Přeskočit na obsah

Platina

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - chemický prvek

Platina (chemická značka Pt, latinsky Platinum) je ušlechtilý, mimořádně odolný a velmi těžký drahý kov stříbřitě bílé barvy. Patří do 10. skupiny periodické tabulky prvků a řadí se mezi tzv. těžké platinové kovy. Díky své vynikající chemické stálosti, vysoké teplotě tání a unikátním katalytickým vlastnostem nachází široké uplatnění ve šperkařství, automobilovém průmyslu, medicíně a elektronice.

🧪 Pro laiky: Co je platina?

Představte si platinu jako "superhrdinu" mezi kovy. Je jako zlato, ale ještě odolnější a vzácnější. Kdyby kovy měly svou královskou rodinu, platina by byla králem, který nikdy nestárne – nerezaví, neoxiduje na vzduchu a odolá téměř všem kyselinám. Je tak hustá a těžká, že prsten stejné velikosti je z platiny znatelně těžší než ze zlata.

Dobrou analogií je švýcarský nůž. Stejně jako má tento nůž mnoho různých nástrojů pro různé úkoly, i platina má mnoho různých využití. Ve šperkařství je ceněna pro svou pevnost a lesk, který nikdy nebledne. V autech funguje jako neúnavný "čistič" výfukových plynů v katalyzátorech, kde pomáhá přeměňovat škodlivé látky na méně škodlivé. V medicíně zase její sloučeniny, jako je cisplatina, bojují proti rakovinným buňkám. Je to zkrátka všestranný a nenahraditelný materiál.

⏳ Historie

Ačkoliv stopy platiny byly nalezeny ve staroegyptských hrobkách a předmětech předkolumbovských civilizací v Jižní Americe, pro evropský svět zůstala dlouho neznámá. Indiánské kultury ji dokázaly zpracovávat pomocí práškové metalurgie ve slitinách se zlatem.

První písemné zmínky pocházejí od španělských dobyvatelů v 16. století, kteří na ni narazili v Kolumbii při rýžování zlata. Pohrdlivě ji nazvali "platina", což je zdrobnělina španělského slova "plata" (stříbro), v překladu tedy "stříbříčko". Považovali ji za bezcennou nečistotu, která znehodnocovala stříbrné a zlaté rudy a bránila jejich zpracování. Španělská koruna dokonce v roce 1735 její dovoz zakázala, aby zabránila padělání mincí.

Vědecký zájem o platinu vzrostl až v polovině 18. století, kdy ji do Evropy přivezl k dalšímu zkoumání Antonio de Ulloa. Teprve kolem roku 1750 byla definitivně uznána jako nový, samostatný chemický prvek. Významný rozvoj jejího využití nastal v 19. století s objevem velkých nalezišť v Rusku na Uralu, kde se dokonce v letech 1828–1845 razily platinové rubly. Masové průmyslové využití však umožnil až objev obrovských ložisek v Jihoafrické republice v roce 1924.

⚛️ Fyzikální a chemické vlastnosti

Platina je stříbřitě bílý, lesklý a velmi kujný a tažný kov. S hustotou 21,45 g/cm³ patří k nejhustším prvkům vůbec, je téměř dvakrát hustší než olovo. Vyznačuje se vysokou teplotou tání (1768 °C) a varu (3825 °C). Má také stejný koeficient tepelné roztažnosti jako sodné sklo, a proto se dá dobře zatavovat do skleněných aparatur.

Z chemického hlediska je mimořádně odolná a nereaktivní. Na vzduchu ani za vysokých teplot neoxiduje a odolává působení vody i většiny běžných kyselin a zásad. Rozpouští se pouze v horké lučavce královské. Zajímavou vlastností je její schopnost pohlcovat (adsorbovat) velké objemy plynného vodíku.

Nejvýznamnější chemickou vlastností platiny je její mimořádná katalytická aktivita. V jemně rozptýlené formě, známé jako platinová čerň, dokáže výrazně urychlit mnoho chemických reakcí, aniž by se sama spotřebovala.

🌍 Výskyt a těžba

Platina je v zemské kůře extrémně vzácná, její průměrný výskyt se odhaduje na pouhých 5 µg/kg. V přírodě se nachází především v ryzí formě, často ve slitině s dalšími platinovými kovy jako iridium, osmium, palladium, rhodium a ruthenium.

Získávání platiny je mimořádně náročný a nákladný proces. Po vytěžení rudy následuje několikastupňová rafinace zahrnující drcení, flotaci a složité chemické procesy k oddělení od ostatních kovů.

Celosvětová roční produkce se pohybuje kolem 190–200 tun, což je zhruba 15–20krát méně než u zlata. Dominantním světovým producentem je s velkým náskokem Jihoafrická republika, která se na celkové těžbě podílí přibližně 70 %. Dalšími významnými producenty jsou Rusko (cca 12 %), Zimbabwe (cca 8 %), Kanada a USA. Největší zásoby platiny na světě se nacházejí v geologickém komplexu Bushveld v Jihoafrické republice, který obsahuje asi 75 % všech známých světových zásob.

💡 Využití

Díky svým unikátním vlastnostem má platina široké a často nezastupitelné využití v mnoha oborech.

🚗 Katalyzátory

Největší podíl celosvětové spotřeby platiny (přibližně 40 %) připadá na výrobu automobilových katalyzátorů. Zde platina, často v kombinaci s rhodiem a palladiem, působí jako katalyzátor, který přeměňuje vysoce toxické oxidy uhelnatý, nespálené uhlovodíky a oxidy dusíku ve výfukových plynech na méně škodlivý oxid uhličitý, dusík a vodu. Platina je také klíčová pro palivové články využívající vodík, kde se na jeden článek spotřebuje až jedna unce platiny.

💍 Šperkařství

Platina je vysoce ceněným materiálem ve šperkařství. Její přirozený bílý lesk, který časem nebledne ani nemění barvu, spolu s vysokou odolností a houževnatostí z ní činí ideální kov pro zasazování diamantů a jiných drahých kamenů. Je také hypoalergenní, takže je vhodná i pro lidi s citlivou pokožkou.

⚕️ Lékařství

Sloučeniny platiny hrají klíčovou roli v moderní onkologii. Látky jako cisplatina, karboplatina a oxaliplatina se používají jako účinná cytostatika při léčbě různých typů rakoviny, například varlat, vaječníků, plic či močového měchýře. Tyto látky fungují tak, že se vážou na DNA rakovinných buněk a brání jejich dalšímu dělení a množení. Díky své inertnosti se platina používá také ve stomatologii a pro výrobu kardiostimulátorů.

💰 Investice

Platina je považována za investiční kov a "bezpečný přístav" pro uchování hodnoty, podobně jako zlato a stříbro. Investoři mohou platinu nakupovat ve formě standardizovaných slitků a mincí. Její cena je ovlivňována především poptávkou v automobilovém průmyslu a stabilitou dodávek z klíčových těžebních regionů.

🔬 Ostatní využití

  • Laboratorní vybavení: Pro svou chemickou odolnost a vysoký bod tání se ze slitin platiny vyrábí speciální laboratorní nádobí (kelímky, misky) a elektrody.
  • Elektronika: Používá se na výrobu odolných elektrických kontaktů a v pevných discích počítačů.
  • Sklářský průmysl: Ve speciálních pecích na výrobu optických vláken a pro manipulaci s roztaveným sklem, které platinu nesmáčí.
  • Metrologie: Historicky byl mezinárodní prototyp kilogramu a metru vyroben ze slitiny platiny a iridia.

📈 Ekonomika a trh

Cena platiny je vysoce volatilní a ovlivňuje ji řada faktorů. Klíčová je průmyslová poptávka, zejména z automobilového sektoru, který spotřebovává největší množství kovu. Jakékoli změny v legislativě týkající se emisních norem nebo přechod na elektromobilitu mohou mít na cenu významný dopad.

Nabídka je silně koncentrována v několika zemích, především v Jihoafrické republice a Rusku. Geopolitická nestabilita, stávky horníků nebo technické problémy v dolech mohou vést k výpadkům v produkci a následnému růstu ceny. V posledních letech poptávka po platině často převyšuje její roční produkci, což vytváří na trhu deficit. V roce 2025 se cena platiny pohybuje na atraktivních úrovních, přičemž analytici sledují dlouhodobý rostoucí trend podpořený průmyslovou poptávkou a omezenou těžbou.

🌱 Ekologické a zdravotní aspekty

Samotná elementární platina je považována za zdravotně nezávadnou a nevykazuje toxicitu. Problémem však mohou být některé její sloučeniny a dopady těžby.

Těžba platiny, podobně jako těžba jiných kovů, představuje značnou zátěž pro životní prostředí. Zahrnuje přesun obrovského množství horniny a využívá energeticky i chemicky náročné procesy k extrakci malého množství kovu.

Zatímco platinové katalyzátory v automobilech výrazně snižují emise škodlivých plynů, ukazuje se, že se z nich do ovzduší uvolňují mikroskopické částice platinových kovů, včetně osmia. Tyto částice byly detekovány i ve vzdálených oblastech. Dlouhodobé dopady této kontaminace na ekosystémy a lidské zdraví jsou stále předmětem výzkumu.

✨ Zajímavosti a rekordy

  • Francouzský král Ludvík XVI. prohlásil platinu za "jediný kov hodný králů".
  • Největší platinovou mincí na světě je 31,1 kg těžký kanadský Maple Leaf, vyrobený v roce 2007.
  • V 18. století Španělé údajně hodili do moře desítky tun platiny, protože ji považovali za bezcennou a obávali se jejího zneužití k padělání stříbrných mincí.
  • Platinová čerň, houbovitá forma platiny, se dříve používala v samozapalovacích plynových lampách, kde katalyticky zapalovala plyn bez nutnosti jiskry.

Zdroje

SALABA zlatnické studio Periodická video tabulka prvků Eminerals.cz Eppi.cz Periodická soustava prvků Chemie.gfxs.cz Wikipedie: Platina na uhlíku BESSERGOLD STEP Finance Celostní medicína Biologie-chemie.cz Velký lékařský slovník On-Line Wikipedie: Platina MINCMISTR.CZ Rýdl Kapitol Gold Golden Gate OSEL.CZ Prirodovedci.cz Sciencemag.cz eShop-ZLATO.sk GOLD & SILVER Avenir GOLD BLEŠÍ BAZAR Wikipedie: Platinová čerň Wikipedia: Platinum Ped.muni.cz Kurzy.cz Czech Industry Kurzy.cz EKKA-Gold Český rozhlas Plus Wikipédia: Platina Linkos.cz