1584
Obsah boxu
Šablona:Infobox - rok 1584 (MDLXXXIV) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí. Podle gregoriánského kalendáře, který byl v té době již v některých zemích zaveden, začal čtvrtkem.
Tento rok byl přelomový především kvůli dvěma klíčovým úmrtím, která zásadně ovlivnila politickou mapu Evropy. V Rusku zemřel car Ivan IV. Hrozný, čímž se otevřela cesta k období nestability známému jako Smuta. V Nizozemí byl zavražděn vůdce povstání proti španělské nadvládě, Vilém I. Oranžský, což byla těžká rána pro nizozemskou revoluci. Současně se dále vyostřovaly náboženské konflikty ve Francii a pokračovala anglická expanze v Severní Americe.
🌍 Události
Evropa
- Nizozemí:
* 10. července – Vůdce nizozemského boje za nezávislost, Vilém I. Oranžský, byl v Delftu zavražděn Balthasarem Gérardem, fanatickým katolíkem. Gérard byl motivován odměnou, kterou na Vilémovu hlavu vypsal španělský král Filip II. Španělský. Vilémova smrt byla obrovskou ztrátou pro Spojené provincie nizozemské, ale nezastavila jejich boj za nezávislost. Jeho syn Mořic Oranžský se později stal jeho nástupcem ve vedení povstání.
- Rusko:
* 28. března – V Moskvě zemřel car Ivan IV. Hrozný, první ruský car. Jeho smrt ukončila dlouhou a často brutální vládu, která sice rozšířila území Ruska, ale zemi zanechala v hospodářském a sociálním rozvratu. Na trůn nastoupil jeho mentálně zaostalý syn Fjodor I., za kterého však fakticky vládl regent Boris Godunov. Tímto okamžikem začal úpadek dynastie Rurikovců, který vyvrcholil v období Smuty.
- Francie:
* 10. června – Zemřel František z Anjou, nejmladší syn Jindřicha II. a Kateřiny Medicejské a dědic francouzského trůnu. Jelikož jeho bratr, král Jindřich III., byl bezdětný, stal se novým následníkem trůnu protestantský vůdce Jindřich Navarrský. To vyvolalo paniku mezi katolíky a vedlo k založení Katolické ligy a eskalaci náboženských válek, které vyústily ve Válku tří Jindřichů.
- Anglie:
* 27. dubna – Sir Walter Raleigh vyslal expedici pod vedením Philipa Amadase a Arthura Barlowa, aby prozkoumala pobřeží Severní Ameriky. Objevili ostrov Roanoke a navázali kontakt s místními indiánskými kmeny. Oblast byla na počest královny Alžběty I. ("Panenské královny") pojmenována Virginie. * Byla sepsána tzv. "Bond of Association", přísaha, kterou podepsali angličtí dvořané a šlechtici. Zavazovali se v ní, že v případě pokusu o uzurpaci trůnu popraví nejen atentátníka, ale i osobu, v jejíž prospěch byl útok spáchán. Cílem bylo odradit spiknutí ve prospěch vězněné Marie Stuartovny.
- Svatá říše římská:
* České země (tedy Čechy, Morava a Slezsko) a další katolické části Svaté říše římské oficiálně přijaly gregoriánský kalendář. Přechod proběhl tak, že po pondělí 6. ledna následovalo úterý 17. ledna.
Asie
- Japonsko:
* Probíhala Bitva u Komaki a Nagakute, série střetů mezi vojsky Hašiby Hidejošiho (později Tojotomi) a koalicí vedenou Odou Nobukacu a Tokugawou Iejasu. Ačkoliv Iejasu dosáhl několika taktických vítězství, Hidejoši nakonec dosáhl politického vítězství, které upevnilo jeho pozici jako faktického vládce Japonska po smrti Ody Nobunagy.
Amerika
- Byla založena první (neúspěšná) anglická kolonie Roanoke na stejnojmenném ostrově u pobřeží dnešní Severní Karolíny.
👑 Vlády
Anglie: královna Alžběta I.
Francie: král Jindřich III.
Papežský stát: papež Řehoř XIII.
Svatá říše římská: císař Rudolf II.
Španělsko: král Filip II. Španělský
Ruské carství: car Ivan IV. Hrozný (do 28. března), car Fjodor I. Ruský (od 28. března)
Osmanská říše: sultán Murad III.- Safíovská říše: šáh Muhammad Chodábende
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
👶 Narození
- 29. ledna – Fridrich Jindřich Oranžský, nizozemský místodržitel († 1647)
- 12. prosince – Matyáš z Thurnu, jeden z vůdců českého stavovského povstání († 1640)
- ? – William Baffin, anglický mořeplavec a objevitel († 1622)
- ? – John Selden, anglický právník a učenec († 1654)
- ? – Mijamoto Musaši, legendární japonský šermíř a autor Knihy pěti kruhů (datum narození je sporné) († 1645)
⚰️ Úmrtí
- 18. března – Ivan IV. Hrozný, první ruský car (* 1530)
- 10. června – František z Anjou, francouzský princ a dědic trůnu (* 1555)
- 10. července – Vilém I. Oranžský, vůdce nizozemské revoluce (* 1533)
- 22. srpna – Jan z Pernštejna, moravský šlechtic (* 1561)
- 3. listopadu – Karel Boromejský, milánský arcibiskup a světec, klíčová postava katolické reformace (* 1538)
- ? – I I, korejský neokonfuciánský filozof a učenec (* 1536)
🔬 Pro laiky
V roce 1584 se naplno projevil chaos způsobený zavedením nového, gregoriánského kalendáře o dva roky dříve. Starý juliánský kalendář, zavedený ještě Juliem Caesarem, měl drobnou nepřesnost – jeho rok byl o 11 minut delší než skutečný sluneční rok. Za staletí se tato chyba nasčítala na 10 dní, což způsobovalo, že se svátky jako Velikonoce posouvaly stále dál od jarní rovnodennosti.
Papež Řehoř XIII. proto v roce 1582 nařídil reformu: jednorázově se přeskočilo 10 dní a upravilo se pravidlo pro přestupné roky, aby se chyba neopakovala. Problém byl, že tuto změnu okamžitě přijaly jen katolické země (Itálie, Španělsko, Polsko atd.). Protestantské a pravoslavné země ji odmítaly jako "papežský výmysl".
Rok 1584 byl jedním z prvních, kdy se tato dvojakost projevila v plné síle. Zatímco katolické Čechy a Morava v lednu přijaly nový kalendář, protestantské části Německa nebo Anglie jely dál podle starého. To znamenalo, že obchodník cestující z Prahy do Londýna musel počítat s tím, že v obou městech je o 10 dní jiné datum. Tento zmatek v datování trval v Evropě téměř 350 let, než kalendář sjednotily i poslední země.