Přeskočit na obsah

Šperk

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox předmět

Šperk je ozdobný předmět nošený na těle nebo na oděvu. Slouží primárně k estetickým účelům, ale v průběhu historie plnil a stále plní i řadu dalších funkcí – od symbolu společenského postavení, bohatství a moci, přes náboženské a rituální účely, až po funkci amuletu, talismanu či investice. Šperky jsou vyráběny z široké škály materiálů, od drahých kovů a drahokamů po materiály přírodního původu jako mušle, kosti, dřevo či jantar.

Výrobou šperků se zabývá umělecké řemeslo zvané šperkařství nebo zlatnictví a klenotnictví. Lidé, kteří se tomuto řemeslu věnují, se nazývají šperkaři, zlatníci či klenotníci.

📜 Historie

Historie šperku je stará jako lidstvo samo. Touha zdobit se je jednou z nejstarších forem lidského uměleckého projevu a komunikace.

🗿 Pravěk

Nejstarší známé šperky pocházejí z doby kamenné, přibližně před 100 000 lety. Nebyly vyrobeny z kovů, ale z přírodních materiálů, které byly snadno dostupné. Jednalo se především o provrtané mušle, zvířecí zuby, kosti, lastury a kamínky navlečené na kožené řemínky nebo rostlinná vlákna. Tyto rané ozdoby pravděpodobně sloužily jako amulety, trofeje z lovu nebo kmenové insignie. Příkladem jsou korálky z mušlí rodu Nassarius nalezené v Izraeli a Alžírsku.

🏺 Starověk

S rozvojem civilizací a metalurgie se výroba šperků stala sofistikovanějším řemeslem.

  • Egypt: Egypťané byli mistry ve zpracování zlata, které pro ně symbolizovalo věčnost a božskou moc. Šperky nosili muži i ženy všech společenských vrstev. Oblíbené byly široké límcové náhrdelníky (tzv. usech), náramky, prsteny a amulety ve tvaru skarabea. Často používali barevné materiály jako lapis lazuli, tyrkys a karneol. Šperky byly také nepostradatelnou součástí pohřební výbavy, jak dokládá slavný nález v hrobce faraona Tutanchamona.
  • Řecko a Řím: Řekové dovedli k dokonalosti práci se zlatem, vytvářeli jemné filigránové náušnice a náhrdelníky s motivy zvířat a bohů. Římané převzali mnoho řeckých a etruských technik. Oblíbené byly prsteny (včetně pečetních), kameje a gemy (řezané drahokamy) a masivní zlaté šperky. Poprvé se ve velkém začaly používat diamanty (v surové, neopracované formě), smaragdy a perly.

🏰 Středověk

Po pádu Římské říše se šperkařské techniky v Evropě zjednodušily. Dominantní vliv měla Byzantská říše, která proslula používáním barevných emailů (především technika cloisonné) a náboženských motivů. V raném středověku byly typické masivní fibuly (spony) a opaskové přezky germánských kmenů. V období gotiky se šperky staly opět propracovanějšími, často s náboženskou tematikou (relikviáře, kříže). Šperky byly výsadou šlechty a církve a sloužily jako jasný ukazatel postavení.

⚜️ Renesance a baroko

Období renesance přineslo oživení zájmu o antiku a rozvoj nových technik. Zlatníci jako Benvenuto Cellini se stali uznávanými umělci. Šperky byly bohatě zdobené, často s figurálními motivy a složitými smaltovanými detaily. Díky objevitelským plavbám se do Evropy dostaly nové drahokamy z Ameriky a Asie, zejména smaragdy z Kolumbie. V baroku dominovaly symetrické, velkolepé a dramatické formy, často využívající velké barevné kameny a perly.

⚙️ 19. století

Průmyslová revoluce umožnila masovou výrobu šperků, které se tak staly dostupnějšími pro střední třídu. Zároveň však vznikl odpor proti strojové výrobě v podobě hnutí Arts and Crafts, které kladlo důraz na ruční práci a uměleckou hodnotu. Ve viktoriánské éře byly populární sentimentální šperky (medailony s vlasy) a smuteční šperky z gagátu. Konec století patřil stylu secese (Art Nouveau), který se inspiroval přírodními tvary – květinami, hmyzem a ladnými ženskými křivkami. Používal materiály jako email, rohovina a sklo.

🎨 20. a 21. století

  • Art deco: Ve 20. a 30. letech nastoupil styl Art deco, charakteristický geometrickými tvary, kontrastními barvami (černá a bílá) a použitím platiny a diamantů.
  • Poválečné období: Po druhé světové válce se šperk stal odvážnějším a abstraktnějším. Vzniklo tzv. autorské nebo studiové šperkařství, které vnímá šperk jako svébytné umělecké dílo.
  • Současnost: Dnešní šperkařství je velmi rozmanité. Vedle tradičních luxusních šperků od značek jako Cartier nebo Tiffany & Co. existuje široká škála designových a autorských šperků. Experimentuje se s novými materiály jako titan, nerezová ocel, karbon, plasty nebo beton. Velký důraz je kladen na etický původ materiálů (tzv. bezkonfliktní diamanty a recyklované kovy). Rozšířily se také technologie jako 3D tisk.

💎 Materiály a techniky

Kvalita a hodnota šperku je dána nejen designem, ale i použitými materiály a precizností zpracování.

💍 Drahé kovy

  • Zlato (Au): Pro svou barvu, lesk, kujnost a odolnost vůči korozi je nejtradičnějším materiálem. Ryzost se udává v karátech (ryzí zlato má 24 karátů). Pro výrobu šperků se používají slitiny s jinými kovy (měď, stříbro, zinek, palladium) pro zvýšení tvrdosti a změnu barvy (bílé, růžové, zelené zlato).
  • Stříbro (Ag): Bíly, lesklý kov, měkčí a cenově dostupnější než zlato. Na vzduchu oxiduje (černá). Nejčastěji se používá slitina sterlingové stříbro (92,5 % stříbra).
  • Platina (Pt): Velmi vzácný, těžký a odolný bílý kov, hypoalergenní. Pro svou pevnost je ideální pro zasazování drahých kamenů.
  • Palladium (Pd): Kov platinové skupiny, lehčí a levnější než platina, má podobné vlastnosti.
  • Další kovy: Titan, wolfram, nerezová ocel – moderní, odolné a hypoalergenní materiály.

✨ Drahokamy a polodrahokamy

Drahé kameny se cení pro svou krásu, vzácnost a tvrdost (měřenou na Mohsově stupnici).

  • Velká čtyřka (tradiční drahokamy):
   *   Diamant: Nejtvrdší přírodní minerál (10 na Mohsově stupnici), ceněný pro svůj lesk a "oheň". Hodnotí se podle tzv. 4C (Carat, Cut, Clarity, Color).
   *   Rubín: Červená odrůda minerálu korund. Symbol vášně a lásky.
   *   Safír: Modrá (ale i jiné barvy kromě červené) odrůda korundu.
   *   Smaragd: Zelená odrůda minerálu beryl. Je ceněn pro svou sytou barvu, často obsahuje inkluze.

🔨 Techniky zpracování

  • Odlévání: Lití roztaveného kovu do formy (nejčastěji metodou ztraceného vosku).
  • Kování a tepání: Tvarování kovu pomocí úderů kladivem.
  • Filigrán: Zdobení povrchu pomocí tenkých, spletených drátků.
  • Granulace: Zdobení povrchu drobnými kuličkami kovu.
  • Rytí: Vytváření vzorů pomocí rydel.
  • Emailování (smaltování): Nanášení sklovité hmoty na kovový podklad a její následné vypálení.
  • Fasování (zasazování kamenů): Upevnění drahokamu do kovu. Existuje mnoho typů, např. krapnové (pomocí drápků), lunetové (obrubou) nebo pavé (ploché osázení).

🌍 Typy šperků

Šperky se dělí podle toho, na které části těla se nosí.

🏛️ Společenský a kulturní význam

Šperk je více než jen ozdoba; je nositelem mnoha významů.

  • Symbol statusu a moci: Od pradávna byly vzácné šperky výsadou vládců, šlechty a kněží. Korunovační klenoty jsou nejzřetelnějším příkladem symbolu moci a suverenity státu.
  • Náboženský a rituální význam: Mnoho šperků má náboženskou symboliku, například kříž v křesťanství, Davidova hvězda v judaismu nebo růženec v katolicismu. Šperky mohou sloužit i jako amulety (ochrana před zlem) nebo talismany (přinášející štěstí).
  • Osobní a citový význam: Šperky jsou často spojeny s významnými životními událostmi. Zásnubní prsten symbolizuje slib manželství, snubní prsten manželský svazek. Často se darují k narození dítěte, k výročí nebo promoci a předávají se jako rodinné dědictví.
  • Investice: Drahé kovy a kvalitní drahokamy jsou považovány za uchovatele hodnoty, zejména v dobách ekonomické nestability.
  • Móda a sebevyjádření: V moderní době je šperk klíčovým módním doplňkem, který dotváří celkový vzhled a umožňuje jedinci vyjádřit svůj osobní styl, vkus a příslušnost k určité subkultuře.

💡 Pro laiky: Jak poznat pravý šperk?

Rozpoznání pravosti a kvality šperku z drahých kovů a kamenů vyžaduje odborné znalosti, ale existuje několik základních vodítek.

  • Puncovní značky: V Česku a mnoha dalších zemích musí být šperky z drahých kovů (zlata, stříbra, platiny) nad určitou hmotnost označeny puncem. Punc je malá značka vyražená na šperku, která garantuje jeho ryzost. Značku uděluje nezávislý státní orgán (Puncovní úřad). Kromě státního puncu bývá na šperku i značka ryzosti (např. 585 pro 14karátové zlato, 925 pro sterlingové stříbro) a výrobní značka.
  • Certifikáty pravosti: U dražších drahokamů, zejména diamantů, je standardem mezinárodní gemologický certifikát od renomované laboratoře (např. GIA, IGI, HRD). Certifikát podrobně popisuje všechny parametry kamene (váhu, brus, barvu, čistotu) a potvrzuje jeho pravost.
  • Kvalita zpracování: Všímejte si detailů. U kvalitního šperku jsou všechny části pečlivě začištěné, spoje pevné, kameny bezpečně a symetricky zasazené. Povrch by měl být hladký a bez škrábanců (pokud to není designový záměr).
  • Cena: Příliš nízká cena u šperku, který se tváří jako zlatý s pravými diamanty, je téměř vždy známkou, že se jedná o padělek nebo materiály nízké kvality (např. zirkon místo diamantu).


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Šperk&oldid=16103“