Babylonie

Babylonie
Soubor:Ishtar Gate reconstruction.jpg
Rekonstrukce Ištařiny brány v Pergamonském muzeu v Berlíně
Soubor:Map of Babylonia.svg
Úřední jazyky	Akkadština (později Aramejština)
Náboženství	Mezopotámský polyteismus (hlavní bůh Marduk)
Hlavní město	Babylon
Největší město	Babylon
Vznik	cca 1894 př. n. l. (vznik První babylonské dynastie)
Zánik	539 př. n. l. (dobytí Perskou říší)

```

``` Babylonie (akkadsky Māt Akkadī) byla významná starověká civilizace a státní útvar v jižní Mezopotámii, na území dnešního Iráku. Jejím centrem bylo město Babylon, ležící na řece Eufrat. Dějiny Babylonie se obvykle dělí na tři hlavní období: Starobabylonskou říši, Středobabylonské období a Novobabylonskou (Chaldejskou) říši.

Babylonie je proslulá svými příspěvky v oblasti práva, zejména Chammurapiho zákoníkem, a také pokroky v astronomii, matematice a architektuře. Její kulturní a vědecký odkaz ovlivnil sousední civilizace a prostřednictvím Bible se stal nedílnou součástí západní kultury. ```

```

⏳ Dějiny

Dějiny Babylonie jsou komplexní a zahrnují období vzestupů, pádů a cizích nadvlád.

Vznik a Starobabylonská říše (cca 1894–1595 př. n. l.)

Po pádu Třetí dynastie z Uru a konci sumerské nadvlády v Mezopotámii vzniklo několik soupeřících am δύναμηmi. Jeden z am δύναμηkých kmenů založil v roce 1894 př. n. l. v Babylonu dynastii. Prvních několik desetiletí byl Babylon jen malým městským státem. To se změnilo za vlády šestého krále, Chammurapiho (vládl cca 1792–1750 př. n. l.).

Chammurapi byl geniální stratég a diplomat. Postupně si podmanil ostatní mezopotámská města, včetně Larsy, Ešnunny a Mari, a sjednotil tak celou jižní a střední Mezopotámii pod svou vládou. Vytvořil tak první Babylonskou říši, známou jako Starobabylonská říše. Jeho nejvýznamnějším odkazem je Chammurapiho zákoník, jedna z nejstarších a nejkomplexnějších dochovaných sbírek zákonů. Po Chammurapiho smrti začala říše postupně upadat, oslabována vnitřními nepokoji a vnějšími tlaky. Konec Starobabylonské říše přišel v roce 1595 př. n. l., kdy Babylon dobyli a vyplenili Chetité pod vedením krále Muršili I..

Středobabylonské období (cca 1595–626 př. n. l.)

Po chetitském nájezdu se moci v Babylonii ujali Kassité, horský kmen z pohoří Zagros. Jejich vláda trvala téměř 400 let a představuje nejdelší období vlády jedné dynastie v dějinách Babylonie. Kassitské období je charakterizováno relativní stabilitou, obnovou obchodu a diplomatickými styky s Egyptem a Chetitskou říší. Kulturně Kassité přijali babylonský jazyk a náboženství.

Okolo roku 1155 př. n. l. byla kassitská dynastie svržena nájezdníky z Elamu. Následovalo období chaosu a politické nestability, kdy se na trůnu střídali různí vládci a Babylonie čelila rostoucímu tlaku mocné Asýrie ze severu. Po většinu tohoto období byla Babylonie pod asyrskou nadvládou nebo v pozici vazalského státu.

Novobabylonská říše (Chaldejská) (626–539 př. n. l.)

Obnovení babylonské nezávislosti přišlo v roce 626 př. n. l., kdy se chaldejský vojevůdce Nabopolassar vzbouřil proti Asýrii, dobyl Babylon a prohlásil se králem. Ve spojenectví s Médy se mu podařilo asyrskou říši definitivně zničit dobytím jejího hlavního města Ninive v roce 612 př. n. l.

Jeho syn, Nabukadnesar II. (vládl 605–562 př. n. l.), je nejznámějším babylonským panovníkem. Za jeho vlády dosáhla Novobabylonská říše svého vrcholu. Rozšířil impérium na západ, dobyl Judské království, v roce 586 př. n. l. zničil Chrám v Jeruzalémě a odvedl tisíce Židů do tzv. babylonského zajetí. Byl také velkým stavitelem – přestavěl Babylon na nejvelkolepější město tehdejšího světa. K jeho projektům patří mohutné hradby, slavná Ištařina brána, zikkurat Etemenanki (předobraz biblické Babylonské věže) a pravděpodobně i legendární Semiramidiny visuté zahrady.

Pád Babylonu

Po Nabukadnesarově smrti následovalo období politické nestability. Posledním babylonským králem byl Nabonid, který se více věnoval náboženským reformám než správě říše, což vedlo k nespokojenosti kněžstva boha Marduka. V roce 539 př. n. l. perský král Kýros II. Veliký z Achaimenovské dynastie vtrhl do Babylonie. Město Babylon mu údajně otevřelo brány bez boje. Kýros se prezentoval jako osvoboditel a zachránce tradičních kultů, čímž si zajistil podporu místních elit. Tímto aktem Babylonie ztratila svou nezávislost a stala se součástí Perské říše. ```

```

🏛️ Společnost a kultura

Babylonská společnost byla přísně hierarchicky uspořádaná a její kultura navazovala na starší sumerské a akkadské tradice.

Společenská struktura

Podle Chammurapiho zákoníku se společnost dělila na tři hlavní třídy: 1. Awílum (plnoprávní občané): Nejvyšší vrstva zahrnující krále, kněze, vysoké úředníky, vojenské velitele a bohaté vlastníky půdy. Měli nejvíce práv, ale také nejpřísnější tresty za zločiny. 2. Muškénum (polosvobodní občané): Střední vrstva, která zahrnovala řemeslníky, obchodníky, písaře a drobné zemědělce. Byli osobně svobodní, ale často závislí na chrámu nebo paláci. 3. Wardum (otroci): Nejnižší vrstva společnosti. Otroci byli považováni za majetek a mohli být kupováni a prodáváni. Otrokem se člověk mohl stát narozením, jako válečný zajatec nebo kvůli dluhům. Měli však určitá práva, například mohli vlastnit majetek a vykoupit se na svobodu.

Náboženství

Babylonské náboženství bylo polyteistické s rozsáhlým panteonem bohů a bohyň, z nichž mnozí byli převzati od Sumerů. Každé město mělo svého patrona. Pro Babylon byl nejdůležitějším bohem Marduk, který byl povýšen na krále bohů. Mezi další významná božstva patřili:

• Ištar (Ištar) – bohyně lásky, plodnosti a války.
• Ea (Enki) – bůh moudrosti a sladkých vod.
• Šamaš (Utu) – bůh slunce a spravedlnosti.
• Sín (Nanna) – bůh měsíce.

Náboženský život se soustředil kolem chrámů a zigguratů, stupňovitých věží, které sloužily jako spojnice mezi nebem a zemí. Kněží hráli klíčovou roli ve společnosti, prováděli rituály, interpretovali božská znamení (věštění) a spravovali chrámové hospodářství.

Umění a architektura

Babylonská architektura využívala především sušené a pálené hliněné cihly, protože v Mezopotámii byl nedostatek kamene a dřeva. Nejvýznamnějšími stavbami byly monumentální paláce a chrámy. Symbolem babylonské architektury je Ištařina brána, zdobená glazovanými cihlami s reliéfy draků a býků. Dalším ikonickým prvkem byly zigguraty, z nichž nejznámější je Etemenanki v Babylonu. ```

```

⚖️ Právo a správa

Nejvýznamnějším příspěvkem Babylonie v oblasti práva je bezpochyby Chammurapiho zákoník. Nejednalo se o první zákoník v dějinách, ale byl zdaleka nejkomplexnější a nejlépe zachovaný.

Zákoník byl vytesán do více než dva metry vysoké dioritové stély a obsahoval 282 článků, které se týkaly široké škály témat, včetně:

• Rodinného práva (manželství, rozvod, dědictví)
• Trestního práva (krádeže, ublížení na zdraví, vraždy)
• Obchodního práva (smlouvy, dluhy, mzdy)
• Zemědělského práva (nájem půdy, zavlažování)

Zákony byly založeny na principu lex talionis ("oko za oko, zub za zub"), avšak tresty se lišily podle společenského postavení pachatele i oběti. Cílem zákoníku bylo nastolit spravedlnost a pořádek v celé říši a ochránit slabší před silnějšími. Správa říše byla centralizovaná v rukou krále, který byl považován za zástupce bohů na zemi. Říše byla rozdělena na provincie spravované guvernéry, kteří byli zodpovědní za výběr daní, udržování pořádku a veřejné práce. ```

```

🔭 Věda a vzdělanost

Babyloňané dosáhli pozoruhodných úspěchů v mnoha vědních oborech, které položily základy pro pozdější řeckou a evropskou vědu.

Astronomie a astrologie

Babylonští kněží byli pečlivými pozorovateli noční oblohy. Zaznamenávali pohyby planet, Měsíce a hvězd a byli schopni s velkou přesností předpovídat zatmění Slunce a Měsíce. Jejich motivace byla primárně astrologická – věřili, že dění na obloze ovlivňuje osudy lidí a států. Jejich klíčové příspěvky:

• Rozdělení roku na 12 měsíců a týdne na 7 dní (podle tehdy známých sedmi nebeských těles: Slunce, Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn).
• Vytvoření zvířetníku (zodiaku) s 12 znameními.
• Zavedení šedesátkové (sexagesimální) soustavy pro měření úhlů a času.

Matematika

Šedesátková soustava, kterou Babyloňané používali, se ukázala jako velmi praktická, protože číslo 60 má mnoho dělitelů. Tento systém používáme dodnes pro měření času (60 sekund v minutě, 60 minut v hodině) a úhlů (360 stupňů v kruhu). Babyloňané byli zběhlí v algebře, uměli řešit lineární a kvadratické rovnice a znali princip Pythagorovy věty více než tisíc let před Pythagorem. Své výpočty zaznamenávali na hliněné tabulky pomocí klínového písma.

Písmo a literatura

Babyloňané používali klínové písmo, které převzali od Sumerů. Písaři, kteří toto složité písmo ovládali, měli ve společnosti vysoké postavení. Na hliněných tabulkách se dochovalo obrovské množství textů: administrativní záznamy, královské nápisy, dopisy, mýty a literární díla. Nejznámějším dílem mezopotámské literatury je Epos o Gilgamešovi, který obsahuje i příběh o potopě světa, nápadně podobný biblickému příběhu o Noemovi. ```

```

💡 Pro laiky

• Babylonie jako starověký New York: Představte si Babylon za vlády Nabukadnesara II. jako rušné, multikulturní velkoměsto, centrum světového obchodu, politiky a kultury. Bylo to místo, kde se stavěly mrakodrapy své doby (zigguraty) a kde se setkávali lidé z celého známého světa.
• Chammurapiho zákoník jako první "občanský zákoník": Nebyly to jen náhodné příkazy. Byl to promyšlený systém, který se snažil zajistit, aby každý – od bohatého šlechtice po chudého rolníka – věděl, jaká jsou pravidla. Pokud vám soused zničil úrodu, zákoník přesně říkal, jakou náhradu máte dostat. Bylo to jako první velká "příručka pravidel" pro celou zemi.
• Náš čas pochází z Babylonie: Když se podíváte na hodinky, vidíte babylonský odkaz. Rozdělení hodiny na 60 minut a minuty na 60 sekund je přímým dědictvím jejich šedesátkové matematické soustavy, kterou používali pro astronomické výpočty.

```

```

📜 Odkaz

Odkaz Babylonie je obrovský a trvalý. Jejich úspěchy v astronomii a matematice položily základy pro pozdější vědecký rozvoj. Šedesátková soustava je stále součástí našeho každodenního života. Právní principy kodifikované v Chammurapiho zákoníku ovlivnily vývoj práva v celém regionu.

Babylonie také zanechala nesmazatelnou stopu v západní kultuře prostřednictvím Bible. Příběhy jako Babylonská věž nebo Babylonské zajetí formovaly po staletí obraz Babylonu jako symbolu pýchy, moci a úpadku. Archeologické objevy v 19. a 20. století, jako například vykopávky Babylonu a nález Chammurapiho zákoníku, pomohly oddělit historickou realitu od mýtů a odhalily skutečnou velikost a sofistikovanost této fascinující civilizace. ```

```

Šablona:Aktualizováno ```