1572

Rozbalit box

Obsah boxu

1572
Rok	1572
Tisíciletí	2. tisíciletí
Století	16. století
Desetiletí	1570–1579

Rok 1572 (MDLXXII) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým. V dějinách je tento rok zapsán především jako rok Bartolomějské noci, jednoho z největších masakrů v evropských náboženských válkách, ale také jako rok významných událostí v nizozemském boji za nezávislost, konce incké civilizace v Peru a přelomového astronomického objevu, který otřásl dosavadním chápáním vesmíru.

📜 Události

🌍 Evropa

• 1. dubna – Mořští gézové, nizozemští povstalci bojující proti španělské nadvládě, dobývají přístavní město Brielle. Tento čin je považován za klíčový moment a začátek skutečné nizozemské revoluce, neboť inspiroval další města v provinciích Holland a Zeeland k otevřenému povstání proti španělskému guvernérovi, vévodovi z Alby.
• 2. června – V Londýně je na Tower Hillu popraven Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku za svou účast na Ridolfiho spiknutí z předchozího roku, jehož cílem bylo dosadit na anglický trůn skotskou královnu Marii Stuartovnu a obnovit v Anglii katolicismus.
• 7. července – V Knyszyně umírá Zikmund II. August, poslední polský král a litevský velkokníže z jagiellonské dynastie. Jeho smrtí bez legitimního potomka končí v Polsko-litevské unii dědičná monarchie a začíná období interregna, které vyústí v zavedení volené monarchie.
• 18. srpna – V Paříži se koná svatba mezi Markéta z Valois, sestrou francouzského krále Karla IX., a hugenotským vůdcem Jindřichem Navarrským (pozdějším králem Jindřichem IV.). Sňatek měl symbolizovat usmíření mezi katolíky a protestanty po letech náboženských válek.
• 22. srpna – Je spáchán neúspěšný atentát na admirála Gasparda de Coligny, vůdce hugenotů. Tento čin dramaticky zvyšuje napětí v Paříži, plné hugenotské šlechty, která přijela na svatbu.
• 24. srpna – V časných ranních hodinách začíná v Paříži masové vraždění hugenotů, známé jako Bartolomějská noc. Masakr, pravděpodobně iniciovaný či schválený královnou matkou Kateřinou Medicejskou a radikální katolickou frakcí, se rychle šíří z hlavního města do dalších částí Francie a trvá několik týdnů. Odhady počtu obětí se pohybují od 5 000 do 30 000. Mezi prvními oběťmi je i admirál de Coligny. Jindřich Navarrský si zachrání život konverzí ke katolicismu.
• 25. září – V Prešpurku (dnešní Bratislava) je Rudolf Habsburský, syn císaře Maxmiliána II., korunován uherským králem.
• Básník Luís de Camões vydává své mistrovské dílo, epickou báseň Lusovci (Os Lusíadas), která oslavuje objev mořské cesty do Indie Vascem da Gamou a stává se národním eposem Portugalska.

🌎 Amerika

• 24. září – V Cuzcu je na příkaz španělského místokrále Francisca de Toleda veřejně sťat Túpac Amaru, poslední vládce (Sapa Inka) Novoinckého státu a symbol odporu proti španělské nadvládě. Jeho popravou definitivně končí existence inckého státu a organizovaný odpor Inků proti španělským dobyvatelům.

🔭 Věda a umění

• 11. listopadu – Dánský astronom Tycho Brahe pozoruje v souhvězdí Kasiopeji velmi jasnou "novou hvězdu". Jednalo se o supernovu, dnes označovanou jako SN 1572. Tento objev byl pro tehdejší vědu revoluční, neboť odporoval aristotelskému dogmatu o neměnnosti a dokonalosti nebeské sféry. Svá pozorování později publikoval ve spise De nova stella.

👶 Narození

• 22. ledna – John Donne, anglický básník a kněz († 1631)
• 11. června – Ben Jonson, anglický dramatik a básník († 1637)
• Cornelis Drebbel, nizozemský vynálezce a alchymista, konstruktér první ovladatelné ponorky († 1633)
• Bartholomäus Spranger, vlámský malíř a rytec, působící na dvoře Rudolfa II. v Praze († 1611)
• Zikmund Báthory, sedmihradský kníže († 1613)

⚰️ Úmrtí

• 28. února – Kateřina Habsburská, polská královna a litevská velkokněžna, třetí manželka Zikmunda II. Augusta (* 1533)
• 1. května – Pius V., papež (* 1504)
• 2. června – Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku, anglický šlechtic (popraven) (* 1536)
• 7. července – Zikmund II. August, polský král a litevský velkokníže (* 1520)
• 24. srpna – Gaspard de Coligny, francouzský admirál a vůdce hugenotů (zavražděn) (* 1519)
• 24. srpna – Claude Goudimel, francouzský hudební skladatel (zavražděn během Bartolomějské noci) (* cca 1514)
• 24. srpna – Petrus Ramus, francouzský filozof a humanista (zavražděn během Bartolomějské noci) (* 1515)
• 24. září – Túpac Amaru, poslední vládce Incké říše (popraven) (* 1545)
• 24. listopadu – John Knox, skotský náboženský reformátor, zakladatel presbyteriánství (* cca 1514)
• Mirabai, indická mystická básnířka a princezna (* cca 1498)

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025