Šperkařství
Obsah boxu
Šablona:Infobox Umělecký směr Šperkařství je umělecko-řemeslný obor zabývající se výrobou a zdobením šperků. Jedná se o jednu z nejstarších forem uměleckého vyjádření, jejíž historie sahá až do pravěku. Šperky slouží nejen jako ozdoba, ale také jako symbol status, bohatství, náboženské příslušnosti, osobních vazeb nebo jako investice. Šperkařství kombinuje technickou zručnost, znalost materiálů a umělecký cit. Pracuje s širokou škálou materiálů, od drahých kovů a drahokamů po dřevo, sklo nebo moderní syntetické materiály.
📜 Historie
Historie šperkařství je úzce spjata s historií lidské civilizace. Každá epocha a kultura přinesla své vlastní styly, techniky a preferované materiály.
🌍 Pravěk a starověk
Nejstarší známé šperky jsou staré přibližně 100 000 let. Jednalo se o provrtané mušle nalezené v Izraeli a Alžírsku. V paleolitu lidé používali dostupné přírodní materiály jako kámen, kost, zuby, jantar nebo lastury.
Významný rozvoj šperkařství nastal ve starověku s objevem a zpracováním kovů.
- Egypt: Egypťané byli mistry ve zpracování zlata, které považovali za "maso bohů". Jejich šperky, často nalezené v hrobkách faraonů (např. Tutanchamonova posmrtná maska), byly bohatě zdobeny lapisem lazuli, tyrkysem a karneolem. Oblíbené byly motivy jako skarabeus, anch nebo Horovo oko.
- Mezopotámie: Sumerové, Akkadové a Babyloňané vynikali v technikách jako filigrán a granulace. Používali zlato, stříbro a achát.
- Řecko: Řekové dovedli k dokonalosti práci se zlatem. Vytvářeli jemné a detailní šperky s motivy z mytologie a přírody.
- Řím: Římané převzali mnoho technik od Řeků a Etrusků. Velmi populární byly prsteny (pečetní, zásnubní) a gemy (kameje a intaglie) řezané do drahých kamenů. Šperky byly důležitým ukazatelem společenského postavení.
⛪ Středověk
Ve středověku bylo šperkařství silně ovlivněno křesťanstvím. Šperky měly často náboženskou funkci (relikviáře, pektorální kříže) a byly součástí královských a církevních insignií.
- Byzantská říše: Byzantské šperky byly opulentní, charakteristické použitím zlata, barevných drahokamů a především smaltu (technika cloisonné).
- Gotika: V gotickém období byly populární prsteny, brože a opasky. Šperky byly zdobeny drahokamy v jednoduchých obrubách a často obsahovaly nápisy. Příkladem vrcholného středověkého šperkařství je česká Svatováclavská koruna.
🎨 Renesance a novověk
Renesance přinesla oživení zájmu o antiku a nový pohled na umělce. Šperkaři jako Benvenuto Cellini byli považováni za velké umělce. Šperky se staly propracovanějšími, objevily se nové techniky broušení drahokamů, což umožnilo lépe využít jejich lesk.
- Baroko: Barokní šperky byly dramatické, symetrické a masivní. Dominovaly diamanty, perly a barevné kameny.
- Rokoko: Rokoko přineslo odlehčení, asymetrii a pastorální motivy (květiny, stuhy).
- 19. století: Bylo charakteristické stylovou rozmanitostí (historismus, romantismus). S objevem diamantových dolů v Jižní Africe se diamanty staly dostupnějšími. Na konci století nastoupila secese (ve Francii známá jako Art Nouveau), která se inspirovala přírodou (hmyz, květiny, ženské tělo) a používala materiály jako smalt, rohovina nebo sklo. Mistrem tohoto stylu byl René Lalique.
🏛️ 20. a 21. století
- Art deco: Po první světové válce nastoupil styl Art deco, který zdůrazňoval geometrické tvary, symetrii a kontrastní barvy (černá a bílá). Oblíbeným kovem byla platina v kombinaci s diamanty a onyxem.
- Poválečné období: V polovině 20. století vzniklo hnutí "studiového šperkařství", které povýšilo šperk na svébytné umělecké dílo, nezávislé na hodnotě materiálu.
- Současnost: Dnešní šperkařství je velmi rozmanité. Vedle tradičních luxusních značek (např. Cartier, Tiffany & Co., Bulgari) existuje široká scéna nezávislých designérů. Využívají se moderní technologie jako 3D tisk a materiály jako titan, nerezová ocel nebo recyklované materiály.
💎 Materiály
Šperkaři pracují s obrovskou škálou materiálů, které lze rozdělit do několika skupin.
Drahé kovy
Základem většiny tradičních šperků jsou drahé kovy. Pro zlepšení jejich vlastností (tvrdost, barva) se používají ve formě slitin.
- Zlato (Au): Nejoblíbenější šperkařský kov pro svou barvu, lesk, kujnost a odolnost vůči korozi. Jeho ryzost se udává v karátech (ryzí zlato má 24 karátů). Pro šperky se nejčastěji používá 14k (585/1000) nebo 18k (750/1000) zlato. Příměsi jiných kovů umožňují vytvářet různé barevné varianty: žluté zlato, bílé zlato (s příměsí palladia, niklu nebo stříbra), růžové zlato (s příměsí měďi).
- Stříbro (Ag): Bíly, lesklý kov, který je cenově dostupnější než zlato. Je měkčí a na vzduchu oxiduje (černá). Nejčastěji se používá slitina sterlingové stříbro (925/1000).
- Platina (Pt): Velmi vzácný, těžký a odolný kov bílé barvy. Je hypoalergenní a používá se pro nejluxusnější šperky.
- Palladium (Pd): Kov ze skupiny platiny, je lehčí a levnější než platina, má podobné vlastnosti.
- Další kovy: V moderním šperkařství se uplatňuje také titan, wolfram nebo chirurgická ocel.
Drahé kameny
Drahé kameny (drahokamy) jsou minerály, které se cení pro svou krásu, vzácnost a tvrdost.
- Diamant: Nejtvrdší přírodní materiál. Jeho hodnota se určuje podle čtyř "C": Carat (váha), Clarity (čistota), Color (barva) a Cut (brus).
- Velká trojka: Rubín (červený), safír (modrý) a smaragd (zelený).
- Polodrahokamy (barevné kameny): Širší skupina kamenů, např. ametyst, citrín, topaz, granát, opál, akvamarín, turmalín.
Organické materiály
- Perly: Vytvářené v tělech měkkýšů. Mohou být přírodní nebo kultivované.
- Korál: Vnější kostra mořských polypů.
- Jantar: Zkamenělá pryskyřice třetihorních jehličnanů.
- Slonovina, želvovina, rohovina: Jejich použití je dnes z etických a zákonných důvodů silně omezeno.
⚙️ Techniky
Šperkařství zahrnuje mnoho specializovaných technik, které se často kombinují.
Základní techniky
- Tavení a odlévání: Kov se roztaví a nalije do formy. Používá se například metoda lití na ztracený vosk.
- Kování a tváření: Zpracování kovu za studena pomocí úderů kladivem pro dosažení požadovaného tvaru.
- Pilování, řezání, vrtání: Základní techniky pro opracování a tvarování materiálu.
- Letování: Spojování kovových dílů pomocí pájky (slitiny s nižší teplotou tání).
Zdobné techniky
- Rytí (Gravírování): Vytváření vzorů nebo nápisů odstraňováním materiálu pomocí rydel.
- Cizelování: Tvarování plechu z rubové strany (tepání) a z líce (cizelování) pro vytvoření reliéfu.
- Filigrán: Vytváření ornamentů ze stočených tenkých drátků.
- Granulace: Zdobení povrchu malými kuličkami (zrníčky) z drahého kovu.
- Zasazování kamenů: Techniky upevnění drahokamů do kovu. Nejběžnější jsou krapnové (kámen drží malé "packy"), lunetové (kámen je obklopen kovovým rámečkem) nebo pavé (mnoho malých kamenů vedle sebe).
- Smaltování: Nanášení vrstvy roztaveného skla na kovový podklad. Existují různé techniky, např. přihrádkový smalt (cloisonné) nebo jamkový smalt (champlevé).
🇨🇿 Šperkařství v Česku
České země mají bohatou šperkařskou tradici.
- Velkomoravská říše: Z tohoto období pocházejí unikátní stříbrné a pozlacené šperky, zejména tzv. gombíky, náušnice a náhrdelníky.
- Gotika a renesance: Vrcholným dílem je soubor českých korunovačních klenotů, především Svatováclavská koruna ze 14. století.
- Český granát: Od 16. století je Česko proslulé těžbou a zpracováním pyropu, známého jako český granát. Centrem jeho zpracování je Turnov.
- Secese: Na přelomu 19. a 20. století navrhoval unikátní šperky světového významu malíř a designér Alfons Mucha pro pařížského klenotníka Georgese Fouqueta.
- Současnost: V Česku působí řada významných šperkařů a designérů a obor lze studovat na uměleckých školách, například na VŠUP v Praze v Ateliéru K.O.V. (Koncept–Objekt–Význam).
🤔 Pro laiky
- Ryzost zlata (karáty): Nezaměňujte s karátem jako jednotkou hmotnosti drahokamů. U zlata karát udává podíl čistého zlata ve slitině. 24 karátů je 100% zlato (příliš měkké na šperky). 14 karátů znamená, že z 24 dílů slitiny je 14 dílů čistého zlata (cca 58,5 %).
- Filigrán vs. Granulace: Obě jsou starověké techniky zdobení. Filigrán používá tenké, často stočené drátky, které vytvářejí krajkový vzor. Granulace používá miniaturní kuličky kovu, které se připájí na povrch a tvoří zrnitou texturu.
- Puncování: Oficiální označení na šperku z drahého kovu, které zaručuje jeho ryzost. Provádí ho státní instituce (v ČR Puncovní úřad). Každý kov a ryzost má svou specifickou značku (punc).
- Kamej vs. Intaglie: Obojí jsou druhy řezaných kamenů (gem). U kameje je motiv vyřezán tak, že vystupuje nad povrch (pozitivní reliéf). U intaglie je motiv vyřezán do hloubky kamene (negativní reliéf) a historicky sloužila jako pečetidlo.