Ramadán
Obsah boxu
Ramadán (arabsky رمضان, Ramaḍān) je devátý měsíc islámského kalendáře, který je pro muslimy na celém světě měsícem půstu, modliteb, duchovní reflexe a společenství. Je považován za nejposvátnější měsíc v islámu, protože během něj byl podle islámské víry poprvé zjeven Korán proroku Muhammadovi. Dodržování půstu během ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu.
Měsíc trvá 29 nebo 30 dní v závislosti na vizuálním pozorování srpku nového měsíce (hilál) a končí velkou slavností Íd al-fitr (Svátek přerušení půstu). Jelikož je islámský kalendář lunární, ramadán se každoročně posouvá přibližně o 11 dní dříve v rámci gregoriánského kalendáře, a prochází tak postupně všemi ročními obdobími.
📜 Původ a historie
Podle islámské tradice se v měsíci ramadánu, konkrétně během jedné z jeho posledních deseti lichých nocí zvané Laylat al-Qadr (Noc úradku nebo Noc moci), odehrálo první zjevení Koránu. Anděl Džibríl (Gabriel) se zjevil proroku Muhammadovi v jeskyni Hirá poblíž Mekky a předal mu první verše, které se později staly součástí svaté knihy islámu.
Příkaz k půstu byl muslimům zjeven ve druhém roce po hidžře (přesídlení Muhammada z Mekky do Medíny), tedy kolem roku 624 n. l. Verše v Koránu (súra Al-Baqara, 2:183-185) jasně stanovují povinnost půstu pro věřící jako prostředek k dosažení bohabojnosti (taqwa). Půst během ramadánu se tak stal základním kamenem islámské praxe a symbolem oddanosti Bohu (Alláhovi).
🌙 Pravidla a praxe
Ramadán je charakterizován řadou náboženských povinností a praktik, které mají za cíl posílit víru a duchovní disciplínu jednotlivce i celé komunity.
🍽️ Půst (Saum)
Hlavním a nejznámějším prvkem ramadánu je půst (arabsky صَوْم, saum). Od úsvitu (fadžr) do západu slunce (maghrib) se dospělí a zdraví muslimové zdržují:
- Jídla
- Pití (včetně vody)
- Kouření
- Pohlavního styku
Půst není jen fyzickou zkouškou, ale především duchovním cvičením. Má věřící vést k trpělivosti, pokoře, soucitu s chudými a k uvědomění si závislosti na Bohu. Během půstu by se muslimové měli také vyhýbat lhaní, pomluvám, hněvu a dalším negativním projevům.
Existují výjimky z povinnosti postit se. Půst nemusí dodržovat:
- Děti, které nedosáhly puberty
- Staří a chronicky nemocní lidé
- Těhotné a kojící ženy
- Ženy během menstruace
- Lidé na cestách (cestující)
Ti, kteří se postit nemohou z dočasných důvodů (např. nemoc, cestování), by si měli půst nahradit v jiných dnech roku. Ti, kteří se nemohou postit z trvalých důvodů (např. stáří, chronická nemoc), by měli místo toho poskytnout jídlo chudým (fidja).
🙏 Modlitby a duchovní praxe
Během ramadánu muslimové věnují více času modlitbám a čtení Koránu. Kromě pěti povinných denních modliteb se mnoho muslimů účastní speciálních nočních modliteb zvaných Tarawih, které se konají v mešitách po večerní modlitbě (iša). Během těchto modliteb se často recituje celý Korán v průběhu měsíce.
Ramadán je také měsícem štědrosti a charity. Muslimové jsou povzbuzováni k dobrovolným darům (Sadaqa) a na konci měsíce, před svátkem Íd al-fitr, je povinností zaplatit speciální almužnu zvanou Zakát al-Fitr, která je určena pro chudé a potřebné, aby i oni mohli oslavit konec půstu.
🍲 Jídlo během ramadánu
Každý den půstu je ohraničen dvěma hlavními jídly:
- Suhúr: Jídlo před úsvitem, které se konzumuje před začátkem denního půstu. Má poskytnout energii na celý den.
- Iftár: Jídlo po západu slunce, kterým se půst přerušuje. Tradičně se půst přerušuje snědením několika datlí a zapitím vodou, jak to údajně dělal prorok Muhammad. Poté následuje plnohodnotné jídlo, které je často sdíleno s rodinou a přáteli.
🌍 Kulturní a sociální aspekty
Ramadán není jen individuální duchovní praxí, ale má i silný sociální a komunitní rozměr. Večerní jídla iftár jsou příležitostí k setkávání rodin, přátel a sousedů. Mešity a komunitní centra často pořádají společné iftáry pro veřejnost, zejména pro chudé a osamělé.
V mnoha muslimských zemích se během ramadánu mění rytmus života. Pracovní doba bývá zkrácena, obchody a restaurace jsou přes den zavřené a otevírají až po západu slunce. Ulice měst ožívají v noci, kdy se lidé scházejí, nakupují a slaví. V některých kulturách, například v 
ě, jsou ulice zdobeny barevnými lucernami zvanými fanous.
🎉 Závěr ramadánu: Íd al-fitr
Konec ramadánu a začátek následujícího měsíce Šawwál je oslavován jedním z nejvýznamnějších islámských svátků – Íd al-fitr (Svátek přerušení půstu). Oslavy trvají obvykle tři dny a jsou časem radosti, vděčnosti a společenství.
Ráno prvního dne svátku se muslimové shromažďují ke speciální sváteční modlitbě. Poté navštěvují příbuzné a přátele, dávají si dárky (zejména dětem), oblékají si nové šaty a užívají si společné hostiny. Je to také čas odpuštění a usmíření.
🗓️ Ramadán v kalendáři
Islámský kalendář je založen na cyklech Měsíce. Lunární rok má přibližně 354 nebo 355 dní, což je asi o 11 dní méně než solární rok používaný v gregoriánském kalendáři. Z tohoto důvodu se začátek ramadánu každý rok posouvá o 10 až 12 dní dozadu. Tento posun způsobuje, že ramadán postupně prochází všemi ročními obdobími. Půst v dlouhých a horkých letních dnech je tak pro muslimy žijící na severní polokouli mnohem náročnější než v zimě.
💡 Pro laiky
- Co je to? Ramadán je pro muslimy posvátný měsíc, během kterého se přes den postí. Je to devátý měsíc jejich lunárního kalendáře.
- Proč se drží? Je to připomínka doby, kdy byla proroku Muhammadovi zjevena svatá kniha Korán. Půst má sloužit k duchovní očistě, posílení víry, sebekontroly a soucitu s chudými.
- Co se přes den nesmí? Od východu do západu slunce se nesmí jíst, pít (ani čistou vodu), kouřit a mít intimní styk. Lidé by se také měli vyhýbat hádkám a špatnému chování.
- Kdo se postit nemusí? Výjimku mají děti, staří a nemocní lidé, těhotné a kojící ženy nebo lidé na cestách.
- Jak to probíhá? Lidé vstávají brzy ráno, aby se najedli před východem slunce (jídlo suhúr). Po západu slunce se půst přeruší jídlem zvaným iftár, které je často společenskou událostí.
- Jak končí? Ramadán končí velkou třídenní oslavou zvanou Íd al-fitr, která se dá přirovnat ke křesťanským Vánocům. Rodiny se scházejí, hodují, dávají si dárky a navštěvují přátele.