Nobelova cena

Rozbalit box

Obsah boxu

Nobelova cena (švédsky Nobelpriset, norsky Nobelprisen) je soubor prestižních mezinárodních ocenění, která jsou každoročně udělována za mimořádný vědecký výzkum, technické objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. Cena byla založena v roce 1895 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Nobel ve své závěti určil, že jeho obrovský majetek má být použit k vytvoření fondu, z jehož úroků budou každoročně oceňovány osobnosti, které "přinesly lidstvu největší užitek".

Nobelova cena je považována za nejprestižnější ocenění ve svém oboru na světě. První ceny byly uděleny v roce 1901.

⏳ Historie a založení

✒️ Závěť Alfreda Nobela

Alfred Nobel (1833–1896) byl švédský chemik, inženýr a vynálezce, který zbohatl především díky vynálezu dynamitu a dalších výbušnin. Ačkoliv doufal, že síla jeho vynálezů odradí lidstvo od válek, byl si vědom jejich ničivého potenciálu. Podle jedné z populárních historek ho k založení ceny inspiroval omylem publikovaný nekrolog v roce 1888 (po smrti jeho bratra Ludviga), který ho nazval "obchodníkem se smrtí". Nobel, zděšený představou, že si ho takto bude pamatovat historie, se rozhodl věnovat svůj majetek na pozitivní účely.

Ve své závěti, sepsané v Paříži v roce 1895, odkázal 94 % svého rozsáhlého majetku na vytvoření fondu pro pět cen: za fyziku, chemii, fyziologii a lékařství, literaturu a mír. Závěť byla po jeho smrti v roce 1896 velkým překvapením pro jeho rodinu i pro veřejnost. Po několika letech vyjednávání a překonávání právních překážek byla založena Nobelova nadace, která spravuje Nobelův majetek a dohlíží na udílení cen.

🏆 První udílení a další vývoj

První Nobelovy ceny byly slavnostně uděleny 10. prosince 1901, v den pátého výročí Nobelovy smrti.

• Prvním laureátem ceny za fyziku se stal Wilhelm Conrad Röntgen za objev rentgenového záření.
• Prvním laureátem ceny za mír byl Henri Dunant, zakladatel Červeného kříže, společně s Frédéricem Passym.

Od svého založení byly ceny udělovány téměř každý rok, s výjimkou období světových válek.

V roce 1968 zřídila Švédská národní banka (Sveriges Riksbank) u příležitosti 300. výročí svého založení Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, běžně označovanou jako Nobelova cena za ekonomii. Ačkoliv není technicky "Nobelovou cenou" podle závěti, je udělována stejnými institucemi a na stejném ceremoniálu jako ceny za fyziku a chemii a je obecně považována za jejich ekvivalent.

📜 Kategorie a udělující instituce

Podle Nobelovy závěti jsou ceny udíleny v pěti původních kategoriích. Každou kategorii má na starosti jiná instituce.

• Fyzika: Uděluje Švédská královská akademie věd.
• Chemie: Uděluje Švédská královská akademie věd.
• Fyziologie a lékařství: Uděluje Nobelovo shromáždění při Institutu Karolinska.
• Literatura: Uděluje Švédská akademie.
• Mír: Jako jediná je udělována v Norsku, a to Norským Nobelovým výborem, jehož členy volí norský parlament. Nobel si přál, aby cenu za mír udělovalo Norsko, pravděpodobně proto, že v té době bylo v unii se Švédskem a nemělo vlastní zahraniční politiku, což ho činilo neutrálnějším.

K těmto pěti se přidává:

• Cena za ekonomické vědy: Formálně se nejmenuje Nobelova cena, ale je udělována společně s ostatními. Uděluje ji Švédská královská akademie věd.

nominations and selection process

Proces výběru laureátů je dlouhý, přísný a tajný. 1. Nominace: V září, rok před udělením, rozesílají Nobelovy výbory tisíce nominačních formulářů kvalifikovaným osobám z celého světa (profesoři na vybraných univerzitách, členové akademií věd, předchozí laureáti atd.). Samotné nominace jsou tajné a nesmí být zveřejněny po dobu 50 let. Vlastní nominace (nominovat sám sebe) není povolena. 2. Uzávěrka a posouzení: Uzávěrka nominací je 31. ledna. V následujících měsících Nobelovy výbory s pomocí expertů posuzují kandidáty a sestavují užší seznam. 3. Doporučení: Na podzim předloží výbory svá doporučení institucím, které mají konečné slovo. 4. Hlasování: Tyto instituce (akademie, shromáždění) pak hlasují o konečném výběru laureátů. Jejich rozhodnutí je konečné. 5. Oznámení: Jména laureátů jsou postupně oznamována na začátku října.

Cenu v jedné kategorii mohou sdílet maximálně tři osoby.

🏅 Ceremoniál a odměna

Slavnostní předávání cen se koná každoročně 10. prosince, v den výročí smrti Alfreda Nobela.

• Ceny za fyziku, chemii, lékařství, literaturu a ekonomii jsou předávány ve Stockholmu, kde laureáti přebírají ocenění z rukou švédského krále.
• Cena za mír je předávána v Oslo, kde ji laureát přebírá z rukou předsedy Norského Nobelova výboru za přítomnosti norské královské rodiny.

Každý laureát obdrží:

• Nobelovu medaili: Každá medaile je unikátní a navržená pro danou kategorii.
• Nobelův diplom: Umělecké dílo vytvořené speciálně pro každého laureáta.
• Finanční odměnu: Částka se každý rok mění v závislosti na příjmech Nobelovy nadace. V posledních letech se pohybuje kolem 11 milionů švédských korun (přibližně 1 milion USD). Pokud cenu sdílí více laureátů, dělí se i finanční odměna.

⚔️ Kritika a kontroverze

Ačkoliv je Nobelova cena všeobecně uznávána, v průběhu své historie čelila i kritice a kontroverzím.

• Přehlédnuté osobnosti: Některé z největších osobností v historii vědy a literatury cenu nikdy neobdržely. Příkladem je Mahátma Gándhí, který byl pětkrát nominován na cenu za mír, ale nikdy ji nezískal. V literatuře byli opomenuti autoři jako Lev Nikolajevič Tolstoj, Marcel Proust nebo Franz Kafka.
• Kontroverzní laureáti: Některá ocenění, zejména v kategorii míru a literatury, vyvolala politické kontroverze. Příkladem je udělení ceny za mír Henrymu Kissingerovi a Le Duc Thoovi v roce 1973 za Pařížské dohody o ukončení války ve Vietnamu, přestože válka pokračovala. Le Duc Tho cenu odmítl.
• Omezení na tři osoby: V moderní vědě jsou velké objevy často výsledkem práce velkých mezinárodních týmů, ale pravidla umožňují ocenit maximálně tři lidi, což mnozí považují za zastaralé.
• Absence některých oborů: Nobelova závěť nepokrývá některé klíčové vědní obory, jako je matematika, informatika nebo vědy o Zemi. Pro matematiku je nejprestižnějším ekvivalentem Fieldsova medaile.

🇨🇿 Čeští a českoslovenští laureáti

• Jaroslav Heyrovský (1959, chemie): Za objev a rozvoj polarografické metody.
• Jaroslav Seifert (1984, literatura): Za jeho poezii, která "svěží smyslovostí a bohatou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidského ducha a nezdolnosti".

Dvě laureátky ceny za mír se narodily v Praze, ale v době udělení ceny již nebyly občankami Československa:

• Berta von Suttner (1905, mír): Rakouská pacifistka, narodila se v Praze.
• Gerty Coriová (1947, fyziologie a lékařství): Americká biochemička, narodila se v Praze. Společně s manželem Carlem Ferdinandem Corim.

💡 Pro laiky

Představte si, že jeden velmi bohatý vynálezce jménem Alfred Nobel se na konci svého života cítil provinile, protože vynalezl dynamit, který se používal i k zabíjení. Chtěl, aby si ho lidé pamatovali pro něco dobrého, a tak se rozhodl udělat něco velkolepého. Všechny své peníze vložil do obrovské "pokladničky" a napsal do závěti: "Každý rok vezměte úroky z této pokladničky a rozdělte je mezi lidi, kteří v uplynulém roce nejvíce prospěli celému lidstvu."

A tak vznikla Nobelova cena. Je to jako každoroční vyhlašování "Hrdinů planety Země" v několika kategoriích:

• **Fyzika a chemie:** Pro vědce, kteří přišli na to, jak funguje vesmír nebo hmota.
• **Lékařství:** Pro ty, kteří našli lék na zákeřnou nemoc nebo přišli na to, jak funguje lidské tělo.
• **Literatura:** Pro spisovatele, jehož knihy mají hlubokou myšlenku a jsou mistrovsky napsané.
• **Mír:** Pro člověka nebo organizaci, která se nejvíce zasloužila o mír ve světě a bratrství mezi národy.

Později se k tomu přidala ještě cena za ekonomii.

Získat Nobelovu cenu je jako vyhrát zlatou medaili na olympiádě myšlenek a dobrých skutků. Je to největší pocta, jaké může vědec, spisovatel nebo bojovník za mír dosáhnout. Každý rok v říjnu celý svět napjatě čeká, kdo se stane novým "hrdinou planety".