Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox ocenění Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (švédsky Nobelpriset i fysiologi eller medicin) je jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění na světě, udělované každoročně za mimořádné objevy v oblasti biologických věd a lékařství. Je jednou z pěti původních Nobelových cen, které ve své závěti z roku 1895 založil švédský chemik a vynálezce Alfred Nobel.

Cenu uděluje Nobelovo shromáždění při Karolinském institutu ve Stockholmu ve Švédsku. Slavnostní předávání probíhá tradičně 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti. Spolu s cenami za fyziku, chemii, literaturu a mír představuje vrcholné uznání lidského snažení a přínosu pro celé lidstvo.

📜 Historie

Zřízení ceny vychází z poslední vůle Alfreda Nobela, který si přál, aby jeho obrovský majetek sloužil k oceňování těch, „kteří v uplynulém roce prokázali lidstvu největší prospěch“. Pro oblast fyziologie nebo lékařství specifikoval, že cena má být udělena za „nejdůležitější objev“. Nobel pověřil výběrem laureátů Karolinska Institutet, prestižní lékařskou univerzitu ve Stockholmu.

První Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství byla udělena v roce 1901. Získal ji německý fyziolog a lékař Emil von Behring za svou práci na sérové terapii, zejména za její využití v léčbě záškrtu, což zachránilo životy tisíců dětí. Od té doby byla cena udělena téměř každý rok, s výjimkou několika let během první a druhé světové války, kdy byl proces narušen.

V průběhu více než století své existence cena zmapovala nejdůležitější milníky moderní medicíny a biologie – od objevu krevních skupin (Karl Landsteiner, 1930), přes objev penicilinu (Alexander Fleming, Ernst Boris Chain a Howard Florey, 1945) a struktury DNA (Francis Crick, James Watson a Maurice Wilkins, 1962), až po revoluční objevy v oblasti imunoterapie rakoviny (James P. Allison a Tasuku Honjo, 2018) a vývoj mRNA vakcín (Katalin Karikó a Drew Weissman, 2023).

⚙️ Proces nominace a výběru

Proces výběru laureátů je dlouhý, pečlivý a přísně tajný. Trvá téměř celý rok a skládá se z několika fází.

📨 Nominace

V září každého roku rozesílá Nobelův výbor pro fyziologii nebo lékařství tisíce nominačních formulářů oprávněným osobám po celém světě. Mezi ně patří:

Členové Nobelova shromáždění při Karolinském institutu.
Členové lékařské sekce Švédská královská akademie věd.
Držitelé Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství.
Stálí profesoři na lékařských fakultách ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Islandu a Norsku.
Vybraní profesoři z lékařských fakult po celém světě.
Další vědci, které výbor uzná za vhodné k nominaci.

Nominace musí být doručeny do 31. ledna následujícího roku. Samonominace nejsou povoleny. Všechny nominace a související materiály jsou utajeny po dobu 50 let.

🔍 Výběr

Po obdržení nominací (obvykle několik stovek) začíná práce Nobelova výboru, který se skládá z pěti členů volených Nobelovým shromážděním. Výbor s pomocí expertů pečlivě zkoumá a hodnotí všechny nominované kandidáty a jejich objevy. Během jara a léta se seznam postupně zužuje na několik nejžhavějších kandidátů.

V září výbor předkládá svou finální zprávu s doporučeními Nobelovu shromáždění, které má 50 členů z řad profesorů Karolinského institutu. Na začátku října pak shromáždění hlasováním rozhodne o laureátovi nebo laureátech pro daný rok. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Jména laureátů jsou poté okamžitě oznámena celému světu.

🏆 Ocenění

Nobelova cena se skládá ze tří částí, které jsou laureátům předány na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu 10. prosince.

Medaile: Zlatá medaile navržená švédským sochařem Erikem Lindbergem. Na lícové straně je portrét Alfreda Nobela. Na rubové straně je zobrazena postava Génia medicíny, která drží otevřenou knihu a sbírá vodu prýštící ze skály, aby utišila žízeň nemocné dívky.
Diplom: Každý diplom je unikátním uměleckým dílem, které pro laureáta vytvářejí přední švédští umělci a kaligrafové.
Finanční odměna: Peněžitá částka, která se každý rok mění v závislosti na hospodaření Nobelovy nadace. Podle údajů z posledních let se pohybuje kolem 11 milionů švédských korun (přibližně 23 milionů českých korun). Pokud je cena udělena více laureátům, částka se mezi ně dělí.

📊 Statistiky a zajímavosti

Nejmladší laureát: Frederick Banting, který v roce 1923 získal cenu ve věku 32 let za objev inzulinu.
Nejstarší laureát: Peyton Rous, který cenu obdržel v roce 1966 ve věku 87 let za objev virů způsobujících nádory.
Ženy: Do roku 2025 získalo cenu 13 žen, což je v porovnání s ostatními vědeckými kategoriemi relativně vysoké číslo, ale stále představuje jen malý zlomek celkového počtu laureátů. První ženou byla Gerty Cori v roce 1947.
Manželské páry: Cenu získalo několik manželských párů, například Gerty Cori a Carl Ferdinand Cori (1947) nebo May-Britt Moser a Edvard Moser (2014).
Posthumní udělení: Od roku 1974 pravidla neumožňují udělit cenu posmrtně, pokud laureát nezemře v období mezi oznámením a předáním ceny. Výjimka nastala v roce 2011, kdy byl oceněn Ralph Steinman, o jehož úmrtí tři dny před oznámením Nobelův výbor nevěděl. Rozhodnutí ponechal v platnosti.
Kontroverze: Některá rozhodnutí výboru vyvolala debaty. Známý je případ objevu struktury DNA, kde nebyla oceněna Rosalind Franklin, jejíž data byla pro objev klíčová. Diskutovalo se také o neudělení ceny za objev Apgar skóre Virginii Apgarové nebo za objev viroidů Theodoru Dienerovi.

🌍 Význam a dopad

Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství je vnímána jako nejvyšší meta, které může vědec v tomto oboru dosáhnout. Oceněné objevy často představují fundamentální průlomy, které mění paradigma v biologii nebo vedou k zcela novým diagnostickým a léčebným postupům, jež zachraňují miliony životů.

Udělení ceny přináší laureátům nejen celosvětovou slávu, ale také významně zvyšuje prestiž jejich výzkumných institucí a oborů. Pro veřejnost slouží cena jako důležitý ukazatel pokroku v medicíně a pomáhá popularizovat vědu. Oceněné objevy, jako je magnetická rezonance, endoskopie, transplantace orgánů, umělé oplodnění nebo cílená léčba rakoviny, se staly nedílnou součástí moderní lékařské péče.

💡 Pro laiky: Jak se vybírá vítěz?

Představte si, že Nobelova cena je jako Oscar za nejlepší vědecký objev roku v medicíně. Proces výběru je ale mnohem složitější a tajnější.

Nominace (Doporučení): Na začátku roku tisíce expertů z celého světa (jako profesoři na univerzitách nebo dřívější vítězové) pošlou do Švédska tajné dopisy, ve kterých navrhnou, kdo by měl cenu dostat a za jaký objev. Je to jako velká anketa mezi nejchytřejšími lidmi v oboru.
Užší výběr (Semifinalisté): Speciální pětičlenný tým, tzv. Nobelův výbor, si všechny tyto návrhy (bývá jich několik stovek) přečte. Celé jaro a léto stráví tím, že ověřují, jak důležité a originální navržené objevy skutečně jsou. Postupně seznam zkracují na ty úplně nejlepší.
Finální rozhodnutí (Vítěz): V říjnu se sejde velká porota složená z 50 profesorů. Nobelův výbor jim představí své favority. Porota pak tajně hlasuje a vybere konečného vítěze (nebo vítěze, často se cena dělí mezi dva až tři lidi).
Oznámení: Hned po hlasování se zavolá vítězům a jejich jména se oznámí celému světu. Celý proces je tak tajný, že nominace se odhalují až po 50 letech.