1966

Rozbalit box

Obsah boxu

1966
Rok	1966
Soubor:Mao Zedong poster.png
V roce 1966 Mao Ce-tung zahájil Velkou proletářskou kulturní revoluci, která uvrhla Čínu do chaosu.
Století	20. století
Desetiletí	60. léta
Předchozí	1965
Následující	1967

1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Rok 1966 byl rokem eskalující studené války a hlubokých společenských proměn. V Číně rozpoutal Mao Ce-tung Velkou proletářskou kulturní revoluci, masivní a brutální kampaň, která měla odstranit jeho politické rivaly a uvrhla zemi do desetiletí trvajícího chaosu a násilí. Ve Spojených státech vrcholilo hnutí za občanská práva a zároveň sílil odpor proti válce ve Vietnamu. V Československu pokračovalo pozvolné politické a kulturní uvolňování, které předznamenalo Pražské jaro. Ve světě kultury se zrodil fenomén Star Trek a Anglie na domácí půdě vyhrála svůj jediný titul mistrů světa ve fotbale.

🏛️ Události

🇨🇿 Československo

• 31. března – Byla zahájena výroba legendárního nákladního automobilu Tatra 138.
• 18. dubna – V Praze měla premiéru filmová komedie Fantom Morrisvillu režiséra Bořivoje Zemana.
• 1. července – V Praze byl zahájen provoz první linky nočních tramvají.
• 8. července – V kinech měl premiéru jeden z nejvýznamnějších filmů československé nové vlny, Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela, který o rok později získal Oscara.
• Probíhala příprava a diskuse o ekonomické reformě (tzv. Šikova reforma), která měla zavést prvky tržního hospodářství do centrálně plánované ekonomiky.

🌍 Svět

• 16. května – V Číně vydal Ústřední výbor Komunistické strany Číny tzv. "Oznámení 16. května", které je považováno za oficiální začátek Velké proletářské kulturní revoluce. Mao Ce-tung tímto krokem zahájil masivní celospolečenskou kampaň s cílem zničit "staré myšlení" a odstranit své politické oponenty. Hlavní údernou silou se staly Rudé gardy, skupiny fanatické mládeže, které terorizovaly obyvatelstvo, ničily kulturní památky a útočily na intelektuály.
• 13. června – Nejvyšší soud USA vydal přelomové rozhodnutí v případu Miranda versus Arizona. Stanovil, že každá osoba zatčená pro podezření ze spáchání trestného činu musí být informována o svých právech, včetně práva nevypovídat a práva na právníka. Vznikla tak slavná "Mirandova práva".
• 30. července – Anglie na domácí půdě ve Wembley vyhrála Mistrovství světa ve fotbale, když ve finále porazila Západní Německo 4:2 po prodloužení. Zápas je proslulý kontroverzním "gólem z Wembley".
• 1. srpna – V Austinu, Texas, zastřelil odstřelovač Charles Whitman z věže Texaské univerzity 16 lidí a desítky dalších zranil. Jednalo se o jeden z prvních a nejznámějších případů masové střelby v moderní americké historii.
• 6. června – Černošský aktivista James Meredith zahájil svůj "Pochod proti strachu" z Memphisu do Jacksonu. Poté, co byl postřelen a zraněn, v pochodu pokračovali lídři hnutí za občanská práva, včetně Martina Luthera Kinga Jr. a Stokely Carmichaela. Během tohoto pochodu poprvé zaznělo heslo "Black Power".
• V USA byla založena feministická organizace National Organization for Women (NOW).
• V USA byla založena Strana černých panterů (Black Panther Party), radikální černošská organizace.
• Guyana (26. května), Botswana (30. září), Lesotho (4. října) a Barbados (30. listopadu) získaly nezávislost na Spojeném království.

🔬 Věda a technika

• 3. února – Sovětská sonda Luna 9 jako první objekt v historii lidstva měkce přistála na Měsíci a odeslala na Zemi první fotografie z jeho povrchu.
• 16. března – Američtí astronauti Neil Armstrong a David Scott provedli první spojení dvou vesmírných těles na oběžné dráze, když se jejich loď Gemini 8 úspěšně spojila s bezpilotním stupněm Agena.
• 2. června – Americká sonda Surveyor 1 měkce přistála na Měsíci a stala se tak prvním americkým aparátem, kterému se to podařilo.
• Byl proveden první úspěšný test prvního stupně rakety Saturn V, která měla v budoucnu vynést lidi na Měsíc.
• Ve Velké Británii byl vyvinut první prototyp letounu Harrier Jump Jet, schopného vertikálního startu a přistání (V/STOL).

🎭 Kultura

• 12. ledna – Na stanici ABC měl premiéru hraný televizní seriál Batman s Adamem Westem v hlavní roli, který se stal fenoménem popkultury.
• 21. března – V Londýně se konala první aukce pop-artu, na které byla dražena díla Andyho Warhola a Roye Lichtensteina.
• 8. září – Na stanici NBC měl premiéru vědeckofantastický seriál Star Trek. Ačkoliv zpočátku neměl velký divácký úspěch, postupně se stal jedním z nejvlivnějších a nejmilovanějších seriálů v historii televize.
• Film: Mezi nejvýznamnější filmy roku patřily Hodný, zlý a ošklivý režiséra Sergia Leoneho, Kdo se bojí Virginie Woolfové? a Zvětšenina od Michelangela Antonioniho. Oscara za nejlepší film získal snímek Člověk pro každé počasí.
• Hudba: Skupina The Beatles vydala své přelomové album Revolver a The Beach Boys své mistrovské dílo Pet Sounds, obě alba jsou považována za jedna z nejlepších v historii. V San Franciscu se konal poslední oficiální koncert skupiny The Beatles.
• Literatura: Truman Capote vydal svůj román-literaturu faktu Chladnokrevně.

👶 Narození

🇨🇿 Česko

• 10. února – Jiří X. Doležal, novinář
• 18. února – Marek Eben, herec, zpěvák a moderátor
• 9. července – Pavel Kříž, herec
• 28. července – Milan Dvořák, fotbalista

🌍 Svět

• 19. ledna – Stefan Edberg, švédský tenista
• 20. února – Cindy Crawford, americká modelka
• 8. dubna – Robin Wright, americká herečka
• 15. dubna – Samantha Fox, britská zpěvačka a modelka
• 16. května – Janet Jackson, americká zpěvačka
• 24. května – Éric Cantona, francouzský fotbalista a herec
• 13. června – Grigorij Perelman, ruský matematik, který dokázal Poincarého domněnku
• 27. června – J. J. Abrams, americký filmový režisér a producent
• 28. června – John Cusack, americký herec
• 30. června – Mike Tyson, americký boxer
• 7. srpna – Jimmy Wales, americký internetový podnikatel, spoluzakladatel Wikipedie
• 14. srpna – Halle Berryová, americká herečka
• 2. září – Salma Hayek, mexicko-americká herečka
• 9. září – Adam Sandler, americký herec a komik
• 11. října – Luke Perry, americký herec († 4. března 2019)
• 2. listopadu – David Schwimmer, americký herec
• 17. listopadu – Sophie Marceau, francouzská herečka
• 8. prosince – Sinéad O'Connor, irská zpěvačka († 26. července 2023)
• 19. prosince – Alberto Tomba, italský lyžař
• 21. prosince – Kiefer Sutherland, kanadský herec

🥀 Úmrtí

🇨🇿 Česko

• 17. ledna – Vincenc Makovský, sochař (* 3. června 1900)
• 26. ledna – Luděk Hulan, jazzový kontrabasista (* 11. října 1929)
• 28. července – Josef von Sternberg, rakousko-americký režisér (* 29. května 1894)
• 3. srpna – František Langer, spisovatel a dramatik (* 3. března 1888)
• 24. září – Stanisław Szeptycki, polský generál a ministr (* 3. listopadu 1867)

🌍 Svět

• 11. ledna – Alberto Giacometti, švýcarský sochař a malíř (* 10. října 1901)
• 14. ledna – Sergej Koroljov, hlavní konstruktér sovětského vesmírného programu (* 12. ledna 1907)
• 1. února – Buster Keaton, americký herec a komik (* 4. října 1895)
• 20. února – Chester W. Nimitz, americký admirál loďstva (* 24. února 1885)
• 5. března – Anna Andrejevna Achmatovová, ruská básnířka (* 23. června 1889)
• 1. dubna – Brian O'Nolan (Flann O'Brien), irský spisovatel a satirik (* 5. října 1911)
• 7. června – Jean Arp, německo-francouzský sochař, malíř a básník (* 16. září 1886)
• 23. července – Montgomery Clift, americký herec (* 17. října 1920)
• 28. září – André Breton, francouzský spisovatel, zakladatel surrealismu (* 19. února 1896)
• 15. prosince – Walt Disney, americký podnikatel, animátor a filmový producent (* 5. prosince 1901)

Nobelova cena

• Fyzika – Alfred Kastler (za objev a vývoj optických metod pro studium Hertzových rezonancí v atomech)
• Chemie – Robert S. Mulliken (za základní práci na chemických vazbách a elektronové struktuře molekul metodou molekulárních orbitalů)
• Fyziologie nebo lékařství – Peyton Rous (za objev nádory indukujících virů) a Charles Brenton Huggins (za objevy týkající se hormonální léčby rakoviny prostaty)
• Literatura – Šmu'el Josef Agnon a Nelly Sachs
• Mír – cena nebyla udělena