Apollón
Obsah boxu
Apollón (starořecky Ἀπόλλων, Apóllōn) je jedním z nejdůležitějších a nejkomplexnějších olympských bohů v řecké a později i římské mytologii (jako Apollo). Je bohem božského světla, slunce, rozumu, proroctví a věštby, hudby, poezie a umění, ale také lukostřelby, medicíny a léčení, a paradoxně i moru a nákazy. Je ztělesněním helénského ideálu kalokagathie, harmonie, řádu a rozumu. Je synem nejvyššího boha Dia a titánky Létó a starším dvojčetem bohyně lovu Artemis. Jeho nejslavnějším kultovním centrem byla věštírna v Delfách, nejvýznamnější orákulum starověkého světa.
📜 Mytologie a původ
Apollónův příběh je plný hrdinských činů, tragických lásek i božského hněvu, které formovaly řecké vnímání světa.
👶 Narození na Délu
Apollónův příchod na svět byl dramatický. Jeho matka Létó byla pronásledována žárlivou Hérou, manželkou Dia, která jí přísahala, že nenajde žádné místo na pevnině, kde by mohla porodit. Héra navíc vyslala strašlivého hada Pýthóna, aby Létó pronásledoval. Zoufalá Létó nakonec našla útočiště na plovoucím ostrově Délos, který se slitoval a poskytl jí azyl. Zde, pod palmou u hory Kynthos, porodila nejprve Artemis a poté s její pomocí Apollóna. Vděčný Apollón později ostrov ukotvil ke dnu moře a učinil z něj jedno ze svých hlavních kultovních center.
🐍 Zabití Pýthóna a založení Delf
Již jako mladý bůh se Apollón rozhodl pomstít utrpení své matky. Vyzbrojen lukem a šípy, které mu vyrobil Héfaistos, se vydal do jeskyně pod horou Parnas, kde sídlil drak Pýthón. Po urputném boji Apollón draka zabil svými šípy. Tímto činem očistil zemi od prastarého monstra a na tomto místě založil svou vlastní věštírnu. Místo bylo pojmenováno Delfy (buď podle delfína, v něhož se proměnil, aby přivedl první kněze, nebo podle Pýthónova hnijícího těla). Kněžka, známá jako Pýthia, sedávala na trojnožce nad skalní puklinou, vdechovala omamné výpary a v transu pronášela Apollónovy věštby. Za zabití Pýthóna, který byl potomkem bohyně Gaie, se musel Apollón na osm let podrobit očistné službě u thessalského krále Admeta.
❤️ Lásky a potomci
Apollón byl proslulý svou krásou a měl mnoho milostných pletek s bohyněmi, nymfami i smrtelnicemi. Mnohé z nich však skončily tragicky.
- Dafné: Nejznámější je příběh nymfy Dafné. Poté, co se Apollón vysmíval bohu lásky Erotovi a jeho střeleckému umění, zasáhl Erós Apollóna zlatým šípem lásky a Dafné šípem olověným, který lásku odpuzoval. Apollón nymfu vášnivě pronásledoval, ale ta před ním prchala. Když už jí docházely síly, poprosila svého otce, říčního boha Péneia, o pomoc. Ten ji proměnil ve vavřínový strom. Zarmoucený Apollón si z listí stromu upletl věnec, který se od té doby stal jeho symbolem a symbolem vítězství.
- Kassandra: Trójská princezna Kassandra slíbila Apollónovi svou lásku výměnou za dar věšteckého umění. Když dar obdržela, svůj slib odvolala. Rozhněvaný Apollón ji nemohl daru zbavit, a tak na ni uvalil kletbu: nikdo nikdy nebude jejím věštbám věřit. To vedlo k tragickému pádu Tróje.
- Korónis: S thessalskou princeznou Korónis zplodil Apollón syna Asklépia, budoucího boha lékařství. Když mu však jeho posvátný pták, bílý havran, donesl zprávu o Korónidině nevěře, Apollón ji v hněvu zabil (nebo ji nechala zabít Artemis). Lítost ho přemohla pozdě. Z jejího pohřebního lůžka ještě stihl zachránit nenarozeného syna a havrana za trest proklel, takže jeho peří zčernalo.
- Hyakinthos: Apollón miloval také krásného spartského prince Hyakintha. Při společném tréninku v hodu diskem však žárlivý bůh západního větru Zefyros odklonil Apollónův disk, který Hyakintha smrtelně zranil. Z jeho krve nechal Apollón vyrůst květinu – hyacint.
- Kyparissos: Mladík Kyparissos nešťastnou náhodou zabil svého milovaného jelena. Jeho žal byl tak obrovský, že prosil Apollóna, aby mohl truchlit navěky. Bůh ho proměnil v cypřiš, strom symbolizující smutek.
🎶 Hudební soutěže
Jako bůh hudby byl Apollón nepřekonatelným hráčem na lyru, kterou mu daroval jeho nevlastní bratr Hermés. Svou nadřazenost si však žárlivě střežil.
- Marsyás: Satyr Marsyás našel flétnu, kterou odhodila bohyně Athéna, a naučil se na ni hrát tak mistrně, že vyzval Apollóna na hudební souboj. Apollón přijal pod podmínkou, že vítěz bude moci s poraženým naložit podle své vůle. Apollón se svou lyrou zvítězil (v jedné verzi tím, že hrál na nástroj obráceně, což Marsyás s flétnou nedokázal) a za jeho opovážlivost ho nechal zaživa stáhnout z kůže.
- Pan: Podobně dopadl i bůh pastýřů Pan, který se chvástal, že jeho hra na píšťalu je lepší než Apollónova hra na lyru. V soutěži, kde soudcem byl horský bůh Tmólos, zvítězil Apollón. Král Midas, který byl přítomen, se však zastal Pana. Za trest mu Apollón nechal narůst oslí uši.
🏹 Účast v Trojské válce
V Trojské válce stál Apollón pevně na straně Trójanů. Hned na začátku konfliktu seslal na achájský tábor mor jako trest za to, že Agamemnón urazil jeho kněze Chrýsa. Později v bitvě chránil hrdiny jako Hektór a Aineiás. Nakonec to byl právě on, kdo vedl šíp prince Parida tak, aby zasáhl jediné zranitelné místo největšího řeckého hrdiny Achilla – jeho patu.
✨ Charakteristika a atributy
Apollón je bohem mnoha protikladů. Je bohem světla a rozumu (logos), který dohlíží na řád a harmonii ve světě, ale zároveň je schopen kruté a nemilosrdné pomsty. Je léčitelem, ale i tím, kdo sesílá smrtící nákazy.
- Hlavní atributy:
* Lyra: Symbol hudby, poezie a umění. * Luk a stříbrné šípy: Symbol jeho moci trestat z dálky, přinášet mor, ale také symbol náhlé, bezbolestné smrti. * Vavřínový věnec: Symbol vítězství, slávy a očištění, spojený s mýtem o Dafné. * Trojnožka: Symbol jeho věštecké moci, na které sedávala Pýthia v Delfách.
- Posvátná zvířata:
* Delfín: Spojen s jeho kultem v Delfách. * Havran: Původně bílý pták, který mu sloužil jako posel. * Labuť: Pták spojovaný s hudbou a krásou. * Vlk: Starší, temnější aspekt jeho moci.
- Epiteta:
* Foibos (Φοῖβος): "Zářící" nebo "Čistý", odkazující na jeho spojení se světlem a sluncem. * Loxiás (Λοξίας): "Dvojznačný", odkazující na nejasnou a často dvojsmyslnou povahu jeho věšteb. * Pythios (Πύθιος): "Pýthijský", na památku jeho vítězství nad Pýthónem. * Délios (Δήλιος): "Délský", podle místa jeho narození.
🏛️ Kult a uctívání
Apollónův kult byl jedním z nejrozšířenějších v celém antickém Řecku. Jeho chrámy a svatyně stály v mnoha městech.
- Delfy: Byly bezpochyby nejdůležitějším centrem jeho uctívání. Delfská věštírna byla považována za střed světa (omfalos) a její věštby ovlivňovaly politiku, války i osobní životy lidí po staletí. Na jeho počest se zde každé čtyři roky konaly Pýthijské hry, druhé nejvýznamnější panhelénské hry po olympijských.
- Délos: Jeho rodiště bylo významným náboženským centrem, zejména pro iónské Řeky. Konaly se zde velké slavnosti zvané Delia.
- Další centra: Významné chrámy stály také v Korintu, Bassae (Chrám Apollóna Epikuria, památka UNESCO) a v Didymě v Malé Asii.
🎨 Apollón v umění a kultuře
Apollón byl od antiky až po současnost nekonečným zdrojem inspirace pro umělce.
- Antické umění: V sochařství byl typicky zobrazován jako ideál mužské krásy: mladý, bezvousý, atletický muž s dlouhými vlasy, často nahý. Mezi nejslavnější sochy patří Apollón Belvedérský (římská kopie, dnes ve Vatikánských muzeích), který byl po staletí považován za vrchol klasického umění, nebo archaické sochy typu kúros.
- Renesance a novověk: Apollón se stal oblíbeným námětem malířů a sochařů, symbolizujícím rozum, umění a osvícenství. Slavná jsou díla jako Apollón a Dafné od Berniniho nebo obrazy Poussina a Lorraina.
- Literatura a filozofie: Platón ho považoval za boha harmonie a řádu. Friedrich Nietzsche ve svém díle Zrození tragédie z ducha hudby postavil "apollinský princip" (řád, rozum, individualita) do protikladu k "dionýskému principu" (chaos, opojení, splynutí s davem).
- Moderní kultura: Jméno Apollón bylo použito pro program Apollo, sérii amerických vesmírných misí, které vyvrcholily přistáním člověka na Měsíci, což symbolicky odkazovalo na jeho roli boha světla a poznání. Postava se objevuje v mnoha knihách, filmech a videohrách, například v sérii Percy Jackson.
🤓 Pro laiky
Představte si Apollóna jako superhrdinu starověkého světa, který měl na starosti spoustu věcí najednou. Byl to bůh slunečního světla, takže přinášel den a jas. Zároveň byl neuvěřitelný umělec – hrál na lyru tak krásně, že okouzlil bohy i lidi, a byl patronem veškerého umění. Byl také nejlepším lukostřelcem, jehož šípy nikdy neminuly cíl. Lékaři se k němu modlili, protože byl i bohem léčení. Měl ale i temnou stránku: když se naštval, jeho šípy mohly přinést smrtící mor. Jeho nejslavnějším místem byla věštírna v Delfách, kam si chodili králové i obyčejní lidé pro radu ohledně budoucnosti. Byl zkrátka ztělesněním řádu, krásy a rozumu, ale také symbolem toho, že i dokonalost může být nebezpečná.