Přeskočit na obsah

Jaderské moře

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Moře

Jaderské moře (italsky Mar Adriatico, chorvatsky a bosensky Jadransko more, slovinsky Jadransko morje, černohorsky Jadransko more, albánsky Deti Adriatik) je polouzavřené moře, které je součástí Středozemního moře. Nachází se mezi Apeninským poloostrovem na západě a Balkánským poloostrovem na východě. S Jónským mořem je spojeno Otrantským průlivem. Jeho pobřeží je sdíleno šesti státy: Itálií, Slovinskem, Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Albánií. Jaderské moře je známé svou čistou vodou, členitým východním pobřežím s více než tisícem ostrovů a bohatou historií. Pro mnoho evropských zemí, včetně Česka, představuje nejbližší a nejoblíbenější přímořskou destinaci.

📜 Název a historie

Název moře je odvozen od starověkého etruského města Adria (nebo Hatria), které se nacházelo na pobřeží severní Itálie. Původně se název Mare Adriaticum vztahoval pouze na severní část moře, ale postupně se rozšířil na celou jeho plochu.

🏛️ Starověk a Římská říše

V antice bylo Jaderské moře klíčovou dopravní tepnou pro kmeny Ilyrů, Venetů a Řeků, kteří zde zakládali své kolonie (např. Epidauros, dnes Cavtat). Po ovládnutí oblasti Římany se moře stalo známým jako Mare Superum (Horní moře), na rozdíl od Mare Inferum (Dolní moře), jak nazývali Tyrhénské moře. Římané vybudovali podél pobřeží významné přístavy jako Aquileia, Ravenna a Salona (poblíž dnešního Splitu).

⛵ Středověk a Benátská republika

Po pádu Západořímské říše se o nadvládu nad Jadranem přetahovaly různé mocnosti, včetně Byzantské říše a Ostrogótů. Od raného středověku začala na významu nabývat Benátská republika, která postupně ovládla klíčové přístavy a obchodní trasy. Benátky si udržely dominantní postavení po několik staletí a nazývaly Jadran svým "zálivem" (Golfo di Venezia). Jejich hlavním rivalem na východním pobřeží byla Dubrovnická republika.

🇦🇹 Novověk a moderní dějiny

S úpadkem Benátek v 18. století a jejich konečným zánikem po napoleonských válkách vzrostl vliv Habsburské monarchie (později Rakouska-Uherska), která získala kontrolu nad většinou východního pobřeží. Hlavními rakousko-uherskými námořními základnami se staly Terst, Pula a Boka Kotorská. Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska bylo pobřeží rozděleno mezi Itálii a nově vzniklé Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávie). Během druhé světové války bylo moře dějištěm námořních operací. Po rozpadu Jugoslávie v 90. letech 20. století vznikly na východním pobřeží nové suverénní státy.

🌍 Geografie a hydrografie

Jaderské moře je protáhlé moře o délce přibližně 800 km a průměrné šířce kolem 160 km. Jeho celková rozloha činí asi 138 600 km².

🌊 Poloha a rozměry

Moře se dělí na tři hlavní části:

  • Severní Jadran: Je nejmělčí, průměrná hloubka zde dosahuje jen asi 50 metrů. Zasahuje od Benátského zálivu po linii Ancona–Zadar.
  • Střední Jadran: Rozprostírá se po linii Gargano–Split a je hlubší, s hloubkou až 270 metrů (tzv. Jabučka kotlina).
  • Jižní Jadran: Je nejhlubší částí, kde se nachází Jihomořská pánev s maximální hloubkou 1 233 metrů.

S Jónským mořem je Jadran spojen 72 km širokým Otrantským průlivem.

⛰️ Pobřeží a ostrovy

Pobřeží Jaderského moře je velmi rozmanité.

  • Západní (italské) pobřeží: Je převážně nížinné, rovné a písčité, s malým počtem zálivů a přírodních přístavů. Výjimkou jsou poloostrovy Gargano a Conero.
  • Východní (balkánské) pobřeží: Je naopak velmi členité, skalnaté a strmé. Tento typ pobřeží, známý jako dalmatský typ pobřeží, je charakteristický velkým množstvím ostrovů, poloostrovů a zálivů, které se táhnou rovnoběžně s pobřežní linií. Nachází se zde více než 1 200 ostrovů a ostrůvků, z nichž většina patří Chorvatsku. Největšími ostrovy jsou Krk, Cres, Brač, Hvar, Pag a Korčula.

💧 Vlastnosti vody

  • Salinita: Slanost Jaderského moře se pohybuje od 35 ‰ na jihu až po nižší hodnoty na severu (kolem 30 ‰), kde je ovlivněna přítokem sladké vody z velkých řek, zejména z Pádu.
  • Teplota: Povrchová teplota vody v létě dosahuje 24–26 °C, v zimě klesá na 7–13 °C. V hlubších vrstvách se teplota celoročně pohybuje kolem 11 °C.
  • Průzračnost: Jaderské moře je proslulé svou vysokou průzračností, která na otevřeném moři a u ostrovů dosahuje až 50 metrů.
  • Proudy: Voda v Jaderském moři proudí proti směru hodinových ručiček. Podél východního pobřeží proudí teplejší a slanější voda na sever a podél italského pobřeží se vrací chladnější a méně slaná voda na jih.
  • Příliv a odliv: Výška přílivu a odlivu je relativně malá, na jihu dosahuje kolem 30 cm, na severu v Benátském zálivu může přesáhnout 1 metr, což v kombinaci se silným větrem způsobuje jev zvaný acqua alta v Benátkách.

🏞️ Přítoky

Nejvýznamnějším přítokem je řeka Pád, která do moře přivádí téměř třetinu veškeré sladké vody a velké množství sedimentů, jež formují severní pobřeží. Dalšími významnými řekami na italské straně jsou Adiže, Piava a Soča. Na východním pobřeží jsou řeky kratší a méně vodnaté, mezi nejvýznamnější patří Neretva, Drin a Krka.

🐠 Fauna a flóra

Jaderské moře je domovem pro více než 7 000 druhů rostlin a živočichů. Biodiverzita je vyšší v jižní a střední části.

⚙️ Ekonomika a doprava

Jaderské moře má zásadní ekonomický význam pro všechny pobřežní státy.

🏖️ Cestovní ruch

Turismus je dominantním odvětvím, zejména na chorvatském a italském pobřeží. Miliony turistů ročně navštěvují letoviska jako Rimini, Bibione, Poreč, Rovinj, Makarská riviéra, Dubrovník nebo Budva. Velmi populární je jachting, potápění a další vodní sporty.

🚢 Námořní doprava

Jadran je důležitou námořní cestou spojující střední a východní Evropu se Středomoří. Mezi největší přístavy patří:

🎣 Rybolov

Rybolov je tradičním zdrojem obživy, i když jeho význam v posledních desetiletích klesá kvůli nadměrnému výlovu některých druhů. Nejvíce se loví sardinky, sardele a makrely. Rozvíjí se také akvakultura, zejména chov ústřic, slávek a mořských ryb (např. mořčák evropský).

🛢️ Těžba surovin

V severní a střední části Jaderského moře se nacházejí ložiska zemního plynu a v menší míře i ropy. Těžba probíhá především v italských a chorvatských vodách.

🔬 Ekologie a ochrana přírody

Jaderské moře čelí několika ekologickým hrozbám. Mezi největší problémy patří znečištění z pevniny, zejména z řeky Pád, která do moře přináší průmyslové a zemědělské odpady. To vede k eutrofizaci a občasnému "kvetení" řas v severní části. Dalšími hrozbami jsou nadměrný rybolov, ničení pobřežních habitatů v důsledku urbanizace a masivního turismu a riziko znečištění z námořní dopravy.

Na ochranu cenných ekosystémů byla vyhlášena řada chráněných území, jako jsou Národní park Kornati a Národní park Mljet v Chorvatsku nebo mořská rezervace Miramare v Itálii.

🧑‍🏫 Pro laiky

  • Proč je východní pobřeží tak členité a plné ostrovů?

Východní pobřeží je tvořeno vápencovými pohořími (Dinárské hory), která se táhnou rovnoběžně s pobřežím. Po skončení poslední doby ledové stoupla hladina moře a zaplavila údolí mezi horskými hřbety. Z vrcholů těchto hřbetů se tak staly dnešní podlouhlé ostrovy. Tento typ pobřeží se odborně nazývá dalmatský.

  • Co je to bóra (bura)?

Bóra (chorvatsky bura, italsky bora) je silný, studený a nárazový vítr, který vane z pevniny na moře, především v zimních měsících. Vzniká, když se studený vzduch z vnitrozemí přelévá přes pobřežní hory a padá dolů k moři. Může dosahovat rychlosti i přes 200 km/h a je velmi nebezpečný pro námořní dopravu.

  • Proč je voda na Jadranu tak průzračná?

Vysoká průzračnost vody je způsobena několika faktory. Východní pobřeží je skalnaté a má málo velkých řek, které by do moře přinášely kalné sedimenty. Voda je také poměrně chudá na živiny (oligotrofní), což omezuje růst planktonu, který by jinak snižoval viditelnost.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Jaderské_moře&oldid=14352“