Myanmar

Myanmar
Název česky	Republika Myanmarský svaz
Hymna	Kaba Ma Kyei (Dokud svět neskončí)
Rozloha	676 578
Počet obyvatel	56 590 071
Hustota zalidnění	84
Úřední jazyk	barmština
Hlavní město	Neipyijto
Největší město	Rangún
Měna	myanmarský kyat (MMK)
Časové pásmo	+6:30
Národní doména	.mm
Telefonní předvolba	+95

Pro jiné významy viz Barma (rozcestník).

Myanmar, oficiálním názvem Republika Myanmarský svaz (dříve známá jako Barma), je stát v jihovýchodní Asii. Sousedí s Bangladéšem a Indií na západě, Čínou na severovýchodě, Laosem a Thajskem na východě. Na jihu a jihozápadě má pobřeží Andamanského moře a Bengálského zálivu. Hlavním městem je od roku 2005 Neipyijto, zatímco největším městem a bývalým hlavním městem zůstává Rangún. Země je od vojenského převratu v únoru 2021 ovládána vojenskou juntou a nachází se ve stavu občanské války.

🏛️ Historie

Historie Myanmaru je poznamenána střídáním mocných království, obdobím koloniální nadvlády a dlouhými dekádami vojenské diktatury po získání nezávislosti.

Raná království

Prvními významnými civilizacemi na území dnešního Myanmaru byli Pjuové a Monové. Zásadní zlom nastal v 9. století, kdy Barmánci založili Puganské království s centrem v Paganu. Král Anoratha v 11. století sjednotil zemi a přijal théravádový buddhismus, který se stal dominantním náboženstvím. Puganská říše je známá především díky tisícům buddhistických chrámů a stúp, které byly v jejím hlavním městě postaveny. Říše zanikla po mongolských invazích na konci 13. století.

Po pádu Paganu se moc rozdělila mezi několik menších států. K novému sjednocení došlo až v 16. století za dynastie Taunngu a později v 18. století za dynastie Kounbhaun, která expandovala na území dnešního Thajska a Indie.

Britská koloniální nadvláda

Expanze Kounbhaunské dynastie vedla ke konfliktu s Britským impériem, které ovládalo sousední Indii. V sérii tří anglo-barmských válek (1824–1885) Britové postupně ovládli celé území a začlenili ho jako provincii do Britské Indie. Britská nadvláda přinesla významné ekonomické a sociální změny, ale také vedla k potlačení místní kultury a nárůstu nacionalistických nálad. Klíčovou postavou hnutí za nezávislost se stal generál Aun Schan.

Nezávislost a vojenská vláda

Barma získala nezávislost na Spojeném království 4. ledna 1948, krátce po atentátu na Aun Schana. První roky nezávislosti byly poznamenány politickou nestabilitou a ozbrojenými konflikty s etnickými menšinami. V roce 1962 provedl generál Ne Win vojenský převrat, nastolil autoritářský režim a zavedl tzv. "barmskou cestu k socialismu", která zemi ekonomicky izolovala a zdevastovala.

V roce 1988 vypuklo masové prodemokratické povstání 8888, které armáda krvavě potlačila. Do čela opozice se postavila Aun Schan Su Ťij, dcera Aun Schana. Její strana, Národní liga pro demokracii (NLD), drtivě zvítězila ve volbách v roce 1990, ale vojenská junta výsledky ignorovala a Aun Schan Su Ťij uvrhla na mnoho let do domácího vězení. V roce 1989 junta oficiálně změnila název země z Barmy na Myanmar.

Přechod k demokracii a krize 2021

Počátkem 21. století začal režim s postupnými politickými reformami. V roce 2015 se konaly první svobodné volby po desetiletích, ve kterých opět zvítězila NLD a Aun Schan Su Ťij se stala de facto hlavou vlády. Toto období bylo poznamenáno snahou o demokratizaci, ale také pokračujícím vlivem armády a mezinárodní kritikou kvůli perzekuci a genocidě muslimské menšiny Rohingů.

Dne 1. února 2021, v den, kdy se měl sejít nově zvolený parlament, provedla armáda pod vedením generála Min Aun Hlainga další vojenský převrat. Aun Schan Su Ťij a další politici byli zatčeni a v zemi vypukly masové protesty, které přerostly v občanskou válku mezi vojenskou juntou a různými odbojovými skupinami.

🌍 Geografie a podnebí

Myanmar je největší zemí pevninské jihovýchodní Asie. Krajina je velmi rozmanitá. Na severu se nachází výběžky Himálaje s nejvyšší horou Hkakabo Razi (5 881 m n. m.). Centrální část země tvoří úrodná nížina kolem největší řeky Iravádí. Na východě se rozkládá Šanská plošina a na západě pohoří Arakan.

Podnebí je převážně tropické monzunové se třemi ročními obdobími:

**Období dešťů:** od května do října
**Chladné období sucha:** od listopadu do února
**Horké období sucha:** od března do dubna

Země je bohatá na přírodní zdroje, včetně nefritu, drahokamů, ropy, zemního plynu a dalších nerostů.

🏛️ Politický systém

Oficiálně je Myanmar republikou, ale od převratu v roce 2021 je veškerá moc soustředěna v rukou vojenské junty, která se nazývá Státní rada pro správu (State Administration Council, SAC). V jejím čele stojí vrchní velitel ozbrojených sil, generál Min Aun Hlain.

Ústava z roku 2008, která zaručovala armádě významný vliv (např. 25 % křesel v parlamentu), byla po převratu pozastavena. Demokratické instituce byly rozpuštěny a představitelé zvolené vlády uvězněni. V zemi platí výjimečný stav. Situace v oblasti lidských práv je kritická, dochází k systematickému zatýkání oponentů, mučení a zabíjení civilistů.

💰 Ekonomika

Myanmarská ekonomika je jednou z nejméně rozvinutých v regionu, což je důsledek desetiletí špatného hospodaření, izolace a vnitřních konfliktů. Po politických reformách v roce 2011 začala ekonomika růst, ale vojenský převrat v roce 2021 způsobil hlubokou hospodářskou krizi.

Zemědělství: Je klíčovým sektorem a zaměstnává většinu populace. Hlavní plodinou je rýže.
Přírodní zdroje: Země má obrovské zásoby zemního plynu, ropy, nefritu (patří k největším světovým producentům), rubínů a dřeva. Těžba je však často spojena s korupcí a ničením životního prostředí.
Průmysl: Zahrnuje především zpracování zemědělských produktů a textilní výrobu.
Služby: Cestovní ruch měl před převratem rostoucí potenciál, ale v současnosti je v hlubokém útlumu.

Měnou je myanmarský kyat (MMK), který od převratu výrazně ztratil na hodnotě.

👥 Obyvatelstvo

Myanmar je etnicky velmi rozmanitá země. Vláda oficiálně uznává 135 etnických skupin.

Barmánci (Bama): Tvoří přibližně 68 % populace a dominují v centrálních nížinách a politickém životě.
Etnické menšiny: Mezi nejpočetnější patří Šanové (9 %), Karenové (7 %), Rakhinové (4 %) a Monové (2 %). Mnoho z těchto skupin po desetiletí vede ozbrojený boj za větší autonomii.
Rohingové: Muslimská menšina žijící převážně ve státě Rakhin, které myanmarská vláda neuznává jako občany a považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše. V roce 2017 čelili brutálním vojenským operacím, které OSN označila za etnickou čistku s genocidními rysy.

Dominantním náboženstvím je théravádový buddhismus (asi 88 % populace), následovaný křesťanstvím (6 %) a islámem (4 %).

🎭 Kultura

Myanmarská kultura je silně ovlivněna buddhismem a tradicemi sousedních zemí.

Jazyk a literatura: Úředním jazykem je barmština, která má vlastní unikátní písmo.
Kuchyně: Základem je rýže. Typickým pokrmem je mohinga (rýžové nudle v rybí polévce) nebo laphet thoke (salát z fermentovaných čajových lístků).
Oděv: Tradičním oděvem pro muže i ženy je longyi, kus látky ovinutý kolem pasu.
Umění: Zahrnuje tradiční tanec, loutkové divadlo (yoke thé) a lakované výrobky.
Architektura: Nejvýraznějším prvkem jsou buddhistické pagody a stúpy, z nichž nejznámější je zlatá pagoda Šweitagon v Rangúnu.

⚛️ Pro laiky

Představte si zemi, která je neuvěřitelně krásná a plná přírodního bohatství, jako jsou drahokamy a zlato. Lidé zde po mnoho let žili pod vládou přísných generálů, kteří nedovolovali svobodu. Pak přišla naděje – volby vyhrála velmi populární paní Aun Schan Su Ťij, která slibovala změnu k lepšímu. Lidé se radovali, že konečně budou moci svobodně žít.

Jenže po několika letech armáda řekla: "Tohle se nám nelíbí," a jednoduše si vzala moc zpátky. Znovu zavřela zvolené politiky do vězení a začala tvrdě potlačovat každého, kdo nesouhlasil. Od té doby je v Myanmaru velký zmatek a smutek. Mnoho obyčejných lidí bojuje proti vojákům, aby získali svou svobodu zpět. Je to jako příběh, kde se dobro a zlo neustále přetahují o vládu nad celou zemí.

Zdroje