Islámský svět
Obsah boxu
Islámský svět je komplexní termín označující jak geografické oblasti obývané převážně muslimy, tak i celosvětovou komunitu stoupenců islámu, známou jako umma. Zahrnuje státy, kde si islámské náboženství udržuje dominantní pozici v demografické či politické oblasti, a představuje globální kulturní a civilizační sféru, která se rozprostírá přes několik kontinentů. K prosinci 2025 se odhaduje, že světová muslimská populace přesahuje 2 miliardy lidí, což činí islám druhým nejpočetnějším náboženstvím na světě po křesťanství.
⏳ Historie
Počátky islámu jsou spojeny s působením arabského proroka Mohameda, který začal hlásat své učení v Mekce na Arabském poloostrově na počátku 7. století. Klíčovou událostí v dějinách islámu je takzvaná hidžra roku 622, kdy se Mohamed se svými přívrženci přesídlil z Mekky do Medíny. Tato událost se stala počátkem islámského kalendáře. Během několika staletí se islám rychle rozšířil prostřednictvím vojenských výbojů arabských vyznavačů islámu, známých jako islámská expanze, do velké části Středomoří, severní Afriky a Blízkého východu.
Po smrti Mohameda stanuli v čele ummy (obce muslimů) chalífové. V tomto raném období došlo k rozkolu islámu na přívržence chalífů pokrevně spřízněných s prorokem (tzv. šíité) a většinové sunnity. Později v čele chalífátu stanuli členové rodu Umajjovci (661–750) sídlící v Damašku a Abbásovci (750–1258), kteří přesídlili do Bagdádu. Odstředivé tendence vedly k vyhlášení samostatných chalífátů, například Córdobský chalífát na Pyrenejském poloostrově nebo fátimovský chalífát v severní Africe.
Období od 8. do 14. století je často označováno jako islámský zlatý věk, kdy se muslimský svět stal centrem intelektuálního a kulturního rozkvětu, s významnými pokroky ve vědě, filozofii, medicíně, matematice a astronomii. Tento rozkvět byl částečně ukončen mongolskou invazí a obležením Bagdádu v roce 1258, ačkoli někteří vědci posouvají konec zlatého věku až do 15. nebo 16. století.
🌍 Geografie a demografie
Islámský svět se geograficky rozkládá od severní Afriky přes Blízký východ, střední Asii až po části jihovýchodní Asie. Jádrové oblasti zahrnují Arabský poloostrov, Mezopotámii, Levantu, íránskou vysočinu a Turkestán. Většina zemí s muslimskou většinou se nachází v těchto regionech, ale významné muslimské komunity existují i v subsaharské Africe, na Balkáně a v západní Evropě.
K roku 2025 je Indonésie zemí s největším počtem muslimů na světě, s odhadovanými 242 miliony obyvatel, což představuje 87 % její populace. Dalšími zeměmi s velkou muslimskou populací jsou Pákistán (přibližně 235 milionů), Indie (160 milionů), Bangladéš (145 milionů) a Egypt (80 milionů). Celková populace členských států Organizace islámské spolupráce (OIC) přesahuje 2 miliardy lidí.
Demografické trendy ukazují, že muslimská populace roste rychleji než nemuslimská populace globálně. V Evropě se očekává, že do roku 2050 by muslimská populace mohla tvořit více než 10 % celkové populace, přičemž země jako Francie, Německo a Spojené království se stávají klíčovými centry pro muslimské komunity. V Rusku se také očekává významný nárůst muslimské populace.
🕌 Kultura a náboženství
Islámská kultura je hluboce propojena s náboženstvím islámu, které je založeno na víře v jediného Boha, nazývaného Alláh. Základními prameny islámu jsou Korán, svatá kniha zjevená Mohamedovi, a sunna, soubor prorokových činů a výroků (hadís). Muslimové jsou povinni dodržovat pět pilířů islámu: vyznání víry (šaháda), každodenní modlitby (salát), dávání almužny (zakát), půst během měsíce ramadánu a pouť do Mekky (hadždž).
Islámská kultura je bohatá a rozmanitá, ovlivněná historicky a geograficky. Zahrnuje různé formy umění, architektury, literatury a hudby. V islámském umění je často kladen důraz na kaligrafii a geometrické vzory, částečně kvůli zákazu zobrazování lidské postavy v některých interpretacích islámu. Mešity, s jejich charakteristickými minarety a mihráby, jsou prominentními architektonickými prvky islámského světa.
V islámském světě existují různé náboženské směry, přičemž největšími jsou sunnité (přibližně 80 % muslimů) a šíité (přibližně 20 %). Tyto větve se liší v otázkách nástupnictví Mohameda a v některých právních a teologických interpretacích. Dále existují mystické směry jako súfismus, který se zaměřuje na duchovní rozměr islámu.
⚖️ Právo a společnost
Šaría, islámské právo, je odvozeno z Koránu a sunny a poskytuje muslimům návod, jak žít v souladu s pravidly islámu. Zahrnuje široké spektrum oblastí, od otázek víry a uctívání (ibadát) po vztahy mezi lidmi (mu'amalát), včetně politiky, ekonomiky, bankovnictví, obchodu, rodiny, sexuality, hygieny a sociálních záležitostí.
Aplikace šaríi se v různých zemích a regionech liší. Některé země s muslimskou většinou mají sekulární právní systémy, kde se šaría uplatňuje pouze ve věcech osobního statusu (např. manželství, rozvod, dědictví). Jiné země, jako například Írán nebo Saúdská Arábie, uplatňují šaríu plně, a to jak v osobním statusu, tak v trestním právu. V zemích jako Afghánistán, kde vládne Tálibán, je uplatňována velmi přísná interpretace šaríi, která omezuje například práva žen na vzdělání a práci.
Existují diskuse o kompatibilitě šaríi se sekulární formou vlády, lidskými právy, svobodou myšlení a práva žen. Moderní islámské hnutí se potýkají s výzvami identity a integrace v sekulárních společnostech, přičemž dialog mezi kulturami a náboženstvími je považován za důležitý prostředek ke zlepšení porozumění a snížení předsudků.
💡 Věda a vzdělanost
Během islámského zlatého věku (zhruba 8. až 14. století) muslimský svět výrazně přispěl k rozvoji vědy a vzdělanosti. Arabští učenci přeložili a rozvinuli znalosti ze starověkého Řecka, Indie a Persie.
Mezi klíčové úspěchy patří:
- Matematika: Zavedení arabské číslicové soustavy (která se dnes používá po celém světě) a rozvoj algebry (např. Al-Chorezmí) a geometrie.
- Astronomie: Překlady děl starověkých astronomů (např. Ptolemaios), vlastní pozorování hvězd a planet, vývoj nových metod měření času a astronomických tabulek. Tyto práce ovlivnily evropskou vědu a rozvoj navigace a geografie.
- Medicína: Muslimští lékaři jako Ibn Sína (Avicenna) a Al-Rází (Rhazes) prováděli výzkumy, psali lékařské texty a zaváděli nové léčebné metody, včetně vývoje léků, chirurgických postupů a pojednání o hygieně.
- Filozofie: Rozvoj islámské filozofie ovlivněné řeckými mysliteli, s důrazem na logiku a racionalismus.
Vzdělávací instituce jako madrasy se staly centry vzdělání, kde se shromažďovali učenci z celého islámského světa.
💰 Ekonomika
Ekonomika islámského světa je velmi rozmanitá a zahrnuje státy s obrovským nerostným bohatstvím (zejména ropa a zemní plyn) i země s převážně zemědělskou ekonomikou. Země Blízkého východu a severní Afriky disponují významnými zásobami ropy, což jim dává strategický geopolitický význam. Státy jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Katar využívají příjmy z ropy k rozvoji infrastruktury a zlepšení životní úrovně obyvatelstva.
Islámské finance a bankovnictví se řídí principy šaría, které zakazují úrok (riba) a spekulace (gharar). Místo toho se používají modely sdílení zisku a ztráty, jako je mudáraba (partnerství) a murábaha (náklad plus zisk). Islámské charitativní organizace hrají významnou roli v sociální oblasti a poskytují humanitární pomoc v mnoha zemích. Některé z těchto organizací, jako je Svaz islámského světa (Muslim World League) a Světová islámská humanitární organizace (International Islamic Relief Organization), mají globální působnost.
🤝 Politika a mezinárodní vztahy
Politické uspořádání v islámském světě je různorodé, od monarchií (např. Saúdská Arábie) po republiky a teokracie (např. Írán). Mnoho zemí je členem mezinárodních organizací, jako je Organizace islámské spolupráce (OIC), která má 57 členských států a je druhou největší mezivládní organizací po OSN. Cílem OIC je posilovat spolupráci a solidaritu mezi členskými státy a chránit zájmy islámského světa. K březnu 2025 bylo například obnoveno členství Sýrie v OIC, které bylo pozastaveno v roce 2012.
Další významnou regionální organizací je Liga arabských států (LAS), sdružující 22 arabských zemí.
V prosinci 2025 se zástupci islámských zemí setkali v Kataru k jednání o izraelských náletech a připravovali společnou reakci a opatření. To podtrhuje pokračující napětí a potřebu diplomatických řešení v regionu.
Rostoucí muslimská populace v Evropě a Rusku má dopady na mezinárodní vztahy a vnitřní politiku, přičemž je zdůrazňována potřeba integrace a podpory inkluzivního prostředí. Islamistický terorismus a radikalizace mládeže, často ovlivněná online komunitami, představují bezpečnostní výzvy, na které reagují i bezpečnostní složky.
❓ Pro laiky
Představte si islámský svět jako velkou rodinu lidí, kteří věří v jednoho Boha, Alláha, a řídí se učením proroka Mohameda. Tato rodina je obrovská a rozprostřená po celém světě, hlavně v zemích od severní Afriky přes Blízký východ až po Indonésii. Není to ale jen jedno místo, ale spousta různých zemí a kultur, které mají společnou víru.
Stejně jako má každá rodina svou historii, má ji i islámský svět. Začalo to před dávnými časy s prorokem Mohamedem a pak se to rozrostlo do velkých říší. V době, které se říká „zlatý věk islámu“, byli muslimové velmi chytří a vymysleli spoustu věcí, které používáme dodnes, třeba v matematice nebo medicíně.
Dnes žije na světě přes 2 miliardy muslimů, což je obrovské číslo! A stejně jako se v každé rodině lidé občas neshodnou, i v islámu jsou různé skupiny, například sunnité a šíité, kteří se liší v některých věcech, ale v základu věří v totéž.
Mají svou svatou knihu, Korán, která je jako taková příručka pro život. Podle ní se řídí i jejich zákony, kterým se říká šaría. Tyto zákony jim říkají, jak se mají chovat, jak se modlit, postit nebo třeba jak podnikat. A i když to zní složitě, v podstatě jde o to žít dobrý život podle jejich víry.
Islámský svět je plný krásné architektury (mešity!), umění a tradic. Je to fascinující a důležitá část našeho světa, která se neustále vyvíjí a čelí novým výzvám i příležitostem.