Kateřina Medicejská
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Kateřina Medicejská (italsky Caterina de' Medici, francouzsky Catherine de Médicis; * 13. dubna 1519, Florencie – † 5. ledna 1589, Blois) byla italská šlechtična z rodu Medicejů, která se sňatkem s Jindřichem II. stala královnou Francie. Po smrti svého manžela se stala jednou z nejvlivnějších osobností v zemi, když po několik desetiletí působila jako regentka a klíčová rádkyně svých tří synů, kteří postupně usedli na francouzský trůn: Františka II., Karla IX. a Jindřicha III..
Její éra byla poznamenána ničivými náboženskými válkami mezi katolíky a protestantskými hugenoty. Kateřina se zpočátku snažila o politiku smíru a tolerance, ale později byla spojována s nejbrutálnějšími událostmi konfliktu, především s Bartolomějskou nocí v roce 1572. Byla také významnou patronkou renesančního umění a architektury, která do Francie přinesla italský vkus a styl. Její odkaz je dodnes předmětem debat – zatímco někteří historici ji vnímají jako pragmatickou vládkyni snažící se zachovat monarchii v době chaosu, jiní ji vykreslují jako bezohlednou a machiavelistickou intrikánku.
📜 Život a vláda
👶 Dětství a původ
Kateřina se narodila ve Florencii jako jediná dcera Lorenza II. de' Medici, vévody z Urbina, a francouzské šlechtičny Madeleine de la Tour d'Auvergne. Její původ byl skvělý; byla potomkem slavného rodu Medicejů, který vládl Florencii, a přes matku byla spřízněna s francouzskou královskou rodinou. Její dětství však bylo tragické. Matka zemřela na horečku omladnic jen několik dní po jejím narození a otec podlehl syfilidě o necelý měsíc později. Jako osiřelá dědička obrovského medicejského jmění se stala cennou politickou figurkou.
Vyrůstala v Římě a Florencii pod dohledem svých příbuzných z rodu Medicejů, včetně papežů Lva X. a Klementa VII.. Během politických nepokojů ve Florencii byla v roce 1527 zajata a držena jako rukojmí v několika klášterech. Tato zkušenost ji pravděpodobně naučila politické opatrnosti a schopnosti přežít v nebezpečném prostředí.
💍 Sňatek s Jindřichem z Orléansu
Papež Klement VII. dohodl její sňatek s druhým synem francouzského krále Františka I., Jindřichem, vévodou z Orléansu. Svatba se konala v Marseille 28. října 1533, když bylo oběma čtrnáct let. Sňatek byl politickým spojením mezi Francií a papežským státem, ale pro francouzský dvůr byla Kateřina, dcera "kupců", považována za nerovnou partnerku.
Její první roky ve Francii byly obtížné. Dlouho nemohla otěhotnět, což ohrožovalo její postavení, a její manžel se zamiloval do své starší milenky, Diane de Poitiers, která měla na Jindřicha i na celý dvůr obrovský vliv. Kateřina musela tuto situaci snášet s tichou důstojností. Teprve po deseti letech manželství, údajně po radě lékaře Jeana Fernela, porodila své první dítě, budoucího krále Františka II.. Následovalo dalších devět dětí, z nichž sedm se dožilo dospělosti.
👑 Královna Francie
V roce 1547 zemřel král František I. a na trůn nastoupil její manžel jako Jindřich II.. Kateřina se stala královnou Francie, ale její politický vliv zůstal minimální. Veškerou moc si uzurpovala Jindřichova milenka Diane de Poitiers. Kateřina se věnovala výchově svých dětí a správě své domácnosti.
Vše se změnilo 10. července 1559, kdy Jindřich II. tragicky zemřel na následky zranění, které utrpěl během rytířského turnaje, když mu tříska z kopí Gabriela de Montgomery pronikla okem do mozku. Kateřina, která se o něj až do jeho smrti starala, přijala jako svůj emblém zlomené kopí s mottem „Lacrymae hinc, hinc dolor“ (Odtud mé slzy a má bolest).
🏛️ Regentka a matka králů
Po smrti manžela se na trůn dostal její nejstarší, patnáctiletý a nemocný syn František II.. Skutečnou moc v zemi převzali katoličtí vévodové de Guise, strýcové Františkovy manželky, skotské královny Marie Stuartovny. Kateřina se držela v pozadí, ale po Františkově předčasné smrti v roce 1560 se situace dramaticky změnila.
Novým králem se stal její desetiletý syn Karel IX. a Kateřina byla jmenována regentkou Francie. Tím začalo období její největší politické moci. Jejím hlavním cílem bylo zachovat autoritu koruny a dynastie Valois v zemi rozdělené náboženským konfliktem mezi katolíky a hugenoty. Zpočátku se snažila o politiku usmíření a tolerance. V roce 1562 vydala Edikt ze Saint-Germain, který hugenotům přiznával omezenou svobodu vyznání. Tento pokus o kompromis však selhal a ještě téhož roku vypukla první z osmi francouzských náboženských válek, které zemi sužovaly po více než třicet let.
🩸 Bartolomějská noc
Nejtemnější kapitolou Kateřinina života je její role v Bartolomějské noci. V srpnu 1572 se v Paříži konala svatba její dcery Markéty s protestantským vůdcem Jindřichem Navarrským. Sňatek měl symbolizovat usmíření mezi oběma tábory. Do Paříže se sjela celá hugenotská šlechta.
Několik dní po svatbě, 22. srpna, byl spáchán neúspěšný atentát na admirála Gasparda de Coligny, vůdce hugenotů. V napjaté atmosféře se královská rada, vedená Kateřinou a Karlem IX., rozhodla předejít možnému hugenotskému povstání a nařídila likvidaci jejich vůdců. Akce se však vymkla kontrole. V noci z 23. na 24. srpna 1572 (na svátek sv. Bartoloměje) začalo v Paříži masové vraždění hugenotů, které se v následujících dnech rozšířilo po celé Francii. Odhaduje se, že bylo zabito několik tisíc až desítek tisíc lidí.
Historici se dodnes přou o míře Kateřininy odpovědnosti. Zatímco tradiční protestantská propaganda ji líčila jako hlavní iniciátorku masakru, moderní pohled je umírněnější. Je pravděpodobné, že se jednalo o panické rozhodnutí v krizové situaci, jehož krvavé důsledky nikdo nepředvídal. Událost však trvale poškodila její pověst a zničila jakoukoliv naději na náboženský smír.
📉 Poslední léta a smrt
Po smrti Karla IX. v roce 1574 nastoupil na trůn její oblíbený syn Jindřich III.. Její politický vliv však postupně slábl, přestože zůstala jeho hlavní rádkyní. Francie se dále propadala do chaosu náboženských válek, které přerostly v konflikt o nástupnictví známý jako Válka tří Jindřichů.
Kateřina Medicejská zemřela 5. ledna 1589 na zánět pohrudnice na zámku v Blois, krátce po zavraždění vévody de Guise, které nařídil její syn Jindřich III. Údajně na smrtelné posteli svému synovi řekla: "Dobře jste to uřízl, můj synu, teď ještě musíte šít." O několik měsíců později byl zavražděn i samotný Jindřich III., čímž dynastie Valois vymřela. Na trůn nastoupil její zeť, hugenot Jindřich Navarrský, zakladatel dynastie Bourbonů.
🎨 Patronka umění a kultury
Kateřina byla vášnivou milovnicí a patronkou umění. Vychována ve Florencii, centru renesance, přinesla na francouzský dvůr italský vkus. Investovala obrovské sumy do architektury, umění a velkolepých dvorských slavností.
- **Architektura:** Nechala postavit Tuilerijský palác v Paříži a rozšířila Zámek Chenonceau. Její architektonické projekty byly ambiciózní a často kombinovaly francouzské a italské styly.
- **Dvorní slavnosti:** Proslula pořádáním extravagantních slavností, tzv. "magnificences", které kombinovaly divadlo, hudbu, tanec a hostiny. Tyto události nesloužily jen k zábavě, ale i jako nástroj politické propagandy, který měl demonstrovat moc a bohatství monarchie.
- **Sběratelství:** Byla nadšenou sběratelkou umění, knih, tapisérií a exotických předmětů. Její sbírka portrétů od malíře Françoise Cloueta je cenným svědectvím o tehdejší francouzské aristokracii.
🔮 Zájem o okultismus a astrologii
Kateřina byla hluboce pověrčivá a celý život se zajímala o astrologii a okultismus. Obklopovala se astrology a věštci, z nichž nejznámější byl Nostradamus. Údajně jí předpověděl smrt jejího manžela i osud jejích synů. Její zájem o nadpřirozeno byl typický pro renesanční dobu, kdy se víra v magii a vědu často prolínala. Tento aspekt její osobnosti přispěl k vytvoření její "černé legendy" jako královny, která používá jedy a čáry.
📝 Odkaz a hodnocení
Kateřina Medicejská je jednou z nejkontroverznějších postav francouzské historie. Po staletí byla obětí "černé legendy", která ji vykreslovala jako tyranskou, lstivou a krutou cizinku, zodpovědnou za nejhorší krveprolití náboženských válek. Tuto legendu šířili její političtí oponenti, zejména hugenotští pamfletisté.
Moderní historiografie nabízí vyváženější pohled. Uznává její politickou inteligenci, odvahu a neúnavnou snahu o zachování míru a stability monarchie pro své děti v téměř neřešitelné situaci. Její metody byly často bezohledné a odpovídaly drsné politické realitě 16. století, ale jejím prvořadým cílem byla vždy obrana dynastie Valois a jednoty Francie. Její odkaz tak zůstává komplexní: byla zároveň patronkou umění, která obohatila francouzskou kulturu, i političkou, jejíž jméno je navždy spojeno s hrůzami Bartolomějské noci.
🤔 Pro laiky
- Medicejové: Velmi bohatá a mocná rodina z italské Florencie. Původně byli bankéři, ale později vládli jako vévodové. Z jejich rodu pocházeli i čtyři papežové. Kateřina byla jednou z nejznámějších členek této rodiny.
- Hugenoti: Název pro francouzské protestanty (stoupence kalvinismu) v 16. a 17. století. Byli menšinou v převážně katolické Francii a často byli pronásledováni, což vedlo k dlouhým a krvavým náboženským válkám.
- Bartolomějská noc: Masakr hugenotů, který začal v Paříži v noci na 24. srpna 1572. Původně šlo o cílenou likvidaci hugenotských vůdců, ale situace se zvrhla v nekontrolovatelné zabíjení, které se rozšířilo po celé zemi a trvalo několik týdnů.
- Regent/Regentka: Dočasný vládce státu, který spravuje zemi jménem skutečného panovníka. To se stává, když je král příliš mladý (nezletilý), nemocný, nebo je mimo zemi. Kateřina vládla jako regentka za svého syna Karla IX., dokud nedosáhl plnoletosti.