Martin Luther King
Obsah boxu
| Martin Luther King Jr. | |
|---|---|
| Soubor:Martin Luther King, Jr.jpg | |
| Martin Luther King Jr. v roce 1964 | |
| Datum narození | 15. ledna 1929 |
| Místo narození | Atlanta, Georgie,  |
| Národnost | americká |
| Povolání | baptistický kazatel, aktivista, bojovník za občanská práva |
Martin Luther King Jr. (narozen jako Michael King Jr. 15. ledna 1929, Atlanta, Georgie – 4. dubna 1968, Memphis, Tennessee) byl americký baptistický kazatel, aktivista a jeden z nejvýznamnějších vůdců amerického hnutí za občanská práva. Jeho úsilí o ukončení rasové segregace a diskriminace ve Spojených státech prostřednictvím nenásilí a občanské neposlušnosti mu v roce 1964 vyneslo Nobelovu cenu za mír. Je považován za jednoho z největších řečníků v americké historii a jeho odkaz dodnes inspiruje lidi po celém světě.
Jeho nejznámějším projevem je "I Have a Dream" (Mám sen), který pronesl během Pochodu na Washington za práci a svobodu v roce 1963. V roce 1968 byl zavražděn v Memphisu ve státě Tennessee. Na jeho počest byl ve Spojených státech zaveden federální svátek, Den Martina Luthera Kinga.
📜 Raný život a vzdělání
Martin Luther King Jr. se narodil 15. ledna 1929 v Atlantě ve státě Georgie jako Michael King Jr. Jeho otec, Martin Luther King Sr. (tehdy Michael King), byl kazatelem v baptistickém kostele Ebenezer. V roce 1934 otec po cestě do Německa na počest německého reformátora Martina Luthera změnil své jméno i jméno svého syna.
King vyrůstal v segregovaném prostředí amerického Jihu, kde na vlastní kůži zažíval rasismus a diskriminaci. Navzdory tomu byl vynikajícím studentem. Ve věku patnácti let přeskočil dva ročníky střední školy a byl přijat na Morehouse College, prestižní černošskou vysokou školu v Atlantě, kde v roce 1948 získal titul bakaláře ze sociologie.
Po vzoru svého otce a dědečka se rozhodl pro dráhu kazatele. Pokračoval ve studiu na Crozer Theological Seminary v Pensylvánii, kde v roce 1951 absolvoval s titulem bakaláře teologie. Během studií se seznámil s učením Mahátmy Gándhího o nenásilném odporu, které hluboce ovlivnilo jeho budoucí filozofii. Svá studia završil v roce 1955 na Bostonské univerzitě, kde získal doktorát ze systematické teologie. V Bostonu se také seznámil se svou budoucí manželkou, Corettou Scott, se kterou se oženil v roce 1953 a měl s ní čtyři děti.
✊ Počátky aktivismu
V roce 1954 se King stal pastorem v baptistickém kostele na Dexter Avenue v Montgomery ve státě Alabama. Zde se brzy dostal do centra dění, které odstartovalo moderní hnutí za občanská práva.
🚌 Montgomerský bojkot autobusů
1. prosince 1955 byla Rosa Parks, afroamerická švadlena, zatčena za to, že odmítla uvolnit své místo v autobuse bělochovi, jak vyžadovaly segregační zákony. Tato událost vyvolala masivní protesty. Místní černošští vůdci, včetně Kinga, zorganizovali Montgomerský bojkot autobusů. King byl zvolen mluvčím a prezidentem organizace Montgomery Improvement Association, která bojkot vedla.
Bojkot trval 381 dní a představoval pro černošskou komunitu obrovskou logistickou i finanční zátěž. Účastníci čelili zastrašování, násilí a Kingův dům byl dokonce napaden bombou. Přesto komunita vytrvala. Bojkot skončil v prosinci 1956, kdy Nejvyšší soud USA rozhodl, že segregace ve veřejné dopravě je protiústavní. Úspěch bojkotu katapultoval 27letého Kinga na pozici celonárodně známého vůdce a potvrdil účinnost nenásilného protestu.
🏛️ Vůdce hnutí za občanská práva
Po úspěchu v Montgomery založil King v roce 1957 spolu s dalšími černošskými duchovními organizaci Southern Christian Leadership Conference (SCLC). Cílem SCLC bylo koordinovat a podporovat nenásilné protesty proti segregaci po celém Jihu. King jako její prezident cestoval po zemi, pronášel projevy a organizoval akce zaměřené na registraci voličů, desegregaci a další občanská práva.
🕊️ Pochod na Washington a projev "Mám sen"
Vrcholem Kingova úsilí byl Pochod na Washington za práci a svobodu, který se konal 28. srpna 1963. Více než 250 000 lidí různých ras se shromáždilo u Lincolnova památníku ve Washingtonu, D.C., aby požadovali rovná práva. Právě zde King pronesl svůj nejslavnější projev, známý jako "I Have a Dream". V něm popsal svou vizi budoucnosti, kde lidé nebudou souzeni podle barvy pleti, ale podle charakteru. Projev se stal symbolem boje za rovnost a jedním z nejdůležitějších projevů 20. století.
⚖️ Legislativní úspěchy
Kingova práce a tlak hnutí za občanská práva měly zásadní dopad na federální legislativu.
- Zákon o občanských právech z roku 1964: Tento přelomový zákon, podepsaný prezidentem Lyndonem B. Johnsonem, zakázal diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví nebo národního původu. Ukončil segregaci na veřejných místech a v zaměstnání.
- Zákon o volebním právu z roku 1965: Po násilném potlačení protestních pochodů ze Selmy do Montgomery v roce 1965 (známých jako "Krvavá neděle") byl přijat tento zákon. Odstranil diskriminační praktiky, jako byly testy gramotnosti, které bránily Afroameričanům v registraci k volbám.
Za své úsilí byl Martin Luther King Jr. v roce 1964 oceněn Nobelovou cenou za mír, čímž se stal v té době jejím nejmladším laureátem.
🌍 Pozdější léta a atentát
V druhé polovině 60. let King rozšířil svůj aktivismus. Začal se veřejně stavět proti válce ve Vietnamu, kterou považoval za morálně nespravedlivou a za překážku v boji proti chudobě v USA. Jeho kritika války mu znepřátelila některé spojence, včetně prezidenta Johnsona.
Zároveň se více zaměřil na ekonomickou spravedlnost. Organizoval "Kampaň chudých lidí" (Poor People's Campaign), jejímž cílem bylo upozornit na problém chudoby napříč rasami.
✝️ Atentát v Memphisu
Na jaře 1968 odcestoval King do Memphisu ve státě Tennessee, aby podpořil stávku afroamerických popelářů bojujících za lepší pracovní podmínky. 4. dubna 1968, když stál na balkoně motelu Lorraine, byl v 18:01 zasažen střelou z pušky a o hodinu později v nemocnici zemřel. Bylo mu 39 let.
Za jeho vraždu byl odsouzen James Earl Ray, uprchlý trestanec. Kingova smrt vyvolala vlnu smutku a hněvu po celých Spojených státech, která přerostla v nepokoje ve více než 100 městech.
✨ Odkaz a význam
Martin Luther King Jr. je celosvětově uznáván jako symbol boje za lidská práva, spravedlnost a rovnost. Jeho filozofie nenásilného odporu inspirovala hnutí po celém světě, včetně boje proti apartheidu v Jihoafrické republice.
- Den Martina Luthera Kinga: V roce 1983 podepsal prezident Ronald Reagan zákon, kterým byl zaveden federální svátek na jeho počest. Slaví se každé třetí pondělí v lednu.
- Památníky: Po celých Spojených státech i ve světě jsou po něm pojmenovány ulice, školy a veřejné budovy. V roce 2011 byl ve Washingtonu, D.C. odhalen Národní památník Martina Luthera Kinga Jr..
- Trvalý vliv: Jeho myšlenky a projevy jsou stále studovány a citovány. Jeho životní dílo zásadně přispělo k proměně americké společnosti a k pokroku v oblasti občanských práv, i když boj za úplnou rovnost stále pokračuje.
🕵️ Kritika a kontroverze
Přestože je King dnes všeobecně uctíván, během svého života čelil značné kritice.
- FBI a J. Edgar Hoover: Ředitel FBI J. Edgar Hoover považoval Kinga za radikála a nechal ho sledovat v rámci programu COINTELPRO. FBI se ho snažila zdiskreditovat šířením informací o jeho údajných mimomanželských aférách a vazbách na komunisty.
- Kritika z řad radikálů: Někteří černošští aktivisté, jako například Malcolm X a hnutí Black Power, kritizovali Kingovu metodu nenásilí jako příliš pomalou a neefektivní. Prosazovali radikálnější přístupy, včetně práva na sebeobranu.
💡 Pro laiky
- Občanská práva: Jsou to základní práva, která by měl mít každý občan bez ohledu na to, jakou má barvu pleti, jaké je náboženství nebo odkud pochází. Patří sem například právo volit, právo na spravedlivý soud nebo právo na stejné zacházení v zaměstnání a na veřejnosti.
- Rasová segregace: Byl to systém zákonů a zvyklostí (hlavně na jihu USA), který odděloval lidi podle rasy. Černoši a běloši museli používat oddělené školy, nemocnice, restaurace, toalety nebo sedadla v autobusech. Zařízení pro černochy byla téměř vždy horší kvality.
- Nenásilný odpor: Je to způsob protestu, při kterém lidé odmítají poslouchat nespravedlivé zákony, ale nedělají to pomocí násilí. Místo toho organizují pokojné demonstrace, pochody, bojkoty (odmítání kupovat zboží nebo služby) a sedací protesty. Cílem je upozornit na nespravedlnost a donutit mocné ke změně, aniž by komukoli ublížili. Martin Luther King Jr. se inspiroval Mahátmou Gándhím, který tuto metodu úspěšně použil v Indii.