Pierre Curie

Rozbalit box

Obsah boxu

Pierre Curie
Soubor:Pierre Curie (1906).jpg
Pierre Curie kolem roku 1906
Datum narození	15. května 1859
Místo narození	Paříž, Francie
Datum úmrtí	19. dubna 1906 (ve věku 46 let)
Místo úmrtí	Paříž, Francie
Národnost	francouzská
Rodiče	Eugène Curie, Sophie-Claire Depouilly
Manželka	Marie Curie-Skłodowská (sňatek 1895)
Děti	Irène Joliot-Curie, Ève Curie
Známý pro	Piezoelektřina, Curieho zákon, Curieho bod, radioaktivita, Polonium, Radium

Pierre Curie (15. května 1859, Paříž, Francie – 19. dubna 1906, Paříž, Francie) byl významný francouzský fyzik a chemik, průkopník v oblasti krystalografie, magnetismu a radioaktivity. Společně se svou manželkou Marií Curie-Skłodowskou získal polovinu Nobelovy ceny za fyziku v roce 1903 za jejich průkopnický výzkum jevů radioaktivity, objevených Henrim Becquerelem. Jejich vítězství z nich učinilo první manželský pár, který získal Nobelovu cenu, a odstartovalo tak odkaz rodiny Curieových, která získala celkem pět Nobelových cen.

⏳ Historie a vzdělání

Pierre Curie se narodil 15. května 1859 v Paříži ve Francii jako syn Eugèna Curieho (1827–1910), lékaře huguenotského původu, a Sophie-Claire Depouilly (1832–1897). Vzdělání získal převážně doma od svého otce, kde již v raném věku projevoval silné nadání pro matematiku a geometrii. V šestnácti letech úspěšně dokončil bakalářské studium matematiky. V roce 1878 získal licenciát z fyziky na Fakultě přírodních věd na Sorbonně a poté pracoval jako demonstrátor v laboratoři až do roku 1882. V roce 1882 nastoupil na fakultu ESPCI Paris (École supérieure de physique et de chimie industrielles de la ville de Paris), kde působil jako vedoucí praktických prací. V roce 1895 získal doktorát z věd na Sorbonně a byl jmenován profesorem fyziky. V roce 1900 byl povýšen na profesora na Fakultě přírodních věd a v roce 1904 se stal řádným profesorem.

🔬 Vědecká kariéra a objevy

Pierre Curie byl plodným vědcem, jehož práce měla dalekosáhlý dopad na několik oblastí fyziky a chemie.

Piezoelektřina

V roce 1880 Pierre Curie a jeho starší bratr Jacques Curie prokázali, že při stlačení krystalů, jako je křemen, turmalín a Rochelleova sůl, vzniká elektrický potenciál, což je jev známý jako piezoelektřina. Pro usnadnění tohoto výzkumu vynalezli piezoelektrický křemenný elektrometer, citlivý přístroj, který se později ukázal jako klíčový pro výzkum radioaktivity. V roce 1881 pak demonstrovali reverzní efekt, kdy se krystaly deformují působením elektrického pole. Tento objev položil základy pro mnoho moderních technologií, včetně křemenných hodinek, mikrofonů, sonarů a elektronických součástek.

Magnetismus

Pierre Curie se intenzivně věnoval studiu magnetismu. Pro svou doktorskou práci zkoumal feromagnetismus, paramagnetismus a diamagnetismus. Objevil vliv teploty na paramagnetismus, což je dnes známé jako Curieho zákon. Rovněž zjistil, že feromagnetické látky vykazují kritickou teplotu, nad kterou ztrácejí své feromagnetické vlastnosti a stávají se paramagnetickými. Tato teplota je dnes známá jako Curieho bod nebo Curieho teplota a je zásadní pro studium deskové tektoniky, léčbu hypotermie a pochopení mimozemských magnetických polí. Pro své experimenty zkonstruoval několik citlivých přístrojů, včetně torzní váhy pro měření magnetických koeficientů.

Princip symetrie

Curie formuloval takzvaný Curieho princip disymetrie, který říká, že fyzikální jev nemůže mít disymetrii, která by chyběla v jeho účinné příčině. Tento princip je důležitý pro pochopení symetrie v fyzikálních jevech.

Radioaktivita

Nejvýznamnější a nejznámější část jeho vědecké práce začala v roce 1896, kdy se připojil ke své manželce Marii Curie-Skłodowské při studiu radioaktivity, jevu objeveného Henrim Becquerelm. Společně s Marií pracovali na izolaci polonia a radia z uranové smolince. Byli prvními, kdo použil termín „radioaktivita“, a byli průkopníky v jejím studiu. Jejich pečlivý výzkum a vášeň pro odhalování vlastností radioaktivních látek připravily půdu pro nové přístupy k vědeckému zkoumání a měly zásadní dopad na jadernou fyziku a medicínu, zejména v oblasti radiační terapie pro léčbu rakoviny.

🤝 Spolupráce s Marií Curie-Skłodowskou

Pierre se seznámil s Marií Skłodowskou, polskou studentkou fyziky a matematiky, v roce 1894. Jejich vztah se rychle rozvinul, a po počátečním odmítnutí se Marie nakonec provdala za Pierra 26. července 1895. Jejich manželství bylo charakterizováno láskou, oddaností a především mimořádnou vědeckou spoluprací. Společně pracovali v obtížných laboratorních podmínkách, často s nedostatečným vybavením, a přitom se věnovali i výuce, aby si zajistili živobytí. Jejich společná práce vedla k objevu polonia a radia v roce 1898 a k položení základů studia radioaktivity. Měli dvě dcery, Irène (narozena 1897) a Ève (narozena 1904).

🏆 Ocenění a uznání

Za svůj průkopnický výzkum obdržel Pierre Curie řadu významných ocenění:

• Nobelova cena za fyziku (1903): Společně s Marií Curie-Skłodowskou a Henrim Becquerelm za jejich společný výzkum jevů záření objevených profesorem Henrim Becquerelem.
• Davyho medaile (1903): Udělena Královskou společností v Londýně (společně s Marií Curie).
• Matteucciho medaile (1904): Společně s Marií Curie.
• Elliott Cresson Medal (1909): Udělena posmrtně.

V roce 1905 byl zvolen členem Akademie věd.

⚰️ Smrt a odkaz

Život Pierra Curieho byl tragicky ukončen 19. dubna 1906 ve věku 46 let. Při přecházení rušné ulice Rue Dauphine v Paříži za deště uklouzl a spadl pod těžký koňský povoz. Jedno z kol mu přejelo hlavu, což způsobilo smrtelnou zlomeninu lebky a okamžitou smrt.

Jeho předčasná smrt byla velkou ztrátou pro vědeckou komunitu. Navzdory krátkému životu položil Pierre Curie základy moderního studia radioaktivity a krystalografie. Jeho objevy v piezoelektřině, magnetismu a radioaktivitě ovlivnily jadernou fyziku, chemii a lékařské aplikace záření. Jednotka radioaktivity "curie" (Ci) je pojmenována na jeho počest.

V dubnu 1995 byly ostatky Pierra a Marie Curie-Skłodowské přeneseny z jejich původního pohřebiště a uloženy v kryptě Panthéonu v Paříži, což je pocta jejich trvalému odkazu.

💡 Pro laiky

Představte si, že máte speciální krystaly, které, když je stisknete, vytvoří malý elektrický proud. To je jako když zmáčknete houbičku a vyteče z ní voda. Pierre Curie a jeho bratr Jacques tento jev objevili a nazvali ho piezoelektřina. Dnes se to používá třeba v hodinkách, které tikají díky malým vibracím krystalů.

Pierre také zkoumal, jak se magnety chovají, když je zahříváte. Zjistil, že když magnet zahřejete na určitou teplotu (říká se jí Curieho bod nebo Curieho teplota), ztratí své magnetické vlastnosti. Je to jako když roztavíte čokoládu – už nedrží tvar.

Nejslavnější je ale jeho práce s manželkou Marií Curie-Skłodowskou. Objevili dva nové, záhadné prvky, které samy od sebe vydávají energii – polonium a radium. Tuto energii nazvali radioaktivita. Jejich objevy nám pomohly pochopit, jak funguje svět na té nejmenší úrovni, a daly základ pro léčbu rakoviny a mnoho dalších věcí, které dnes používáme v medicíně a technice. I když Pierre zemřel mladý při nehodě, jeho práce žije dál a ovlivňuje náš svět.