Visuté zahrady Semiramidiny (řecky Kremastoi Kipoi tēs Babylonos, latinsky Pensiles Horti Babylonis) byly jedním ze sedmi divů starověkého světa. Tradičně se věřilo, že byly postaveny v Babylonu, starověkém městě v Mezopotámii (dnešní Irák), kolem roku 600 př. n. l.
Přestože byly zařazeny mezi sedm divů světa, jejich existence a přesné umístění jsou dodnes předmětem debat mezi historiky a archeology, neboť se na tradičním místě v Babylonu nepodařilo nalézt žádné přesvědčivé archeologické důkazy.
Popis a účel
Podle antických pramenů, zejména řeckých historiků jako byl Hérodotos (byť ten je přímo nezmiňuje) a později Diodóros Sicilský nebo Flavius Iosephus, měly být Visuté zahrady impozantní terasovitá stavba. Popsány jsou jako série zelených teras, které stoupaly vzhůru a vypadaly, jako by "visely" ve vzduchu.
Struktura: Zahrady měly být vybudovány na obrovských kamenných terasách, podpíraných pilíři. Tyto terasy byly pokryty silnou vrstvou půdy, na které rostly stromy, keře a květiny. Aby se zabránilo pronikání vody do spodních konstrukcí, měly být terasy izolovány vrstvami rákosu, asfaltu a olověných plátů.
Zavlažovací systém: Klíčovým prvkem, který by umožňoval existenci takových zahrad v suchém prostředí Mezopotámie, byl důmyslný zavlažovací systém. Voda z řeky Eufrat měla být čerpána nahoru pomocí Archimédova šroubu nebo podobných mechanizmů.
Účel: Nejrozšířenější legenda praví, že je nechal postavit král Nabukadnezar II. (vládl 605–562 př. n. l.) pro svou manželku, medskou princeznu Amyitis, které se stýskalo po zelených horách její vlasti. Měly být darem lásky a útočištěm v horkém a prašném městě.
Archeologické důkazy a teorie
Navzdory barvitým popisům antických autorů a jejich zařazení mezi Sedm divů světa, archeologové na tradičním místě v Babylonu (dnešní Irák) nenašli žádné přesvědčivé důkazy o existenci Visutých zahrad. Toto vedlo k několika teoriím:
Mýtus a legenda: Někteří badatelé se domnívají, že Visuté zahrady Semiramidiny jsou spíše mýtem nebo legendou, která se rozšířila díky pozdějším řeckým a římským spisovatelům, kteří možná čerpali z nepřesných informací nebo zveličovali skutečné babylonské zahrady či zikkuraty.
Záměna s jinými zahradami: Jiná teorie naznačuje, že starověcí autoři mohli zaměnit babylonské zahrady s velkými a skutečně existujícími zahradami v jiném mezopotamském městě, konkrétně v Ninive, hlavním městě Asyrské říše.
** Hypotéza Ninive: Britská asyrioložka Stephanie Dalley navrhla, že Visuté zahrady nebyly v Babylonu, ale v Ninive a nechal je postavit asyrský král Sinacherib (vládl 705–681 př. n. l.), o němž existují důkazy, že budoval rozsáhlé zavlažovací systémy a terasovité zahrady. Podle této teorie by se pak jméno Semiramis (asyrská královna z legendy) mohlo později zaměnit za spojení s Babylonem.
Nepřesná lokalizace v Babylonu: Je možné, že zahrady skutečně existovaly v Babylonu, ale jejich pozůstatky nebyly dosud identifikovány, nebo byly zcela zničeny povodněmi a postupným úpadkem města. Archeologické lokality v Babylonu jsou ztíženy vojenskými aktivitami a historickými rekonstrukcemi, které mohly původní pozůstatky poškodit.
Pád a zánik
Ať už Visuté zahrady existovaly kdekoli, předpokládá se, že byly zničeny kolem 1. století n. l. Příčinou mohl být čas, zanedbání po úpadku města, nebo zemětřesení, které je v regionu časté. Pokud byly skutečně v Babylonu, jejich osud by byl spojen s postupným opuštěním města po jeho dobytí Peršany a následným úpadkem.
Odkaz v kultuře
I přes nejistotu ohledně jejich existence zůstávají Visuté zahrady Semiramidiny mocným symbolem lidské vynalézavosti, inženýrství a luxusu starověkých civilizací. Inspirují umělce, spisovatele a architekty po celém světě a jsou dodnes jedním z nejzáhadnějších a nejpůvabnějších divů starověkého světa.
Další soubory ve Wikimedia Commons: Gardens of Babylon Hanging Gardens of Babylon