Peloponés
Obsah boxu
Peloponés (řecky Πελοπόννησος, Pelopónnisos) je rozsáhlý poloostrov a tradiční geografický region na jihu Řecka. S pevninskou částí země je spojen Korintskou šíjí, která je prokopána Korintským průplavem. Od roku 2004 je poloostrov spojen s protějším břehem Korintského zálivu také velkolepým mostem Rio-Antirio. V pozdním středověku a za osmanské nadvlády byl poloostrov znám jako Morea (řecky Μωρέας), což je název, který se dodnes příležitostně používá v hovorovém jazyce.
Peloponés je kolébkou nejstarších evropských civilizací a dějištěm klíčových událostí antické historie. Nacházela se zde mocná mykénská civilizace, dominantní městské státy jako Sparta, Korint a Argos, a také posvátná Olympie, rodiště olympijských her. Jeho strategická poloha a bohatá historie z něj činí jeden z nejdůležitějších a nejnavštěvovanějších regionů Řecka.
🌍 Geografie a přírodní podmínky
Peloponés má rozlohu přibližně 21 549 km² a tvoří nejjižnější část Balkánského poloostrova. Jeho tvar je často přirovnáván k listu platanu, což odráží i jeho středověký název Morea, odvozený od slova pro morušovník.
Poloostrov je převážně hornatý, s nejvyšším vrcholem Taygetos (Profitis Ilias) dosahujícím výšky 2 407 metrů nad mořem. Pohoří se paprskovitě rozbíhají ze středu poloostrova, kde se nachází historický region Arkadie, a vytvářejí čtyři výrazné výběžky směřující na jih: Messénský, Manijský, Epidaurský a Argolidský. Mezi těmito horskými hřebeny se rozkládají úrodné nížiny, například v Messénii a Lakónii.
Pobřeží je velmi členité a omývají ho vody Jónského moře na západě a Egejského moře na východě. Významné zálivy zahrnují Korintský záliv na severu, Patraský záliv na severozápadě, Messénský záliv na jihu a Argolidský záliv na východě. Nejvýznamnějšími řekami jsou Alfeios na západě a Eurotas na jihu, protékající údolím Sparty.
Podnebí je typicky středomořské, s horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami. Ve vnitrozemských horských oblastech jsou zimy chladnější a často se sněhovou pokrývkou.
📜 Historie
Historie Peloponésu je mimořádně bohatá a sahá až do doby kamenné. Poloostrov byl centrem dění po celou dobu řeckých dějin.
🏛️ Pravěk a mykénská civilizace
Nejstarší stopy osídlení pocházejí z období neolitu. Během doby bronzové se Peloponés stal centrem vyspělé mykénské civilizace (cca 1600–1100 př. n. l.). Jejími hlavními středisky byly opevněné paláce v Mykénách, Tíryntu, Pylu a dalších lokalitách. Mykénská kultura je spojována s hrdinskými eposy Homéra, zejména s trojskou válkou, které velel mykénský král Agamemnón. Kolem roku 1200 př. n. l. tato civilizace z ne zcela jasných příčin zkolabovala, což vedlo k období známému jako řecká temná staletí.
⚔️ Archaické a klasické období
V archaickém období (cca 800–500 př. n. l.) se na Peloponésu zformovaly mocné městské státy (poleis). Dominantní silou se stala Sparta v Lakónii, známá svou militaristickou společností a přísnou disciplínou. Sparta stála v čele Peloponéského spolku, aliance většiny států na poloostrově. Dalšími významnými městy byly obchodní Korint, starobylý Argos a Élis, na jehož území se nacházela Olympie, dějiště panhelénských her.
Napětí mezi Spartou a Athénami vyvrcholilo v Peloponéské válce (431–404 př. n. l.), která zasáhla celý řecký svět a skončila vítězstvím Sparty. Válka však všechny zúčastněné státy natolik vyčerpala, že otevřela cestu pro vzestup Makedonie.
🏛️ Helénistické a římské období
Ve 4. století př. n. l. si Peloponés podmanil Filip II. Makedonský. Během helénistického období se některé státy spojily do Achajského spolku, aby čelily makedonské a později římské expanzi. V roce 146 př. n. l. však Římané po porážce spolku dobyli Korint a celý poloostrov se stal součástí římské provincie Achaia. Za římské nadvlády zažil region období relativního klidu a prosperity.
🏰 Středověk a osmanská nadvláda
Po rozdělení Římské říše se Peloponés stal součástí Byzantské říše. Od 6. století na poloostrov pronikaly slovanské kmeny. Po čtvrté křížové výpravě v roce 1204 se poloostrov dostal pod nadvládu křižáků, kteří zde založili Achajské knížectví. V této době se pro poloostrov vžil název Morea. Byzantinci postupně získávali území zpět a jejich centrem se stalo opevněné město Mystras. V 15. století však celý poloostrov dobyla Osmanská říše. Některé pobřežní pevnosti si po určitou dobu udržela Benátská republika.
🇬🇷 Moderní dějiny
Peloponés sehrál klíčovou roli v řecké válce za nezávislost (1821–1829). Právě zde, v klášteře Agia Lavra, bylo podle tradice vyhlášeno povstání. Po získání nezávislosti se město Nafplio na východě poloostrova stalo prvním hlavním městem moderního Řecka. Ve 20. a 21. století prošel region významným rozvojem infrastruktury, včetně výstavby dálnic a mostu Rio-Antirio, který výrazně zlepšil dopravní spojení s pevninským Řeckem.
🏺 Mytologie
Peloponés je dějištěm mnoha nejznámějších řeckých mýtů.
- **Pelops:** Podle mýtu získal poloostrov své jméno po hrdinovi Pelopovi, který v závodě vozatajů porazil krále Oinomaa a získal ruku jeho dcery Hippodameie.
- **Héraklés:** Mnoho z dvanácti úkolů hrdiny Hérakla se odehrálo na Peloponésu, například zabití nemejského lva, zabití lernské hydry nebo vyčištění Augiášova chléva.
- **Atreův dům:** V Mykénách sídlil rod Atreovců, jehož osudy plné zrady a krveprolití (příběhy Agamemnona, Klytaiméstry, Oresta a Élektry) se staly námětem mnoha antických tragédií.
- **Bohové:** V Olympii se nacházel největší chrám boha Dia s jedním ze sedmi divů starověkého světa – Feidiovou sochou Dia. V Argu byl zase uctíván významný kult bohyně Héry.
🏛️ Administrativní dělení
Z administrativního hlediska je dnes Peloponés rozdělen mezi tři kraje (periferie):
- **Peloponés**: Zahrnuje většinu poloostrova s výjimkou severozápadní části. Dělí se na regionální jednotky Arkadie, Argolis, Korinthie, Lakónie a Messénie.
- **Západní Řecko**: Zahrnuje severozápadní část poloostrova, konkrétně regionální jednotky Achaia a Élis.
- **Attika**: Malá část poloostrova na severovýchodě (okolí Methany) spadá pod kraj Attika.
📈 Ekonomika a doprava
Ekonomika Peloponésu je tradičně založena na zemědělství. Pěstují se zde především olivy (proslulý je zejména olivový olej z Kalamaty), vinná réva, citrusové plody, fíky a zelenina.
Klíčovým odvětvím je cestovní ruch. Poloostrov láká návštěvníky na své světoznámé archeologické lokality, historická města, malebné pláže a krásnou přírodu. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Olympie, Mykény, Epidauros, Mystras a Nafplio.
Dopravní infrastruktura se v posledních desetiletích výrazně zlepšila. Moderní dálnice spojuje Athény s Korintem, Tripoli a Kalamatou, a také s Patrasem. Přístav v Patrasu je důležitou bránou pro lodní dopravu do Itálie a na Jónské ostrovy.
🏛️ Významná města a památky
- **Patras**: Největší město a hlavní přístav na severozápadě.
- **Kalamata**: Druhé největší město, centrum Messénie.
- **Korint**: Moderní město poblíž starověkého Korintu a Korintského průplavu.
- **Nafplio**: Jedno z nejkrásnějších měst Řecka, první hlavní město moderního státu.
- **Sparta**: Moderní město postavené poblíž ruin slavného antického státu.
- **Tripoli**: Administrativní centrum kraje Peloponés, ležící v Arkadii.
Památky světového dědictví UNESCO:
- Chrám Apollóna Epikúria v Bassai
- Archeologická lokalita Olympie
- Archeologické lokality Mykény a Tíryns
- Mystras – opevněné byzantské město
- Epidauros – slavné antické divadlo s výjimečnou akustikou
💡 Pro laiky
Peloponéská válka: Souboj dvou světů
Představte si starověké Řecko ne jako jednu zemi, ale jako soubor soupeřících městských států, podobně jako dnes máme různé státy v Evropě. Dva nejsilnější "státy" byly Athény a Sparta.
- **Athény** byly jako moderní, liberální demokracie. Měly silné námořnictvo, vzkvétal zde obchod, umění, filozofie a divadlo. Ovládaly spoustu ostrovů a pobřežních měst, kterým vládly jako impérium.
- **Sparta** byla pravým opakem. Byla to uzavřená, vojenská společnost, kde celý život muže byl podřízen armádě. Vládla zde malá skupina lidí (oligarchie) a jejich síla spočívala v neporazitelné pozemní armádě. Ovládali většinu Peloponésu.
Peloponéská válka (431–404 př. n. l.) byla v podstatě "světová válka" tehdejšího řeckého světa mezi těmito dvěma bloky. Nebojovalo se jen o území, ale o to, který systém – athénská demokracie, nebo spartská oligarchie – bude v Řecku dominantní. Válka byla neuvěřitelně brutální a trvala téměř 30 let. Nakonec zvítězila Sparta, ale za obrovskou cenu. Celé Řecko bylo tak vyčerpané a zničené, že ztratilo svou sílu a o několik desítek let později si ho snadno podmanil král Filip II. Makedonský ze severu. Peloponéská válka je tak tragickým příkladem toho, jak vnitřní konflikty mohou zničit i tu nejvyspělejší civilizaci.