Marie Curie-Skłodowská

Rozbalit box

Obsah boxu

Marie Curie-Skłodowská (rodným jménem Maria Salomea Skłodowska, 7. listopadu 1867, Varšava, Kongresové Polsko, Ruské impérium – 4. července 1934, Passy, Francie) byla významná polská a francouzská vědkyně, fyzička a chemička, která se proslavila průkopnickým výzkumem radioaktivity. Většinu svého života a vědecké kariéry strávila ve Francii. Je jedinou osobou v historii, která získala Nobelovu cenu ve dvou různých vědeckých oborech – fyzice (1903) a chemii (1911). Marie Curie-Skłodowská je také první ženou v historii, která získala Nobelovu cenu, a první ženou, která se stala profesorkou na Pařížské univerzitě (Sorbonně). K jejím největším úspěchům patří rozvoj teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových chemických prvků: polonia a radia. Pod jejím osobním vedením byly prováděny i první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.

⏳ Mládí a vzdělání

Maria Salomea Skłodowska se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě, která byla tehdy součástí Ruského impéria (Kongresového Polska), jako nejmladší z pěti dětí učitelského páru Władysława Skłodowského a Bronisławy Skłodowské. Její otec byl profesorem matematiky a fyziky na gymnáziu. Marie projevovala od útlého věku velkou zvídavost a zájem o vědu. Základní vzdělání získala na místních školách a další vědecké znalosti od svého otce. V té době bylo pro ženy v Polsku obtížné studovat na univerzitě, protože nebyly přijímány na většinu vysokých škol. Marie a její starší sestra Bronisława se dohodly, že si vzájemně finančně pomohou se studiem v Paříži. Marie pracovala jako domácí učitelka a vychovatelka, aby podpořila sestřino studium medicíny.

V roce 1891, ve věku 24 let, odešla Marie do Paříže, kde se zapsala na Pařížskou univerzitu (Sorbonnu). Zde studovala fyziku a chemii, později získala i druhý licenciát z matematiky. Během studia čelila finančním potížím a často trpěla hladem a zimou, aby ušetřila peníze na vzdělání. V roce 1893 úspěšně složila diplomovou zkoušku z fyziky a v roce 1894 z matematiky.

🔬 Vědecká kariéra a objevy

Na Sorbonně se Marie Skłodowska seznámila s Pierrem Curiem, který byl v té době doktorandem a vedoucím laboratoře na École de Physique et de Chimie Industrielle de Paris. Spojoval je společný zájem o vědu a vášeň pro výzkum. Vzali se 26. července 1895 v Sceaux, Francie, a Marie přijala pofrancouzštěnou verzi svého jména.

Její první vědecká práce se týkala magnetických vlastností kalených ocelí. Po objevu radioaktivity Henrim Becquerelem v roce 1896 se Marie rozhodla prozkoumat tento jev pro svou doktorskou disertační práci. S podporou Pierra Curieho začala systematicky měřit radioaktivitu různých sloučenin uranu a thoria. Zjistila, že některé uranové rudy, například smolinec (uraninit) z Jáchymova, vykazují mnohem vyšší radioaktivitu, než by odpovídalo obsahu uranu. To ji vedlo k přesvědčení, že musí existovat další, dosud neobjevené prvky, které jsou silně radioaktivní.

Společně s Pierrem Curiem se pustila do náročné práce na izolaci těchto prvků. Zpracovávali obrovské množství smolince v provizorních podmínkách. Po měsících usilovné práce oznámili v červenci 1898 objev nového prvku, který na počest Mariiny rodné země nazvali polonium. Ke konci téhož roku, v prosinci 1898, oznámili objev druhého, ještě radioaktivnějšího prvku, který pojmenovali radium (z latinského radius – paprsek). V roce 1902 se jim podařilo získat velmi malé množství solí polonia a radia, a v roce 1910 Marie Curie-Skłodowská izolovala radium v kovovém stavu. Její práce položila základy pro novou vědní oblast – radiochemie.

🏆 Nobelovy ceny a uznání

Marie Curie-Skłodowská se stala první ženou v historii, která získala Nobelovu cenu.

• V roce 1903 obdržela spolu se svým manželem Pierrem Curiem a Henrim Becquerelem Nobelovu cenu za fyziku za společný výzkum jevu radioaktivity, který Becquerel objevil.
• V roce 1911 jí byla udělena Nobelova cena za chemii za izolaci čistého radia a za objevy polonia a radia. Stala se tak prvním člověkem, který získal dvě Nobelovy ceny, a jedinou osobou, která je obdržela ve dvou různých vědeckých oborech.

V roce 1906, po tragické smrti Pierra Curieho, který byl přejet koňským povozem, převzala Marie jeho místo profesora na Sorbonně a stala se tak první ženou-profesorkou na této prestižní univerzitě. Byla také jmenována ředitelkou Curieho laboratoře v Institutu pro radium v Paříži, který sama s manželem plánovala a který byl založen v roce 1914.

Během první světové války se Marie Curie-Skłodowská aktivně zapojila do válečného úsilí. Stala se šéfkou vojenské lékařské buňky, která organizovala polní rentgenografické stanice, známé jako „Petites Curies“ (Malé Curie). Tyto mobilní jednotky vyšetřily více než 3 miliony zraněných francouzských vojáků a výrazně přispěly k záchraně životů.

👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život a rodina

Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie měli dvě dcery:

• Irène Joliot-Curieová (* 1897 – † 1956), která se stala rovněž významnou vědkyní a v roce 1935 získala s manželem Frédéricem Joliotem-Curiem Nobelovu cenu za chemii za objev umělé radioaktivity.
• Ève Curieová (* 1904 – † 2007), která se stala spisovatelkou a napsala ceněnou biografii své matky, Paní Curieová (Madame Curie).

Marie Curie-Skłodowská si po celý život udržovala silné pouto ke svému rodnému Polsku. Své dcery učila polsky a často s nimi navštěvovala Polsko. První prvek, který objevila, pojmenovala polonium na počest své vlasti, která byla v té době pod nadvládou Ruska.

Byla známá svou skromností a střídmým životním stylem. Finanční prostředky z první Nobelovy ceny darovala rodině, přátelům, studentům a výzkumným spolkům. Odmítla si patentovat proces izolace radia, aby tak umožnila dalším vědcům volně využívat její objevy pro další výzkum, aniž by museli platit licenční poplatky. Albert Einstein o ní prohlásil: „Paní Curieová je ze všech slavných osobností jediná, kterou nezkazila sláva.“

Marie Curie-Skłodowská zemřela 4. července 1934 ve věku 66 let v sanatoriu Sancellemoz v Passy ve Francii na aplastickou anémii, způsobenou pravděpodobně dlouhodobým vystavením radioaktivnímu záření. V té době nebyly plně známy ničivé účinky radioaktivity a vědecká práce probíhala bez potřebných bezpečnostních opatření. V roce 1995 byly její ostatky přeneseny do Pantheonu v Paříži, čímž se stala první ženou pohřbenou v tomto čestném místě za své vlastní zásluhy.

🌍 Vliv a odkaz

Odkaz Marie Curie-Skłodowské je nesmírný a přesahuje oblast vědy. Její objevy radioaktivity, polonia a radia zásadně změnily chápání atomové struktury a položily základy pro rozvoj jaderné fyziky a radioterapie. Pod jejím vedením byly prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity, což vedlo k rozvoji moderních léčebných metod.

Její jméno nese mnoho vzdělávacích, výzkumných a lékařských institucí po celém světě, včetně Institutu Curie v Paříži, který se věnuje boji proti rakovině. Její zápisky a vybavení laboratoře jsou i po desetiletích stále radioaktivní a uchovávány ve speciálních olověných schránkách.

Marie Curie-Skłodowská je uznávána nejen pro své vědecké úspěchy, ale také jako symbol rovnosti pohlaví a inspirace pro ženy ve vědě. Byla průkopnicí v době, kdy ženy čelily značné diskriminaci v akademickém světě. Její houževnatost, skromnost a neúnavná oddanost vědě ji činí jednou z nejvýznamnějších osobností historie.

V roce 1925 navštívila Československo, kde sfárala do uranových dolů v Jáchymově a navštívila vědecké ústavy.

🧠 Pro laiky

Představte si, že je svět plný tajemství a nikdo neví, z čeho jsou věci složeny. Vědci si mysleli, že atom je ta nejmenší a nedělitelná částečka. Ale pak přišla Marie Curie-Skłodowská, taková vědecká superhrdinka, a zjistila, že některé materiály, jako třeba uran, vysílají zvláštní "paprsky", které dokážou projít i pevnými věcmi. Tomu říkala radioaktivita.

Bylo to, jako byste našli krabičku s překvapením, a uvnitř byly další, ještě menší krabičky, které se samy otevírají a něco z nich vylétává. Marie se svým manželem Pierrem strávila spoustu času v laboratoři, kde z tun horniny, která se jmenovala smolinec, s velkou trpělivostí dolovala mikroskopická množství těchto "zářících" látek. A podařilo se jí! Objevila dva úplně nové prvky – jeden pojmenovala polonium po svém rodném Polsku a druhý radium, protože tak moc "zářil".

Její objevy byly obrovské! Díky nim dnes umíme léčit rakovinu pomocí radioterapie a rozumíme lépe, jak funguje svět kolem nás. Marie byla tak chytrá a pracovitá, že jako první žena na světě získala hned dvě Nobelovy ceny – jednu za fyziku a druhou za chemii. Byla to nejen skvělá vědkyně, ale i inspirativní žena, která ukázala, že i když to je těžké, je důležité jít za svými sny a být vytrvalý.