Babylon (z akkadskéhoBāb-ili, což znamená „Brána bohů“; hebrejsky בָּבֶל, Bavel; arabsky بابل, Bābil) bylo starověké město v Mezopotámii, ležící na řece Eufrat, přibližně 85 km jižně od dnešního Bagdádu v Iráku. Babylon byl jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších měst starověkého světa, hlavní město Babylónie a po staletí centrum mocných říší. Jeho bohatství, monumentální architektura a význam v kultuře a vědě z něj činily legendární město.
Dějiny
Starobabylonská říše (cca 1894–1595 př. n. l.)
První zmínky o Babylonu pocházejí z 3. tisíciletí př. n. l., ale jeho skutečný vzestup začal s příchodem Amoritů a založením starobabylonské dynastie.
Chammurapi: Nejvýznamnějším panovníkem této éry byl Chammurapi (vládl cca 1792–1750 př. n. l.). Pod jeho vedením se Babylon stal centrem rozsáhlé říše, která sjednotila velkou část Mezopotámie. Chammurapi je znám především díky svému zákoníku, jednomu z nejstarších a nejúplnějších dochovaných zákoníků, který významně ovlivnil právo v celém starověkém Předním východě.
Pád: Starobabylonská říše zanikla kolem roku 1595 př. n. l. po nájezdu Chetiťanů, kteří město vyplenili.
Středobabylonské období a nadvláda cizinců
Po pádu starobabylonské říše následovalo období nadvlády kmenů Kasitů (cca 1595–1155 př. n. l.), kteří Babylon obnovili a vládli mu po několik staletí. Později se město dostalo pod nadvládu Asýrie, která jej v několika obdobích ovládala a dokonce v roce 689 př. n. l. asyrský král Sinacherib Babylon srovnal se zemí.
Novobabylonská říše (626–539 př. n. l.)
Vrcholné období Babylonu nastalo za tzv. Novobabylonské říše, která povstala po pádu Asyrské říše.
Nabopolassar: Zakladatelem Novobabylonské říše byl Nabopolassar, který se v roce 626 př. n. l. prohlásil králem a společně s Médy Asýrii porazil.
Nabukadnezar II.: Nejznámějším a nejmocnějším vládcem této říše byl jeho syn Nabukadnezar II. (vládl 605–562 př. n. l.). Za jeho vlády dosáhl Babylon svého vrcholu. Dal vybudovat monumentální stavby, které se staly legendárními:
** Ištařina brána: Brána, bohatě zdobená reliéfy z glazovaných cihel zobrazujícími draky a býky, vedla do vnitřního města. Její rekonstrukce je dnes k vidění v Pergamonském muzeu v Berlíně.
** Zikkurat Etemenanki: Obrovský zikkurat, který je často ztotožňován s biblickou Babylonskou věží.
** Visuté zahrady Semiramidiny: Jedny ze sedmi divů světa, které podle legendy Nabukadnezar nechal postavit pro svou ženu. Jejich existence je stále předmětem diskusí archeologů, někteří je lokalizují do Ninive.
** Hradby a městská infrastruktura: Město bylo opevněno masivními hradbami a protínaly jej procesní cesty.
Dobytí Peršany: V roce 539 př. n. l. byl Babylon dobyt Kýrem Velikým, zakladatelem Achaimenovské perské říše, bez většího odporu. Kýros se prezentoval jako osvoboditel a umožnil Židům návrat do Jeruzaléma.
Období nadvlády: Po perském dobytí si Babylon udržel určitý význam jako správní centrum, ale ztratil svou nezávislost. Později se stal součástí říše Alexandra Velikého, který zde v roce 323 př. n. l. zemřel. Po jeho smrti a válkách diadochů se dostal pod nadvládu Seleukovců.
Postupný úpadek: S přesunem regionálního centra do Seleukie na Tigridu a později do Ktésifónu Babylon postupně upadal. Do 1. století n. l. byl z velké části opuštěn a stal se zdrojem stavebního materiálu pro okolní sídla.
Kultura a věda
Babylon byl centrem vyspělé mezopotamské kultury a vědy:
Klinopis: Babylonci používali klinopis, jeden z nejstarších systémů písma.
Literatura: Z Babylonu pochází mnoho významných literárních děl, včetně Eposu o Gilgamešovi a babylonské verze mýtu o stvoření (Enúma eliš).
Matematika: Babylonská matematika byla na vysoké úrovni. Používali šedesátkovou soustavu (základ 60), která je dodnes patrná v našem měření času (60 minut, 60 sekund) a úhlů (360 stupňů). Vyvinuli trigonometrii a měli pokročilé znalosti geometrie a algebry.
Astronomie: Babylonská astronomie byla velmi rozvinutá. Zaznamenávali pohyby nebeských těles, vypracovali kalendář a dokázali předpovídat zatmění Měsíce a Slunce. Jejich astronomické poznatky byly důležité pro astrologii, která byla v té době úzce spojena s vědou.
Právo: Jak již bylo zmíněno, Chammurapiho zákoník představoval mezník ve vývoji psaného práva.
Archeologický výzkum a současný stav
Ruiny starověkého Babylonu leží v dnešním Iráku a jsou významným archeologickým nalezištěm.
Vykopávky: První moderní archeologické vykopávky zde provedl v letech 1899–1917 německý archeolog Robert Koldewey, který objevil Ištařinu bránu, procesní cestu, zikkurat Etemenanki a Nabukadnezarovy paláce.
Konzervace a obnova: Během režimu Saddáma Husajna probíhaly kontroverzní rekonstrukční práce, které poškodily původní pozůstatky. Po invazi do Iráku v roce 2003 byla oblast poškozena vojenskými operacemi.
Babylon se stal symbolem velkoleposti, ale také zkaženosti a pádu v západní kultuře, zejména díky svému obrazu v Bibli (např. Apokalypsa a Babylonská věž) a v literatuře.
.jpg){kind=link}
Další soubory ve Wikimedia Commons: Babylon