Zub
Obsah boxu
Zub (latinsky dens, plurál dentes) je tvrdý, kalcifikovaný orgán nacházející se v ústní dutině většiny obratlovců. Hlavní funkcí zubů je mechanické zpracování potravy, tedy její uchopení, dělení a rozmělňování (žvýkání). U člověka a některých dalších druhů hrají zuby také významnou roli při tvorbě řeči (fonetika) a mají nezanedbatelnou estetickou a sociální funkci.
Zuby jsou ukotveny v čelistních kostech (horní čelist – maxilla, dolní čelist – mandibula) a jsou nejtvrdší strukturou v těle. Jejich stavba a složení jsou přizpůsobeny vysoké mechanické zátěži. Věda, která se zabývá studiem zubů, jejich onemocněními a léčbou, se nazývá zubní lékařství neboli stomatologie.
🧬 Anatomie a stavba zubu
Každý zub se skládá ze tří základních částí a je tvořen několika vrstvami specializovaných tkání.
👑 Korunka, krček a kořen
Makroskopicky lze zub rozdělit na tři hlavní oddíly:
- Korunka (corona dentis) – Viditelná část zubu, která vyčnívá nad dáseň. Její tvar se liší podle typu zubu a jeho funkce (např. plochá u stoliček, ostrá u řezáků). Je pokryta sklovinou.
- Krček (cervix dentis nebo collum dentis) – Zúžená oblast na přechodu mezi korunkou a kořenem. Je obvykle krytý dásní.
- Kořen (radix dentis) – Část zubu ukotvená v kostěném lůžku (alveolu) v čelistní kosti. Počet kořenů se liší – řezáky a špičáky mají obvykle jeden kořen, třenové zuby jeden nebo dva a stoličky dva až tři (někdy i více).
🧱 Vnitřní struktura
Zub je tvořen čtyřmi hlavními tkáněmi:
- Sklovina (enamelum) – Nejtvrdší tkáň v lidském těle, která pokrývá korunku. Je tvořena z více než 96 % anorganickými minerály, především hydroxyapatitem. Její hlavní funkcí je ochrana zubu před mechanickým opotřebením a chemickými vlivy (např. kyselinami z potravy). Sklovina neobsahuje buňky, a proto nemá schopnost regenerace.
- Zubovina (dentin) – Tvoří většinu objemu zubu a nachází se pod sklovinou a cementem. Je měkčí než sklovina, ale tvrdší než kost. Má nažloutlou barvu, která prosvítá sklovinou a určuje tak výsledný odstín zubu. Dentin je protkán mikroskopickými kanálky (dentinovými tubuly), které obsahují výběžky buněk (odontoblasty) a nervová zakončení, což způsobuje citlivost zubu na různé podněty.
- Zubní dřeň (pulpa dentis) – Měkká tkáň nacházející se v centrální dutině zubu (dřeňová dutina a kořenové kanálky). Obsahuje cévy, nervy a lymfatické cévy. Zajišťuje výživu zubu a jeho citlivost. Při jejím poškození (např. hlubokým kazem) dochází k silné bolesti.
- Zubní cement (cementum) – Tenká vrstva tkáně podobné kosti, která pokrývá povrch kořene. Slouží k ukotvení vláken ozubice, která spojují zub s kostěným lůžkem.
🦷 Parodont
Parodont (závěsný aparát zubu) je soubor tkání, které zub fixují v čelisti. Patří sem:
- Dáseň (gingiva)
- Ozubice (periodontium) – Vazivová tkáň vyplňující prostor mezi kořenem zubu a kostěným lůžkem. Obsahuje vazy, které pružně upevňují zub a tlumí žvýkací tlak.
- Zubní cement (popsán výše)
- Alveolární kost – Kostěné lůžko v čelisti, ve kterém je zub ukotven.
👶 Vývoj a typy chrupu
U člověka a mnoha dalších savců dochází během života k výměně zubů. Tento typ chrupu se nazývá difyodontní.
🥛 Dočasný (mléčný) chrup
První sada zubů, známá jako mléčný chrup (dentes decidui), se začíná prořezávat kolem 6. měsíce věku dítěte a kompletní je obvykle do 3 let. Celkem obsahuje 20 zubů:
- 8 řezáků
- 4 špičáky
- 8 stoliček
Mléčné zuby jsou menší, bělejší a mají tenčí vrstvu skloviny a dentinu než stálé zuby. Jsou důležité nejen pro žvýkání a mluvení, ale také drží místo pro budoucí stálé zuby.
ቋ Stálý (definitivní) chrup
Výměna dočasného chrupu za stálý chrup (dentes permanentes) začíná přibližně v 6 letech a je dokončena kolem 12.–13. roku, s výjimkou třetích stoliček. Plný stálý chrup má 32 zubů:
- 8 řezáků
- 4 špičáky
- 8 třenových zubů (premolárů)
- 12 stoliček (molárů), včetně čtyř zubů moudrosti
Zuby moudrosti (třetí stoličky) se prořezávají jako poslední, obvykle mezi 17. a 25. rokem života, ale u mnoha lidí se kvůli nedostatku místa v čelisti neprořežou vůbec nebo jen částečně.
🦷 Typy zubů podle tvaru a funkce
Lidský chrup je heterodontní, což znamená, že obsahuje různé typy zubů specializované na odlišné funkce:
- Řezáky (dentes incisivi) – Mají ostrou, lopatkovitou korunku a slouží k ukusování potravy.
- Špičáky (dentes canini) – Jsou kuželovité a hrotité, uzpůsobené k trhání a přidržování potravy.
- Zuby třenové (dentes premolares) – Mají dva nebo více hrbolků na žvýkací plošce a slouží k drcení a rozmělňování potravy. Nahrazují dočasné stoličky.
- Stoličky (dentes molares) – Jsou největší zuby s velkou, členitou žvýkací plochou. Jejich hlavní funkcí je rozmělňování a mletí potravy.
⚙️ Funkce zubů
Zuby plní v lidském těle několik klíčových rolí.
🍽️ Mechanické zpracování potravy
Primární a evolučně nejstarší funkcí je žvýkání (mastikace). Rozmělňováním potravy se zvětšuje její povrch, což usnadňuje působení trávicích enzymů (např. slinné amylázy) a zefektivňuje tak celý proces trávení.
🗣️ Fonetika a tvorba řeči
Zuby, zejména horní řezáky, jsou klíčové pro správnou artikulaci mnoha hlásek. Spolu s jazykem a rty se podílejí na tvorbě zubodásňových (dentálních a alveolárních) souhlásek, jako jsou t, d, n, s, z, c, r, ř. Ztráta zubů proto může vést k poruchám výslovnosti.
😊 Estetická funkce
V lidské společnosti má vzhled chrupu významnou estetickou a sociální roli. Zdravé a pravidelně uspořádané zuby jsou vnímány jako znak zdraví a mládí a přispívají k sebevědomí jedince. Obor ortodoncie se zabývá nápravou nepravidelností v postavení zubů a čelistí.
⚕️ Onemocnění a péče o zuby
Zubní tkáně jsou náchylné k řadě onemocnění, kterým lze z velké části předcházet správnou hygienou.
🦠 Zubní kaz
Zubní kaz (caries dentis) je nejčastějším infekčním onemocněním na světě. Je způsoben činností bakterií (především Streptococcus mutans) v zubním plaku, které metabolizují cukry z potravy na kyseliny. Tyto kyseliny demineralizují (rozpouštějí) tvrdé zubní tkáně, nejprve sklovinu a později dentin. Neléčený kaz může proniknout až do zubní dřeně a způsobit její zánět (pulpitida) a následné odumření.
🔥 Zánět dásní a parodontitida
Zánět dásní (gingivitida) je povrchový zánět způsobený hromaděním plaku podél linie dásní. Projevuje se zarudnutím, otokem a krvácením dásní. Pokud se neléčí, může přejít v parodontitidu (nesprávně "paradentóza"), což je závažnější onemocnění postihující celý závěsný aparát zubu. Dochází k úbytku kosti, ve které je zub ukotven, což vede k jeho viklání a případně až ke ztrátě.
🧼 Prevence a hygiena
Základem prevence zubních onemocnění je důsledná ústní hygiena:
- Pravidelné čištění zubů zubním kartáčkem a pastou (minimálně 2x denně).
- Používání mezizubních kartáčků nebo zubní nitě k čištění prostor mezi zuby.
- Omezení konzumace sladkých potravin a nápojů.
- Pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře a návštěvy dentální hygienistky.
🐾 Zuby v živočišné říši
Stavba, počet a typy zubů se v živočišné říši výrazně liší v závislosti na potravě a způsobu života daného druhu.
- Polyfyodontní chrup: Mnoho obratlovců, jako jsou žraloci nebo krokodýli, má schopnost zuby nahrazovat po celý život. Žralok může za život vyměnit i několik tisíc zubů.
- Specializované zuby:
* Kly: Jsou přeměněné řezáky (slon) nebo špičáky (mrož, prase divoké), které slouží k obraně, boji nebo rytí. * Hlodáky: U hlodavců (např. bobr, krysa) jsou řezáky přeměněny v neustále dorůstající dlátovité zuby, které si zvíře obrušuje hlodáním. * Jedové zuby: U některých druhů hadů jsou zuby upraveny pro vstřikování jedu do kořisti.
💡 Pro laiky
- Sklovina: Představte si ji jako tvrdou, ochrannou glazuru na povrchu zubu. Je to nejtvrdší materiál v těle, ale když se jednou poškodí (např. kazem nebo úrazem), už sama nedoroste.
- Zubovina (dentin): Je to vrstva pod sklovinou, která tvoří hlavní "tělo" zubu. Je o něco měkčí a má nažloutlou barvu. Jsou v ní drobné kanálky vedoucí k nervu, proto když se kaz dostane přes sklovinu, začne zub bolet (být citlivý).
- Zubní dřeň ("nerv"): Je to měkké "srdce" zubu uvnitř. Obsahuje nervy a cévy, které zub vyživují a dávají mu citlivost. Když kaz pronikne až sem, způsobuje to silnou, pulzující bolest.
- Zubní kaz: Není to jen "dírka v zubu". Je to nemoc způsobená bakteriemi, které jedí cukr z naší stravy a jako odpad produkují kyselinu. Tato kyselina pak doslova "leptá" a rozpouští tvrdé zubní tkáně.
- Parodontitida ("paradentóza"): Je to onemocnění tkání, které drží zub v kosti. Představte si zub jako strom a kost jako půdu. Parodontitida je jako eroze půdy kolem stromu – kořeny se obnažují, strom se začne viklat a nakonec může vypadnout, i když je sám o sobě zdravý.