Ur
Obsah boxu
Šablona:Infobox Archeologická lokalita
Ur (sumersky Urim, klínovým písmem 𒋀𒀕𒆠 nebo 𒋀𒀊𒆠) byl jeden z nejvýznamnějších a nejstarších městských států ve starověkém Sumeru v jižní Mezopotámii. Jeho pozůstatky, známé jako Tell el-Mukajjar (arabsky: تل المقير), se nacházejí v dnešním Iráku, přibližně 16 kilometrů od města Násiríja. Město dosáhlo svého vrcholu během tzv. Třetí dynastie urské (cca 2112–2004 př. n. l.), kdy se stalo hlavním městem rozsáhlé říše. Ur je proslulý především díky monumentálnímu Zikkuratu, zasvěcenému měsíčnímu bohu Nannovi, a díky ohromujícím objevům v Královských hrobkách, které odhalily bohatství a kruté pohřební rituály jeho raných vládců. Město je také tradičně ztotožňováno s biblickým „Urem Chaldejských“, rodištěm patriarchy Abrahama.
📜 Historie
🌅 Počátky a raně dynastické období
Nejstarší osídlení v oblasti Uru sahá až do obeidského období (cca 5000–4000 př. n. l.), kdy se zde nacházela malá vesnice. Postupem času se sídliště rozrůstalo a během uruckého období se již stalo významným centrem. Skutečný vzestup Uru nastal v raně dynastickém období (cca 2900–2334 př. n. l.).
Podle Sumerského královského seznamu byla První dynastie z Uru jednou z vládnoucích dynastií v Sumeru. Králové jako Mesannepada a jeho syn Aannepada rozšířili vliv města a nechali postavit chrámy a paláce. Právě z tohoto období pocházejí slavné Královské hrobky, které odkryl archeolog Leonard Woolley. Jejich nevídané bohatství, zahrnující zlaté předměty, šperky z lapis lazuli a důkazy o masových lidských obětech, svědčí o moci a bohatství tehdejších urských vládců.
🏛️ Akkadská nadvláda a sumerská renesance (Třetí dynastie)
Po sjednocení Mezopotámie Sargonem Akkadským se Ur stal součástí Akkadské říše. Sargonova dcera, Enheduanna, zde působila jako nejvyšší kněžka boha Nanny a je považována za první historicky známou autorku literárních děl.
Po pádu Akkadské říše a krátkém období nadvlády kmene Gutejců zažil Ur svůj největší rozkvět. Král Ur-Nammu (vládl cca 2112–2095 př. n. l.) založil Třetí dynastii urskou a sjednotil pod svou vládou téměř celou Mezopotámii. Toto období je často nazýváno „sumerskou renesancí“. Ur-Nammu inicioval rozsáhlý stavební program, jehož nejvýznamnějším výsledkem byla stavba monumentálního Velkého zikkuratu. Je také autorem jednoho z nejstarších dochovaných zákoníků na světě, Kodexu Ur-Nammu, který předcházel slavnější Chammurapiho zákoník o několik staletí.
Jeho syn Šulgi (vládl cca 2094–2047 př. n. l.) v otcově díle pokračoval. Centralizoval správu říše, reformoval klínové písmo, standardizoval míry a váhy a podporoval umění a literaturu. Za jeho vlády byl Ur hlavním městem prosperující a byrokraticky propracované říše, která obchodovala s oblastmi od Středozemního moře až po civilizaci v údolí Indu.
📉 Úpadek a zánik
Říše Třetí dynastie urské se začala hroutit pod tlakem nájezdů Amoritů ze západu a Elamitů z východu. Kolem roku 2004 př. n. l. byl Ur dobyt a vypleněn Elamity a poslední král Ibbi-Sín byl odveden do zajetí. Pád města byl v mezopotámské literatuře hluboce pociťován, jak dokládá slavná skladba Nářek nad zkázou Uru.
Ačkoliv Ur ztratil svou politickou moc, zůstal po staletí důležitým náboženským a kulturním centrem. Město bylo součástí Starobabylonské i Novobabylonské říše. Poslední babylonský král Nabonid (vládl 556–539 př. n. l.) nechal dokonce zrekonstruovat Velký zikkurat.
Definitivní zánik města nastal kolem roku 500 př. n. l. za vlády perské dynastie Achaimenovců. Příčinou byl pravděpodobně souběh několika faktorů, včetně změny toku řeky Eufrat, která město odřízla od životně důležité vody a obchodních cest, a zasolování zemědělské půdy. Město bylo opuštěno a postupně pohlceno pouští.
🏛️ Archeologie a hlavní objevy
Lokalitu poprvé identifikoval britský konzul John George Taylor v roce 1854. Systematický archeologický výzkum však proběhl až v letech 1922–1934 pod vedením britského archeologa Sira Leonarda Woolleyho, jehož expedice byla financována Britským muzeem a Muzeem Pensylvánské univerzity. Woolleyho objevy zásadně změnily pohled na sumerskou civilizaci.
🧱 Zikkurat v Uru
Nejvýraznější stavbou v Uru je masivní stupňovitá věž, zikkurat, zasvěcená bohu Měsíce Nannovi (v akkadštině Sín). Původní stavba, kterou nechal postavit Ur-Nammu, měla základnu o rozměrech přibližně 64 × 45 metrů a skládala se ze tří teras. Na vrcholu stál chrám, který sloužil jako pozemský příbytek boha. Zikkurat byl postaven z nepálených cihel a obložen vrstvou pálených cihel spojených asfaltem. Částečnou rekonstrukci stavby provedl v 20. století režim Saddáma Husajna.
👑 Královské hrobky
Woolleyho nejúžasnějším objevem bylo pohřebiště z raně dynastického období (cca 2600 př. n. l.), které obsahovalo přes 2000 hrobů. Šestnáct z nich označil za „královské“, protože se svým bohatstvím a provedením zcela vymykaly ostatním. Nejznámější je hrobka královny Puabi.
Hrobky obsahovaly neuvěřitelné množství artefaktů ze zlata, stříbra, lapis lazuli a karneolu, včetně šperků, zbraní, hudebních nástrojů (např. Lyry z Uru) a uměleckých děl. Mezi nejznámější nálezy patří:
- Standarta z Uru: Dřevěná skříňka zdobená mozaikou z mušlí, lapis lazuli a vápence, zobrazující scény z války a míru.
- Kozel v houští (Ram in a Thicket): Dvojice sošek zobrazujících kozla opřeného o kvetoucí keř, vyrobená ze zlata, lapis lazuli a mušlí.
- Zlatá helma Meskalamduga: Přilba vytepaná z jednoho kusu elektra do podoby slavnostního účesu.
Objev také odhalil temnou stránku sumerských pohřebních rituálů. V tzv. „Velkých jamách smrti“ byly nalezeny ostatky desítek sloužících, hudebníků a vojáků, kteří byli obětováni, aby doprovázeli své pány na onen svět.
🌍 Společnost a kultura
Ur byl typickým mezopotámským městem s chrámem a palácem jako centry moci. Společnost byla přísně hierarchizovaná, v čele stál král, který byl zároveň nejvyšším knězem.
🌙 Náboženství
Hlavním božstvem Uru byl bůh Měsíce Nanna, jehož chrámový komplex, zvaný E-kiš-nugal, byl jedním z nejvýznamnějších v celé Mezopotámii. Jeho manželkou byla bohyně Ningal. Náboženství prostupovalo všemi aspekty života, od zemědělství po politiku.
⚖️ Správa a právo
Za Třetí dynastie byl Ur centrem vysoce centralizovaného a byrokratického státu. Dochovaly se tisíce hliněných tabulek s administrativními záznamy o daních, obchodu, zemědělské produkci a práci. Kodex Ur-Nammu dokládá vyspělý právní systém, který se zabýval rodinným právem, obchodními transakcemi i trestními činy.
📖 Ur v Bibli
Bible v knize Genesis (Gn 11,28-31) zmiňuje „Ur Chaldejských“ (hebrejsky: אוּר כַּשְׂדִּים, Ur Kasdim) jako místo, odkud pocházel Abrahám a jeho rodina předtím, než se vydali na cestu do Kanaánu. Ačkoliv neexistuje přímý archeologický důkaz spojující Abrahama s Urem, většina historiků a teologů ztotožňuje biblický Ur právě s touto sumerskou metropolí. Označení „Chaldejských“ pravděpodobně odráží pozdější dobu, kdy oblast ovládali Chaldejci (Novobabylonská říše).
🔬 Pro laiky
- Městský stát: Představte si město, které funguje jako samostatná země. Má vlastního krále, vlastní zákony a vlastní armádu. Ur byl jedním z takových městských států, než se stal hlavním městem velké říše.
- Zikkurat: Není to pyramida jako v Egyptě, která sloužila jako hrobka. Zikkurat byla obrovská stupňovitá věž postavená z cihel, na jejímž vrcholu stál malý chrám. Lidé věřili, že je to místo, kde se nebe setkává se zemí a kde může bůh sestoupit mezi lidi.
- Klínové písmo: Způsob psaní, který Sumerové vynalezli. Nepoužívali papír a pero, ale ryli značky pomocí rákosového pisátka do měkkých hliněných tabulek, které pak vypálili. Značky měly tvar klínů, odtud název.
- Sumerové: Národ, který vytvořil jednu z prvních civilizací na světě v oblasti jižní Mezopotámie (dnešní Irák). Vynalezli písmo, kolo, zavlažovací systémy a postavili první města.