Hugenoti
Obsah boxu
Šablona:Infobox Historická skupina Hugenoti (francouzsky Huguenots) byli francouzští protestanti kalvínského vyznání, kteří působili v Království francouzském od 16. do 18. století. Jejich existence byla poznamenána dlouhým obdobím náboženského pronásledování ze strany katolické většiny a státní moci, které vyvrcholilo sérií brutálních občanských válek, známých jako hugenotské války. Po krátkém období tolerance zaručeném Nantským ediktem byli opět vystaveni útlaku, který vedl k jejich masovému exodu z Francie. Hugenotská diaspora významně ovlivnila hospodářský a kulturní vývoj zemí, které jim poskytly útočiště.
📜 Původ názvu
Původ slova "hugenot" není zcela jasný a existuje několik teorií. Původně se jednalo o hanlivou přezdívku, kterou používali jejich katoličtí odpůrci.
- Eidgenossen: Nejpravděpodobnější teorie odvozuje název z německého slova Eidgenossen (spříseženci), kterým se označovali obyvatelé Ženevy bojující proti vévodovi Savojskému. Jelikož byla Ženeva centrem kalvinismu pod vedením Jana Kalvína, termín se mohl přenést na francouzské protestanty, kteří se k ženevské reformaci hlásili. Ve francouzštině se slovo zkomolilo na aignos a později na huguenot.
- Král Hugo: Další teorie spojuje název s pověstí o králi Hugovi Kapetovi, jehož duch měl údajně v noci strašit ve městě Tours. Protože se protestanti scházeli tajně v noci, mohli být přirovnáváni k "duchům krále Huga".
Sami francouzští protestanti se původně označovali jako réformés (reformovaní). Název hugenoti se však postupně vžil a ztratil svůj původní pejorativní nádech.
✝️ Vznik a víra
Reformace se do Francie začala šířit brzy po vystoupení Martina Luthera v Německu. Zpočátku měla luteránskou podobu, ale od 40. let 16. století začal dominovat vliv francouzského rodáka Jana Kalvína, který působil v Ženevě. Jeho dílo Instituce křesťanského náboženství se stalo teologickým základem pro francouzské reformované církve.
Kalvinismus oslovil široké vrstvy společnosti, od řemeslníků a měšťanů až po vysokou šlechtu. Mezi nejvýznamnější šlechtické rody, které přijaly kalvinismus, patřili Bourboni (včetně Jindřicha Navarrského, pozdějšího krále Jindřicha IV.) a rodina Châtillon-Coligny (reprezentovaná admirálem Gaspardem de Coligny).
Hugenotská víra se zakládala na principech kalvinismu:
- Svrchovanost Boží: Absolutní moc Boha ve všech aspektech života.
- Predestinace: Víra, že Bůh předem určil, kdo bude spasen a kdo zatracen.
- Autorita Písma: Bible je jediným zdrojem víry a pravdy.
- Dva svátosti: Uznávali pouze křest a Večeři Páně.
- Střídmost a kázeň: Důraz na morální čistotu, tvrdou práci a jednoduchý životní styl bez okázalosti.
Jejich bohoslužby byly prosté, soustředěné na kázání a zpěv žalmů, a konaly se v jednoduchých modlitebnách bez obrazů a soch, které považovali za modlářství.
⚔️ Hugenotské války (1562–1598)
Rostoucí vliv hugenotů a jejich organizovanost vedly ke střetu s katolickou monarchií a mocným katolickým rodem Guisů. Napětí přerostlo v sérii osmi náboženských občanských válek, které zpustošily Francii na více než 30 let.
💥 Příčiny konfliktu
Konflikt nebyl pouze náboženský, ale i politický. Šlechtické rody soupeřily o vliv na slabé krále z dynastie Valois, zejména na Karla IX. a Jindřicha III.. Hugenotská šlechta usilovala o náboženskou svobodu a větší politickou autonomii, zatímco katolická strana v čele s Guisy chtěla protestantismus ve Francii zcela zničit.
ключевые události
- Masakr ve Vassy (1562): Oddíly vévody Františka de Guise zmasakrovaly skupinu hugenotů shromážděných k bohoslužbě ve městě Vassy. Tato událost je považována za začátek hugenotských válek.
- Bartolomějská noc (1572): Nechvalně proslulý masakr, který začal v noci z 23. na 24. srpna 1572 v Paříži. Na svatbě hugenotského vůdce Jindřicha Navarrského s královou sestrou Markétou z Valois byli povražděni tisíce hugenotských šlechticů, včetně admirála Colignyho. Násilí se rozšířilo do celé Francie a odhaduje se, že během několika týdnů bylo zabito 10 000 až 30 000 hugenotů.
- Válka tří Jindřichů (1587–1589): Poslední fáze válek, ve které proti sobě stáli král Jindřich III., vůdce katolické ligy Jindřich de Guise a hugenotský vůdce Jindřich Navarrský. Po zavraždění obou katolických Jindřichů se Jindřich Navarrský stal legitimním dědicem trůnu.
🕊️ Nantský edikt (1598)
Aby mohl být Jindřich Navarrský korunován jako Jindřich IV., přestoupil v roce 1593 na katolicismus s údajným výrokem "Paříž stojí za mši". Nezapomněl však na své bývalé spoluvěrce a v roce 1598 vydal Nantský edikt. Tento dokument ukončil náboženské války a zaručil hugenotům:
- Svobodu svědomí v celém království.
- Právo konat veřejné bohoslužby na určených místech.
- Plná občanská práva, včetně přístupu k úřadům.
- Udržování asi 150 opevněných měst (places de sûreté), jako byla La Rochelle, jako záruku jejich bezpečnosti.
Nantský edikt byl na svou dobu revolučním dokumentem, který zavedl princip náboženské tolerance.
📉 Úpadek a pronásledování
Období relativního klidu netrvalo věčně. Kardinál Richelieu, první ministr krále Ludvíka XIII., viděl v politické a vojenské moci hugenotů hrozbu pro centralizovanou monarchii. Po pádu jejich hlavní pevnosti La Rochelle v roce 1628 jim byla odňata vojenská privilegia, ačkoliv náboženská svoboda jim byla prozatím ponechána.
Situace se dramaticky zhoršila za vlády "krále Slunce" Ludvíka XIV., který usiloval o absolutní náboženskou jednotu pod heslem "jeden král, jeden zákon, jedna víra" (un roi, une loi, une foi). Zahájil systematické pronásledování:
- Dragonády: Do hugenotských domů byli násilně ubytováni vojáci (dragouni), kteří měli rodiny šikanovat a donutit je ke konverzi.
- Omezování práv: Hugenoti byli postupně vylučováni z veřejných úřadů, cechů a svobodných povolání. Jejich kostely a školy byly bořeny.
❌ Zrušení Nantského ediktu (1685)
V roce 1685 Ludvík XIV. vydal Edikt z Fontainebleau, kterým Nantský edikt definitivně zrušil. Protestantství bylo postaveno mimo zákon. Hugenotští pastoři museli buď konvertovat, nebo opustit zemi. Laikům byla emigrace zakázána pod trestem galejí pro muže a vězení pro ženy.
🌍 Diaspora a odkaz
Navzdory zákazu emigrace uprchlo z Francie v následujících letech přibližně 200 000 až 250 000 hugenotů. Tento exodus, známý jako Le Refuge (Útočiště), představoval pro Francii obrovskou demografickou, hospodářskou i intelektuální ztrátu.
🗺️ Kam uprchli?
Hugenotští uprchlíci nalezli nový domov v protestantských zemích:
Nizozemsko: Zejména Amsterdam se stal významným centrem hugenotské diaspory.
Anglie: Usadili se především v Londýně (oblasti Spitalfields a Soho) a Canterbury.
Prusko: Kurfiřt Fridrich Vilém je pozval Postupimským ediktem do své země, kde významně přispěli k rozvoji Berlína.
Švýcarsko: Zejména do Ženevy a dalších francouzsky mluvících kantonů.
Jihoafrická republika: Malá, ale vlivná komunita se usadila v Kapské kolonii, kde položila základy jihoafrického vinařství.
Britské kolonie v Americe: Přistěhovalci založili osady jako New Rochelle (stát New York) a přispěli k osídlení Jižní Karolíny a Virginie.
✨ Vliv na hostitelské země
Hugenoti byli často vysoce kvalifikovaní řemeslníci, obchodníci, bankéři a intelektuálové. Jejich příchod znamenal pro hostitelské země obrovský přínos. Prosluli zejména v oborech jako:
- Textilní výroba: Zavedli nové techniky v hedvábnictví a krajkářství (např. v Anglii a Prusku).
- Hodinářství a zlatnictví: Mnozí švýcarští hodináři mají hugenotské kořeny.
- Finančnictví: Založili významné bankovní domy.
- Věda a umění: Mezi potomky hugenotů patří mnoho slavných osobností, například Paul Revere v Americe nebo rodina de Villiers v Jižní Africe.
Ve Francii zůstali jen ti, kteří konvertovali (tzv. "noví katolíci"), nebo ti, kteří praktikovali svou víru tajně v odlehlých oblastech (jako pohoří Cévennes), známí jako Camisardi. Náboženská svoboda byla ve Francii plně obnovena až Velkou francouzskou revolucí v roce 1789.
💡 Pro laiky
- Kalvinismus: Odnož protestantství založená na učení Jana Kalvína. Klade velký důraz na Boží svrchovanost, tvrdou práci a morální život. Hugenoti byli kalvinisté.
- Nantský edikt: Důležitý zákon z roku 1598, který ve Francii povolil existenci dvou náboženství – katolicismu a protestantismu. Dal hugenotům svobodu vyznání a chránil je před pronásledováním.
- Bartolomějská noc: Masakr, při kterém katolíci v roce 1572 v Paříži a dalších městech povraždili tisíce hugenotů. Byla to jedna z nejkrvavějších událostí náboženských válek.
- Dragonády: Krutá metoda pronásledování, kdy král Ludvík XIV. posílal své vojáky (dragouny), aby bydleli v domech hugenotů a nutili je násilím a šikanou přestoupit na katolickou víru.