Korint
Obsah boxu
Šablona:Infobox město Korint (řecky: Κόρινθος, Kórinthos) je město v Řecku, hlavní město regionální jednotky Korinthie. Nachází se na Korintské šíji, úzkém pruhu země, který spojuje Peloponés s pevninským Řeckem, přibližně 78 km západně od Athén. Moderní město leží asi 5 km severovýchodně od starověkých ruin, známých jako Starý Korint (Αρχαία Κόρινθος, Archaía Kórinthos).
V antice byl Korint jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších městských států starověkého Řecka. Jeho bohatství pramenilo z kontroly nad obchodem mezi Jónským a Egejským mořem. Město bylo proslulé svou keramikou, architekturou (dalo jméno korintskému sloupovému řádu) a také morální uvolněností, která se odrazila v novozákonních listech apoštola Pavla.
🌍 Geografie a poloha
Korint se nachází na strategicky klíčovém místě, na Korintské šíji (Isthmus). Tato šíje odděluje Korintský záliv na západě od Sarónského zálivu na východě. Díky této poloze mohl starověký Korint kontrolovat veškerou pozemní dopravu mezi Peloponésem a zbytkem Řecka a zároveň námořní obchodní trasy. Lodě se buď překládaly přes šíji po speciální dlážděné cestě zvané Diolkos, nebo obeplouvaly nebezpečný Peloponés.
Nad starověkým městem se tyčí mohutná vápencová skála Akrokorint, která sloužila jako akropole a pevnost. S výškou 575 metrů nad mořem poskytovala vynikající obrannou pozici a strategický výhled na celou oblast. Moderní město bylo postaveno u pobřeží Korintského zálivu po zničujícím zemětřesení v roce 1858. Oblast je seismicky aktivní.
Nejvýznamnějším moderním zásahem do geografie je Korintský průplav, dokončený v roce 1893. Tento 6,4 km dlouhý kanál proťal šíji a výrazně zkrátil námořní cestu mezi Jónským a Egejským mořem, i když dnes je příliš úzký pro většinu moderních nákladních lodí.
📜 Historie
🏛️ Starověký Korint
Oblast Korintu byla osídlena již v neolitu. Město samotné zažilo svůj první velký rozkvět v mykénském období.
Archaické období
V 8. a 7. století př. n. l. se Korint pod vládou rodu Bakchiovců stal jedním z nejbohatších řeckých měst. Založil řadu významných kolonií, jako byly Syrakusy na Sicílii a Kerkyra (dnešní Korfu). V polovině 7. století př. n. l. se moci chopil tyran Kypselos a po něm jeho syn Periandros, který je řazen mezi Sedm mudrců. Za jejich vlády Korint dosáhl vrcholu své moci a prosperity. Vynikal v produkci keramiky s černými figurami a kontroloval obchod s luxusním zbožím. Z této doby pochází i stavba Diolku.
Klasické období
Během řecko-perských válek se Korint aktivně účastnil bojů proti Peršanům, například v bitvě u Salamíny a u Platají. V 5. století př. n. l. se však jeho obchodní zájmy střetly se vzrůstající mocí Athén, což bylo jednou z hlavních příčin vypuknutí Peloponéské války (431 př. n. l.–404 př. n. l.). Korint byl klíčovým spojencem Sparty. Po porážce Athén se však Korint spojil s jinými městy proti spartské hegemonii v tzv. Korintské válce (395 př. n. l.–387 př. n. l.).
Helénistické a římské období
Po vzestupu Makedonie se Korint stal sídlem Korintského spolku, založeného Filipem II. Makedonským k zajištění makedonské nadvlády nad Řeckem. Město zůstalo významným obchodním a kulturním centrem.
V roce 146 př. n. l. se Korint postavil do čela Achajského spolku ve vzpouře proti Římu. Římský konzul Lucius Mummius Achaicus město dobyl, vyplenil, muže pobil, ženy a děti prodal do otroctví a město nechal srovnat se zemí. Sto let leželo v ruinách.
V roce 44 př. n. l. Julius Caesar město znovu založil jako římskou kolonii s názvem Colonia Laus Iulia Corinthiensis. Díky své strategické poloze se rychle stalo opět prosperujícím a kosmopolitním centrem a hlavním městem římské provincie Achaia.
🏰 Středověk a novověk
Během existence Byzantské říše si Korint udržel svůj význam, i když byl několikrát vypleněn, například Góty a Slovany. Po čtvrté křížové výpravě v roce 1204 se stal součástí Achajského knížectví a jeho pevnost Akrokorint byla jedním z nejdůležitějších hradů v Řecku. Později město ovládali Benátčané a nakonec Osmanští Turci v roce 1458. Během řecké války za nezávislost v 19. století byl Korint těžce poškozen.
🏗️ Moderní Korint
V roce 1858 bylo historické město (dnes Starý Korint) zničeno silným zemětřesením. Nové město bylo založeno o několik kilometrů dál, na pobřeží Korintského zálivu. I toto nové město bylo vážně poškozeno dalším zemětřesením v roce 1928 a následně přestavěno. Dnes je moderní Korint důležitým dopravním uzlem a průmyslovým centrem.
🏺 Archeologické naleziště (Starý Korint)
Ruiny starověkého Korintu jsou rozsáhlým a významným archeologickým areálem.
- Apollónův chrám: Nejvýraznější památka areálu. Z původních 38 dórských monolitických sloupů se dochovalo sedm. Chrám pochází z poloviny 6. století př. n. l.
- Agora (Fórum): V římské době bylo centrum města rozsáhlé fórum, obklopené chrámy, obchody a veřejnými budovami. Zde se nacházela i tzv. béma, řečnická tribuna, odkud podle tradice kázal apoštol Pavel.
- Lechaionská cesta: Monumentální dlážděná cesta, která spojovala agoru s přístavem Lechaion v Korintském zálivu. Byla lemována sloupovím a obchody.
- Pramen Peirene: Komplexní a zdobená kašna, která byla hlavním zdrojem vody pro město po tisíce let. Podle mytologie zde Bellerofontés chytil okřídleného koně Pégasa.
- Akrokorint: Pevnost tyčící se nad městem. Její opevnění pochází z různých období – od antiky přes byzantské, francké, benátské až po osmanské. Nabízí úchvatný výhled na celou šíji.
⚙️ Hospodářství a doprava
Moderní Korint je významným průmyslovým a obchodním centrem. V jeho blízkosti se nachází jedna z největších ropných rafinérií v Evropě. Město je také klíčovým dopravním uzlem. Prochází jím dálnice spojující Athény s Patrasem a zbytkem Peloponésu. Stejně tak je důležitou železniční křižovatkou.
Korintský průplav je dnes využíván především turistickými loděmi a jachtami, protože pro moderní kontejnerové lodě je příliš úzký. Přesto zůstává impozantním technickým dílem a turistickou atrakcí.
✝️ Korint v křesťanství
Korint hraje významnou roli v dějinách raného křesťanství. Apoštol Pavel zde pobýval přibližně 18 měsíců kolem roku 51–52 n. l. během své druhé misijní cesty. Založil zde křesťanskou komunitu, která však byla velmi problematická, což se odráží ve dvou jeho dopisech, které jsou součástí Nového zákona – První list Korintským a Druhý list Korintským. Tyto texty poskytují cenný vhled do života a problémů rané církve v kosmopolitním a pohanském prostředí.
💡 Pro laiky
- Isthmus (šíje): Je to úzký pruh pevniny, který spojuje dvě větší pevninské masy a je z obou stran omýván mořem. Korintská šíje spojuje Peloponéský poloostrov s pevninským Řeckem. Díky kontrole takového místa mohl Korint vybírat poplatky a bohatnout z obchodu.
- Městský stát (Polis): Ve starověkém Řecku nebyl jednotný stát. Místo toho existovalo mnoho nezávislých městských států, jako byly Athény, Sparta nebo Korint. Každá polis měla vlastní vládu, armádu a zákony a ovládala i okolní zemědělskou půdu.
- Akropolis: Doslova "horní město". Byla to opevněná část města, obvykle na vyvýšeném místě (kopci nebo skále). Sloužila jako poslední útočiště v případě napadení a často zde stály nejdůležitější chrámy. Akrokorint je jedním z nejimpozantnějších příkladů.
- Korintský sloupový řád: Jeden ze tří hlavních stylů (řádů) starořecké architektury, vedle dórského a iónského. Je nejsložitější a nejzdobnější. Jeho hlavice (horní část sloupu) je charakteristická tvarem připomínajícím koš zdobený listy akantu (bodláku).