Epos o Gilgamešovi

Rozbalit box

Obsah boxu

Epos o Gilgamešovi je epická báseň z dávné Mezopotámie a je považována za jedno z nejstarších dochovaných děl světové literatury. Pojednává o Gilgamešovi, historickém králi městského státu Uruk, který vládl přibližně mezi lety 2700 a 2500 př. n. l. Epos se zabývá hlubokými lidskými tématy, jako je přátelství, pýcha, strach ze smrti a hledání nesmrtelnosti.

Nejúplnější dochovaná verze, známá jako standardní babylonská verze, byla zapsána na dvanácti hliněných tabulkách klínovým písmem v akkadském jazyce. Tuto verzi sestavil písař Sîn-lēqi-unninnī pravděpodobně mezi lety 1300 a 1000 př. n. l. Epos však vychází z mnohem starších sumerských legend a básní o Gilgamešovi (sumersky Bilgameš). Dílo bylo znovuobjeveno v 19. století v ruinách knihovny asyrského krále Aššurbanipala v Ninive, což vyvolalo senzaci, zejména kvůli popisu velké potopy, který se nápadně podobá biblickému příběhu o Noemovi.

📜 Historie a vznik

Vývoj Eposu o Gilgamešovi byl dlouhý a komplexní proces, který trval více než tisíc let. Dílo nevzniklo najednou, ale postupně se skládalo z různých příběhů a tradic.

🏛️ Sumerští předchůdci

Nejstarší kořeny eposu sahají do sumerské civilizace ve 3. tisíciletí př. n. l. Existovalo nejméně pět samostatných sumerských básní, které pojednávaly o hrdinských činech krále Bilgameše (sumerská podoba jména Gilgameš):

Bilgameš a Agga z Kiše: Popisuje konflikt mezi Urukem a sousedním městem Kiš.
Bilgameš a Chuvava: Vypráví o výpravě Gilgameše a jeho sluhy Enkidua do Cedrového lesa, kde zabijí obludného strážce Chuvavu (později známého jako Chumbaba).
Bilgameš a nebeský býk: Příběh o tom, jak Gilgameš a Enkidu zabijí nebeského býka, kterého na Uruk seslala bohyně Inanna (později Ištar).
Bilgameš a podsvětí (také známé jako Gilgameš, Enkidu a podsvětí): Popisuje ztrátu posvátných předmětů a Enkiduovu cestu do podsvětí, aby je získal zpět.
Bilgamešova smrt: Báseň pojednávající o smrti a pohřbu velkého krále.

Tyto sumerské příběhy ještě netvořily jednotný epos a zaměřovaly se spíše na hrdinské činy než na psychologický vývoj postav.

📖 Starobabylonská verze

Kolem roku 1800 př. n. l., během starobabylonského období, začali akkadsky mluvící písaři spojovat sumerské příběhy do ucelenějšího vyprávění. Tato verze, často nazývaná Převyšující všechny ostatní krále, již představuje Gilgameše jako postavu, která se vyvíjí, a zavádí klíčové téma hledání nesmrtelnosti po smrti přítele Enkidua. Z této verze se však dochovaly pouze zlomky.

✨ Standardní babylonská verze

Nejznámější a nejúplnější verze eposu vznikla mezi lety 1300 a 1000 př. n. l. Její sestavení je připisováno písaři a učenci jménem Sîn-lēqi-unninnī. Tato verze je známá podle svého úvodního verše šā naqba īmuru (Ten, jenž vše viděl). Sîn-lēqi-unninnī dílo nejen sestavil, ale také mu dodal hlubší filozofický a psychologický rozměr. Rozdělil jej do 12 hliněných tabulek. Právě tato verze byla nalezena v knihovně krále Aššurbanipala v Ninive.

🌍 Znovuobjevení v 19. století

Po pádu Asýrie a Babylonie upadl epos na tisíce let v zapomnění. Znovuobjeven byl až v polovině 19. století při archeologických vykopávkách v Ninive (dnešní Irák). Britský archeolog Austen Henry Layard a jeho asistent Hormuzd Rassam objevili tisíce klínopisných tabulek.

Zásadní průlom nastal v roce 1872, kdy George Smith, samouk a asistent v Britském muzeu, při luštění jedné z tabulek narazil na příběh o velké potopě, který se nápadně podobal biblickému vyprávění z knihy Genesis. Jeho objev vyvolal mezinárodní senzaci a podnítil další výzkum a překlady, které postupně odhalily celý příběh Gilgameše.

📖 Obsah eposu (Standardní verze)

Standardní babylonská verze je rozdělena na 12 tabulek. Děj lze rozdělit na dvě hlavní části: dobrodružství Gilgameše a Enkidua a Gilgamešovo následné hledání nesmrtelnosti.

🤝 Tabulky I–VI: Gilgameš a Enkidu

Tabulka I: Epos začíná představením Gilgameše, mocného a tyranského krále Uruku. Je z dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk, ale svou moc zneužívá a utlačuje své poddané. Obyvatelé Uruku si stěžují bohům, a ti se rozhodnou stvořit Gilgamešovi rovnocenného protivníka. Bohyně Aruru stvoří z hlíny divokého muže Enkidua, který žije ve stepi se zvířaty. Lovec ho objeví a na radu svého otce přivede chrámovou kněžku (nevěstku) Šamchat, aby Enkidua svedla a zcivilizovala. Po šesti dnech a sedmi nocích s ní Enkidu ztratí svou divokost a zvířata se ho začnou bát. Šamchat ho přesvědčí, aby odešel do Uruku.
Tabulka II: Enkidu přichází do Uruku a postaví se Gilgamešovi, který se právě chystá uplatnit právo první noci s nevěstou. Utkají se v divokém zápase. Gilgameš nakonec zvítězí, ale uzná Enkiduovu sílu a statečnost. Z nesmiřitelných protivníků se stávají nejlepší přátelé. Gilgameš, toužící po slávě, navrhne výpravu do vzdáleného Cedrového lesa, aby zabili jeho strážce, démona Chumbabu.
Tabulky III–V: Navzdory varování starších města a Enkiduovu strachu se oba hrdinové vydávají na cestu. Gilgamešova matka, bohyně Ninsun, se modlí k bohu slunce Šamašovi za jejich ochranu. Po dlouhé cestě dorazí do Cedrového lesa. S pomocí boha Šamaše, který proti Chumbabovi sešle silné větry, se jim podaří démona porazit a zabít. Z poražených cedrů postaví mohutnou bránu, kterou přinesou do Uruku.
Tabulka VI: Po návratu do Uruku je Gilgameš na vrcholu slávy. Jeho krása a síla okouzlí bohyni Ištar, která mu nabídne sňatek. Gilgameš ji však arogantně odmítne a připomene jí osudy všech jejích předchozích milenců. Uražená Ištar požádá svého otce, boha Anu, aby na Uruk seslal Nebeského býka. Gilgameš a Enkidu však býka společně zabijí. Enkidu navíc urazí Ištar tím, že jí hodí býčí stehno do tváře.

⚰️ Tabulky VII–XI: Hledání nesmrtelnosti

Tabulka VII: Bohové se rozhněvají nad zabitím Chumbaby a Nebeského býka a rozhodnou, že jeden z hrdinů musí zemřít. Jejich volba padne na Enkidua. Enkidu onemocní a po dvanácti dnech utrpení umírá. Před smrtí proklíná Šamchat, ale bůh Šamaš ho přesvědčí, aby kletbu odvolal.
Tabulka VIII: Gilgameš je zdrcen smrtí svého přítele. Trpce naříká nad jeho tělem a nechá mu zhotovit velkolepou sochu. Teprve když si uvědomí vlastní smrtelnost, propadne panickému strachu ze smrti a rozhodne se vydat na pouť za Utnapištimem, jediným člověkem, který dosáhl nesmrtelnosti, aby od něj zjistil její tajemství.
Tabulky IX–X: Gilgamešova cesta je dlouhá a nebezpečná. Projde pohořím Mašu, které střeží hroziví škorpioní lidé, a projde temnotou. Dorazí na kraj světa k moři, kde potká krčmářku Siduri. Ta se ho snaží od jeho úsilí odradit a radí mu, aby si užíval života, jedl, pil a radoval se. Gilgameš však trvá na svém a Siduri ho pošle k převozníkovi Uršanabimu, který ho převeze přes Vody smrti k Utnapištimovi.
Tabulka XI: Gilgameš se konečně setkává s Utnapištimem a ptá se ho na tajemství věčného života. Utnapištim mu vypráví příběh o velké potopě, kterou na lidstvo seslali bohové. Bůh Ea ho však varoval a poradil mu, aby postavil obrovskou loď (archu) a zachránil sebe, svou rodinu a zástupce všech živočichů. Po potopě mu bohové za odměnu darovali nesmrtelnost. Utnapištim dá Gilgamešovi zkoušku: pokud dokáže zůstat vzhůru šest dní a sedm nocí, získá nesmrtelnost. Gilgameš však okamžitě usne. Jako důkaz mu Utnapištimova žena každý den peče chléb. Když se Gilgameš probudí, vidí sedm chlebů v různém stádiu rozkladu a uvědomí si, že selhal. Z lítosti mu Utnapištim prozradí tajemství rostliny na dně moře, která navrací mládí. Gilgameš se pro ni potopí a získá ji, ale rozhodne se ji nejprve vyzkoušet na starci v Uruku. Cestou zpět se však zastaví, aby se vykoupal, a rostlinu mu ukradne had. Had se svlékne z kůže a omládne. Gilgameš definitivně ztratil šanci na věčný život. Vrací se do Uruku s prázdnýma rukama, ale když spatří mohutné hradby města, které nechal postavit, uvědomí si, že nesmrtelnost člověka nespočívá v nekonečném životě, ale ve velkých činech a díle, které po sobě zanechá.

👻 Tabulka XII: Dodatek

Tato tabulka je obecně považována za pozdější dodatek, který tematicky nenavazuje na předchozí vyprávění. Jde o téměř doslovný překlad druhé části sumerské básně Bilgameš a podsvětí. Gilgameš si stěžuje, že mu do podsvětí spadly jeho posvátné předměty. Enkiduův duch se nabídne, že mu je přinese, ale poruší zákazy a je v podsvětí zadržen. Gilgameš se modlí k bohům a ti mu dovolí krátce promluvit s Enkiduovým duchem, který mu popisuje ponurý a bezútěšný život mrtvých.

👥 Hlavní postavy

Gilgameš: Legendární král Uruku, hlavní hrdina eposu. Zpočátku je arogantní a krutý, ale přátelství s Enkiduem a následný strach ze smrti ho promění v moudřejšího a pokornějšího vládce.
Enkidu: Divoký muž stvořený bohy jako protiváha Gilgameše. Symbolizuje přírodu a instinkty. Po své civilizaci se stává Gilgamešovým nejlepším přítelem a bratrem. Jeho smrt je klíčovým zlomem v ději.
Utnapištim: Postava podobná biblickému Noemovi. Přežil velkou potopu a bohové mu darovali nesmrtelnost. Žije na konci světa a představuje pro Gilgameše symbol nedosažitelného cíle.
Ištar: Mezopotámská bohyně lásky, plodnosti a války. Je mocná, ale také pomstychtivá a náladová. Její odmítnutí Gilgamešem vede k tragickým událostem.
Šamchat: Chrámová kněžka (prostitutka), která svou sexualitou a moudrostí zcivilizuje Enkidua a přivede ho do lidského světa.
Chumbaba (také Humbaba): Obludný a děsivý strážce posvátného Cedrového lesa, kterého Gilgameš a Enkidu zabijí.

🏛️ Témata a význam

Epos o Gilgamešovi je nadčasové dílo, které se dotýká základních otázek lidské existence.

Přátelství a láska: Ústředním motivem je hluboké pouto mezi Gilgamešem a Enkiduem. Jejich přátelství promění Gilgameše z tyrana v hrdinu a Enkiduova smrt ho donutí konfrontovat vlastní smrtelnost.
Smrtelnost a nesmrtelnost: Hlavní téma druhé poloviny eposu. Gilgamešova zoufalá snaha uniknout smrti končí neúspěchem. Dílo dochází k závěru, že pravá nesmrtelnost spočívá v odkazu, který člověk zanechá – v jeho činech, stavbách a příbězích, které se o něm vyprávějí.
Civilizace vs. příroda: Tento konflikt je ztělesněn v postavách Gilgameše (symbol města a civilizace) a Enkidua (symbol divoké přírody). Enkiduova proměna ukazuje jak výhody, tak i ztráty spojené s civilizovaným životem.
Vztah mezi bohy a lidmi: Bohové v eposu jsou mocní, ale často jednají sobecky, impulzivně a nespravedlivě. Jsou příčinou mnoha lidských tragédií, ale někdy také pomocníky. Lidé jsou jim vydáni na milost a nemilost.
Pýcha a pokora: Gilgamešova cesta je cestou od arogantní pýchy (hybris) k pokoře a přijetí svého lidského údělu.

🌍 Vliv a odkaz

Epos o Gilgamešovi měl obrovský vliv na starověké kultury a jeho odkaz rezonuje dodnes.

Biblické paralely: Nejznámější je paralela mezi příběhem o potopě, který vypráví Utnapištim, a biblickým příběhem o Noemově arše v knize Genesis. Podobnosti zahrnují varování od boha, stavbu lodi, záchranu zvířat a vypuštění ptáků k nalezení souše. Další paralely lze nalézt mezi Enkiduem a biblickým Adamem (stvoření z hlíny, život v přírodě, civilizování ženou).
Vliv na pozdější literaturu: Některé motivy, jako je cesta hrdiny do podsvětí nebo souboj s monstry, se objevují v pozdějších mytologiích a eposech, včetně řeckých děl jako Odysseia od Homéra nebo příběhů o Héraklovi.
Moderní kultura: Příběh Gilgameše inspiruje umělce i dnes. Objevuje se v románech, básních, divadelních hrách, hudbě, komiksech i videohrách (např. série Final Fantasy nebo Civilization).

🤔 Pro laiky

Co je to epos? Epos je rozsáhlá epická báseň, která vypráví o hrdinských činech, mýtických událostech a dobrodružstvích významných postav, často za účasti bohů. Je to jeden z nejstarších literárních žánrů.
Co je klínové písmo? Je to jeden z nejstarších známých typů písma. Vzniklo v Sumeru. Znaky se psaly rydlem s trojúhelníkovým hrotem do měkkých hliněných tabulek, které se pak sušily na slunci nebo vypalovaly. Otisk rydla připomínal klín, odtud název.
Co byl městský stát? Ve starověké Mezopotámii neexistoval jeden velký stát, ale mnoho nezávislých měst, jako byl Uruk, Ur nebo Babylon. Každé takové město mělo vlastního krále, armádu a bohy a fungovalo jako samostatný stát.
Jak mohl příběh vzniknout před 4000 lety? Příběh nebyl napsán jedním autorem v jeden moment. Vyvíjel se po staletí. Nejprve existovaly krátké, ústně předávané příběhy v sumerštině. Později je písaři zapsali a postupně spojovali do delšího a složitějšího vyprávění v akkadštině, dokud nevznikla finální podoba, kterou známe dnes.

Šablona:Aktualizováno