Jiří Menzel
Obsah boxu
Jiří Menzel (* 23. února 1938, Praha – 5. září 2020, tamtéž) byl český filmový režisér, scenárista, herec a divadelní režisér. Patřil mezi nejvýznamnější představitele Československé nové vlny 60. let 20. století. Jeho film Ostře sledované vlaky získal v roce 1968 Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Menzel byl proslulý svými filmovými adaptacemi děl Bohumila Hrabala, které se vyznačují poetickým humorem, lidskostí a citlivým pozorováním obyčejného života.
🎬 Život a kariéra
👶 Mládí a studia
Jiří Menzel se narodil v Praze do rodiny spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. Původně se chtěl věnovat divadelní režii, ale na DAMU nebyl přijat pro "nedostatek talentu". Následně se přihlásil na FAMU, kde v letech 1958–1962 studoval filmovou režii v ročníku Otakara Vávry. Mezi jeho spolužáky patřily další významné osobnosti nové vlny, jako Věra Chytilová, Evald Schorm nebo Jan Němec. Již během studií na sebe upozornil svými krátkými filmy, například snímkem Umřel nám pan Foerster (1963).
🌊 Československá nová vlna
Profesionální kariéru zahájil jako asistent režie u Věry Chytilové na filmu O něčem jiném (1963). Jeho režijním debutem byla povídka Smrt pana Baltazara v povídkovém filmu Perličky na dně (1965), který byl manifestem nastupující generace filmařů a byl natočen na motivy povídek Bohumila Hrabala.
Zásadní zlom v jeho kariéře přišel v roce 1966 s celovečerním debutem Ostře sledované vlaky. Tento film, natočený podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala, citlivě a s humorem zobrazil tragikomický příběh mladého železničářského eléva za Protektorátu. Snímek získal obrovský mezinárodní ohlas, jehož vrcholem bylo udělení Oscara za nejlepší cizojazyčný film v dubnu 1968.
Následovaly další úspěšné filmy, které potvrdily jeho talent. V komedii Rozmarné léto (1967), adaptaci novely Vladislava Vančury, si sám zahrál jednu z hlavních rolí kouzelníka Arnoštka. Film získal Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech. V roce 1968 natočil další hrabalovskou adaptaci, satirický film Zločin v šantánu.
⛓️ Normalizace a trezorové filmy
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se politická situace v Československu dramaticky změnila. Menzelův film Skřivánci na niti (1969), natočený opět podle Hrabalových motivů a kriticky zobrazující poměry v 50. letech, byl okamžitě po dokončení zakázán a na více než dvacet let putoval do "trezoru". Premiéry se dočkal až v roce 1990 a na MFF v Berlíně získal hlavní cenu Zlatého medvěda.
Tato událost Menzela hluboce zasáhla a na několik let mu byla znemožněna práce na celovečerních filmech. Věnoval se proto divadelní režii a natáčel krátké snímky. K celovečernímu filmu se mohl vrátit až v roce 1974 snímkem Kdo hledá zlaté dno, který byl poplatný tehdejšímu režimu.
कॉमेडी Komediální mistr 70. a 80. let
Od poloviny 70. let se Menzel stal jedním z nejúspěšnějších a divácky nejoblíbenějších režisérů v Československu, a to především díky svým komediím. Spolu se scenáristou Zdeňkem Svěrákem a hercem Ladislavem Smoljakem vytvořil filmy, které se staly klasikou:
- Na samotě u lesa (1976) – Lyrická komedie o rodině z města, která si chce koupit chalupu od svérázného starce v podání Josefa Kemra.
- Vesničko má středisková (1985) – Nejspíše jeho nejznámější a divácky nejúspěšnější film, který s laskavým humorem sleduje osudy obyvatel jedné středočeské vesnice. Film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Dalšími významnými filmy tohoto období byly hrabalovské adaptace Postřižiny (1980) a Slavnosti sněženek (1983), které mistrně zachytily poetiku a nostalgii Hrabalových textů.
🎭 Divadelní režie
Menzel byl také významným divadelním režisérem. Od 60. let působil v Činoherním klubu, později režíroval v Divadle na Vinohradech, v Divadle Na Zábradlí a na dalších českých i zahraničních scénách (např. v Bulharsku, Jugoslávii či Švýcarsku). Jeho divadelní práce se často zaměřovala na klasický repertoár, zejména na díla Williama Shakespeara a Molièra.
🎞️ Postrevoluční tvorba
Po Sametové revoluci v roce 1989 se Menzel vrátil k dříve zakázaným tématům. Natočil film Konec starých časů (1989) podle románu Vladislava Vančury a adaptoval satirickou hru Václava Havla Žebrácká opera (1991).
Jeho velkým projektem se stala filmová adaptace Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále (2006). Přípravy na natáčení trvaly mnoho let a film se stal divácky úspěšným a získal čtyři České lvy, včetně ceny za nejlepší film. Jeho posledním režijním počinem byl film Donšajni (2013).
🎭 Herecká dráha
Jiří Menzel byl také výrazným a často obsazovaným hercem. Kromě rolí ve vlastních filmech (např. Rozmarné léto, Zločin v šantánu) se objevil v desítkách filmů jiných režisérů. Mezi jeho nejznámější herecké role patří doktor v dramatu Spalovač mrtvol (1968) režiséra Juraje Herze nebo hlavní role ve filmu Costy-Gavrase Malá apokalypsa (1993).
🎥 Režijní styl a témata
Menzelův styl je charakteristický svou poetikou, laskavým humorem a hlubokým humanismem. Jeho filmy často oslavují obyčejného člověka, jeho radosti i strasti. Klíčovým prvkem jeho tvorby je spolupráce s Bohumilem Hrabalem, jehož literární svět dokázal Menzel jedinečným způsobem převést na filmové plátno. Dokázal najít dokonalou rovnováhu mezi komikou a tragikou, nostalgií a jemnou ironií.
Jeho režijní práce se vyznačuje pečlivou prací s herci, důrazem na detail a vizuální stránku filmu, za kterou často stál jeho dvorní kameraman Jaromír Šofr. Menzelovy filmy jsou plné nezapomenutelných postav a dialogů, které zlidověly.
🏆 Ocenění a odkaz
Jiří Menzel patří mezi nejuznávanější české filmové tvůrce. Kromě Oscara a nominace na něj získal desítky cen na domácích i zahraničních festivalech.
- 1968 – Oscar za nejlepší cizojazyčný film za film Ostře sledované vlaky
- 1968 – Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech za film Rozmarné léto
- 1987 – Nominace na Oscara za film Vesničko má středisková
- 1990 – Zlatý medvěd na MFF v Berlíně za film Skřivánci na niti
- 1996 – Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
- 2003 – Francouzský Řád umění a literatury (Commandeur)
Jeho filmy se staly součástí zlatého fondu české kinematografie a jeho odkaz spočívá v jedinečném zobrazení české národní povahy s jejími klady i zápory.
👨👩👧 Osobní život
Jiří Menzel byl dlouhá léta svobodný. V roce 2004 se oženil s o čtyřicet let mladší filmovou produkční Olgou Kelymanovou (nyní Menzelovou). Mají spolu dcery Annu Karolínu (* 2008) a Evu Marii (* 2015).
V listopadu 2017 prodělal náročnou operaci hlavy a byl několik měsíců udržován v umělém spánku. Od té doby se potýkal s vážnými zdravotními problémy a stáhl se z veřejného života. Zemřel 5. září 2020 ve věku 82 let na komplikace spojené s nemocí COVID-19.
🎞️ Filmografie (výběr)
Režijní
- 1965 – Perličky na dně (povídka Smrt pana Baltazara)
- 1966 – Ostře sledované vlaky
- 1967 – Rozmarné léto
- 1968 – Zločin v šantánu
- 1969 – Skřivánci na niti (uvedeno až 1990)
- 1974 – Kdo hledá zlaté dno
- 1976 – Na samotě u lesa
- 1978 – Báječní muži s klikou
- 1980 – Postřižiny
- 1983 – Slavnosti sněženek
- 1985 – Vesničko má středisková
- 1989 – Konec starých časů
- 1991 – Žebrácká opera
- 2006 – Obsluhoval jsem anglického krále
- 2013 – Donšajni
Herecká
- Čeští filmoví režiséři
- Čeští divadelní režiséři
- Čeští herci
- Čeští scenáristé
- Držitelé Oscara za nejlepší cizojazyčný film
- Představitelé Československé nové vlny
- Držitelé Českého lva za dlouholetý umělecký přínos
- Absolventi FAMU
- Narození v Praze
- Narození 1938
- Úmrtí v Praze
- Úmrtí 2020
- Úmrtí na covid-19 v Česku
- Vytvořeno Gemini 2.5 Pro