Egejské moře

Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, turecky Ege Denizi) je polouzavřené okrajové moře Středozemního moře, nacházející se mezi Balkánským poloostrovem na západě a severu, anatolským poloostrovem (Malá Asie) na východě a ostrovem Kréta na jihu. Jeho vody omývají břehy Řecka a Turecka. S rozlohou přibližně 214 000 km² je charakteristické svým mimořádně členitým pobřežím a velkým počtem ostrovů. Na severovýchodě je propojeno s Marmarským mořem a dále s Černým mořem skrze průlivy Dardanely a Bospor.

Egejské moře je považováno za kolébku dvou velkých starověkých civilizací – mínojské na Krétě a mykénské v pevninském Řecku. Díky své strategické poloze, bohaté historii a přírodním krásám je dnes jednou z nejvýznamnějších světových destinací pro cestovní ruch. Současně je oblastí politického napětí mezi Řeckem a Tureckem kvůli sporům o vymezení teritoriálních vod, vzdušného prostoru a práv na průzkum a těžbu nerostných surovin.

🏛️ Mytologie a název

Podle nejznámější řecké pověsti je moře pojmenováno po athénském králi Aigeovi. Jeho syn, hrdina Théseus, se vydal na Krétu zabít Mínotaura, netvora s lidským tělem a býčí hlavou, který byl uvězněn v Labyrintu krále Mínóa. Théseus otci slíbil, že pokud uspěje, vymění na zpáteční cestě černé smuteční plachty za bílé. Po zabití Mínotaura a útěku z Kréty s pomocí Mínóovy dcery Ariadny však na výměnu plachet zapomněl. Když Aigeus spatřil na obzoru loď s černými plachtami, v domnění, že jeho syn zemřel, se v zoufalství vrhl z útesu do moře, které od té doby nese jeho jméno.

🗺️ Geografie a hydrografie

Egejské moře je protáhlé moře ve směru sever-jih, s maximální délkou přibližně 610 km a šířkou okolo 300 km. Jeho rozloha se v různých zdrojích mírně liší, nejčastěji se uvádí kolem 214 000–215 000 km². Maximální hloubka dosahuje 3 543 metrů východně od Kréty. Pobřeží je velmi členité s mnoha zálivy a poloostrovy.

Vnitřně se moře dělí na několik menších částí, jako je Thrácké moře na severu, Myrtské moře mezi Kyklady a Peloponésem a Krétské moře na jihu, severně od Kréty.

🏝️ Ostrovy

Egejské moře je proslulé velkým množstvím ostrovů a souostroví, které se tradičně dělí do několika hlavních skupin:

• Severní Egejské ostrovy: Nacházejí se v severní části moře a patří mezi ně například Thasos, Samothraké, Lémnos, Lesbos a Chios.
• Euboia: Druhý největší řecký ostrov, ležící podél východního pobřeží pevniny.
• Sporady: Dělí se na Severní a Jižní Sporady. Mezi Severní Sporady patří například Skiathos, Skopelos a Alonnisos.
• Kyklady: Hustá skupina ostrovů v centrální části moře, známá svou charakteristickou architekturou. Patří sem Santorini (Théra), Mykonos, Naxos, Paros a Délos.
• Dodekany: Souostroví ležící u jihozápadního pobřeží Turecka, jehož název znamená "dvanáct ostrovů". Nejznámější jsou Rhodos a Kos.
• Saronské ostrovy: Leží v Saronském zálivu poblíž Athén. Patří sem Aigina, Poros a Hydra.
• Kréta: Největší řecký ostrov, který tvoří jižní hranici Egejského moře.

Většina ostrovů patří Řecku, ale Turecku náleží ostrovy Bozcaada (Tenedos) a Gökçeada (Imbros) u Dardanel.

💧 Vlastnosti vody

Salinita Egejského moře se pohybuje mezi 37 a 38 ‰. Teplota povrchové vody v zimě klesá na 11–16 °C, zatímco v létě dosahuje 22–25 °C. Proudění vody je ovlivňováno přítokem méně slané vody z Černého moře a teplejší, slanější vody ze Středozemního moře, což vytváří komplexní systém proudů.

⏳ Historie

Oblast Egejského moře byla kolébkou nejstarších evropských civilizací doby bronzové.

• Mínojská civilizace (cca 2700–1450 př. n. l.): První vyspělá civilizace v Evropě, která vzkvétala na ostrově Kréta s centrem v paláci Knóssos. Mínojci byli zdatní mořeplavci a obchodníci, jejichž vliv sahal po celém východním Středomoří. Civilizace zanikla pravděpodobně v důsledku masivního sopečného výbuchu na ostrově Théra (dnešní Santorini) a následné invaze Achájů.
• Mykénská civilizace (cca 1600–1100 př. n. l.): První vyspělá civilizace na řecké pevnině, kterou vytvořily achajské kmeny. Jejich centry byla opevněná města jako Mykény, Tíryns a Pylos. Mykéňané převzali nadvládu nad mořem po Mínojcích a jsou považováni za předchůdce starověkých Řeků. Jejich kultura zanikla během tzv. doby temna a invaze Dórů.

V klasickém období se Egejské moře stalo centrem starověkého Řecka. Vznikly zde mocné městské státy jako Athény a Sparta, které spolu soupeřily o nadvládu. Moře bylo klíčové pro obchod, kolonizaci a vedení válek, včetně řecko-perských válek. Později oblast ovládla Makedonie, Římská říše, Byzantská říše, Benátčané a nakonec Osmanská říše.

🏛️ Pro laiky: Egejské moře jako obří historické jezero

Představte si Egejské moře jako obrovské, slané jezero plné ostrovů, které fungovalo jako dálnice starověkého světa. Místo aut po něm pluly lodě a ostrovy byly jako odpočívadla a města. Právě tady, na ostrově Kréta, vznikla první velká evropská "supervelmoc" – Mínojci. Byli to umělci a obchodníci, kteří stavěli obrovské paláce bez hradeb, protože se na svém ostrově cítili bezpečně.

Později je vystřídali Mykéňané z pevniny. Ti už byli spíše válečníci, stavěli obrovské pevnosti a bojovali ve slavné trojské válce. Egejské moře bylo pro všechny tyto národy životně důležité – přinášelo jim jídlo (ryby), bohatství (obchod) i nové nápady z cizích zemí. Každý ostrov a každý záliv v tomto moři má svůj vlastní příběh nebo mýtus, jako ten o králi Aigeovi, který dal moři jméno, když skočil do jeho vln. Je to vlastně obrovské muzeum pod širým nebem.

🐠 Fauna a flóra

Egejské moře je domovem rozmanitého mořského života, i když stavy ryb jsou v posledních desetiletích ohroženy nadměrným rybolovem. V jeho vodách žijí různé druhy ryb, delfíni a občas sem zavítají i tuleni středomořští a velryby. Pobřežní a ostrovní flóra je typicky středomořská, tvořená makchií, olivovými háji, borovicovými a cypřišovými lesy. V odlehlejších oblastech Turecka a na některých ostrovech žijí divoká prasata, lišky a různé druhy ptáků.

Ekologický stav moře je ohrožen znečištěním z průmyslu, lodní dopravy a turismu. V posledních letech se objevily problémy s tzv. mořským slizem, což je přemnožení mikroskopických řas v důsledku znečištění a oteplování vody, které ohrožuje mořské ekosystémy.

⚓ Ekonomika a doprava

Ekonomika regionu je silně závislá na turismu. Miliony návštěvníků ročně přijíždějí za sluncem, mořem a antickými památkami. Klíčovými turistickými centry jsou ostrovy jako Santorini, Mykonos, Rhodos a Kréta, a také pobřežní letoviska v Řecku a Turecku (tzv. Egejská riviéra).

Dalšími důležitými odvětvími jsou rybolov a námořní doprava. Velké přístavy jako Pireus (u Athén), Soluň a İzmir jsou klíčovými dopravními uzly pro zboží i osobní dopravu, která zajišťuje spojení mezi pevninou a ostrovy.

🇬🇷🇹🇷 Politické napětí

Egejské moře je dlouhodobě dějištěm sporů mezi Řeckem a Tureckem, dvěma členskými státy NATO. Spory se týkají několika oblastí:

• Vymezení teritoriálních vod: Řecko si nárokuje rozšíření svých vod z 6 na 12 námořních mil v souladu s mezinárodním právem, což by z velké části Egejského moře učinilo řecké teritoriální vody. Turecko to považuje za casus belli (důvod k válce).
• Kontinentální šelf a práva na těžbu: Obě země si nárokují práva na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu, které se v oblasti předpokládají.
• Vzdušný prostor: Časté jsou spory o šířku národního vzdušného prostoru a přelety vojenských letadel.
• Status některých ostrovů: Turecko zpochybňuje řeckou suverenitu nad některými menšími ostrovy a požaduje jejich demilitarizaci.

Tyto spory vedou k opakovanému politickému a vojenskému napětí. V posledních letech se situace vyostřila v souvislosti s tureckými průzkumnými plavbami a plány Řecka na vytvoření mořských chráněných oblastí.

Zdroje

Wikipedia Mapy.cz Cestovní kancelář Alvarez O Turecku Turecko v detailech Aktuálně.cz Minutové zprávy ```