Přeskočit na obsah

Helénismus

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox historické období Helénismus (z řeckého Hellēnismos, obdiv k Řekům) je historické a kulturní období, které následovalo po výbojích Alexandra Velikého. Tradičně se vymezuje lety 323 př. n. l. (Alexandrova smrt) a 30 př. n. l. (dobytí ptolemaiovského Egypta Římem a smrt Kleopatry VII.). Během této éry se řecká kultura, jazyk, umění, filozofie a politické uspořádání rozšířily daleko za hranice své původní vlasti a smísily se s kulturami Blízkého východu, Persie, Mezopotámie, Střední Asie a Egypta. Výsledkem byl unikátní kulturní synkretismus, který položil základy pro pozdější římskou civilizaci a ovlivnil vývoj křesťanství a islámu.

📜 Dějiny

Helénistické období bylo politicky nestabilní, charakterizované neustálými válkami mezi nástupnickými státy, které vznikly po rozpadu Alexandrovy říše.

🏛️ Počátky a výboje Alexandra Velikého

Začátek helénismu je neoddělitelně spjat s osobou Alexandra III. Makedonského. Poté, co jeho otec Filip II. Makedonský sjednotil většinu řeckých městských států pod makedonskou nadvládou, Alexandr se v roce 334 př. n. l. vydal na masivní vojenské tažení proti perské říši. Během deseti let dobyl obrovské území sahající od Řecka a Egypta na západě až po řeku Indus na východě. Alexandr aktivně podporoval mísení kultur, sám si vzal za ženu perskou princeznu a nabádal své vojáky, aby učinili totéž. Zakládal nová města (nejznámější je Alexandrie v Egyptě), která se stala centry řecké kultury a správy v dobytých územích. Jeho předčasná smrt v Babylóně v roce 323 př. n. l. bez jasně určeného nástupce uvrhla říši do chaosu.

⚔️ Války diadochů

Po Alexandrově smrti se jeho nejmocnější generálové, známí jako diadochové (nástupci), pustili do série krvavých konfliktů o kontrolu nad říší. Mezi nejvýznamnější diadochy patřili:

Tyto války trvaly několik desetiletí a vedly k definitivnímu rozpadu Alexandrovy říše na několik samostatných království.

👑 Helénistické říše

Kolem roku 275 př. n. l. se politická mapa stabilizovala a vykrystalizovaly tři hlavní mocnosti, kterým vládly dynastie založené diadochy:

Kromě těchto velkých říší existovaly i menší, ale významné státy, jako například Pergamské království v Malé Asii pod vládou Attalovců, známé svou knihovnou a monumentálním Pergamským oltářem, nebo Řecko-baktrijské království ve Střední Asii.

📉 Úpadek a římská nadvláda

Od 2. století př. n. l. začala moc helénistických států upadat. Vnitřní spory, dynastické války a ekonomické problémy je oslabily natolik, že se staly snadnou kořistí pro novou velmoc na západě – Řím. Římané postupně zasahovali do konfliktů na východě, nejprve jako spojenci, později jako dobyvatelé. Makedonie byla poražena v roce 168 př. n. l., Seleukovská říše se rozpadla a poslední baštou helénismu zůstal Egypt. Jeho konec přišel v roce 31 př. n. l. v bitvě u Actia, kde Octavianus (pozdější císař Augustus) porazil spojené síly Marka Antonia a královny Kleopatry VII.. Následujícího roku Řím anektoval Egypt a helénistické období jako politická epocha skončilo.

🏛️ Společnost a kultura

Helénistická kultura byla dynamickou směsí řeckých a orientálních prvků.

  • Synkretismus: Klíčovým rysem byl kulturní a náboženský synkretismus. Řecká božstva byla ztotožňována s místními bohy (např. Zeus s egyptským Amonem), což vedlo ke vzniku nových kultů, jako byl kult boha Serapida v Egyptě. Tento proces se projevil i v umění a architektuře.
  • Kosmopolitismus: Klasický řecký ideál polis (městského státu) byl nahrazen myšlenkou kosmopolitismu – pocitem sounáležitosti s větším, propojeným světem. Lidé se již neidentifikovali pouze se svým rodným městem, ale jako obyvatelé velkých říší.

🔬 Věda a filozofie

Helénistické období bylo zlatým věkem starověké vědy, zejména v Alexandrii, kde Ptolemaiovci financovali Músaion (Chrám Múz) a slavnou Alexandrijskou knihovnu.

  • Věda a matematika:
 * Eukleidés položil základy geometrie ve svém díle Základy.
 * Archimédés ze Syrakus učinil zásadní objevy v fyzice (Archimédův zákon) a matematice.
 * Eratosthenés z Kyrény s pozoruhodnou přesností vypočítal obvod Země.
 * Aristarchos ze Samu jako první navrhl heliocentrický model sluneční soustavy.
 * V medicíně Hérofilos a Erasistratos prováděli pitvy a významně přispěli k poznání lidské anatomie.
  • Filozofie:

Filozofie se odklonila od velkých metafyzických systémů Platóna a Aristotela a zaměřila se na etiku a hledání osobního klidu (ataraxie) v nejistém světě. Vznikly nové hlavní školy:

 * Stoicismus, založený Zénónem z Kitia, učil, že ctnost spočívá v životě v souladu s rozumem a přírodou a v klidném přijímání osudu.
 * Epikureismus, založený Epikúrem, hlásal, že cílem života je dosažení slasti, kterou definoval jako absenci bolesti a duševního neklidu.
 * Skepticismus, jehož představitelem byl Pyrrhón z Élidy, tvrdil, že jistého poznání nelze dosáhnout, a proto je nejlepší zdržet se úsudku.

🎨 Umění a architektura

Helénistické umění se odlišovalo od klasického ideálu klidu a harmonie. Bylo expresivnější, dramatičtější a realističtější.

  • Sochařství: Umělci se zaměřovali na zobrazení silných emocí (bolest, utrpení, radost), dramatických scén a individuálních rysů, včetně stáří a fyzických nedokonalostí. Mezi nejslavnější díla patří:
 * Níké Samothrácká
 * Venuše Mélská
 * Laokoón a jeho synové
 * Velký oltář v Pergamonu (tzv. Pergamský oltář)

🌍 Odkaz a význam

Ačkoliv helénistické říše politicky zanikly, jejich kulturní odkaz přetrval.

  • Vytvořily jednotný kulturní a jazykový prostor ve východním Středomoří, který usnadnil pozdější šíření římské moci a následně i křesťanství.
  • Zachovaly a rozšířily klasické řecké vědění, které bylo později přejato Římany a Byzancí a přes islámský svět se dostalo zpět do Evropy během renesance.
  • Helénistický synkretismus ovlivnil náboženské myšlení, včetně raného křesťanství a gnosticismu.
  • Umělecké a filozofické směry této doby měly hluboký vliv na římské a pozdější západní umění a myšlení.

🤔 Pro laiky

Představte si helénismus jako obrovský "kulturní mixér". Když Alexandr Veliký dobyl obrovské území od Řecka až po Indii, řecká kultura se začala mísit s místními zvyky – egyptskými, perskými, babylonskými. Bylo to jako kdyby se dnes angličtina, hollywoodské filmy a západní věda rozšířily po celém světě, ale místo aby vše ostatní zničily, smíchaly by se s místními tradicemi a vytvořily něco úplně nového.

  • **Společný jazyk:** Všude se mluvilo zjednodušenou řečtinou (Koiné), podobně jako se dnes v mezinárodním styku používá angličtina.
  • **Vědecká centra:** Město Alexandrie v Egyptě bylo tehdejším "Silicon Valley". Mělo obrovskou knihovnu, kde se shromažďovaly všechny znalosti světa, a vědci zde dělali neuvěřitelné objevy – spočítali obvod Země nebo vymysleli základy geometrie.
  • **Umění plné emocí:** Zatímco starší řecké sochy vypadaly klidně a dokonale, helénistické umění bylo jako akční film – plné dramatu, pohybu a skutečných emocí, ať už to byla bolest nebo radost.
  • **Nové myšlenky:** Lidé žili v obrovských, nestabilních říších, a tak filozofové začali řešit, jak najít osobní klid a štěstí v chaotickém světě.

Helénismus tedy nebyl jen o válkách králů, ale především o fascinujícím setkání a prolnutí různých civilizací, které navždy změnilo svět.


Šablona:Aktualizováno