Sumer
Obsah boxu
| Sumer | |
|---|---|
| Jazyk | Sumerština |
| Náboženství | Sumerská mytologie (polyteismus) |
| Forma vlády | Městské státy (teokracie, později monarchie) |
| Zánik | Postupná asimilace a dobytí Akkadskou říší a Amority |
Sumer (sumersky 𒆠𒂗𒂠, ki-en-gir₁₅, "Země urozených pánů") byla jedna z nejstarších známých civilizací, která se rozvíjela v jižní části Mezopotámie (dnešní jižní Irák) přibližně od 5. tisíciletí př. n. l. Sumerové jsou považováni za vynálezce písma, kola, hrnčířského kruhu, prvních zákoníků, šedesátkové soustavy a monumentální architektury v podobě zikkuratů. Jejich kultura položila základy pro všechny následující mezopotámské civilizace, včetně akkadské, babylonské a asyrské.
Sumer nebyl jednotným státem, ale spíše soustavou nezávislých a často soupeřících městských států, z nichž každý měl svého vlastního vládce a patronátní božstvo. Mezi nejvýznamnější města patřila Eridu, Uruk, Ur, Lagaš, Nippur a Kiš.
🌍 Geografické vymezení
Sumer se nacházel v úrodné aluviální nížině mezi řekami Eufrat a Tigris, v oblasti známé jako Úrodný půlměsíc. Tato oblast postrádala přírodní zdroje jako kámen, dřevo a kovy, což Sumery nutilo k rozvoji dálkového obchodu. Klíčovým prvkem pro přežití a prosperitu bylo zvládnutí říčních záplav a vybudování sofistikovaného systému zavlažovacích kanálů, nádrží a hrází. Právě tato nutnost organizovat rozsáhlé veřejné práce je považována za jeden z hlavních impulsů pro vznik státu a komplexní společnosti.
📜 Historie
Dějiny Sumeru se tradičně dělí do několika období.
🌄 Ubaidské období (cca 5000–4100 př. n. l.)
Toto období je považováno za předchůdce sumerské civilizace. Vznikaly první trvalé osady, rozvíjelo se zemědělství a objevila se charakteristická malovaná keramika. V městě Eridu byly nalezeny pozůstatky nejstarších chrámových staveb, které byly postupně přestavovány na stejném místě po celá staletí, což svědčí o náboženské kontinuitě.
🏙️ Urucké období (cca 4100–2900 př. n. l.)
Během tohoto období došlo k takzvané "městské revoluci". Osady se proměnily v rozlehlá města s desítkami tisíc obyvatel. Dominantním centrem se stal Uruk, který je považován za první skutečné město na světě. V Uruku došlo k zásadním vynálezům:
- Písmo: Vzniklo z potřeby vést účetní záznamy chrámového hospodářství. Nejstarší formou bylo piktografické písmo, které se postupně zjednodušovalo do podoby klínového písma.
- Kolo: Nejprve bylo používáno jako hrnčířský kruh, později bylo upraveno pro dopravu na vozech.
- Válečkové pečetítko: Malé válečky s vyrytými výjevy, které se otiskovaly do vlhké hlíny a sloužily jako podpis nebo značka vlastnictví.
- Monumentální architektura: Stavba velkých chrámových komplexů a prvních zikkuratů.
👑 Raně dynastické období (cca 2900–2334 př. n. l.)
Toto období je charakterizováno existencí soupeřících městských států, kterým vládli králové (sumersky lugal) nebo kněží-vladaři (ensi). Informace o vládcích tohoto období pocházejí z tzv. Sumerského královského seznamu, který kombinuje mytologické postavy s historicky doloženými panovníky. Mezi legendární vládce patří Gilgameš, král Uruku a hrdina slavného eposu. Docházelo k častým válkám o půdu, vodu a obchodní cesty, například mezi městy Lagaš a Umma. Z tohoto období pocházejí slavné Královské hroby v Uru, které odhalily neuvěřitelné bohatství sumerské elity a praxi lidských obětí.
🏛️ Akkadská nadvláda (cca 2334–2154 př. n. l.)
Okolo roku 2334 př. n. l. byl Sumer sjednocen pod nadvládou Sargona Akkadského, semitského vládce ze severu. Sargon vytvořil první známou říši v dějinách, Akkadskou říši, která sahala od Perského zálivu až ke Středozemnímu moři. Během tohoto období se akkadština stala úředním jazykem, ale sumerština si udržela pozici jazyka náboženství a vědy.
✨ Sumerská renesance (cca 2112–2004 př. n. l.)
Po pádu Akkadské říše, způsobeném nájezdy horského kmene Gutejců, zažil Sumer poslední období své nezávislosti a kulturního rozkvětu, známé jako Třetí dynastie z Uru (Ur III). Jejím zakladatelem byl král Ur-Nammu, který nechal postavit slavný Velký zikkurat v Uru a vydal jeden z nejstarších dochovaných zákoníků na světě, Kodex Ur-Nammu. Stát byl vysoce centralizovaný a byrokratický, o čemž svědčí desetitisíce dochovaných administrativních tabulek.
📉 Zánik a odkaz
Říše Ur III se zhroutila pod tlakem nájezdů Amoritů ze západu a Elamitů z východu kolem roku 2004 př. n. l. Po tomto datu Sumer jako politická entita zanikl. Sumerské obyvatelstvo se postupně asimilovalo se semitskými Amority a Babyloňany. Sumerština jako mluvený jazyk vymřela, ale přetrvala ještě téměř dva tisíce let jako klasický jazyk vědy, literatury a náboženských obřadů, podobně jako latina ve středověké Evropě.
🏛️ Společnost a kultura
👨👩👧👦 Sociální struktura
Sumerská společnost byla přísně hierarchická. Na vrcholu stál vládce (lugal nebo ensi), který byl považován za zástupce bohů na zemi. Pod ním byla vrstva kněží, vysokých úředníků a vojenských velitelů. Střední vrstvu tvořili řemeslníkci, obchodníkci, písaři a svobodní rolníkci. Nejnižší vrstvou byli otroci, kteří byli buď válečnými zajatci, nebo lidmi, kteří upadli do dluhů. Centrem života byl chrám a palác, které byly nejen náboženskými a politickými centry, ale také největšími hospodářskými jednotkami.
🙏 Náboženství a mytologie
Sumerové uctívali rozsáhlý panteon bohů a bohyň, kteří zosobňovali přírodní síly. Každé město mělo svého patronátního boha. Mezi nejdůležitější božstva patřili:
- An (Anu) – bůh nebes, nejvyšší bůh panteonu.
- Enlil – bůh větru, vzduchu a bouří, často považován za nejmocnějšího boha. Jeho hlavním kultovním centrem byl Nippur.
- Enki (Ea) – bůh vody, moudrosti a magie.
- Inanna (Ištar) – bohyně lásky, plodnosti a války, patronka města Uruk.
Sumerové věřili, že lidé byli stvořeni, aby sloužili bohům. Jejich mytologie zahrnovala příběhy o stvoření světa, velkou potopu (která se nápadně podobá pozdějšímu biblickému příběhu o Noemovi) a hrdinské činy bohů a králů, jako je Epos o Gilgamešovi.
⚙️ Věda a technologie
Sumerové byli mimořádně inovativní a jejich vynálezy ovlivnily chod dějin.
- Písmo: Klínové písmo umožnilo záznam historie, literatury, zákonů a vědeckých poznatků. Vznikly školy pro písaře zvané edubba.
- Matematika: Používali šedesátkovou (sexagesimální) soustavu, jejíž pozůstatky dodnes používáme při měření času (60 sekund, 60 minut) a úhlů (360 stupňů v kruhu). Znali Pythagorovu větu dlouho před Pythagorem.
- Astronomie: Systematicky pozorovali oblohu, identifikovali planety a souhvězdí, a vytvořili lunární kalendář.
- Technologie: Kromě kola a pluhu byli mistry v metalurgii (výroba bronzu), stavbě lodí s plachtami a budování složitých zavlažovacích systémů.
💡 Pro laiky
- Klínové písmo: Nebylo to abecední písmo, kde každý znak představuje hlásku. Bylo to písmo, kde znaky (otisky rákosového pisátka do vlhké hlíny) představovaly celé slabiky nebo slova. Bylo velmi složité se ho naučit a umění psát bylo vyhrazeno elitní vrstvě písařů. Hliněné tabulky se po zapsání sušily na slunci nebo vypalovaly, díky čemuž se jich dochovaly statisíce.
- Zikkurat: Představte si masivní, stupňovitou pyramidu postavenou z hliněných cihel. Na rozdíl od egyptských pyramid nesloužil jako hrobka. Byl to umělý kopec, který měl symbolicky spojovat zemi s nebesy. Na jeho vrcholu stála malá svatyně, která byla považována za pozemský příbytek boha.
- Městský stát: Byl to v podstatě malý stát tvořený jedním velkým městem a okolní zemědělskou půdou. Každý takový stát měl vlastní vládu, armádu, zákony a bohy. Fungoval jako samostatná země, která často bojovala se svými sousedy o zdroje, jako je voda a území.
Odkaz a význam
Odkaz sumerské civilizace je obrovský. Jejich vynálezy a myšlenky byly převzaty a dále rozvíjeny Akkadany, Babyloňany, Asyřany a dalšími národy Blízkého východu. Prostřednictvím Chetitů, Féničanů a Řeků se mnoho z jejich poznatků dostalo i do Evropy. Sumerové položili základy urbanizace, státní správy, psaného práva, organizovaného náboženství, vědy a literatury. Bez jejich průkopnické práce by dějiny západní civilizace vypadaly zcela jinak.