Nobelova cena za chemii

Šablona:Infobox ocenění Nobelova cena za chemii (švédsky: Nobelpriset i kemi) je jedno z pěti původních Nobelových cen, které jsou každoročně udělovány Královskou švédskou akademií věd vědcům z různých oblastí chemie. Byla založena poslední vůlí švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela v roce 1895. Ocenění se skládá z medaile, diplomu a finanční odměny. Slavnostní předávání probíhá ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti.

Historie

Alfred Nobel ve své závěti určil, že jeho majetek má být použit k vytvoření série cen pro ty, kteří přinášejí „největší prospěch lidstvu“ v oblastech fyziky, chemie, fyziologie nebo medicíny, literatury a míru. Nobelova cena za chemii měla být udělena osobě, která učiní „nejdůležitější chemický objev nebo vylepšení“.

První Nobelova cena za chemii byla udělena v roce 1901 nizozemskému chemikovi Jacobus Henricus van 't Hoffovi za jeho objev zákonů chemické dynamiky a osmotického tlaku v roztocích. Od té doby byla cena udělena více než 190 laureátům (stav k roku 2024). Mezi nejznámější držitele patří:

Marie Curie-Skłodowská (1911) za objev prvků radia a polonia. Je jednou z mála osobností, které získaly Nobelovu cenu ve dvou různých oborech (první za fyziku v roce 1903).
Ernest Rutherford (1908) za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek.
Linus Pauling (1954) za výzkum povahy chemické vazby. Později získal i Nobelovu cenu za mír.
Jaroslav Heyrovský (1959), dosud jediný český laureát v přírodovědné kategorii, za objev a rozvoj analytické metody polarografie.

Cena nebyla udělena v osmi letech (1916, 1917, 1919, 1924, 1933, 1940, 1941, 1942).

Proces nominace a výběru

Proces výběru laureátů je dlouhý a pečlivý. Začíná v září předchozího roku, kdy Nobelův výbor pro chemii, složený z pěti členů volených Královskou švédskou akademií věd, rozešle tisíce nominačních formulářů vybraným profesorům, vědcům a předchozím laureátům po celém světě.

Nominace musí být doručeny do 31. ledna. Výbor poté s pomocí expertů posuzuje kandidáty a v září předkládá svá doporučení Akademii. Konečné rozhodnutí o laureátech přijímá celá Královská švédská akademie věd na začátku října. Jména laureátů jsou poté slavnostně oznámena.

Ocenění

Laureát Nobelovy ceny za chemii získává:

Zlatou medaili: Medaile, kterou navrhl Erik Lindberg, zobrazuje Přírodu v podobě bohyně Isis, jejíž závoj odhaluje Duch Vědy.
Diplom: Každý diplom je unikátním uměleckým dílem, které vytvářejí přední švédští a norští umělci a kaligrafové.
Finanční odměnu: V roce 2023 činila odměna 11 milionů švédských korun (přibližně 23 milionů Kč). Pokud je cena udělena více laureátům (maximálně třem), finanční částka se mezi ně dělí.

Poslední laureáti

2024

David Baker, Demis Hassabis a John M. Jumper za počítačový návrh proteinů a predikci jejich struktury. Baker byl oceněn za svou práci na vytváření zcela nových proteinů, zatímco Hassabis a Jumper vyvinuli model umělé inteligence AlphaFold, který s vysokou přesností předpovídá 3D strukturu proteinů z jejich aminokyselinové sekvence. Jejich objevy mají revoluční dopad na farmaceutický průmysl, vývoj léků a vakcín.

2023

Moungi G. Bawendi, Louis E. Brus a Alexej I. Jekimov za objev a syntézu kvantových teček. Tyto polovodičové nanokrystaly, jejichž vlastnosti závisí na jejich velikosti, našly uplatnění v LED displejích, medicínském zobrazování a solárních panelech.

2022

Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal a Karl Barry Sharpless za vývoj klik-chemie a bioortogonální chemie. Sharpless a Meldal položili základy klik-chemie, funkční formy chemie, kde molekulární stavební bloky do sebe rychle a efektivně zapadají. Bertozziová posunula klik-chemii do nové dimenze tím, že ji začala využívat v živých organismech.

2021

Benjamin List a David MacMillan za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Objevili třetí typ katalýzy, který je založen na malých organických molekulách, což zlevnilo a zekologičtělo výrobu mnoha látek, včetně léčiv.

2020

Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová za vývoj metody pro úpravu genomu, známé jako CRISPR/Cas9. Tento nástroj, často přirovnávaný k "genetickým nůžkám", umožňuje vědcům s vysokou přesností měnit DNA zvířat, rostlin a mikroorganismů a má obrovský potenciál v léčbě dědičných chorob.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy