1859
Obsah boxu
Rok 1859 (MDCCCLIX) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Tento rok je považován za jeden z klíčových momentů 19. století, neboť přinesl události, které zásadně ovlivnily budoucí směřování vědy, politiky i průmyslu. Nejvýznamnější událostí bylo bezpochyby vydání přelomového díla Charlese Darwina O původu druhů, které položilo základy moderní evoluční biologie. V Evropě probíhala Druhá italská válka za nezávislost, která změnila politickou mapu Itálie, zatímco ve Spojených státech se stupňovalo napětí před občanskou válkou, symbolizované útokem Johna Browna na Harpers Ferry. Zároveň byl v Pensylvánii navrtán první komerčně úspěšný ropný vrt, což odstartovalo éru ropy.
📜 Události
🌍 Svět
- 14. únor – Oregon byl přijat jako 33. stát do Unie.
- 25. duben – V Egyptě byly slavnostně zahájeny práce na výstavbě Suezského průplavu pod vedením francouzského diplomata Ferdinanda de Lessepse.
- 29. duben – Rakousko vyhlásilo válku Sardinskému království, čímž začala Druhá italská válka za nezávislost. Na stranu Sardinie se přidala Francie pod vedením císaře Napoleona III..
- 4. červen – V bitvě u Magenty porazila francouzsko-sardinská vojska rakouskou armádu. Toto vítězství otevřelo cestu k osvobození Milána.
- 24. červen – Odehrála se bitva u Solferina, jedna z nejkrvavějších bitev 19. století. Francouzsko-sardinská koalice drtivě porazila rakouská vojska vedená císařem Františkem Josefem I.. Hrůzné následky bitvy, kterých byl svědkem švýcarský obchodník Henri Dunant, ho inspirovaly k založení Mezinárodního červeného kříže.
- 31. květen – V Londýně byly spuštěny hodiny na věži Elizabeth Tower, známé jako Big Ben. Zvon poprvé zazněl 11. července.
- 11. červenec – Příměří z Villafrancy ukončilo boje v druhé italské válce za nezávislost. Francie a Rakousko se dohodly na podmínkách míru bez účasti Sardinského království.
- 27. srpen – V Titusville v Pensylvánii navrtal plukovník Edwin Drake první komerčně úspěšný ropný vrt na světě. Tato událost je považována za zrod moderního ropného průmyslu.
- 1.–2. září – Země byla zasažena extrémně silnou geomagnetickou bouří, známou jako Carringtonova událost. Způsobila rozsáhlé poruchy telegrafních sítí po celém světě a polární záře byly viditelné až v Karibiku.
- 16.–18. říjen – Radikální abolicionista John Brown vedl útok na federální zbrojnici v Harpers Ferry ve Virginii s cílem vyvolat povstání otroků. Útok byl potlačen a Brown byl zajat.
- 10. listopad – Byl podepsán Curyšský mír, který formálně potvrdil podmínky příměří z Villafrancy. Lombardie byla postoupena Francii, která ji následně předala Sardinskému království.
- 24. listopad – V Londýně bylo vydáno první vydání knihy O původu druhů od Charlese Darwina. Celý náklad 1250 kusů byl vyprodán během prvního dne.
- 2. prosinec – John Brown byl popraven oběšením za zradu, vraždu a podněcování povstání otroků. Jeho smrt z něj učinila mučedníka pro abolicionistické hnutí a dále vyostřila napětí mezi Severem a Jihem USA.
- V Nevadě byla objevena Comstock Lode, jedna z nejbohatších stříbrných žil v historii Spojených států, což odstartovalo masivní stříbrnou horečku.
🇨🇿 Česko
- V českých zemích stále panoval neoabsolutismus (tzv. Bachův absolutismus), který omezoval politická práva a svobody. Nicméně porážka Rakouska v Itálii tento režim výrazně oslabila a otevřela cestu k budoucím ústavním reformám v 60. letech 19. století.
- Pokračovala intenzivní industrializace, zejména v textilním, strojírenském a těžebním průmyslu. Rozšiřovala se železniční síť, která propojovala průmyslová centra.
- V Praze byla založena První česká vzájemná pojišťovna, významná instituce českého finančnictví.
- Vycházely Národní listy, které se později staly jedním z nejdůležitějších českých politických deníků.
📖 Věda a umění
🧬 Vydání "O původu druhů"
Nejvýznamnější vědeckou událostí roku bylo vydání knihy O původu druhů přirozeným výběrem, neboli uchováním plemen v boji o život od britského přírodovědce Charlese Darwina. Darwin v knize představil svou revoluční teorii evoluce založenou na principu přirozeného výběru. Tvrdil, že všechny druhy života se v průběhu času vyvinuly ze společných předků a že tento proces je řízen "přežitím nejlépe přizpůsobených". Kniha okamžitě vyvolala obrovský ohlas i kontroverze, neboť zpochybnila dosavadní náboženské a filozofické představy o stvoření světa a postavení člověka v přírodě. Stala se základním kamenem moderní biologie.
🔭 Carringtonova událost
Na začátku září 1859 pozoroval britský astronom Richard Carrington neobvykle silnou sluneční erupci. O 18 hodin později zasáhla Zemi masivní geomagnetická bouře. Tato událost způsobila kolaps telegrafních systémů v Evropě a Severní Americe; z některých telegrafních sloupů létaly jiskry a operátoři utrpěli elektrické šoky. Polární záře byly tak jasné, že lidé v severovýchodní Americe mohli v noci číst noviny. Carringtonova událost zůstává nejsilnější zaznamenanou geomagnetickou bouří v historii.
📚 Literatura a umění
- Charles Dickens vydal svůj slavný historický román Příběh dvou měst, odehrávající se během Velké francouzské revoluce.
- V Paříži měla premiéru opera Faust od francouzského skladatele Charlese Gounoda.
- Ruský spisovatel Ivan Turgeněv publikoval román Šlechtické hnízdo.
- Německý skladatel Richard Wagner dokončil operu Tristan a Isolda.
👶 Narození
- 27. leden – Vilém II. Pruský, poslední německý císař a pruský král († 1941)
- 19. únor – Svante Arrhenius, švédský fyzik a chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1927)
- 8. duben – Edmund Husserl, německý filozof, zakladatel fenomenologie († 1938)
- 15. květen – Pierre Curie, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1906)
- 22. květen – Arthur Conan Doyle, britský spisovatel, tvůrce Sherlocka Holmese († 1930)
- 4. srpen – Knut Hamsun, norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 1952)
- 9. říjen – Alfred Dreyfus, francouzský důstojník, ústřední postava Dreyfusovy aféry († 1935)
- 20. říjen – John Dewey, americký filozof, psycholog a reformátor vzdělávání († 1952)
- 2. prosinec – Georges Seurat, francouzský malíř, zakladatel pointilismu († 1891)
- 15. prosinec – Ludvík Lazar Zamenhof, polský lékař a filolog, tvůrce jazyka esperanto († 1917)
⚰️ Úmrtí
- 28. leden – Frederick John Robinson, britský premiér (* 1782)
- 16. duben – Alexis de Tocqueville, francouzský politický myslitel a historik (* 1805)
- 6. květen – Alexander von Humboldt, německý přírodovědec a cestovatel (* 1769)
- 11. červen – Klemens von Metternich, rakouský státník a diplomat (* 1773)
- 8. červenec – Oskar I., švédský a norský král (* 1799)
- 4. srpen – Jan Vianney, francouzský kněz, patron farářů (* 1786)
- 15. září – Isambard Kingdom Brunel, britský konstruktér a inženýr (* 1806)
- 28. listopad – Washington Irving, americký spisovatel (* 1783)
- 2. prosinec – John Brown, americký abolicionista (* 1800)
- 16. prosinec – Wilhelm Grimm, německý jazykovědec a sběratel pohádek (* 1786)
🧐 Pro laiky
Přirozený výběr
Představte si stádo žiraf s různě dlouhými krky. Ty, které mají o trochu delší krk, dosáhnou na více listí na stromech, zvláště v době sucha. Díky tomu mají více potravy, jsou silnější, déle přežijí a zplodí více potomků. Své geny pro delší krk předají dál. Naopak žirafy s kratšími krky mají méně potravy a menší šanci na přežití a rozmnožení. Po mnoha generacích se tento malý rozdíl nasčítá a ve stádu převládnou žirafy s dlouhými krky. Tomuto procesu, kdy příroda "vybírá" nejlépe přizpůsobené jedince, říkal Charles Darwin přirozený výběr. Je to hlavní motor evoluce.
Carringtonova událost a moderní svět
Carringtonova událost byla obrovská "sluneční bouře". Slunce tehdy na Zemi "vyplivlo" obrovské množství nabitých částic. V roce 1859 to zničilo jen jednoduché telegrafní sítě. Kdyby se však událost stejné síly opakovala dnes, následky by byly katastrofální. Mohla by vyřadit elektrické rozvodné sítě na celé měsíce, zničit většinu satelitů na oběžné dráze (což by znamenalo konec GPS, satelitní televize a části mobilních komunikací) a poškodit elektroniku po celém světě. Byla by to technologická apokalypsa, na kterou se moderní civilizace teprve začíná připravovat.