Hidžra

Rozbalit box

Obsah boxu

Hidžra (arabsky هِجْرَة‎, hijrah), někdy přepisováno jako hidžra, je arabský termín označující migraci či emigraci. V islámském kontextu se tímto pojmem primárně rozumí přesídlení islámského proroka Mohameda a jeho stoupenců z Mekky do města Jathrib, které bylo na jeho počest později přejmenováno na Madīnat an-Nabī („Město Prorokovo“), dnes známé jako Medína. K této klíčové události došlo v roce 622 našeho letopočtu.

Hidžra představuje jeden z nejdůležitějších milníků v dějinách islámu. Nešlo pouze o fyzický přesun, ale o strategický krok, který umožnil přeměnu islámu z pronásledované menšinové víry v organizované politicko-náboženské společenství (Umma). Význam této události byl později podtržen rozhodnutím druhého chalífy Umara ibn al-Chattába, který rok Hidžry stanovil jako počáteční rok islámského kalendáře. Roky v tomto kalendáři se proto označují zkratkou A.H. (Anno Hegirae, latinsky „roku Hidžry“).

📜 Historický kontext

Počátkem 7. století začal Mohamed v Mekce veřejně kázat monoteismus a odsuzovat polyteismus a sociální nespravedlnost, které byly charakteristické pro tehdejší arabskou společnost. Jeho poselství, zaznamenané v Koránu, narazilo na tvrdý odpor vládnoucího kmene Kurajšovců, jehož moc a bohatství byly úzce spjaty s tradičním polyteistickým kultem soustředěným kolem svatyně Ka'by.

První muslimové, zejména ti bez silné kmenové ochrany, čelili systematickému pronásledování, bojkotu, mučení a ekonomickému útlaku. Situace se pro Mohameda a jeho stoupence dramaticky zhoršila kolem roku 619, známého jako „Rok smutku“ (Ám al-Huzn). V tomto roce zemřela jeho milovaná manželka Chadídža i jeho strýc a ochránce Abú Tálib. Smrtí Abú Táliba ztratil Mohamed kmenovou ochranu, což ho vystavilo přímým útokům a hrozbám na životě.

V této zoufalé situaci hledal Mohamed nové útočiště. Jeho pokus najít podporu v nedalekém městě Táif skončil neúspěchem a nepřátelským přijetím. Naděje se objevila až v podobě poutníků z města Jathrib, ležícího přibližně 320 km severně od Mekky.

🤝 Sliby v Akabě

Jathrib byl na rozdíl od kmenově homogenní Mekky osídlen několika arabskými kmeny (především Aus a Chazradž) a třemi významnými židovskými kmeny. Arabské kmeny byly po generace znesvářené a sužované neustálými vnitřními konflikty. Hledaly proto nezávislého a respektovaného arbitra, který by jejich spory urovnal.

🏛️ První slib v Akabě (621)

Během poutní sezóny v roce 621 se Mohamed tajně setkal s dvanácti muži z Jathribu na místě zvaném Akaba poblíž Mekky. Tito muži přijali islám a složili mu slib věrnosti, známý jako „Slib žen“. Zavázali se, že nebudou uctívat jiná božstva než jediného Boha, nebudou krást, cizoložit, zabíjet své děti a budou proroka poslouchat ve všem, co je správné.

🏛️ Druhý slib v Akabě (622)

O rok později, v roce 622, přišla do Mekky větší delegace z Jathribu, čítající 73 mužů a 2 ženy. Opět se tajně setkali s Mohamedem a složili mu tzv. „Válečný slib“. V něm se zavázali nejen k dodržování principů islámu, ale také k tomu, že budou Mohameda a jeho stoupence bránit svými životy, jako by bránili své vlastní rodiny. Tímto slibem formálně pozvali Mohameda do svého města a nabídli mu politické a vojenské útočiště.

🚶 Průběh Hidžry

Po druhém slibu v Akabě dal Mohamed svým stoupencům v Mekce pokyn, aby postupně a nenápadně emigrovali do Jathribu. Během následujících dvou měsíců opustilo Mekku přibližně 70 muslimských rodin. Tento postupný odchod znepokojil kurajšovské vůdce, kteří si uvědomili, že Mohamed získává novou mocenskou základnu mimo jejich dosah. Obávali se, že by mohl z Jathribu ohrožovat jejich karavanní trasy do Sýrie a zorganizovat odvetu.

Podle islámské tradice se proto vůdci Kurajšovců rozhodli Mohameda zavraždit. Plánovali, že útok provede skupina mužů z různých klanů, aby se vina rozmělnila a Mohamedův klan Banú Hášim nemohl vykonat krevní mstu.

Mohamed byl údajně božsky varován a připravil plán útěku. V noci plánovaného útoku nechal ve své posteli ležet svého bratrance a zetě Alího, aby zmátl vrahy. Sám se mezitím se svým nejbližším přítelem Abú Bakrem vykradl z města.

Aby setřásli pronásledovatele, kteří po nich okamžitě začali pátrat, neputovali přímo na sever k Jathribu, ale na jih. Tři dny se skrývali v jeskyni na hoře Thawr (Súr). Tradice vypráví o zázracích, které je ochránily – pavouk měl zaplést vchod do jeskyně pavučinou a holubice si u vchodu postavit hnízdo, což přesvědčilo pronásledovatele, že uvnitř nikdo nemůže být.

Po třech dnech, když pátrání ochablo, se vydali na cestu do Jathribu oklikou podél pobřeží Rudého moře.

📍 Příjezd do Medíny

Mohamed a Abú Bakr dorazili nejprve do osady Qubá na předměstí Jathribu, a to 12. dne měsíce Rabí´ al-awwal. Zde Mohamed strávil několik dní a položil základní kámen první mešity v dějinách islámu, mešity v Qubě.

Jeho slavnostní vjezd do samotného Jathribu byl triumfální. Obyvatelé města, jak původní konvertité (známí jako Ansár, Pomocníci), tak mekští emigranti (Muhádžirové, Přesídlenci), ho radostně vítali. Každý klan si přál, aby se Prorok ubytoval právě u něj. Mohamed nechal rozhodnutí na své velbloudici Qaswě, která si nakonec klekla na pozemku patřícím dvěma sirotkům. Mohamed pozemek odkoupil a na tomto místě byla postavena Prorokova mešita (Masdžid an-Nabawí), která se stala centrem nového společenství.

Krátce po svém příchodu Mohamed sepsal dokument známý jako Medínská ústava (Sahífat al-Madína). Tato úmluva formálně stvrdila vznik jednotného společenství – ummy – složeného z muslimů (Muhádžirů i Ansárů) a židovských kmenů. Dokument zaručoval náboženskou svobodu, vzájemnou ochranu a stanovil pravidla pro řešení sporů, čímž ukončil dlouholeté kmenové války a položil základy prvního islámského státu.

🗓️ Význam a důsledky

Hidžra byla formativní událostí, která měla dalekosáhlé důsledky:

Záchrana islámu: Přesun do Medíny zachránil muslimskou komunitu před zničením v nepřátelské Mekce a umožnil jí svobodně praktikovat a šířit svou víru.
Vznik Ummy: Hidžra transformovala islám z pouhého náboženského hnutí v politickou a sociální sílu. V Medíně vzniklo první společenství založené ne na krevních poutech, ale na společné víře.
Počátek islámského státu: Mohamed se v Medíně stal nejen duchovním vůdcem, ale i hlavou státu, zákonodárcem a vojenským velitelem. Byly zde položeny základy islámského práva (šaría) a společenského řádu.
Změna orientace modlitby (Qibla): V Medíně zpočátku muslimové konali modlitby směrem k Jeruzalémi. Později však Mohamed obdržel zjevení, které změnilo směr modlitby (qibla) k Ka'bě v Mekce, což symbolicky potvrdilo ústřední postavení Arábie v islámu.
Počátek islámského kalendáře: Uznávaje epochální význam Hidžry, chalífa Umar ibn al-Chattáb kolem roku 638 ustanovil rok 622 n. l. jako rok 1 islámského lunárního kalendáře. Prvním dnem tohoto kalendáře je 1. den měsíce Muharram, který v roce 622 odpovídal 16. červenci.

💡 Pro laiky

Co to byla Hidžra? Představte si to jako klíčový přesun. Prorok Mohamed a jeho první následovníci byli ve svém rodném městě Mekce pronásledováni a v ohrožení života. Hidžra byl jejich odchod z tohoto nebezpečného místa do města Medína, kde je přijali s otevřenou náručí. Nebyl to jen útěk, ale strategické přestěhování.
Proč je tak důležitá? Tento přesun byl bodem zlomu. V Mekce byli muslimové utlačovanou menšinou. V Medíně mohli svobodně žít podle své víry, založili vlastní komunitu a stát. Bez Hidžry by islám možná nepřežil. Je to událost, která symbolizuje přechod od útlaku ke svobodě a od slabosti k síle.
Co má společného s islámským kalendářem? Protože tato událost byla tak zásadní, muslimové se rozhodli, že od ní začnou počítat svůj vlastní kalendář. Podobně jako křesťané počítají roky od narození Krista, muslimové je počítají od roku, kdy proběhla Hidžra. Proto se u islámských letopočtů používá zkratka A.H., což znamená "po Hidžře".

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025