimo břišní dutinu (např. v plicích nebo játrech).

Prognóza je přímo úměrná stadiu, ve kterém je nemoc odhalena. Zatímco u stadia I je pětileté přežití více než 90 %, u stadia III klesá na přibližně 30–40 % a u stadia IV je ještě nižší. Bohužel, asi 70 % případů je diagnostikováno ve stadiu III nebo IV.

🔬 Rizikové faktory a prevence

Přesná příčina vzniku rakoviny vaječníků není známa, ale existuje řada faktorů, které zvyšují nebo snižují riziko.

Hlavní rizikové faktory

Věk: Riziko stoupá s věkem, nejčastěji se objevuje u žen po 50. roce života.
Genetická predispozice: Asi 15–20 % případů je dědičných. Nejvýznamnější jsou mutace v genech BRCA1 a BRCA2, které výrazně zvyšují celoživotní riziko vzniku rakoviny vaječníků (až na 40 % u BRCA1) i rakoviny prsu. Rizikový je také Lynchův syndrom.
Rodinná anamnéza: Výskyt rakoviny vaječníků, prsu, tlustého střeva nebo dělohy u blízkých příbuzných.
Reprodukční historie: Riziko zvyšuje bezdětnost, první těhotenství ve vyšším věku, časný nástup menstruace a pozdní menopauza. Předpokládá se, že souvisí s počtem ovulací během života.
Endometrióza: Přítomnost děložní sliznice mimo dělohu mírně zvyšuje riziko některých typů ovariálního karcinomu.
Obezita a životní styl: Vyšší BMI je spojen s mírně zvýšeným rizikem.

Ochranné faktory a prevence

Těhotenství a kojení: Snižují počet ovulací a tím i riziko.
Užívání hormonální antikoncepce: Dlouhodobé užívání (více než 5 let) prokazatelně snižuje riziko až o 50 %.
Chirurgická prevence: U žen s vysokým genetickým rizikem (např. nosičky mutace BRCA) se doporučuje preventivní odstranění vaječníků a vejcovodů (profylaktická adnexektomie) po dokončení reprodukčních plánů. Tento zákrok snižuje riziko o více než 95 %.

Screening pro běžnou populaci zatím neexistuje, protože dostupné metody (ultrazvuk, CA 125) nejsou dostatečně spolehlivé a vedou k mnoha zbytečným operacím.

💊 Léčba

Léčba rakoviny vaječníků je komplexní a multimodální. Základem je kombinace chirurgie a chemoterapie.

Chirurgická léčba

Cílem operace je dvojí: stanovit přesnou diagnózu a rozsah onemocnění (staging) a odstranit co nejvíce nádorové hmoty (tzv. cytoredukce nebo debulking). Optimální je, pokud se podaří odstranit všechny viditelné nádory. Standardní výkon zahrnuje:

Odstranění obou vaječníků a vejcovodů (bilaterální salpingo-ooforektomie).
Odstranění dělohy (hysterektomie).
Odstranění omenta (tukové řasy v břišní dutině).
Odběr vzorků z mízních uzlin a podezřelých míst na pobřišnici.

Chemoterapie

Je podávána téměř všem pacientkám po operaci (adjuvantní chemoterapie) s cílem zničit zbývající mikroskopické nádorové buňky. Standardem je kombinace léků na bázi platiny (např. karboplatina) a taxanů (např. paklitaxel), podávaná v cyklech nitrožilně. U pokročilých nádorů lze chemoterapii podat i před operací (neoadjuvantní chemoterapie) ke zmenšení nádoru.

Cílená (biologická) léčba

Představuje moderní směr v léčbě. Tyto léky cílí na specifické molekulární mechanismy nádorových buněk:

PARP inhibitory (např. olaparib, niraparib): Jsou velmi účinné zejména u pacientek s mutací v genech BRCA1/BRCA2. Blokují enzym PARP, který je klíčový pro opravu DNA, což vede k zániku nádorových buněk. Podávají se jako udržovací léčba po chemoterapii.
Anti-angiogenní léčba (např. bevacizumab): Brání nádoru ve vytváření nových cév, čímž ho "vyhladoví".

Radioterapie

Radioterapie (ozařování) se u rakoviny vaječníků používá méně často, spíše paliativně ke zmírnění příznaků, jako je bolest způsobená metastázami.

🌍 Epidemiologie

Rakovina vaječníků je celosvětově sedmým nejčastějším nádorem u žen. Incidence je vyšší v průmyslově rozvinutých zemích. V je ročně diagnostikováno přibližně 1000 nových případů a jedná se o čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí na zhoubný nádor u žen. Vzhledem k pozdní diagnostice zůstává úmrtnost relativně vysoká ve srovnání s jinými gynekologickými nádory.

💡 Pro laiky: Zjednodušené vysvětlení

Co jsou vaječníky? Jsou to dva malé orgány v pánvi ženy, velké asi jako mandle. Mají dva hlavní úkoly: produkují ženské hormony a každý měsíc uvolňují vajíčko pro možné oplodnění.
Co se stane při rakovině? Některé buňky ve vaječníku se začnou nekontrolovatelně množit a vytvoří nádor. Ten může růst, prorůstat do okolí a jeho buňky se mohou uvolnit a cestovat po těle, kde zakládají nové nádory (metastázy), nejčastěji v břišní dutině.
Proč je těžké ji odhalit včas? Vaječníky jsou uloženy hluboko v pánvi a nádor může dlouho růst, aniž by způsoboval potíže. Příznaky jako nadýmání nebo bolesti břicha jsou velmi běžné a ženy i lékaři je často přisuzují zažívání. Proto se na nemoc často přijde, až když je rozšířená.
Jaký je rozdíl mezi chemoterapií a cílenou léčbou? Představte si, že nádorové buňky jsou plevel na zahradě.

   * Chemoterapie je jako plošný postřik, který ničí vše, co rychle roste – tedy nejen plevel (rakovinu), ale i některé užitečné rostliny (zdravé buňky, např. vlasové folikuly, krvinky). Proto má vedlejší účinky jako padání vlasů nebo nevolnost.
   * Cílená léčba je jako chytrý zahradník, který zná slabinu konkrétního druhu plevele. Použije přípravek, který ublíží jen tomuto plevelu a ostatní rostliny nechá na pokoji. Proto je účinnější a má méně vedlejších účinků, ale funguje jen u nádorů s danou "slabinou" (např. genetickou mutací).

⏰ Tento článek je aktuální k datu 21.12.2025