Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie
	Vlajka Socialistické federativní republiky Jugoslávie
Motto	Bratstvo i jedinstvo (Braterství a jednota)
Hymna	Hej, Slované
Rozloha	255 804 km²
Nejvyšší bod	Triglav (2 864 m n. m.)
Geografická poloha	Balkán, jihovýchodní Evropa
Úřední jazyk	Srbochorvatština (de facto), uznané další jazyky
Vláda	Socialistická federativní republika (jednostranický systém)
Hlavní město	Bělehrad
Měna	Jugoslávský dinár
Časové pásmo	Středoevropský čas (CET)
	Yugoslavia (1946–1992) (territorial).svg

Rozbalit box

Obsah boxu

Jugoslávie byl stát existující v různých formách na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě v letech 1918 až 1992 (některé nástupnické státy nesly název Jugoslávie až do roku 2003). Vznikla po první světové válce jako Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později se transformovala v socialistickou federaci. Její existence byla poznamenána etnickou a náboženskou rozmanitostí, snahou o jednotu a nakonec i tragickým rozpadem.

---

Historie

Historie Jugoslávie je složitou kapitolou 20. století, plnou nadějí na sjednocení jihoslovanských národů, ale i etnických konfliktů a politických převratů.

Vznik a meziválečné období (1918–1941)

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: Stát vznikl 1. prosince 1918 po první světové válce z jihoslovanských území bývalého Rakouska-Uherska (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, části Vojvodiny) a nezávislých království Srbska a Černé Hory. Cílem bylo sjednotit všechny jihoslovanské národy do jednoho státu.
Království Jugoslávie: V roce 1929 král Alexandr I. Karađorđević provedl státní převrat, zrušil ústavu a přejmenoval zemi na Království Jugoslávie, aby potlačil narůstající etnické napětí a posílil centrální moc.

Druhá světová válka (1941–1945)

Během druhé světové války byla Jugoslávie v dubnu 1941 napadena a okupována mocnostmi Osy. Následoval brutální konflikt, který zahrnoval jak boj proti okupantům, tak i občanskou válku mezi různými etnickými a politickými skupinami (např. četníci a partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita). Tito a jeho partyzáni nakonec zvítězili a osvobodili zemi převážně vlastními silami.

Socialistická Jugoslávie (1945–1992)

Federativní lidová republika Jugoslávie (1945): Po válce byla založena Federativní lidová republika Jugoslávie pod komunistickým vedením Josipa Broze Tita. Jugoslávie se stala socialistickým státem, ale odmítla se podřídit vlivu Sovětského svazu a rozvíjela vlastní formu socialismu (tzv. titoismus) a stala se zakládajícím členem Hnutí nezúčastněných zemí.
Socialistická federativní republika Jugoslávie (1963): V roce 1963 byla země přejmenována na Socialistickou federativní republiku Jugoslávii (SFRJ). Skládala se z šesti republik (Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie) a dvou autonomních oblastí v Srbsku (Kosovo, Vojvodina).
Titoismus: Jugoslávie experimentovala s jedinečným systémem samosprávy, který se lišil od sovětského modelu centralizovaného plánování. To umožňovalo relativní ekonomickou a společenskou svobodu ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi.

Rozpad Jugoslávie (1991–2003)

Po smrti Tita v roce 1980 a s úpadkem komunismu ve východní Evropě v roce 1989 začalo v Jugoslávii narůstat etnické napětí a nacionalismus.

Vyhlášení nezávislosti: V roce 1991 vyhlásily nezávislost Slovinsko a Chorvatsko, což vedlo k prvním válkám. Následovaly je Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie.
Jugoslávské války: Konflikty v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a později v Kosovu byly mimořádně brutální a provázely je etnické čistky a válečné zločiny.
Zánik: V roce 1992 byla zrušena Socialistická federativní republika Jugoslávie. Zbytkové státy Srbsko a Černá Hora vytvořily Svazovou republiku Jugoslávii, která existovala do roku 2003, kdy se přejmenovala na Státní společenství Srbsko a Černá Hora. V roce 2006 se Srbsko a Černá Hora osamostatnily, čímž definitivně zanikl koncept Jugoslávie.

---

Geografie a obyvatelstvo

Jugoslávie se rozkládala na velké části Balkánu a měla rozmanitou geografii, od Julské Alpy na severozápadě po pobřeží Jaderského moře a úrodné roviny na severu. Její obyvatelstvo bylo etnicky, jazykově a nábožensky velmi různorodé, což přispívalo k vnitřním sporům.

---

Pro laiky

Představte si Jugoslávii jako velký, jeden čas sjednocený dům, ve kterém žilo mnoho různých rodin: Srbové, Chorvati, Slovinci, Bosňáci, Makedonci a Černohorci. Tyto rodiny sice měly podobný jazyk, ale lišily se zvyky, náboženstvím a historií.

Tento dům se poprvé postavil po první světové válce, aby všechny tyhle rodiny žily pohromadě. Ale nebylo to vždycky snadné, často se hádaly. Pak přišla druhá světová válka a dům byl rozbit.

Po válce dům znovu postavil Josip Broz Tito, který byl jako hlava rodiny. Ten dům byl socialistický a snažil se, aby se všichni měli dobře a žili v míru, a hlavně aby se nenechali ovládat ani Rusy, ani Američany.

Ale když Tito zemřel a přišla 90. léta, tenhle dům se začal znovu rozpadat. Rodiny se začaly chtít osamostatnit, což bohužel vedlo k velmi smutným a krvavým válkám. Nakonec se všechny rodiny odstěhovaly a založily si své vlastní, samostatné domy (státy) jako Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Černá Hora.

---

Externí zdroje

---