Přeskočit na obsah

Drahokam

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Drahokam

Drahokam (také drahý kámen nebo klenot) je označení pro kus minerálu, který je v broušeném a leštěném stavu používán k výrobě šperků nebo jiných ozdobných předmětů. Některé drahokamy nejsou minerálního původu, ale jsou organického původu (např. perla, jantar) nebo se jedná o horniny (např. lapis lazuli). Aby byl kámen považován za drahokam, musí splňovat tři základní kritéria: krásu, vzácnost a odolnost. Věda zabývající se drahými kameny se nazývá gemologie.

Hodnota drahokamů je určována kombinací jejich vlastností, přičemž nejznámější systém hodnocení, zejména pro diamanty, je znám jako „4C“ – Carat (hmotnost), Color (barva), Clarity (čistota) a Cut (brus).

💎 Vlastnosti drahokamů

Klíčové vlastnosti, které odlišují drahokamy od běžných minerálů, lze shrnout do tří hlavních kategorií.

Krása a optické vlastnosti

Krása je nejdůležitějším, i když subjektivním, kritériem. Je dána kombinací několika faktorů:

  • Barva: Je často prvním a nejdůležitějším atributem. Může být způsobena přítomností stopových prvků v krystalové mřížce (např. chrom v rubínu a smaragdu).
  • Lesk: Způsob, jakým povrch kamene odráží světlo. Může být skelný (křemen), diamantový (diamant) nebo perleťový.
  • Brilance: Množství bílého světla odraženého z vnitřku kamene zpět k pozorovateli. Je silně ovlivněna indexem lomu materiálu a kvalitou brusu.
  • Oheň (Disperze): Rozklad bílého světla na jeho spektrální barvy, který se projevuje jako barevné záblesky. Nejvýraznější je u diamantu.
  • Průhlednost: Schopnost světla procházet kamenem. Kameny mohou být průhledné, průsvitné nebo neprůhledné.

Tvrdost a odolnost

Odolnost je schopnost drahokamu odolávat poškození a opotřebení. Zahrnuje tři aspekty:

  • Tvrdost: Schopnost odolávat poškrábání. Měří se pomocí Mohsova stupnice tvrdosti, která má rozsah od 1 (mastek) do 10 (diamant). Pro šperkařské účely jsou ideální kameny s tvrdostí 7 a vyšší, protože odolávají poškrábání běžným prachem, který obsahuje křemen (tvrdost 7).
  • Houževnatost: Odolnost proti lomu nebo štěpení. Některé kameny s vysokou tvrdostí (jako diamant) mohou být relativně křehké a při prudkém nárazu se mohou rozštípnout podél štěpných ploch. Naopak nefrit a jadeit jsou extrémně houževnaté.
  • Stabilita: Odolnost vůči chemikáliím, teplu a světlu. Některé drahokamy mohou na slunečním světle blednout (např. některé variety ametystu) nebo mohou být citlivé na prudké změny teplot.

Vzácnost

Vzácnost je klíčovým ekonomickým faktorem. Čím je kvalitní drahokam vzácnější, tím je jeho cena vyšší. Některé kameny, jako je alexandrit (který mění barvu v závislosti na osvětlení) nebo tanzanit (nacházející se pouze na jednom místě na světě), vděčí za svou vysokou hodnotu právě extrémní vzácnosti.

Speciální optické jevy

Některé drahokamy vykazují unikátní optické efekty, které zvyšují jejich atraktivitu a hodnotu:

  • Asterismus: Efekt hvězdy, viditelný u některých rubínů a safírů, způsobený odrazem světla od jehličkovitých inkluzí.
  • Chatoyance (Kočičí oko): Světelný proužek pohybující se po povrchu kamene, typický pro chryzoberyl.
  • Pleochroismus: Různé barvy viditelné při pohledu na kámen z různých úhlů. Silný pleochroismus vykazuje například iolit nebo tanzanit.
  • Adularescence: Modravé nebo bělavé světélkování, které se zdá plout pod povrchem kamene, charakteristické pro měsíční kámen.
  • Labradorescence: Hra duhových barev na povrchu kamene, typická pro labradorit.

⚖️ Klasifikace a hodnocení

Tradičně se drahokamy dělily na "drahé" a "polodrahokamy", ale toto dělení je dnes v gemologii považováno za zastaralé a zavádějící.

Drahé kameny vs. polodrahokamy

Historicky byla jako "drahé kameny" označována tzv. "velká čtyřka": diamant, rubín, safír a smaragd. Všechny ostatní kameny byly považovány za "polodrahokamy". Toto dělení však neodráží skutečnou hodnotu, protože vysoce kvalitní granát (např. tsavorit) nebo opál může být mnohem dražší než nekvalitní safír. Moderní gemologie proto upřednostňuje termín "drahokam" pro všechny kameny používané ve šperkařství.

Systém 4C

Pro standardizované hodnocení kvality, především u diamantů, byl vyvinut systém 4C: 1. Carat (Karát - hmotnost): Jednotka hmotnosti drahokamů, metrický karát (ct) se rovná 0,2 gramu. Větší kameny jsou vzácnější, a proto jejich cena roste exponenciálně, nikoliv lineárně. 2. Color (Barva): U bezbarvých diamantů se hodnotí absence barvy na stupnici od D (zcela bezbarvý) po Z (světle žlutý nebo hnědý). U barevných drahokamů (tzv. fancy) se hodnotí odstín, sytost a tón. 3. Clarity (Čistota): Hodnotí přítomnost vnitřních nedokonalostí (inkluze) a vnějších vad. Stupnice sahá od "Flawless" (bezchybný) po "Included" (s viditelnými inkluzemi). 4. Cut (Brus): Jediný faktor ovlivněný člověkem. Kvalita brusu určuje, jak efektivně kámen odráží světlo. Hodnotí se proporce, symetrie a lesk. Špatně vybroušený kámen může působit mdle i přes vysokou barvu a čistotu.

📜 Historie a využití

Drahokamy fascinují lidstvo po tisíciletí a hrály významnou roli v kultuře, náboženství i ekonomice.

Starověk a středověk

V nejstarších civilizacích, jako byl starověký Egypt, Mezopotámie nebo Indie, byly drahokamy symbolem moci, bohatství a božské přízně. Byly používány jako amulety a talismany, které měly chránit nositele před zlem a nemocemi. Zdobily koruny a insignie panovníků a kněží. Například lapis lazuli byl v Egyptě ceněn pro svou sytě modrou barvu a používal se v pohřebních maskách faraonů, včetně Tutanchamonovy. Ve starověkém Římě byly populární ryté drahokamy (gemy) používané jako pečetidla.

Novověk a moderní doba

S rozvojem obchodu a objevením nových nalezišť v Jižní Americe, Africe a Asii se drahokamy staly dostupnější pro širší vrstvy bohatých měšťanů. V 19. a 20. století se díky pokrokům v mineralogii a chemii zrodila moderní gemologie. Dnes jsou drahokamy nejen základem šperkařského průmyslu, ale mají i významné průmyslové využití. Diamant se pro svou extrémní tvrdost používá v řezných, vrtných a brusných nástrojích. Rubín a safír se využívají v laserové technice a při výrobě odolných skel pro hodinky a elektroniku.

⛏️ Vznik a těžba

Drahokamy vznikají za specifických geologických podmínek hluboko v zemské kůře nebo plášti.

Geologický vznik

  • Magmatický původ: Mnoho drahokamů krystalizuje z chladnoucího magmatu. Diamanty vznikají za extrémních tlaků a teplot v zemském plášti a na povrch jsou vynášeny sopečnými explozemi. Jiné, jako topaz nebo beryl (smaragd, akvamarín), krystalizují v pozdních fázích tuhnutí magmatu v tzv. pegmatitech.
  • Hydrotermální původ: Horké, na minerály bohaté roztoky cirkulující v zemské kůře mohou v puklinách a dutinách hornin ukládat krystaly, jako je smaragd nebo některé druhy křemene.
  • Metamorfní původ: Působením vysokého tlaku a teploty na stávající horniny dochází k jejich přeměně (metamorfóza) a vzniku nových minerálů, jako je granát, kyanit nebo rubín.

Metody těžby

Těžba probíhá buď z primárních ložisek (matečná hornina), nebo sekundárních (náplavy).

  • Povrchová a hlubinná těžba: Těžba z primárních ložisek, kdy se drahokam musí dobývat přímo z tvrdé horniny (např. diamantové doly v Jihoafrické republice).
  • Aluviální těžba (rýžování): Těžba z náplavů řek a potoků. Odolné drahokamy (diamant, safír, rubín) jsou erozí uvolněny z matečné horniny a hromadí se v říčních sedimentech, odkud je lze snadněji získat. Tato metoda je typická pro Srí Lanku nebo Myanmar.

✂️ Zpracování a broušení

Surový drahokam má obvykle matný povrch a nepravidelný tvar. Teprve broušením a leštěním se odhalí jeho plná krása.

  • Broušení (Fasetování): Proces vytváření malých, plochých plošek (faset) na povrchu kamene pod přesně danými úhly. Cílem je maximalizovat vnitřní odraz světla (brilanci) a oheň. Existuje mnoho typů brusů, z nichž nejznámější je briliantový brus s 57 nebo 58 fasetami, optimalizovaný pro diamant.
  • Kabošon: Hladký, konvexně zaoblený brus bez faset. Používá se pro neprůhledné nebo průsvitné kameny a pro ty, které vykazují optické jevy jako asterismus nebo kočičí oko (např. opál, tyrkenit, hvězdný safír).

🌍 Nejznámější drahokamy a naleziště

Některé drahokamy jsou ceněny více než jiné díky své kráse a historii.

  • Diamant: Nejtvrdší přírodní materiál, ceněný pro svou brilanci a oheň. Hlavní naleziště jsou v Botswaně, Rusku, Kanadě a Austrálii.
  • Rubín: Červená odrůda minerálu korund. Nejžádanější je barva "holubí krve". Historicky nejvýznamnější naleziště je v Myanmaru (dříve Barma).
  • Safír: Všechny ostatní barevné odrůdy korundu (nejznámější je modrá). Pochází ze Srí Lanky, Madagaskaru nebo Kašmíru.
  • Smaragd: Zelená odrůda minerálu beryl. Typické jsou pro něj vnitřní inkluze ("zahrádka"). Nejlepší smaragdy pocházejí z Kolumbie.
  • Český granát: Odrůda pyropu, typická pro České středohoří. Je známý svou ohnivě červenou barvou a malou velikostí kamenů.
  • Vltavín: Unikátní český tektit zelené barvy, vzniklý po dopadu meteoritu. Nejedná se o minerál v pravém slova smyslu, ale o přírodní sklo.

✨ Syntetické a upravované drahokamy

S rozvojem technologie je možné vyrábět drahokamy v laboratoři nebo vylepšovat vlastnosti přírodních kamenů.

  • Syntetické drahokamy: Mají stejné chemické složení, krystalovou strukturu a fyzikální vlastnosti jako jejich přírodní protějšky, ale byly vytvořeny člověkem. Prvním syntetickým drahokamem byl rubín vytvořený na začátku 20. století. Dnes se běžně vyrábí syntetické diamanty, smaragdy, safíry a další.
  • Imitace: Materiály, které pouze napodobují vzhled drahokamu, ale mají odlišné složení a vlastnosti. Příkladem je sklo, kubická zirkonie (syntetická imitace diamantu) nebo plast.
  • Úpravy drahokamů (Treatments): Běžná praxe pro vylepšení barvy nebo čistoty přírodních kamenů. Nejčastější úpravou je tepelné zpracování (vypalování), které se používá u safírů, rubínů nebo tanzanitů ke zlepšení či zintenzivnění jejich barvy. Tyto úpravy musí být při prodeji vždy deklarovány.

💡 Pro laiky

  • Minerál vs. hornina: Minerál je anorganická látka s pevně daným chemickým složením a krystalovou strukturou (např. křemen, diamant). Hornina je směs jednoho nebo více minerálů (např. žula je tvořena křemenem, živcem a slídou). Většina drahokamů jsou minerály.
  • Mohsova stupnice tvrdosti jednoduše: Je to jako žebříček od 1 do 10, kde každý vyšší stupeň může poškrábat všechny nižší. Diamant (10) poškrábe vše. Křemen (7) poškrábe ocelový hřebík (kolem 5,5). Nehet má tvrdost asi 2,5.
  • Karát není velikost: Karát je jednotka hmotnosti (0,2 gramu). Dva kameny se stejnou karátovou hmotností mohou vypadat různě velké v závislosti na jejich hustotě a brusu.
  • Syntetický vs. falešný: Syntetický drahokam je chemicky a fyzikálně "pravý", jen nevyrostl v přírodě, ale v laboratoři. Falešný kámen (imitace) je něco úplně jiného, co se jen jako drahokam tváří (např. barevné sklo místo smaragdu).


Šablona:Aktualizováno