Řekové
Řekové (řecky: Έλληνες, Éllines) jsou indoevropský národ pocházející z Řecka, Kypru a dalších oblastí Egejského moře a Středomoří. Tvoří většinové obyvatelstvo v Řecku a na Kypru a významné menšiny po celém světě, známé jako Řecká diaspora. Jejich historie a kultura měly zásadní vliv na vývoj Západní civilizace.
Pro laiky
Řekové jsou národ s jednou z nejdelších a nejvlivnějších historií na světě. Jejich předkové ve starověkém Řecku položili základy demokracie, filozofie, divadla, vědy, matematiky a olympijských her. Mluvili starořecky, z čehož se vyvinula moderní řečtina. Věřili v mnoho bohů a bohyň, jako byl Zeus, Héra nebo Athéna, o kterých vypráví bohatá řecká mytologie.
Dnešní Řekové žijí hlavně v Řecku a na Kypru. Velké komunity Řeků se nacházejí také v USA, Austrálii, Kanadě a Německu. Většina Řeků vyznává pravoslavné křesťanství. Jsou hrdí na svou kulturu, která zahrnuje tradiční hudbu, tance a vynikající kuchyni s jídly jako musaka, gyros a suvlaki.
Dějiny
Starověk
Historie Řeků sahá až do doby bronzové, kdy na Krétě a v pevninském Řecku vzkvétaly mínojská a mykénská civilizace. Po jejich pádu následovalo tzv. temné období. V 8. století př. n. l. začala archaická doba, charakteristická vznikem městských států (poleis), jako byly Athény a Sparta, a velkou řeckou kolonizací Středomoří a Černomoří.
Klasické období (5.–4. století př. n. l.) je považováno za vrchol řecké civilizace. Po vítězství v řecko-perských válkách dosáhly Athény pod vedením Perikla svého zlatého věku. V této době vznikla demokracie, působili zde filozofové jako Sókratés, Platón a Aristotelés, dramatici Aischylos, Sofoklés a Eurípidés a historik Hérodotos. Vnitropolitické konflikty mezi městskými státy, zejména Peloponéská válka mezi Athénami a Spartou, však vedly k oslabení Řecka.
Ve 4. století př. n. l. sjednotil většinu Řecka makedonský král Filip II. Makedonský. Jeho syn Alexandr Veliký pak dobyl obrovskou Perskou říši a rozšířil řeckou kulturu a jazyk až do Indie. Toto období se nazývá helénistické. Po Alexandrově smrti se jeho říše rozpadla na několik království. Ve 2. století př. n. l. se Řecko stalo součástí Římské říše.
Středověk a osmanská nadvláda
Po rozdělení Římské říše se Řecko stalo jádrem Východořímské (Byzantské) říše s hlavním městem Konstantinopolí. Byzantská říše, kde dominovala řecká kultura a jazyk, existovala přes tisíc let a hrála klíčovou roli v uchování klasického vědění. V roce 1453 dobyli Konstantinopol Osmanští Turci, a většina Řecka se dostala pod jejich nadvládu. Během osmanské nadvlády si Řekové uchovali svou identitu především díky pravoslavné církvi.
Moderní dějiny
Řecká válka za nezávislost začala v roce 1821 a s podporou evropských mocností vedla k vytvoření moderního řeckého státu v roce 1830. Následovalo období rozšiřování území a snaha o osvobození všech Řeků žijících pod osmanskou nadvládou (tzv. Megali idea). Po první světové válce a řecko-turecké válce došlo k výměně obyvatelstva, kdy byli maloasijští a pontští Řekové nuceně přesídleni do Řecka.
Druhá světová válka byla následována ničivou občanskou válkou (1946–1949). V letech 1967–1974 vládla v Řecku vojenská diktatura. Po jejím pádu byla obnovena demokracie a Řecko se stalo parlamentní republikou. V roce 1981 vstoupilo Řecko do Evropských společenství (dnešní EU) a v roce 2001 přijalo euro. Od března 2025 je prezidentem Konstantínos Tasúlas a premiérem Kyriakos Mitsotakis.
Kultura
Řecká kultura má mimořádně bohatou historii, která ovlivnila celý svět.
Jazyk a literatura
Řečtina je jedním z nejstarších kontinuálně používaných jazyků na světě s literární tradicí sahající až k Homérovým eposům Ilias a Odysseia. Moderní řečtina (novořečtina) se vyvinula ze starořečtiny. Kromě Homéra patří mezi nejvýznamnější literární postavy dramatici Aischylos, Sofoklés, Eurípidés, básnířka Sapfó a nositelé Nobelovy ceny Jorgos Seferis a Odysseas Elytis.
Filozofie a věda
Starověké Řecko je kolébkou západní filozofie. Sókratés, Platón a Aristotelés položili základy etiky, politiky, logiky a metafyziky. Řekové dosáhli významných pokroků také v matematice (Pythagoras, Eukleidés), fyzice (Archimédés), lékařství (Hippokratés) a astronomii.
Umění a architektura
Řecké umění a architektura jsou proslulé svou harmonií a krásou. Nejznámějšími příklady jsou Parthenón na athénské Akropoli a sochy jako Venuše Mélská nebo Niké Samothrácká. V architektuře se vyvinuly tři hlavní slohy: dórský, iónský a korintský. Z moderních umělců je celosvětově známý malíř El Greco.
Náboženství a mytologie
Většina Řeků se hlásí k řecké pravoslavné církvi, která hraje důležitou roli v národní identitě. Starověké řecké náboženství bylo polyteistické, s panteonem bohů a bohyň sídlících na hoře Olymp. Hlavním bohem byl Zeus, dalšími významnými bohy byli Poseidón, Hádés, Héra, Athéna a Apollón. Řecká mytologie, soubor příběhů o bozích a hrdinech jako Héraklés nebo Odysseus, je nedílnou součástí světového kulturního dědictví.
Kuchyně
Řecká kuchyně je typickou středomořskou kuchyní, která využívá čerstvé suroviny jako olivový olej, zeleninu, sýry (zejména feta), jehněčí maso a ryby. Mezi nejznámější pokrmy patří musaka, suvlaki, gyros, tzatziki a dolmades.
Demografie
Celkový počet Řeků se odhaduje na 15 až 17 milionů. V samotném Řecku žije přibližně 10,4 milionu obyvatel (2024). Významná řecká diaspora existuje po celém světě, nejpočetnější komunity jsou ve Spojených státech (cca 3 miliony), Austrálii (cca 700 000) a Kanadě (cca 350 000). V České republice žije komunita čítající několik tisíc Řeků, potomků uprchlíků z dob občanské války.