Chetité
Obsah boxu
Šablona:Infobox Starověký stát
Chetité byli starověký anatolský národ indoevropského původu, který v období doby bronzové vytvořil jednu z nejmocnějších říší Blízkého východu. Jejich říše, s centrem v hlavním městě Chattušaš (dnešní Boğazkale v Turecku), existovala přibližně od roku 1600 př. n. l. do roku 1178 př. n. l. Chetité jsou známí především díky svému vojenskému umění, zejména využití válečných vozů, průkopnickému zpracování železa a sepsání nejstarší známé mírové smlouvy v dějinách po bitvě u Kadeše. Jejich jazyk, chetitština, je nejstarším doloženým indoevropským jazykem.
📜 Historie
Dějiny Chetitské říše se tradičně dělí na tři hlavní období: Starou říši, Střední říši a Novou říši (známou také jako velmocenské období).
🌄 Původ a Stará říše (cca 1600–1500 př. n. l.)
Předkové Chetitů přišli do Anatolie pravděpodobně někdy ve 3. tisíciletí př. n. l. a postupně splynuli s původním neindoevropským obyvatelstvem, Chattijci, od nichž převzali jméno své země (Hatti). Za zakladatele Staré chetitské říše je považován král Labarna I., který sjednotil chetitská města. Jeho nástupce, Chattušiliš I., učinil hlavním městem Chattušaš.
Nejvýznamnějším panovníkem tohoto období byl Muršiliš I., který vedl vojenské výpravy hluboko do Mezopotámie. Kolem roku 1595 př. n. l. dobyl a vyplenil Babylon, čímž ukončil vládu Chammurapiho dynastie. Krátce po tomto triumfu byl však Muršiliš zavražděn, což uvrhlo říši do dlouhého období nestability a vnitřních bojů o trůn. Tento chaos se pokusil vyřešit král Telipinu vydáním následnického řádu, který přesně stanovil pravidla pro nástupnictví a omezil moc šlechty.
👑 Střední a Nová říše (cca 1500–1178 př. n. l.)
Období Střední říše je často označováno jako "temné období" kvůli nedostatku písemných pramenů. Říše byla oslabena a čelila vzestupu sousedních mocností, zejména říše Mitanni na východě a Egypta na jihu.
Zlom nastal s nástupem krále Šuppiluliuma I. (cca 1344–1322 př. n. l.), který je považován za zakladatele Nové říše a tvůrce chetitského impéria. Tento schopný vojevůdce a diplomat porazil říši Mitanni, ovládl velkou část Sýrie a učinil z Chetitské říše dominantní mocnost regionu. Jeho úspěchy z něj udělaly rovnocenného partnera egyptských faraonů. Zajímavou epizodou je žádost egyptské královny, pravděpodobně vdovy po Tutanchamonovi, která požádala Šuppiluliumu o jednoho z jeho synů za manžela. Princ Zannanza byl však cestou do Egypta zavražděn, což vedlo k dlouhodobému nepřátelství mezi oběma říšemi.
⚔️ Bitva u Kadeše a mírová smlouva
Napětí mezi Chetity a Egyptem vyvrcholilo za vlády krále Muvatalliše II. a faraona Ramesse II. v bitvě u Kadeše (cca 1274 př. n. l.). Jednalo se o jednu z největších bitev doby bronzové, které se na obou stranách účastnily tisíce válečných vozů. Ačkoliv obě strany prohlašovaly vítězství, bitva skončila v podstatě nerozhodně.
Důsledkem této patové situace bylo uzavření tzv. Kadešské mírové smlouvy přibližně v roce 1259 př. n. l. mezi chetitským králem Chattušilišem III. a Ramessem II. Jedná se o nejstarší dochovanou mezinárodní mírovou smlouvu, jejíž kopie je vystavena v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Smlouva definovala hranice, zavazovala obě strany k neútočení a obsahovala klauzuli o vzájemné vojenské pomoci.
🔥 Kolaps a pozdní chetitské státy
Konec Chetitské říše přišel náhle kolem roku 1178 př. n. l. jako součást širšího kolapsu doby bronzové ve východním Středomoří. Příčiny byly pravděpodobně komplexní a zahrnovaly vnitřní nestabilitu, hladomory způsobené klimatickými změnami a především invaze tzv. mořských národů. Hlavní město Chattušaš bylo dobyto a zničeno.
Po pádu centrální vlády však chetitská kultura a jazyk zcela nezanikly. V jihovýchodní Anatolii a severní Sýrii přežívaly po několik staletí tzv. pozdně chetitské (nebo také syro-chetitské) městské státy, jako například Karchemiš nebo Malatya. Tyto státy postupně podlehly tlaku Asýrie a do 8. století př. n. l. byly plně pohlceny Novoasyrskou říší.
🌍 Geografie a hlavní město
Jádro Chetitské říše se nacházelo v centrální Anatolii na území dnešního Turecka, v oblasti ohraničené ohybem řeky Kızılırmak (chetitsky Marassantiya). V době svého největšího rozmachu říše kontrolovala rozsáhlá území sahající od Egejského moře na západě až po horní tok Eufratu na východě a od Černého moře na severu až po Levantu na jihu.
Hlavním městem byla Chattušaš, ležící v hornaté a strategicky výhodné poloze. Město bylo obehnáno masivními hradbami o délce přes 6 kilometrů, které byly prolomeny několika monumentálními branami, jako je Lví brána nebo Královská brána. Uvnitř hradeb se nacházel královský palác, chrámy a rozsáhlé archivy hliněných tabulek, které jsou dnes hlavním zdrojem informací o chetitské civilizaci. Archeologická lokalita Chattušaš je od roku 1986 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
🏛️ Společnost a státní zřízení
Chetitský stát byl monarchií v čele s králem, který nosil titul Tabarna. Král byl nejvyšším vládcem, soudcem, vojevůdcem i veleknězem. Významnou roli hrála také královna, Tawananna, která si udržela svůj titul a vliv i po smrti manžela.
Důležitým prvkem raného chetitského státu byla šlechtická rada zvaná pankuš, která měla pravomoc omezovat královu moc a schvalovat jeho nástupce. Později, v období Nové říše, její vliv slábl a moc se centralizovala v rukou krále. Společnost byla feudálního charakteru, kde král propůjčoval půdu svým vazalům výměnou za vojenskou službu.
⚖️ Právo a zákony
Chetité jsou známí svým propracovaným právním systémem, který je zachován na hliněných tabulkách. Chetitské zákony jsou pozoruhodné svou humánností ve srovnání s jinými starověkými zákoníky, jako byl například Chammurapiho zákoník. Místo principu "oko za oko, zub za zub" (lex talionis) upřednostňovaly restituci, tedy finanční náhradu za způsobenou škodu. Trest smrti byl vyhrazen jen pro nejtěžší zločiny, jako je vzpoura proti králi nebo čarodějnictví. Zákony se zabývaly širokou škálou témat, včetně vraždy, krádeže, rozvodu, cen zboží a ochrany zvířat.
⚙️ Technologie a vojenství
Chetitská armáda patřila k nejobávanějším své doby. Její hlavní údernou silou byly válečné vozy. Na rozdíl od egyptských vozů, které měly posádku dvou mužů (vozataj a lučištník), chetitské vozy byly těžší a vezly tříčlennou posádku (vozataj, štítonoš a kopiník). To jim umožňovalo větší stabilitu a využití v přímém útoku na nepřátelskou pěchotu.
Chetité byli také jedním z prvních národů, které systematicky zpracovávaly železo. Ačkoliv nebyli jeho objeviteli, zdokonalili technologii kovářství a výroby železných zbraní a nástrojů. Železo bylo v té době vzácnější než zlato a poskytovalo jim technologickou výhodu, i když většina jejich zbraní byla stále vyráběna z bronzu.
🗣️ Jazyk a písmo
Chetitština je nejstarším písemně doloženým indoevropským jazykem. Patří do anatolské větve této jazykové rodiny. Pro její zápis používali Chetité klínové písmo převzaté z Mezopotámie, které přizpůsobili svému jazyku. Tímto písmem byly psány královské anály, zákony, mýty a diplomatická korespondence na hliněných tabulkách.
Vedle klínového písma používali pro monumentální nápisy a pečetě také vlastní systém hieroglyfického písma, známého jako luvijské hieroglyfy. Tento systém se používal především pro zápis luvijštiny, dalšího anatolského jazyka, který byl v říši široce rozšířen. Rozluštění chetitštiny českým orientalistou Bedřichem Hrozným v roce 1915 bylo klíčovým momentem pro pochopení chetitské historie a kultury.
🕉️ Náboženství a mytologie
Chetitské náboženství bylo synkretické a polyteistické, což znamená, že přebíralo a začleňovalo božstva z mnoha různých kultur, se kterými přišli do styku – zejména od chattijských, churritských a mezopotamských. Chetité sami sebe nazývali "lidem tisíce bohů".
Hlavními božstvy panteonu byli:
- Tešub: Churritský bůh bouře, hromu a války, který se stal hlavním bohem chetitského státu.
- Sluneční bohyně města Arinny: Původně chattijská bohyně, považovaná za ochránkyni říše a královského páru.
- Telepinu: Bůh zemědělství a plodnosti, známý z mýtu o zmizelém bohu, jehož odchod způsobil neúrodu a chaos na zemi.
Náboženské rituály a věštění hrály v životě Chetitů klíčovou roli. Věřili, že bohové komunikují s lidmi prostřednictvím znamení (omina), která bylo třeba správně interpretovat, například z letu ptáků nebo z vnitřností obětovaných zvířat. Významným náboženským centrem byla skalní svatyně Yazılıkaya poblíž Chattušaše.
💡 Pro laiky
- Kdo byli Chetité? Byli to starověcí válečníci a stavitelé říše, kteří žili zhruba před 3500 lety na území dnešního Turecka. Byli jednou ze tří hlavních supervelmocí své doby, vedle starověkého Egypta a Babylonie.
- Čím jsou nejvíce známí? Jsou slavní třemi věcmi: 1) Byli mistry ve výrobě železa v době, kdy ostatní používali hlavně bronz. 2) Měli vylepšené válečné vozy s tříčlennou posádkou, které byly jakýmsi "tankem" starověku. 3) Podepsali s Egypťany první dochovanou mírovou smlouvu v historii po obrovské bitvě u Kadeše.
- Proč zmizeli? Jejich říše se zhroutila kolem roku 1200 př. n. l. během velkého "kolapsu doby bronzové". Pravděpodobně za to mohla kombinace hladomoru, vnitřních nepokojů a útoků tajemných "mořských národů", které v té době ničily mnoho civilizací ve Středomoří. Jejich hlavní město bylo vypáleno a říše se rozpadla.