Gregoriánský kalendář
Obsah boxu
Gregoriánský kalendář je v současnosti celosvětově nejpoužívanější systém pro počítání času a datování. Jedná se o solární kalendář, což znamená, že je založen na pohybu Země kolem Slunce. Byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII. (latinsky Gregorius), po němž je také pojmenován. Vznikl jako reforma dříve používaného juliánského kalendáře s cílem zpřesnit délku kalendářního roku, zejména kvůli správnému výpočtu data Velikonoc.
| Gregoriánský kalendář | |
|---|---|
| Soubor:Calendar October 1582.png | |
| Stránka z kalendáře října 1582, ukazující vynechaných 10 dní. | |
| Oblast | Chronologie, Astronomický výpočet času, Dějiny |
| Typ | Solární kalendář |
| Klíčové pojmy | Rok, Měsíc, Den, Přestupný rok, Jarní rovnodennost, Velikonoce |
| Související pojmy | Čas, Astronomický rok, Tropický rok |
---
Důvody pro reformu
Juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem v roce 45 př. n. l., předpokládal délku roku 365,25 dne (každý čtvrtý rok byl přestupný s jedním dnem navíc). Skutečná délka tropického (slunečního) roku je však přibližně 365,2422 dne. Tento nepatrný rozdíl, který činil asi 11 minut a 14 sekund ročně, se v průběhu staletí kumuloval. Do 16. století se tak jarní rovnodennost (která je klíčová pro výpočet Velikonoc) posunula z 21. března, stanoveného prvním nikajským koncilem v roce 325, již o 10 dní dříve. Církev se obávala, že se Velikonoce budou postupně slavit v nesprávnou dobu, a proto se rozhodla pro reformu.
---
Princip a pravidla Gregoriánského kalendáře
Hlavní změna oproti juliánskému kalendáři spočívá v úpravě pravidel pro přestupné roky:
- Rok je přestupný, pokud je dělitelný 4 (např. 2024, 2028).
- Výjimkou jsou roky dělitelné 100 – ty nejsou přestupné (např. 1700, 1800, 1900).
- Další výjimkou jsou roky dělitelné 400 – ty jsou opět přestupné (např. 1600, 2000, 2400).
Díky tomuto pravidlu je průměrná délka gregoriánského roku 365,2425 dne, což je mnohem blíže skutečné délce tropického roku (365,2422 dne). Odchylka se tak snížila na pouhý jeden den přibližně za 3300 let.
Zavedení a vynechání dnů
Aby se vyrovnalo nahromaděné zpoždění, bylo při zavedení kalendáře jednorázově vynecháno 10 dní. Po čtvrtku 4. října 1582 následoval pátek 15. října 1582.
---
Přijetí Gregoriánského kalendáře ve světě
Gregoriánský kalendář byl zaveden papežskou bulou Inter gravissimas z 24. února 1582. Jeho přijetí však nebylo okamžité a probíhalo postupně po celém světě:
- Katolické země: Okamžitě ho přijaly převážně katolické země jako Itálie, Španělsko, Portugalsko a Polsko v roce 1582.
- Protestantské země: Mnoho protestantských zemí ho zpočátku odmítalo kvůli jeho "papežskému" původu. Velká Británie a její kolonie (včetně částí dnešních USA) ho přijaly až v roce 1752, kdy bylo nutné vynechat už 11 dní (po 2. září následovalo 14. září).
- České země: V Čechách byl gregoriánský kalendář zaveden císařem Rudolf II. mandátem ze 3. prosince 1583, a to tak, že po sobotě 6. ledna 1584 následovala neděle 17. ledna 1584 (vynecháno 10 dní). To vedlo k dočasným zmatkům, například k oslavám Velikonoc v různých částech země v odlišné dny.
- Východní Evropa a ortodoxní země: Mnoho zemí východní Evropy a ortodoxních zemí přijalo gregoriánský kalendář až ve 20. století. Rusko ho zavedlo po Říjnové revoluci v roce 1918, Řecko v roce 1923. Některé ortodoxní církve se dodnes řídí juliánským kalendářem pro své církevní svátky, proto například Vánoce slaví později (např. 7. ledna).
Dnes je gregoriánský kalendář standardem pro civilní datování ve většině zemí světa, ačkoliv některé kultury a náboženství používají souběžně i své tradiční kalendáře.
---
Pro laiky
Gregoriánský kalendář je ten kalendář 🗓️, který dneska používáme skoro všude na světě. Vymyslel ho papež Řehoř XIII. v roce 1582, proto se mu říká gregoriánský (podle jeho latinského jména Gregorius).
Proč ho vůbec vymýšlel? Předtím se používal juliánský kalendář, který byl sice dobrý, ale byl trošku nepřesný. Každý rok byl delší jen o malinko – asi o 11 minut – než je skutečný rok Země kolem Slunce ☀️. Ale za stovky let se to nasčítalo, a tak se datum třeba jarní rovnodennosti (důležité pro Velikonoce) posunulo o celých 10 dní!
Takže papež Řehoř řekl: "Musíme to spravit!" A proto udělal dvě hlavní věci: 1. Jednou provždy vynechal 10 dní z kalendáře. Takže lidé šli spát 4. října 1582 a probudili se 15. října! 😲 2. Změnil pravidla pro přestupné roky (ty, které mají 29. února). Teď je přestupný rok každý čtvrtý rok (jako 2024), ale roky končící na dvě nuly (jako 1900) už přestupné nejsou, ledaže by byly dělitelné 400 (jako 2000). To zní složitě, ale díky tomu je kalendář mnohem přesnější! ✅
Trvalo dlouho, než ho přijaly všechny země (některé až ve 20. století!), ale teď už je to náš běžný kalendář, díky kterému víme, kdy jsou Vánoce 🎄, Silvestr 🎉 nebo třeba tvoje narozeniny! 🎂