Bourboni

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Panovnický rod Bourboni (francouzsky Maison de Bourbon, španělsky Casa de Borbón, italsky Casa di Borbone) jsou významný evropský panovnický rod, který pochází z Francie. Jedná se o vedlejší (kadetskou) větev královské dynastie Kapetovců, což z nich činí jeden z nejstarších panovnických rodů v Evropě. V průběhu staletí vládli jako králové ve Francii a Navaře, ve Španělsku, v Království obojí Sicílie (Neapolsko a Sicílie) a v Parmském vévodství. K roku 2025 členové rodu stále panují ve Španělsku v osobě krále Filipa VI. a v Lucembursku v osobě velkovévody Jindřicha.

Rod odvozuje své jméno od panství Bourbon-l'Archambault ve střední Francii. Jeho zakladatelem je Robert z Clermontu (1256–1317), nejmladší syn francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Na francouzský trůn se Bourboni dostali v roce 1589, kdy se navarrský král Jindřich III. Navarrský stal francouzským králem jako Jindřich IV. Francouzský. Tím skončily francouzské náboženské války a začala éra bourbonského absolutismu, který vyvrcholil za vlády Ludvíka XIV., známého jako "Král Slunce".

📜 Historie

👑 Původ a vzestup ve Francii

Počátky rodu sahají do 13. století. Robert z Clermontu, šestý syn krále Ludvíka IX., se oženil s Beatrix Burgundskou, dědičkou panství Bourbon. Jejich syn Ludvík I. Bourbonský se stal prvním vévodou z Bourbonu. Po několik staletí byli Bourboni vlivným, ale vedlejším šlechtickým rodem v Království francouzském.

Klíčový zlom nastal v 16. století. Po vymření hlavní linie dynastie Valois v roce 1589 se nejbližším mužským příbuzným stal Jindřich III. Navarrský z rodu Bourbon-Vendôme. Jako vůdce hugenotů (francouzských protestantů) musel nejprve bojovat o korunu v závěrečné fázi náboženských válek. Poté, co v roce 1593 konvertoval ke katolictví (údajně s výrokem "Paříž stojí za mši"), byl korunován jako Jindřich IV. Francouzský. Jeho vláda přinesla zemi mír a prosperitu, kterou stvrdil vydáním Ediktu nantského v roce 1598, jenž zaručoval náboženskou svobodu hugenotům.

☀️ Absolutismus a vrchol moci

Nástupci Jindřicha IV. dále posilovali královskou moc. Za vlády Ludvíka XIII. a jeho prvního ministra, kardinála Richelieu, byla systematicky omezována moc vysoké šlechty a hugenotů. Tento proces centralizace moci vyvrcholil za vlády Ludvíka XIV. (1643–1715), nejdéle vládnoucího panovníka v evropské historii.

Ludvík XIV., známý jako "Král Slunce" (Le Roi Soleil), se stal ztělesněním absolutistické monarchie. Jeho dvůr v nově postaveném paláci ve Versailles se stal politickým a kulturním centrem Evropy. Během jeho vlády dosáhla Francie vrcholu své moci, vedla řadu válek s cílem rozšířit své území a francouzská kultura a jazyk dominovaly kontinentu. Zrušení Ediktu nantského v roce 1685 však vedlo k masové emigraci hugenotů a oslabení francouzské ekonomiky.

🌍 Evropská expanze

Bourbonská moc se na počátku 18. století rozšířila i za hranice Francie. Po smrti posledního španělského Habsburka, Karla II., v roce 1700, byl v jeho závěti jako nástupce určen Filip, vévoda z Anjou, vnuk Ludvíka XIV. To vedlo k válce o španělské dědictví (1701–1714), ve které se proti Francii a Španělsku postavila velká koalice evropských mocností. Válka skončila Utrechtským mírem, který potvrdil Filipa V. na španělském trůně pod podmínkou, že francouzská a španělská koruna nebudou nikdy spojeny. Tím byla založena španělská větev Bourbonů (Borbón), která s přestávkami vládne ve Španělsku dodnes.

Mladší synové Filipa V. se později stali vládci v Itálii. Don Carlos se stal králem Neapole a Sicílie a jeho mladší bratr Filip vévodou v Parmě. Tím vznikly další vedlejší větve: Bourbon-Obojí Sicílie a Bourbon-Parma.

🇫🇷 Revoluce, restaurace a pád

V 18. století se ve Francii začaly projevovat hluboké sociální a ekonomické problémy. Nehospodárnost dvora, nákladné války a nespravedlivý daňový systém vedly k obrovskému státnímu dluhu. Za vlády Ludvíka XVI. vyvrcholila krize v roce 1789 Velkou francouzskou revolucí. Monarchie byla v roce 1792 zrušena a král Ludvík XVI. i jeho manželka Marie Antoinetta byli v roce 1793 popraveni gilotinou.

Po pádu Napoleona Bonaparta byla v roce 1814/1815 bourbonská monarchie ve Francii obnovena (tzv. Restaurace Bourbonů). Na trůn usedli bratři popraveného krále, Ludvík XVIII. a poté Karel X.. Jejich pokusy o návrat ke starým pořádkům však vedly k Červencové revoluci v roce 1830, která Karla X. svrhla. Na trůn byla dosazena vedlejší větev rodu, Orléans, v osobě Ludvíka Filipa I., který vládl jako "král Francouzů" až do revoluce v roce 1848, kdy byla monarchie ve Francii definitivně zrušena.

🌿 Hlavní větve rodu

Bourbonský rod se v průběhu staletí rozdělil do několika hlavních větví:

• Hlavní francouzská větev: Přímí potomci Jindřicha IV., kteří vládli ve Francii do roku 1830. Tato linie vymřela po meči v roce 1883 smrtí Jindřicha, hraběte z Chambord. Nárok na trůn podle salického práva přešel na španělskou větev.
• Bourbon-Anjou (španělská větev): Založena Filipem V. v roce 1700. Vládne ve Španělsku dodnes. Současnou hlavou je král Filip VI. Španělský. Z této větve pocházejí legitimističtí pretendenti francouzského trůnu.
• Bourbon-Obojí Sicílie: Založena synem španělského krále Karla III., Ferdinandem I., který vládl v Neapoli a na Sicílii. Rod vládl až do sjednocení Itálie v roce 1861.
• Bourbon-Parma: Založena Filipem, mladším synem španělského krále Filipa V. Vládli v Parmském vévodství s přestávkami až do roku 1859. K této větvi patří i současná velkovévodská rodina v Lucembursku.
• Orléans: Vedlejší větev založená Filipem I., vévodou z Orléans, mladším bratrem Ludvíka XIV.. Vládli ve Francii v letech 1830–1848. Jejich potomci jsou dnes orleanističtí pretendenti francouzského trůnu.
• Condé a Conti: Starší vedlejší větve francouzských Bourbonů, které hrály významnou roli ve francouzské politice v 16.–18. století. Obě větve již vymřely.

👑 Významní panovníci

• Jindřich IV. Francouzský (vládl 1589–1610) – Ukončil náboženské války a obnovil stabilitu Francie.
• Ludvík XIII. Francouzský (vládl 1610–1643) – Spolu s kardinálem Richelieu centralizoval moc a posílil pozici Francie v Evropě.
• Ludvík XIV. Francouzský (vládl 1643–1715) – "Král Slunce", ztělesnění absolutismu, vybudoval Versailles.
• Filip V. Španělský (vládl 1700–1746) – První bourbonský král Španělska, zakladatel španělské větve.
• Karel III. Španělský (vládl 1759–1788) – Významný představitel osvícenského absolutismu, provedl řadu reforem ve Španělsku a jeho koloniích.
• Ludvík XVI. Francouzský (vládl 1774–1792) – Poslední francouzský král starého režimu, popraven během Francouzské revoluce.
• Juan Carlos I. (vládl 1975–2014) – Hrál klíčovou roli při přechodu Španělska k demokracii po smrti diktátora Franka.
• Filip VI. Španělský (vládne od 2014) – Současný španělský král.

💡 Pro laiky

• Co je to panovnický rod (dynastie)? Představte si to jako velkou rodinu, kde se post krále nebo královny dědí z rodičů na děti po mnoho generací. Bourboni jsou jednou z takových rodin, stejně jako třeba Habsburkové nebo Tudorovci.
• Proč vládli v tolika zemích? V minulosti bylo běžné, že se králové a královny ženili a vdávali s členy jiných královských rodin. Když v nějaké zemi vymřel vládnoucí rod, mohl se o trůn přihlásit příbuzný z jiné země. Tak se vnuk francouzského krále Ludvíka XIV. stal králem ve Španělsku.
• Co znamená "absolutismus"? Je to forma vlády, kde má panovník (král) téměř neomezenou moc. Nemusí se řídit zákony ani se zodpovídat parlamentu. Král Slunce, Ludvík XIV., je nejslavnějším příkladem – jeho slavný výrok "Stát jsem já" to dokonale vystihuje.
• Existují Bourboni ještě dnes? Ano. Král Filip VI. Španělský je Bourbon a vládne ve Španělsku. Také velkovévoda Jindřich Lucemburský je z rodu Bourbon-Parma. Kromě toho existují potomci, kteří si nárokují trůny, které už neexistují (například francouzský), těm se říká "pretendenti".

Šablona:Aktualizováno