Sedm divů světa je tradiční seznam pozoruhodných staveb a soch starověkého světa, které byly považovány za největší výtvory lidského umu a inženýrství. Většina z nich se nacházela v oblasti Středozemního moře a Předního východu, a byly sestaveny řeckými historiky a cestovateli zejména během helénistického období.
Z původních sedmi divů se do dnešní doby dochoval pouze jediný – Velká pyramida v Gíze. Ostatní zanikly v důsledku zemětřesení, požárů, válek nebo jednoduše rozpadem vlivem času a zanedbání.
Popis: Nejstarší a jediný dochovaný div světa. Byla nejvyšší stavbou světa po více než 3 800 let. Sloužila jako hrobka faraona a je mistrovským dílem starověkého inženýrství.
Popis: Údajně terasovité zahrady s komplexním zavlažovacím systémem, které vypadaly, jako by "visely" ve vzduchu. Legenda praví, že je král Nabukadnezar II. nechal postavit pro svou ženu, které se stýskalo po zelených horách její vlasti.
Osud: Jejich existence je předmětem archeologických debat; na tradičním místě v Babylonu nebyly nalezeny žádné přesvědčivé důkazy. Někteří historikové se domnívají, že mohly být v Ninive.
Popis: Obrovská sedící socha boha Dia, krále řeckých bohů, umístěná v Diově chrámu v Olympii. Byla vytvořena z dřevěného rámu, pokrytého slonovinou a zlatem (chryselefantinová technika). Měřila přes 12 metrů na výšku.
Osud: Zničena požárem pravděpodobně v 5. století n. l., když byla převezena do Konstantinopole.
Stavitel: Postaveno pro Mausóla, satrapu Perské říše, a jeho sestru/manželku Artemísii II.
Popis: Velkolepá hrobka, která byla tak impozantní, že dala vzniknout slovu „mauzoleum“. Byla bohatě zdobená sochami a reliéfy, kombinující řecké, lýkijské a egyptské architektonické styly.
Osud: Zničeno sérií zemětřesení mezi 12. a 15. stoletím n. l. Jeho kameny byly později použity pro stavbu křižáckého hradu Bodrum.
Popis: Obrovská bronzová socha boha Slunce Hélia, patrona ostrova Rhodos. Stála u vstupu do přístavu a prý dosahovala výšky přes 30 metrů.
Osud: Zničen silným zemětřesením v roce 226 př. n. l., pouhých 54 let po svém dokončení. Jeho zbytky ležely v troskách stovky let, než byly rozebrány Araby v 7. století n. l.
Popis: Jeden z nejvyšších majáků v historii, dosahující výšky přes 100 metrů. Stál na ostrově Faros u alexandrijského přístavu a sloužil k navigaci lodí. Byl postaven z bílého mramoru.
Osud: Poškozen a nakonec zničen sérií zemětřesení mezi 10. a 14. stoletím n. l. Jeho základy jsou dnes pod vodou.
Důvod sestavení seznamu
Seznam sedmi divů nebyl vytvořen jedním autorem, ale spíše se vyvíjel v průběhu času. Byl to jakýsi "cestovní průvodce" pro starověké turisty, kteří chtěli vidět nejúžasnější památky své doby. Pro Řeky to byly především stavby, které demonstrovaly monumentálnost, uměleckou dokonalost a inženýrskou zručnost. Všechny divy se nacházely v relativně dostupné oblasti východního Středomoří a Předního východu, což umožňovalo jejich návštěvu.
Nové seznamy a odkaz
V průběhu historie vznikaly různé seznamy divů světa, ať už pro středověké nebo novodobé památky. Moderní iniciativy také vytvořily nové seznamy, jako například "Nových sedm divů světa", které zahrnují jak starověké, tak novější stavby. Nicméně původní starověký seznam si udržuje svůj ikonický status a stále fascinuje lidi po celém světě jako svědectví o genialitě a ambicích dávných civilizací.
Další soubory ve Wikimedia Commons: Wonders of the Ancient World Seven Wonders of the Ancient World